Decentralizovaná kryptoměna Bitcoin


Jak
funguje plně decentralizovaný měnový systém? Stručně se podíváme na uživatelské
rozhraní, s kterým přichází do styku běžný uživatel sítě, a pak si popíšeme
algoritmus, kterým Bitcoin zabezpečuje transakce.

Bitcoin je měnový systém. Na rozdíl od ostatních dnešních měnových systémů
ale nemá žádnou centrální autoritu, centrální banku, která by Bitcoiny vydávala,
spravovala a starala se o ně. Veškeré finanční operace probíhají v P2P síti a
jsou chráněny silnou kryptografií (konkrétně SHA256 a ECDSA). Odtud název
kryptoměna (cryptocurrency).
Síť byla spuštěna
na začátku roku 2009
, pak bylo chvíli ticho a od začátku roku 2011

začala hodnota Bitcoinu narůstat přímo raketovým tempem
.

Používání



 

Uživateli nestarajícímu se o pozadí fungování sítě stačí vědět, k čemu slouží
adresa, a umět párkrát kliknout v přívětivém GUI.

Na adresu se dají poslat Bitcoiny. Každý uživatel má jednu nebo více adres.
Adresa vypadá jako náhodný řetězec. Například adresa autora článku je
1EDcAwz23CdxRVQQmDvUJLU8ynB3sdeMSk a můžete mi na ni něco poslat
:-).

Protože je protokol otevřený, existuje
více implementací klientů.
Přdstavíme si
původní klient
. Jmenuje se Bitcoin, je pod licencí MIT, funguje minimálně
na Linuxu, Windows a Mac OS X a dá se ovládat buď graficky nebo z CLI.

Pokud není v repozitáři distribuce, stáhneme si
tarball
ze stránky projektu a rozbalíme. V balíčku jsou zdrojové kódy a
předkompilované binárky pro i386 a amd64.

Po spuštění klienta na nás vybafne jednoduché okénko. Zajímavé je políčko
Your Bitcoin Address s vaší adresou a položka Balance zobrazující stav účtu.
V poli All Transactions se zobrazuje transakční historie. Po kliknutí
na tlačítko Send Coins se zobrazí formulář s položkami pro vyplnění komu a kolik
chcete poslat. Víc komentáře snad netřeba.


Bitcoin

Pokud po vás jako fakt jdou, zavítejte ještě do nastavení, kde je možné
nastavit SOCKS proxy, přes kterou bude klient komunikovat – může to být třeba
Tor.

Prvních pár hodin běhu bude klient víc komunikovat po síti, hrabat na disk a
vytěžovat procesor. Tahá si bloky (viz dále) a staví si databázi, která se mu
časem bude hodit. Počítejte se zabráním asi 600 MB v adresáři ~/.bitcoin
a jeho pomalým bobtnáním.

Pod kapotou



 

Potřebujeme Bitcoin?



 

Autor Bitcoinu, kterého mimohodem nikdo nezná a nikdo ho nikdy neviděl, byl
nespokojený s „normálními“ penězi. Autor článku není ekonom, ale podívejme se
stručně, jaké jevy se v současné ekonomice vyskytují.

  • Nekontrolovaná inflace. Instituce spravující měnu (ČNB u koruny, FED
    u dolaru) se může rozhodnout, že vytiskne hromadu papírků, a tím klesne
    hodnota měny.
  • Důvěra v centrální autoritu. Na ni lze působit pomocí různých tlaků
    například ze strany státu a provést veselosti jako

    měnovou reformu v roce 1953
    . Centrální autorita tak může peníze
    znehodnotit nebo vzít. U Bitcoinu by to v podstatě jít nemělo, například
    proto, že nikdo neví, kolik peněz vlastně máte a kolik vám tedy má sebrat
    :-).
  • Cargeback. Nevím, jak tady, ale v USA se prý může stát, že někdo zaplatí
    v e-shopu kartou, potom se vyhlásí krádež karty a platba se stáhne zpátky.
    Pokud ale vykonanou službu nelze vrátit, nastává tahanice mezi e-shopem a
    bankou. V síti Bitcoin je zrušení jednou provedené transakce již po pár
    sekundách velmi těžko proveditelné a po hodině už to v podstatě nejde.
    V původní studii o síti (PDF,
    vřele doporučuji prolítnout) je to označeno jako „non-reversible payments
    for non-reversible services“.
  • Anonymita. O sledovatelnosti plateb kreditkou snad nikdo nepochybuje,
    papírky jsou na tom trochu lépe, ale můžete si povšimnout, že například
    na českých bankovkách je vytištěné jakési unikátní ID. Zlí jazykové tvrdí,
    že pokaždé, když bankovka projde bankou, ID se naOCRkuje a kamsi uloží.
    Bitcoin není anonymní, ale spíš pseudonymní. Sice každý vidí, která adresa
    které co poslala, ale je netriviální přiřadit k adrese
    1EDcAwz23CdxRVQQmDvUJLU8ynB3sdeMSk jméno (tedy pokud to zrovna někdo
    nevydá ve článku a nepodepíše se). Adres si ale můžete generovat neomezené
    množství a požívat jich víc.

