Jak udělat revoluci? Aneb neděkujem, vypadněte, bylo toho dost.

Milí čtenáři, taky už vás nebaví současný společenský systém? Nebo jste mezi
těmi, které současný systém omezuje v základních lidských právech, nebo rovnou
ohrožuje na životě vás nebo vaše blízké? Toužíte po nějaké zásadní změně k
lepšímu?
Pokud ano, tak patříte k lidem, jejich počet neustále roste, a skrze které se
pokouší o vtělení idea nějakého nového uspořádání lidské společnosti.
Již víme o tom, že existuje jeden plán, kterému se obecně říká New World Order,
neboli Nový Světový Řád a jehož podobou je centralizovaná moc v globální vládě
úzké elitní skupiny obklopená ozbrojenou represivní silou a vládnoucí všem
ostatním lidem jako otrokům nebo nevolníkům. Tímto směrem je v tuto chvíli
nastaven současný společenský vývoj a trend ať se nám to líbí nebo ne, důkazů a
informací pro to existuje více než dost. Víme, kdo jsou ti lumpové, jaké dělají
lumpárny, jaké nástroje pro to používají a jaký mají plán. A víme, že pokud tomu
nikdo nezabrání a nikdo se proti tomu nepostaví, tak se bude svět vyvíjet přesně
tímto způsobem.
Hodně lidí už štve, že svou prací živíme velké množství společenských parazitů,
kteří nás skrze daně, vysoké ceny a nejrůznější poplatky programově zotročují a
komplikují nám život.

Už víme, že tohle nechceme, to nás už nebaví a toho máme dost a nepotřebujeme si
to prožít.

Ale co tedy jiného? Co chceme my? Já? Ty?
Dají se vypozorovat některé společné ideje, myšlenky, touhy. Občas dokonce i na
předvolebních billboardech nebo v propagačních materiálech různých politických
stran. Svoboda, spravedlnost, solidarita, …

Je třeba začít přemýšlet znova úplně od základů. Co potřebujeme k životu?
Zdravé potraviny, vodu, vzduch – tedy prostředí, půdu, přírodu.
Dále potřebujeme nějakou kulturu, společenský život a mezilidské vztahy
A nakonec nějaký duchovní obsah – smysl vlastního osobního života.

Současný společenský systém nám všem naplnění těchto základních lidských potřeb
komplikuje, místo toho, aby byl nástrojem k jejich uspokojení. Pro stále větší
množství lidí je stále méně možné šťastně, spokojeně a plnohodnotně žít.

Je tedy čas na úplnou systémovou revizi a v mnoha součástech na vytvoření nových
struktur úplně od základů.

Ve všech oblastech je tedy třeba přestat podporovat již nefunkční systémy a
začít vytvářet struktury nové, odpovídající současným potřebám.

Nevyhovují například tyto systémy:
výroba potravin
vzdělávání
finanční systém
zdravotnictví
důchodový systém
právní systém
bezpečnostní systém
politický systém
daňový systém
systém rozdělení moci
náboženský systém
systém vědy a výzkumu
průmysl všeho druhu
a další (napište)

Pro mnoho lidí už je udržování těchto systémů, tak jak jsou, znásilňováním
vlastního přesvědčení.

Mnoho z nás už vyzkoušelo různé legální a oficiální cesty ke změně systému a
často jsme nedopadli dobře. Jako jednotlivci máme málokdy úspěch. Ti, kteří se
různým způsobem dostali k moci, se jí nechtějí dobrovolně vzdát, což jsme si
mohli mnozí mnohokráte ověřit z vlastní zkušenosti.

Je tedy na čase spojit síly, definovat společné cíle a společnou cestu, jak jich
dosáhnout. Lidem se začínají objevovat představy o nějaké revoluci. A to ve
velkém měřítku. Stále ještě je možné něco takového udělat na národní úrovni.
Ještě stále existujeme jako národ, ještě nejsme rozdrobeni na fragmenty, které
spolu nemohou či nedokážou komunikovat.

