Abdikace Západu – Monctonova zpráva z Cancúnu


December
9th, 2010
From The Viscount Monckton of Brenchley
Cancun, Mexico

Obvykle do svých zpráv přidávám trochu jemného humoru. Ale ne dnes. Čtěte to a
plačte. I přes pečlivě režírovanou propagandu, překládající, že se na klimatické
konferenci OSN tento týden nerozhodne nic moc, tato nesignalizuje to nic menšího
než abdikaci Západu. Vládnoucí třída toho, co se kdysi hrdě nazývalo Svobodný
svět, potichu a lhostejně odkládá svobodu, prosperitu a i samotnou demokracii. V
médiích hlavního proudu vám to nikdo neřekne, aspoň toho neřeknou moc, protože
to nevidí, jelikož se o takové sr**ky nestarají.

33-stránková Zpráva (FCCC/AWGLCsA/2010/CRP.2) od předsedy „Ad-hoc pracovní
skupiny pro akce dlouhodobé spolupráce v rámci Konvence Spojených národů o
klimatické změně“ nadepsaná Prvky možných výstupů odhaluje vše. Nebo spíš
neodhaluje nic, kromě toho, že porozumíte, co ten složitý, zatemňující žargon
znamená. Všechny dokumenty UNFCCC na Cancúnské konferenci a speciálně také Prvky
možných usnesení jsou formulovány v tom, co se nazývá „transparentní
neproniknutelnost“. Záměrem je, aby dokumentu nešlo rozumět, ale by nám později
řekli, že vždycky byl veřejně dostupný, tak na co si stěžujeme?

Jelikož je Zpráva předsedy velmi dlouhá, shrnu její hlavní body:

Finance: Západní země budou společně až do roku 2020 poskytovat 100
miliard dolarů ročně do nového dosud nepojmenovaného fondu OSN. Aby tento fond
držel tempo s růstem HDP, Západ se může zavázat platit OSN 1,5% HDP každý rok.
To je více než dvojnásobek 0,7% HDP, které OSN doporučily, aby Západ platil na
zahraniční pomoc během uplynulého století. Několik set opatření ve Zprávě
předsedy uvalí na Západní národy obrovské finanční náklady.

Sekretariát světové vlády: Vším kromě svého jména se Sekretariát konvence
OSN stane světovou vládou přímo kontrolující stovky globálních, nadnárodních,
regionálních, národních a podnárodních byrokracií. Obdrží obrovské sumy peněz
daňových poplatníků ostentativně placených Západem Třetímu světu na adaptaci na
údajné negativní dopady vyfantazírovaného (a imaginárního) „globálního
oteplování“.