K poslednímu bodu se ještě váže článek v LN

Peníze podporují zločin. Švédové vážně uvažují o jejich zákazu
o rušení
anonymních bankovek ve Skandinávii. Kdo nedělá nic špatného, nemá se přece čeho
bát.

A teď jak to tedy funguje



 

Transakce



 

Předně je třeba říct, že když řeknu, že mám 1 Bitcoin, neznamená to, že bych
měl někde na disku uložený nějaký soubor s Bitcoinem, ale že všichni ostatní
v síti vědí, že mám právo převést ho někomu dalšímu.

Převádění Bitcoinů se děje v takzvaných trasakcích. Transakce jsou uspořádané
v jakémsi řetězu. Vypůjčím si vysvětlující obrázek z bitcoin.org:


Bitcoin

Řekněme, že jsem člověk č. 1, a podívejme se na levé políčko Transaction.
Řekněme, že všichni klienti v síti nějak vědí, že mám právo manipulovat
s obsahem této transakce. Teď ji chci poslat člověku 2. Vezmu veřejný klíč
člověka 2 a levou transakci, oboje to zahashuji SHA256, podepíšu a broadcastem
pošlu do sítě. Všichni klienti si teď můžou snadno ověřit můj podpis a uvnitř
vidí, že s transakcí může manipulovat člověk 2, protože tam je jeho veřejný
klíč. Ten ji zase může poslat někomu dalšímu. A tak dále, a tak dále.

Takto by bylo možné posílat pouze celé Bitcoiny nebo nějaké podobné jednotky.
Jenže my chceme umět poslat třeba 6,2831853 Bitcoinu. Ve skutečnosti proto každá
transakce může obsahovat více veřejných klíčů a více podpisů a k nim přiřazené
vstupy a výstupy. Představte si, že mám (já=Jenda) tři účty s následujícími
zůstatky – Jenda!1 = 3,14 BTC, Jenda!2 = 2 BTC a Jenda!3 = 3 BTC a chci Pepovi
poslat na jeho účet 6,28 Bitcoinu.


Bitcoin

Vytvořil jsem si čtvrtý účet Jenda!4 (pochopitelně s nulovým
zůstatkem, je čerstvě vytvořený), peníze ze všech třech svých účtů jsem vložil
do transakce, Pepovi jsem poslal 6,28 a zbytek jsem si vrátil! Takhle můžete
poslat libovolný násobek 0,000 000 01 Bitcoinu (0,01 μBTC). Klient se
při posílání peněz snaží účty různě defragmentovat.

Double-spending



 

Vraťme se k transakcím. Po provedení transakce tak, jak jsem ji popsal výše,
by mi nic nebránilo, abych vzal další veřejný klíč, opět zahashoval původní
blok, podepsal a poslal takhle ty stejné mince ještě někomu jinému. Tomuto
problému se říká double-spending a obecně to není nic pěkného, každý by takhle
mohl nekontrolovaně množit peníze. Potřebujeme tedy nějak zajistit, aby se mi
po odeslání transakce nějak znemožnilo s těmi stejnými Bitcoiny znovu nakládat.

V jiných elektronických systémech (eGold, Linden dollar) se tohle řeší
centrální autritou, která má u každého uživatele napsáno, kolik má peněz, a když
je utratí, autorita si je odškrtne. Všichni věří autoritě a odmítají odškrtnuté
peníze. Jenže my jsme si na začátku řekli, že autorita je fuj, protože se na ni
dá působit, aby odškrtla i peníze, které nebyly utraceny. Musíme to tedy vyřešit
nějak jinak.