Nenechme si tentokrát tu revoluci ukrást, tak jako v roce 1989 nebo 1948.

Kdy jsme jako národ byli naposledy svobodní. Bylo to za první republiky? Těžko
říci, ale zdá se, že to bylo lepší v mnohém. Tři sta let nadvlády Habsburků jsme
od bitvy na Bílé hoře svobodní nebyli. I v době mezi vymřením Přemyslovců až do
Bílé hory to nemuselo být úplně špatné. I když v době husitských válek jsme byli
možná nejsvobodnější a nejvíce sami sebou.

Takhle o nich psal František Palacký:
"Nic nebylo jejich úmyslům vzdálenější než útok a válka; ne oni, ale jejich
protivníci vyvolali krveprolití a hrůzy ničení. Oni byli první v Evropě, kdo ne
pro pozemský majetek, ne pro světskou moc a vládu, ale na ochranu ohrožených
nejvyšších lidských statků, práva na sebeurčení a svobody svědomí, jen z
donucení sáhli ke zbrani a strašlivý dlouhý boj proti celému ostatnímu světu,
který nezamýšlel nic menšího než jejich úplné vyhubení, nejen přijali, ale
podivuhodně vítězně dovršili..."

A v dobách od příchodu Slovanů do střední Evropy po celou dobu Českého knížectví
a pak království nám bylo možná úplně nejlépe – nehledě na mnohé střety s
okolními národy. Měli jsme svoji identitu a svoji zem, a když nebylo vyhnutí,
tak jsme ji bránili se zbraní v ruce.

Zatímco dnes je to jako po Bílé hoře. Veškerý důležitý majetek a půda jsou
rozprodány do zahraničí, nebo v rukou těch, kteří svoji identitu nespojují s
touto zemí a jejími dějinami, ale pouze se svým majetkem či mocí. Vládne nám
cizí ideologie, jejímž základem je de-facto uctívání sobectví a která nazývá
sama sebe kapitalismem a svobodným trhem – k původním významům těchto pojmů má
však v realitě daleko. Ve skutečnosti je trh ovládán těmi, kdo ovládají jeho
základní nástroj – peníze. Nikoliv svobodným tvořivým duchem. Trh by měl být
otevřený a svobodný prostor pro volnou soutěž idejí. K těm nejlepším idejím by
pak svobodně proudil kapitál (práce, energie) umožňující jejich uskutečnění. O
tom, která idea je lepší než jiná musí rozhodovat vždy všichni, kterých se týká.
Takové prostory však existují pouze na malé lokální úrovni. Nikoliv ve výše
uvedených systémech, které jsou všechny ovládány nadnárodními elitářskými
skupinami, jejichž identita spočívá v oddělenosti od ostatního lidstva.

Je jisté, že k zásadní změně nemůže dojít prostřednictvím současného volebního
systému. Tak jako v období komunismu jsou různými nástroji všestranně
odstraňovány a potlačovány jakékoliv možnosti volby, které by mohly vést k
nějaké skutečné změně prospěšné lidem ale nevýhodné pro současné „vládce“.