Byrokracie: Propletenec stovek nových byrokracií odpovědných Sekretariátu
světové-vlády široce rozšíří svou moc i své bohatství. V rámci evidentního
zrcadlení metod Evropské unie k vynucování vůle jejích nevolených Komisařů nad
reptajícím lidem tohoto zaostávajícího kontinentu, se ocitnou úředníci národních
států v roli služebnictva většího imperiálního Sekretariátu, stavějícího své
dekrety a diktáty nad jakoukoliv vůli vlád národních států. Mnoho z těchto
nových byrokracií je maskovaných jako „budování kapacit v rozvojových zemích“.
Nemá to nic společného s růstem ekonomiky nebo průmyslu chudších národů. Ukazuje
se, že to znamená instalaci stovek byrokratických kanceláří odpovědných
Sekretariátu v četných zemích po celém světě. Kdo to zaplatí? Ty, milý daňový
poplatníku. Babylónské, Byzantinské či pozdější Otomanské impérium, ponurá
byrokracie nacistického Německa, rozsáhlé impérium 27 000 inkoustů v Evropské
unii: sečtěte to všechno dohromady a vynásobte 100 a ještě pořád nedostanete
celý rozsah, náklady, moc a bohatství těchto nových poboček Sekretariátu. Navíc
k rozhojnění nových byrokracií v každém ze 193 států účastnících se Konvence,
ještě bude existovat Rámcový adaptační orgán, Plánovací orgán pro nejméně
vyvinuté země, Adaptační výbor, Střediska regionální sítě, Mezinárodní centrum
pro výzkum vylepšení adaptace, Národní adaptační instituce, Orgán pro
vyjasňování předpokladů a podmínek v národních závazcích o emisích skleníkových
plynů, Dohadovací orgán pro záměry ke snižování celkových limitů a individuální
cíle, Kancelář pro revize směrnic pro národní komunikace, Kancelář pro
multilaterální komunikační proces, Orgán pro proces vypracování metodik pro
registry přidělování pro národní zmírňující akce u rozvojových zemí, Orgán
dohledu nad procesem pochopení diverzity zmírňujících podřízených akcí
vyžadujících podporu, Kancelář mezinárodních konzultací a analýz; Kancelář k
provádění programových prací při vývoji různých metodik a směrnic; síť Kanceláří
akčních plánů pro lesnickou strategii rozvojových zemí; síť Národních orgánů k
referování o úrovni emisí lesů anebo o úrovni lesů; síť Národních monitorovacích
systémů lesů, Kancelář pracovního programu zemědělství pro zlepšení implementace
článku 4 paragrafu 1(c) Konvence beroucí v úvahu paragraf 31; jeden nebo více
Mechanismů k zavedení tržního přístupu zlepšení rentability a k podpoře
zmírňujících akcí; Fórum o dopadech implementací a reagujících opatření; Orgán k
dohledu nad potřebami finančních zdrojů pro rozvojové země, aby řešily
klimatickou změnu a určily volby pro mobilizaci těchto zdrojů; Doplňkový fond ke
Kodaňskému Zelenému fondu; Dočasný sekretariát pro fázi návrhu nového fondu;
Nový orgán pro asistenci při konferenci Stran prosazující jejich funkčnost s
ohledem na finanční mechanismus; Orgán ke spuštění procesu definování dalších
rolí a funkcí nového orgánu asistujícího konferenci stran a prosazujícího její
funkčnost s ohledem na finanční mechanismus; Technologický výkonný výbor; Síť
středisek klimatických technologií; Síť národních regionálních, oborových a
mezinárodních technologických center; Sítě organizací a iniciativ; Propojená
centra k podpoře severo-jižního, jižně-jižního a tripartitního partnerství s
výhledem na podnícení společného výzkumu a vývoje; Expertní workshop o
operačních metodikách technologických mechanismů; Mezinárodní pojistný aparát;
Orgán pracovního programu pro politické přístupy a pozitivní pobídky v
záležitostech vztahujících se ke snížení emisí z odlesňování a degradace lesů v
rozvojových zemích; Orgán k implementaci pracovního programu o dopadu reakčních
opatření na implementace; a Orgán vývoje metodik pro operacionalizaci pracovního
programu o dopadu opatření reagujících na implementace.

Pravomoci světových vlád: Sekretariát bude mít pravomoc nikoliv jen
vyzvat národní vlády k realizaci jejich závazků v rámci Konvence o klimatických
změnách, ale také vynucovat jejich plnění. Národním státům se nařídí, aby
sebraly, kompilovaly a předkládaly obrovská kvanta informací způsobem a formou,
kterou specifikuje sekretariát a jeho rostoucí armáda podřízených orgánů. Mezi
nimi bude i nová pravomoc k ověřování informací, jejich revizi a na bázi revize
národním státům určovat, co mohou a nemohou.

Trvalá expanze: Slovo „vylepšení“ se v jeho četných formách ve Zprávě
předsedy vyskytuje 28 krát. Podobná slova jako „posílení“ a „rozšíření“ a
přídavná jména jako je „škálovaný“, „nový“ a „dodatečný“ se rovněž využívají
velice četně, zvláště ve vztahu k financování na účet Západních daňových
poplatníků. Pokud budou všechna ta „vylepšení“ navržená ve zprávě realizována,
překročí náklady pohodlně těch 100 miliard dolarů ročně (nebo těch 1,5% HDP),
které zpráva zmiňuje jako náklady pro Západ během nadcházejícího desetiletí.