Řešením je, že si všichni budou držet kompletní databázi provedených
transakcí a když se bude někdo snažit utratit ty stejné peníze podruhé, všichni
budou vědět, že už je jednou utratil. Teď musíme nějak vyřešit, aby když se
do běžící sítě připojí nový klient, mohl si kompletní databázi transakcí
z nějakého důvěryhodného zdroje stáhnout.

K čemu důvěryhodný zdroj? Nic mi nebrání utratit nějaké peníze, dostat za ně
protislužbu, a pak do sítě připojit milion nodů (třeba virtualizovaných,
na jednom počítači), které budou tvrdit, že ta transakce nikdy neproběhla a že
já ty peníze tedy pořád mám a prodávající je nedostal. Musíme tedy nějak
zařídit, aby většina klientů patřila čestným uživatelům a útočník nebyl schopen
zaplavit síť svými zlými klienty.

Nabízí se omezení podle IP adres. To má ale značné nevýhody. Ve světě IPv4
mají počáteční rozsahy /8 alokované neuvěřitelné instituce, vládní i
nevládní, zatímco zbytek světa je za NATem. Ty neuvěřitelné instituce
tak mají k dispozici obrovské množství IP adres a síť by mohly ovládat. Ve světě
IPv6 zase kdekdo dostane prefix /32, má tedy k dispozici 296 adres. A
asi největší problém spočívá v tom, že se takto síť váže na IP síť a nemůže být
provozována z méně svobodných zemí přes Tor, který operuje až na úrovni TCP.
Tudy cesta nevede.

Bitcoin šel jinudy – o zůstatcích se rozhoduje výpočetním výkonem.
Kdo má nejvíc výpočetního výkonu, rozhoduje, kdo komu co zaplatil. Předpokládá
se, že slušní lidé ovládají většinu HW a útočník nedokáže získat
dostatečný výpočetní výkon na to, aby je převálcoval.

Bloky


 

Jak je to tedy realizováno v praxi? V síti se broadcastují transakce, nody je
zachytávají, a ty nody, které se rozhodly pomáhat svým výpočetním výkonem
provozu sítě, provozují ještě k tomu takzvaný mining (těžbu). Říkame jim mineři.


Bitcoin

Miner poslouchá transakce, které létají kolem, a sestavuje z nich takzvaný blok. Vždycky vezme transakci a zahashuje ji. Potom vezme dva
takovéto hashe a zahashuje je. Potom vezme dva takovéto hashe a zahashuje je.
Takhle staví strom. Stromu se na počest jeho objevitele říká Merkle Tree.


Bitcoin

Výsledný hash vezme a vytvoří takzvaný blok. Blok obsahuje hash předchozího
bloku, hash špičky stromu [merkle-root] a tzv. nonce.


Bitcoin

Vsuvka: proof-of-work


 

To, že máme (my, slušní lidé, vládci sítě) většinu výpočetního výkonu,
dokážeme tak, že vyřešíme nějaký složitý výpočetní problém. Představte si, že
chci Pepovi dokázat, že mám hodně výpočetního výkonu. Vyberu si nějaký řetězec,
třeba AbcLinuxu, a zvolím si nějaký target, třeba 2256-8.
Teď vezmu ten řetězec, přidám náhodnou nonce (třeba 0) a zahashuju to.

~> echo -n „AbcLinuxu0“ | sha256sum
b9b9ffb6618884c3a612c910e12ec35059de47763642802df756bd5da866d3d2  -

Porovnám, jestli je výsledek nižší než target. Vidím, že není, protože výstup
SHA256 je 256b číslo, a k tomu, aby bylo nižší než 2256-8, musí být
jeho první bajt nulový, tedy v hexazápisu první dvě číslice musí být 0. Nezbývá
mi, než zkoušet měnit nonce, až se mi to jednou povede. Protože nejsem lama,
ubastlím si na to automat:

~> i=0; while ! (echo -n „AbcLinuxu$i“ | sha256sum | tr -d „\n“; echo " (nonce=$i)„)|grep -E “^00"; do let i++; done
(chvíle počítání)
00e4586488b2eba2d660ce6b2d972767195bcbff0fa043cd3659db13f43dad16  – (nonce=184)

Pepovi řeknu „Nonce je 184“, on si to už snadno ověří (udělá echo -n
„AbcLinuxu184“ | sha256sum a zjistí, že na začátku jsou dvě nuly) a uzná,
že mám dostatek výkonu na vyřešení takového problému. Target můžeme snižovat a
problém se tak stává stále složitějším.