Je i poměrně jisté, že ta skutečná revoluce bude muset v sobě obsahovat i
nějakou formu vyvlastnění a nějakou formu měnové reformy. Obhájci současné
ideologie se ohání právem na majetek, avšak přizpůsobují si právní systém
takovým způsobem, v jehož rámci se postupně veškerý majetek přesouvá do rukou
stále menšího množství lidí. Restituce, privatizace, exekuce,…
Je nutné si uvědomit, že to, že je něco legální nebo nelegální ještě neznamená,
že je to dobré nebo špatné. Je třeba se odnaučit myslet tak, že zákony jsou
něco, čemu musíme vykazovat slepou poslušnost a úctu. Zákony společnosti jsou
tvořeny lidmi a stejně tak jsou lidmi změnitelné. Není dál možné, aby si malá
skupina lidí přizpůsobovala zákony tak, jak se to této malé skupině hodí.
V nedávné historii jsme odmítli nadvládu cizí - habsburské aristokracie kde ti
vyvolení byli dáni příslušností k rodu. Pak jsme odmítli nadvládu cizí –
nejdříve fašistické a pak sovětské totality, kde vládli ti, kteří byli členy
strany a poslušní shora nařízené ideologii. Dnes jsme pod vládou peněz, pod
nadvládou zbožštělé ideologie, peněz, majetku a bezohledného sobectví a
sebestřednosti.
Z historického hlediska vzhledem k minulému století je tento vývoj logický a do
jisté míry smysluplný.
Ideologie komunismu byla postavena na kolektivismu. Člověk mohl být dostatečně
aktivní ve službě „lidu, straně, míru“. Avšak pokud vykazoval sebemenší projevy
odlišnosti, zvláštnosti a osobitosti – už i jenom třeba dlouhé vlasy, tak byl
extrémně rychle perzekuován a omezen ve svých svobodách. A proto jsme všichni
toužili po systému, kde bychom mohli naplno uplatnit vlastní osobní schopnosti a
potenciál.
Avšak svoboda, po které jsme toužili, už dnes neexistuje, jestli vůbec kdy
existovala, tak možná na počátku devadesátých let. Dnes už je jisté, že z
centrálních a stále centralizovanějších orgánů státních, evropských i globálních
už přicházejí pouze další a další omezení.

Měli bychom pochopit, že to, co je dnes, už dávno nemá nic společného s tou
touhou po svobodě, kterou jsme měli my, či naši předkové před 21ti lety. Lidé
chtěli svobodu, nikoliv nadvládu kapitálu.

Aby mohla revoluce uspět, musí být dobře naplánována, musí řešit ty
nejzákladnější problémy chodu společnosti a musí mí podporu výrazné většiny
obyvatelstva. Někteří lidé mluví o tom, že k tomu, aby se něco skutečně změnilo,
musí být mnoha lidem hůř. V současnosti je stále většina lidí politicky pasivní
a příliš se starají o své vlastní zájmy. I z toho důvodu, že se nám de-facto
nevede zas tak špatně. Ale to je velmi relativní. Spektrum sociální úrovně, v
jakých lidé různě na světě žijí, je velmi široké. Touha po výrazné změně je však
pouze tam, kde nastala rychlá změna k horšímu. Např. cizí invaze. Příklady mohou
být třeba Tibet, Palestina, Vietnam, Afghánistán.
Současné elitní skupiny si dávají načas a používají systém pomalého vaření žáby,
o které se říká, že pokud se hodí do horké vody, tak z ní rychle vyskočí, pokud
však je ve vodě, která se pomalu ohřívá, tak si toho včas nevšimne a postupně se
uvaří.
V současnosti je takto vařena a rozpouštěna naše schopnost svébytné, silné,
suverénní existence a sebeuvědomění. Jinými slovy jsme záměrně přetvářeni v
poslušné ovce a otroky, avšak velmi pomalu, abychom si to včas neuvědomili.
Mnozí jsme si toho všimli, je nás však stále málo. Je to něco historicky úplně
nového. Proto se většina lidí nebouří, i když by už dávno měla.

Co tedy s tím? Jak na to?

Některé zásadní body jsou již jasné:

- přestat podporovat systém v oblastech, se kterými nesouhlasíme
- vytvářet nové paralelní struktury a pak těmi novými strukturami nahradit ty
staré
- propojovat se, místo rozdílů hledat společné zájmy, učit se znovu vzájemné
toleranci a důvěře, pomáhat si, vzájemně se podporovat
- společně definovat cíle změny a způsob jejího provedení
- nečekat, že to někdo udělá za nás; ten kdo to udělá, udělá to pro sebe

Budeme podporovat nenásilnou změnu, která je možná i žádoucí. Avšak ve chvíli,
kdy je ohrožen život, zdraví, majetek či svoboda naše či našich blízkých? Kdy už
je čas na sílu? To si musí každý zatím zodpovědět sám.
 




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!