Intelektuální vlastnictví u vynálezů: Držitelé patentů zvláště v oborech
vztahujících se ke „globálnímu oteplování“ a jeho zmírnění budou povinni předat
užitky ze svých vynálezů rozvojovým zemím bez placení poplatků. Nikde to ve
zprávě Předsedy není uvedeno výslovně, ale transfer technologií je asi 20 krát
zmíněn v konceptu ukazujícím, že je tu tento záměr výslovně toto opatření z
konceptu neplatné Kodaňské dohody z 15. září 2009 uvést v platnost.

Pojištění: Sekretariát v podstatě navrhuje tak rozsáhlá vměšování do
činnosti světového pojistného trhu, že tento přestane být svobodným trhem se
všemi krutými důsledky pro každého účastníka tohoto trhu.

Svobodný trh: Koncept neúspěšné Kodaňské smlouvy trval na tom, že
„vláda“, která se má ustanovit, by měla mít pravomoc stanovovat pravidla pro
všechny až dosud svobodné trhy. Nic takového jako svobodný trh by už více
existovat nemělo. V Cancúnu Zpráva předsedy pouze říká, že Sekretariát a strany
Konvence mohou těžit z různých „tržních mechanismů“: ale odkazy na tyto „tržní
mechanismy“ jsou často postačující, aby naznačily, že zde zůstává záměr
celosvětově zrušit svobodný trh.

Znalosti jsou moc: Zpráva předsedy obsahuje četné odkazy na množství
nových stejně jako existujících závazků národních států o poskytování informací
Sekretariátu formou a způsobem, který tento nadiktuje. Je zde dobře viditelný
rukopis EU. Tato uchvátila moc od členských států ve čtyřech fázích: nejdříve
fungovala čistě jako sekretariát k zajištění stabilního zásobování uhlím a ocelí
k obnově Evropy po Druhé světové válce; pak jako registr požadující od členských
států, aby je zásoboval neustále rostoucím množstvím informací; pak jako
dohlížející orgán určující na základě informací dodaných členskými státy, zda
tyto dodržují své závazky podle neustále se rozrůstající a složitější soustavy
Evropských dohod; a nakonec jako nejvyšší zákonodárná autorita, jíž jsou všechny
zvolené parlamenty, výslovně včetně Evropského „parlamentu“ poddány. Podle
návrhů z Cancúnu postupuje i Sekretariát cestou, kterou jim tento mor z
funkcionářů EU bezpochyby nadšeně doporučil, aby ji následovali. Nyní tedy
získávají četné pravomoci nikoliv jen k vyžadování informací od národních států,
ale také k vyžadování odpovědnosti za jejich domnělé mezinárodní závazky podle
Konvence o klimatických změnách na bázi informací, které jsou nyní národy nuceny
poskytovat.

Propaganda: Zpráva předsedy obsahuje několik zmínek o tvrzeních, že lidé
světa potřebují, aby se jim toho o klimatické změně řeklo více. I zde je
paralela s EU, která přiděluje propagandistickému fondu nějakých 250 milionů
dolarů ročně čistě na reklamu jejich vlastní obdivuhodnosti u populace, která je
narůstající míře skeptická. IPCC už každý rok utrácela miliony na své PR
agentury, od nichž požadovala, aby nacházely nové způsoby, jak běžným lidem
činit jejich sdělení určená způsobit tuhnutí krve v žilách široce
srozumitelnými. Sekretariát už se těší z výhody nekritických, povolných, vědecky
negramotných, ekonomicky dislektických a prostě blbých zpravodajských médií: na
něž teď bude mít ještě propagandistický fond, aby je jím platil.

Škody způsobené tímto procesem: Na základě požadavku rozumných národů,
jako jsou Spojené státy, Česká republika, Japonsko, Kanada a Itálie usnesení z
Cancúnu uznává, že tento Proces způsobuje a bude způsobovat značnou ekonomickou
škodu, která je ve Zprávě předsedy delikátně popsána jako „nezamýšlené vedlejší
účinky implementace opatření reakcí na klimatickou změnu“. Řešení? Posouzení
katastrofálních ekonomických důsledků hrdinně lunetických rozhodnutí budou
spadat pod kontrolu – jůůů – Sekretariátu. Obdivujte tuhle ostentativní drzost.