Mining



 

Miner tedy vždycky změní nonce, zahashuje a podívá se, jestli je hash menší
než číslo, které si právě teď síť zvolila jako target (vulgárně řečeno, jestli
je na začátku dost nul). A když se mu to povede, říkáme, že našel blok.
Blok vypublikuje v síti, ostatní mineři zahodí transakce, co v tom bloku jsou
(už v jednom bloku jsou, nemusí být v dalším), ze sítě si stáhnou transakce, co
se ještě do žádného bloku nedostaly, a jedou odznova.

Bloky na sebe navazují a tvoří řetěz bloků, blockchain.


Bitcoin

Řetěz bloků byl počat 3. 1. 2009 tzv. Genesis blokem. Jeho hash je natvrdo
zakódovaný v klientovi (+ v něm jsou hashe některých pozdějších bloků, aby
procházení řetězu netrvalo tak dlouho) a klient mu věří. Když se klient poprvé
spustí, stáhne si všechny bloky ze sítě. Obvykle obdrží řetěz, který vypadá
zhruba takto:


Bitcoin

Příčinou větvení řetězce bloků [blockchain fork] může být buď to, že si někdo
hrál (útočil), nebo že dva mineři našli blok ve stejný okamžik (+/- sekunda) a
nějakou dobu se nevědělo, který blok se bude uznávat.

Klient načte všechny tyto bloky, vyhledá řetěz, který je nejdelší a má
nejvyšší složitost (hashe v něm mají na začátku nejvíc nul), a začne transakcím
v něm věřit. Do tvorby nejdelšího řetězce totiž bylo investováno nejvíc
výpočetního výkonu a proto je nejdůvěryhodnější.

Pokud by si teď někdo řekl, že v bloku 3 je nějaká transakce, která se mu
nelíbí, a chce ji zrušit, musí blok 3 změnit a pak rychle vyřešit 6
následujících bloků s alespoň stejnou složitostí, jako má původní řetěz, a tím
se dostane dopředu a klienti mu začnou věřit. Jenže řešení 6 bloků v řádu minut
je se současným HW nemožné. Transakce uložené v blocích, které jsou
dostatečně hluboko, jsou tedy navždy pohřbeny a nikdo je nemůže změnit.

Motivace pro mining



 

Co motivuje minery k pálení elektřiny a výpočetního výkonu kromě pocitu, že
zabezpečují síť? Je to finanční odměna. Pokud miner vyřeší blok, pak:

  • si do něj může přidat transakci za 50 BTC, která směřuje „odnikud“
    na jeho účet
  • dostane poplatky za transakce obsažené v bloku

Odměna za nalezení bloku je v současnosti 50 BTC. Na jaře 2012 klesne na 25
BTC, za další 4 roky na 12,5 BTC a tak dále. Počáteční vysoké odměny jsou jednak
motivací pro minery, aby těžili, i když sítí ještě neteče příliš mnoho placených
transakcí, druhak řeší distribuci peněz, když nemáme žádnou centrální autoritu,
která by je mohla vydávat.

Transaction fee (poplatek za transakci) je přebytek, který můžete dobrovolně
nechat v transakci tím, že dovnitř pošlete o trochu víc než ven. Transakce pak
bude vypadat třeba takhle:


Bitcoin

Po zahrnutí transakcí do bloku všechny jejich přebytky vypadnou na minera a
ten si je může nechat. Transaction fees jsou jednak motivací pro minery, aby
těžili, a druhak plní funkci ochrany před DDoS útokem – pokud dojde k DDoS
útoku, nastaví se poplatek za transakci třeba na 0,1 BTC a útočníkovi brzy
dojdou peníze.

Nutno podotknout, že placení poplatků za transakce je zcela
dobrovolné. Stejně, jako vy můžete poslat velkou transakci
bez poplatku, tak si miner může říct, že velké transakce bez poplatku do svých
bloků nebude přidávat. Předpokládá se, že v budoucnu bude část minerů poplatky
chtít a část ne. Pokud tedy za transakci zaplatíte, dostane se už do příštího
bloku. Pokud ne, budete muset počkat, až najde blok nějaký miner, který poplatky
nevyžaduje. Tj. buď s poplatkem a hned, nebo bez poplatku až za chvíli.

Hurá, jdeme minovat!



 

Na výkonnějším vícejádrovém procesoru vytěžíte za den v přepočtu jednu
korunu, což se extrémně nevyplatí, pokud zrovna nemáte botnet. Situace
s grafickou kartou, která umí OpenCL (neboli akceleraci výpočtů), je ale mnohem
lepší. Na jednu lepší grafiku to vychází asi na 50 Kč za den, takže i
po započítání spotřeby elektřiny by si na sebe mohla vydělat. Autor ale žádnou
takovou grafiku nevlastní, takže přes noc vypočítal desetník.

Pooled mining



 

Šance, že najdete blok a získáte odměnu 50 BTC, je extrémně nízká, protože
těží spousta lidí a blok se nachází v průměru jednou za 10 minut. S procesorem
najdete blok průměrně jednou za 100 let, s grafickou kartou jednou do roka.
Jenže statistika je mrcha, takže klidně můžete smažit grafiku pět let a
nenajdete a nenajdete. Proto chytří lidé vymysleli pooled mining (český překlad
není, těžba v bazénu?
:-)).
Spousta lidí se domluví a těží spolu v tzv. poolu, a když někdo najde blok,
o odměnu se podělí podle toho, kdo kolik vypočítal. Aby nepodváděli, zvolí si
vyšší target než je v síti a admin poolu pak rozděluje odměnu podle spočítaných
bloků s tímto vyšším targetem.

Pro našince je určitě zajímavý jeden obří
pool
, jehož admin (Slush) se tu shodou okolností pohybuje. Slushův mining
pool se v době psaní článku podílí na síti 20 % výkonu. Popis instalace a
konfigurace mineru je nad rámec článku a autorova hardwaru, tak možná někdy
příště. Jenom poznámka: pokud budete těžit na procesoru, pohrajte si s volbou
algoritmu svého mineru a všechny je vyzkoušejte. Rozdíl mezi defaultním
(jadernou implementací) a implementací v assembleru byl na autorově počítači
18 %.

Útoky na Bitcoin



 

Asi nejčastějším problémem je krádež peněženky. Soubor
~/.bitcoin/wallet.dat obsahuje soukromé klíče k vašim penězům. Pokud vám
ho někdo ukradne, může si všechny peníze převést. Na Linuxu platí běžná pravidla
bezpečnosti – předpokládám, že šifrování disku je samozřejmostí, pravidelně
zálohujete, aktualizujete, nespouštíte pod svým uživatelem kdejaký bordel
z Internetu atd.

Dalším, zatím spíše teoretickým útokem, je zlomení použité kryptografie. Jak
můžete vidět ve stavbě bloku, hashuje se tam o sto šest, a jakmile by někdo
citelně oslabil SHA-256, bylo by veselo. Cracknutí ECDSA by zase znamenalo
ovládnutí všech cizích účtů. Pokud by oslabování kryptografie přicházelo
postupně, šlo by Bitcoin za běhu přemigrovat na nový algoritmus – řeklo by se
třeba, že od bloku 460 000 se používá SHA-3.

Double-spending se i přes veškerá opatření může výjimečně povést. Existují
určité koncepty využívající souběhu [race-condition], jako co se stane, když
někdo vypustí současně dvě transakce a teď ony se propagují sítí různou
rychlostí. Pokud si třeba v automatu koupím sušenku, ale 100 ms předtím vypustím
transakci popírající koupi sušenky, může se stát, že mi automat stihne vydat
sušenku ještě před tím, než k němu ta sporná transakce pomalou sítí doteče. Dá
se to ještě vylepšit třeba použitím Toru, jehož rychlost je zde asi všem známá.
Obranou proti tomu je, že při transakcích malé hodnoty (ta sušenka) před vydáním
zboží několik sekund počkáte; při transakcích velké hodnoty (auto, dům, uhelný
důl) počkáte třeba hodinu, až bude transakce dostatečně hluboko v řetězu.

Co se týče ovládnutí přes 50 % výkonu sítě, dovedu si představit použití
herních grafik v domácích počítačích s Windows, pokud se objeví nějaký hezký
remote exploit. Těžko říct, jestli si operátoři velkých mining poolů můžou říct,
že teďka budou ďáblové (neznám přesně protokol, jestli klienti v poolu nějak
ověřují, co počítají, spíš ne). Předpokládám, že by se to rychle rozkřiklo,
klienti by od nich hned odešli a síť by se zase vrátila do normálu.