Škody pro světový obchod: Moc, bohatství a opulence Sekretariátu roste,
shledává se být v nepříjemném postavení vůči dalším nadnárodním organizacím.
Zvláště Světové obchodní organizaci, která začíná být z různých aspektů návrhů
Sekretariátu nervózní, neboť uvalují restrikce na mezinárodní obchod. V několika
bodech vyjadřuje Zpráva předsedy „rozhodnutí“ – ve skutečnosti více než názor a
navíc ještě pochybný – že politiky Sekretariátu nejsou k obchodu restriktivní.

Opatření z Cancúnu: Konference znovu potvrdí rozhodnutí její předchůdkyně
v Kodani, tentokrát loni, „udržet nárůst globálních průměrných teplot pod 2
stupni Celsia nad předindustriální úrovní“ a tak podobně. Ve skutečnosti jsou
teploty ve střední Anglii a v důsledku toho globálně vzrostly o 2,2 Celsia během
40 let 1695-1735, jelikož se Slunce začalo zotavovat ze svého největšího minima
za 11 400 let a opět vzrostly o 0,74 C během 20. století. Během 21. století
neproběhlo žádné oteplování, ale jsme pořád dost nad 2 stupni Celsia nad
předindustriální úrovní. Cancúnská opatření, která někteří delegáti zpochybnili,
ukazují ztrátu kontaktu tohoto Procesu s realitou (stejně jako Dánský král v
rané Anglii, který své dvořany slavně použil o mezích své moci a jejich
významnosti, když postavil svůj trůn na pláž a mořské hladině nařídil, aby
nestoupala, načež přišel příliv jako obvykle a smočil královské nohy).

Opomenutí: Existuje několik vysoce významných opomenutí, která společně
silně zakládají podezření, že základní záměr tohoto Procesu už nemá nic
společného s klimatem, pokud s ním někdy něco vůbec měl. Záměrem je mohutně
posílit moc a tak ještě mohutněji obohatit mezinárodní politickou třídu na účet
lidu Západu za využití klimatu jako záminky, a tak opisovat od Evropské unie
věčnou instalací toho, co zde někteří delegáti nazývají „internacionální perma-Socialismu“
mimo dosah či dovolání jakéhokoliv voličstva. Zde jsou klíčová opomenutí:

* Věda: Otázka, zda tato rozsáhlá expanze nadnárodní moci je z vědeckého
hlediska nezbytná, se neřešila. Místo toho jsou tu jen téměř pietistická
ujištění o pověrečné víře v IPCC, když tato konference „uzná, že podle vědy jsou
zapotřebí silná omezení globálních emisí skleníkových plynů, jak je to
dokumentováno ve Čtvrté hodnotící zprávě IPCC.“
* Ekonomika: Neexistují žádná hodnocení rozsahu, v němž jsou kterákoliv z
navržených opatření ke zmírnění „globálního oteplování“ omezením emisí oxidu
uhličitého nebo adaptace světa na tyto důsledky rentabilní. Ani nemluvě o tom,
že tu nejsou žádná přímá srovnání mezi zmírněním a adaptací s ohledem na jejich
rentabilitu: opravdu IPCC bylo pečlivě strukturováno tak, aby zmírnění a
adaptace byly posuzovány zcela oddělenými byrokraciemi vytvářejícími oddělené
zprávy, což činí jakékoliv smysluplné porovnání obtížným. Ale všechny ekonomické
analýzy této ústřední ekonomické otázky jiné, než od nyní zdiskreditovaného
Lorda Sterna ukazují, že zmírňování je nesmyslná pošetilost a že cílené adaptace
na důsledky jakéhokoliv „globálního oteplování“, k němuž může dojít, by byly o
několik řádů levnější a rentabilnější, usnesení z Cancúnské konference bude
nadále zmírňování považovat za stejně ekonomicky přínosné jako adaptaci.
* Ukončení: Smlouvy mají ustanovení o ukončení říkající, co se stane,
když dohoda skončí. Nic neilustruje záměr vytvořit trvalou strukturu světové
vlády více než absence jakýchkoliv ukončujících opatření v usnesení z Cancúnu.
Ten proces je stejně jako diamant na věčné časy a nikdy jinak.
* Demokracie: Zapomeňte na vládu lidu, lidmi a pro lidi. Zapomeňte na
princip „žádné zdanění bez zastoupení“, který vedl k založení Spojených států.
Opatření k demokracii zvolení tohoto nového, všemocného, zákonodárného, daně
vybírajícího světovládného Sekretariátu lidmi světa mohou být shrnuty v jediném
slově: Žádná.

Jak k tomuto obludnému předání moci od kdysi hrdých, kdysi suverénních, kdysi
demokratických národů zkorumpovanému, nevolenému Sekretariátu došlo? Příběh
začíná u Sira Maurice Stronga, nesmírně bohatého byrokrata OSN z Kanady, který
před čtvrt stoletím ustanovil IPCC jako mezinárodní politický orgán, spíše než
aby byl vědeckým orgánem, a to přesně tak, aby mohl být manévrován k pomoci
dlouhodobým cílům OSN, transformovaný na summit vedoucích činitelů OSN, to by
mohl být Ban Ki-Moon sám, a tak zadusit národní suverenitu a ustanovit světovou
vládu.

Proces začal na počátku roku 1988, kdy bylo ustanoveno IPCC. Krátce nato v
červnovém dni ve Washingtonu DC záměrně zvoleném Al Gorem, protože bylo
neobyčejně horko, se objevil jeho politický spojenec a finanční mecenáš James
Hansen před kongresovou komisí a předložil jí mohutně přehánějící graf
předpovídající globální oteplování během nadcházejících 20 či 30 let. Avšak v
červnu 2008 při 20. výročí tohoto svědectví bylo globálně chladněji než v červnu
1988 a celosvětové oteplování se ukázalo být menší než polovinou předpovězeného.

Summit Země v Riu v roce 1992 ekologistickým skupinám a světovým „vůdcům“
umožnil, aby se spolu seskupili. Z tohoto summitu se vynořila Rámcová konvence
OSN o klimatické změně, která začala pořádat výroční konference o „globálním
oteplování“.

Kjótský protokol v roce 1997 své signatáře zavázal k omezení na národní emisní
úrovně CO2 z roku 1990 do roku 2012. Většina to nezvládne. Senát US s Al Gorem
jako svým předsedou hlasoval 95-0 k zamítnutí jakékoliv dohody jako je Kjóto,
která zavazuje pouze Západ, zatímco ponechává rozvojové země, jako je Čína, aby
emitovaly oxid uhličitý bez omezení.

Do doby konference na Bali v roce 2007 bylo dosaženo jen málo pokroku: ale na
této konferenci byla sestavena „cestovní mapa“, která vedla k závazné
mezinárodní dohodě v Kodani v roce 2009.

Je s tím jen jeden problém. Ústava US předpokládá, že i když president podepíše
dohodu, jeho podpis nemá smysl, dokud dohoda není prodiskutována Senátem, který
ji musí ratifikovat hlasy 67 ze 100 senátorů. Každému je jasné, že poté, co se
Obamově administrativě nepodařilo ukecáním nebo vydíráním získat ani 60
senátorů, aby prošel Waxman / Markeyho zákon o skrytém zdanění přes uhlíkové
povolenky, tak žádná klimatická dohoda přes Senát neprojde.

Co horšího, Sekretariát se těžce přecenil. Ve víře ve svou vlastní propagandu o
nepodstatnosti skoro žádných jen těch několika fosilními palivy placených
skeptických otravů věřících, že „globální oteplování“ je tak malé, že je
neškodné, tak vystavili koncept 186-stránkové Kodaňské smlouvy na svou webovou
stránku, kde sami sebe navrhovali za nevolenou světovou vládu s neomezenou
pravomocí uvalovat přímé daně na členské státy bez jakéhokoliv zastoupení,
postihu či odvolatelnosti, aby se přímo vměšovali do environmentálích politik
jednotlivých národů a smetli veškeré svobodné trhy po celém světě, s jejich
náhradou sebou samými jako tvůrci pravidel pro každé tržiště (návrh dohody,
dodatek 1, články 36-38). Některé citáty z konceptu odhalují skutečné ambice
OSN:

„Schéma nového institucionálního uspořádání v rámci Konvence bude založeno na
třech základních pilířích: vládě; realizačním mechanismu a finančním mechanismu.
… Vláda bude podléhat Konferenci stran rámcové Konvence OSN o klimatické změně
podporované novými podřízenými orgány pro adaptaci a Výkonnému výboru
odpovědnému za řízení nových fondů a s tím spojenými zabezpečujícími procesy a
orgány.“ (Koncept Kodaňské smlouvy z 15. září 2009, paragraf 38).

Tři ústřední pravomoci, které OSN doufala, že si pod rouškou Záchrany planety
před údajnou klimatickou katastrofou udělí, byly následující:

„Vláda“: Zde použité slovo „vláda“ bude poprvé ve smysl slova v
jakémkoliv konceptu mezinárodní smlouvy popisovat světovou vládu.

„Finanční mechanismus“: „Finanční mechanismus“ je vyhrazená fráze k
popisu nové pravomoci OSN uvalovat neomezené zdanění přímo na lid svých
členských států: zdanění bez zastoupení a v globálním měřítku.

„Realizační mechanismus“: Tento mechanismus poprvé udělí OSN pravomoc
přímo přinutit a vynucovat na stranách svých členských států a je-li nezbytné i
silou. Koncept Dohody to popisuje jako –

„… realizační mechanismus navržený, aby realizoval konstrukci, přijetí a
provádění veřejných politik jako převažujícího nástroje, jimiž by bylo možno
podřizovat pravidla trhu a s tím spojené dynamiky.“

Krátce by zde byl New Word Order s „vládou“, která má na povel „finanční
mechanismus“ ve formě neomezených pravomocí přímo zdaňovat občany světa a
„realizační mechanismus“, který by stanovoval pravidla všem před tím svobodným
trhům pod přímou kontrolou nové „vlády“ OSN podporované vždy expandujícími
zástupci byrokratů.

Nikde v žádném z bodu na těchto 186 stránkách konceptu Dohody se slova
„demokracie“, „volby“, „odevzdávání hlasů“ nebo „hlasování“ neobjevilo. Jak už
EU demonstrovala převod moci ze suverénních demokracií na nadnárodní entity tyto
demokracie přivádí ke konci. Na mezinárodní úrovni v OSN, v EU a v navržené
světové vládě, nejsou rozhodnutí činěna nikým, koho bychom my, voliči, zvolili,
aby taková rozhodnutí činil.

Odhalení konceptu dohody v hlavních mezinárodních zpravodajských médiích uvedlo
OSN do paniky, takže koncept zrušili, ještě než Kodaňská konference začala.
Místo toho teď OSN s legislativou postupuje plíživě jako to činí Evropská unie
se sériemi následných výročních dohod, ta poslední byla Kodaňská úmluva, při
čemž každá přenáší zase více moci a bohatství z jednotlivých národů na jejich
nadnárodní byrokracii. Poslední z těchto dohod se finalizuje tady v Cancúnu.

Evropská unie, která plíživě zrušila během posledního půlstoletí naší demokracii
sériemi dohod, z nichž každá přenesla trochu více moci a bohatství z rukou v
členských státech volených do nevolených rukou v Bruselu, Sekretariátu radí, jak
udělat to samé v globálním měřítku.

Po tom senzačně rozbitém nosu, jaký Sekretariát v Kodani utrpěl, je už velice
úzkostlivý, aby neutrpěl druhou porážku v Cancúnu. Na konci obdržel dohodu s
německou vládou, že bude hostit série měsíčních konferencí v Bonnu na začátku
roku 2010, z nichž některé byly otevřeny i pozorovatelům z vnějšku a některé
byly za zavřenými dveřmi v pohodlném předměstském zámku, kde se – v tajnosti -
využíval nový způsob vytváření legislativy pro svět.

Čínský režim bažící si z té akce něco utrhnout souhlasil, že bude hostit
dodatečné sezení v Tiensinu před několika týdny. Účelem těchto téměř nekonečných
mezinárodních žranic – které se národním delegátům na náš účet velice líbily –
bylo zajistit, že skoro všechny prvky dohody z Cancúnu budou v konceptu pevně
zabudované a odsouhlasené už před Cancúnem tak, aby se vyhnuli tomu, co příliš
mnoho žurnalistů znuděně a zřetelně označovalo za „Mexický úkrok“.

Je tomu tak právě proto, že všechny tyhle masivní a drahé přípravy, tahle Zpráva
předsedy, jejíž hlavní body jsou shrnuty výše, může dobře odrážet to, co bylo
nakonec odsouhlaseno a zde i během dvou dnů oznámeno. Předseda už jednoduše
nehádá: Zpráva odráží to, co o čem Sekretariát předpokládá, že mu to projde.

Ovšem po katastrofě z Kodaně Nové Panstvo naší chmurné budoucnosti nechce nic
ponechat náhodě. Přesvědčili své přátele ve zpravodajských médiích hlavního
proudu, která se nyní nemohou snadno vykroutit ze svých původních deklarací
slepé víry v Církev „Globálního oteplování“ a jsou tak úzkostliví, aby
neztratili tvář tak jako Sekretariát, aby předkládali, že letos v Cancúnu a i
příští rok v Durbanu dojde jen k málo podstatným téměř žádným událostem.

Záměrem je, že nikoliv po jedné nýbrž po dvou mezinárodních klimatických
konferencích, kdy ta druhá bude v roce 2012 v Riu při 20. výročí Summitu Země,
který to všechno začne a Sekretariát bude už tak bohatý a shromáždí pro sebe už
tolik moci, že už nikdo – ani US Senát – se neodváží odporovat ratifikaci Dohody
z Ria, která celosvětově ukončí demokracii a vyplní nedávné prohlášení Lorda
Mandelsona, že „nyní už žijeme v post-demokratickém věku“.

Nad mým mrtvým tělem. Lidé ví, co je pro lidi nejlepší. Vládnoucí třída bez
jakékoliv pochyby ví, co je nejlepší pro vládnoucí třídu, ale nemusí nutně
vědět, co je nejlepší pro lidi, a musí se držet pod kontrolou volebních uren.

Pokud nakonec přeci jen budeme mít světovou vládu (a jelikož se věda alarmu o
„globálním oteplování“ nadále hroutí, tak se současná záminka ke světové
dominanci několika privilegovaných stává čím dál průhlednější), tak je
podstatné, aby světová vláda byla vládou volenou, a aby jako v Článku 1, Část 1
US Ústavy, kde se předkládá jasně, když se udělila „Všechna legislativní
pravomoc“ volenému Kongresu a nyní i volenému Senátu, z nichž žádný nemůže dělat
zákony pro svět nebo uvalovat daně na svět, kromě těch, jež lidé světa zvolili
ve všeobecných tajných volbách.

Jak můžeme my, lidé, porazit Sekretariát a udržet si demokracii, kterou
milujeme? Jednoduše tak, že své volené zástupce budeme informovat o rozsahu,
ambicích a podrobnostech toho, co je Cancúnská dohoda. Tato dohoda se nebude
nazývat „Smlouvou“, protože Senátem, zvláště po mezivolbách, neprojde. Ale ještě
na nás může být uvalena silně Levici podporujícím Nejvyšším soudem, který už
nemá ponětí o soudcovské nestrannosti a může klidně rozhodnout, i když tak
neučiní Kongres, že dohoda z Cancúnu se má stát součástí US zákonů na základě
toho, že jde o „mezinárodní zvykové právo“.

Co dělat? Pošlete tento blogový článek svým zákonodárcům. Je to ještě v jejich
moci, stejně jako ve vaší, kterou vám berou, aby bránili jejich demokracii,
stejně jako tu vaší, která na Zemi vymře, pokud se tento zhoubně bující nesmysl
nezastaví.

Přeložil: M. Pavlíček

Originál:

http://sppiblog.org/news/the-abdication-of-the-west

Zprávy v ČR:

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/219374-konference-o-klimatu-predbezne-schvalila-kompromisni-dohodu.html

Propaganda Greenpeace např. zde:

http://www.greenpeace.org/canada/en/recent/Cancun-climate-talks-which-country-will-show-real-leadership/

 




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!