Cenzura například ze strany vlády je víceméně vyřešena Torem – pokud se
povede protunelovat Tor, dá se protunelovat i Bitcoin. Síť architekturou
připomíná Skype, takže nody můžou komunikovat, i když na sebe nevidí. Ale pořád
musí existovat nějaké supernody. Jak se píše v příručce – BitCoin requires
that some country is still free.

Výzvy pro budoucnost



 

Jednoznačným cílem je stabilizace kurzu. Kurz velmi lítá a to znemožňuje
nějaké serióznější použití měny.

Dalším problémem by mohlo být bobtnání blockchainu. Každý klient si drží
kompletní transakční historii, a ta může, pokud by se dosáhlo obratu jako má
VISA, růst v řádu TB za měsíc. Historii by šlo odlehčovat punktuováním Merkle
Tree – když je nějaká transakce už dost hluboko, může se vyškrtnout; pokud se
vyšktají vhodně, může vypadnout celá větev stromu. Asi tahkle:


Bitcoin

Pokud chceme Bitcoin používat i na mobilech a dalších zařízeních, která si
nemohou dovolit provozovat „tlustého“ klienta s celou tou kryptografií kolem,
bude potřeba implementovat klient-server model. Skupinka kamarádů si spustí
server a přes mobil budou pouze zadávat platební příkazy. Už existují první
alfaverze takových klientů, uvidíme, jak to dopadne.

Hlavní výzvou je teď ale pochopitelně větší podpora Bitcoinu v běžném životě.
A i kdyby se Bitcoin nijak neujal, je to jednoznačně fascinující experiment a
ukázka nových zajímavých algoritmů.

Q&A aneb Co se jinam nevešlo



 

Kolik Bitcoinů je/bude v oběhu?

Skoro 21 milionů v roce 2140. Těžba ale neprobíhá lineárně, zezačátku se těží
mnohem rychleji. Můžete se podívat na graf.
Limitovaný počet Bitcoinů může způsobit deflační spirálu. Jde o to, že když
hodnota měny roste, lidé ji nechtějí utrácet, protože když si ji nechají, bude
jim vydělávat. Nejsem ekonom, takže si netroufám hodnotit, jak je toto riziko
významné.

Podle čeho se nastavuje target?

Síť by měla najít blok každých deset minut. Při spuštění sítě se target
odhadne a síť se nechá vyrobit 2016 bloků, což by mělo trvat přesně dva týdny.
Pokud to trvalo méně než dva týdny, target se sníží, pokud déle, target se zvýší
(vyšší target = lehčí hledání). Teď se target většinou snižuje, protože se
do sítě připojují nové a nové počítače.

Co je to složitost (difficulty)?

Složitost je inverzní k targetu. Čím nižší target (na začátku hashe musí být
víc nul), tím vyšší složitost. Když je target nejvyšší možný, je složitost 1.

Kde najdu nějaké statistiky a aktuální údaje o Bitcoinu?

Na blockexplorer.com se dají najít
všechny dosud provedené transakce a všechny nalezené bloky. V adresáři
q
se dají získat hodnoty jako aktuální složitost, kolik Bitcoinů je v oběhu
atd. Aktuální kurz Bitcoinu je na Mt.
Goxu
. Hezká statistika i s kalkulačkou je zase
tady. Určitě se
podívejte na wiki o Bitcoinu.

Budu rád za dotazy a připomínky v komentářích, je to poprvé, co vysvětluji
takto složitou problematiku.

 

Zdroj:

http://www.abclinuxu.cz/clanky/decentralizovana-kryptomena-bitcoin

 

Další info o BitCoinu zde:

http://www.nwoo.org/view.php?cisloclanku=2011060035

http://datarama.aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=704310

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin

http://www.diit.cz/clanek/bitcoin-mining-nechte-svoji-grafickou-kartu-vydelavat/38541/

http://www.bitcoin.cz/

http://www.czemoney.com/forum/bitcoin-vt53775.html

 

 




3 Komentářů k Decentralizovaná kryptoměna Bitcoin

  1. Bitcoin napsal:

    Další info k problematice Bitcoinů můžete najít třeba na webu http://www.bitcoin-info.cz

  2. GeorgeSt napsal:

    Skvělý článek, hodně detailní a tak to má být. V nějakých věcech právě ohledně fungování bitcoinu jsem si nebyl úplně jistý, ale už jsem zas o něco chytřejší. Jinak další super informace ohledně bitcoinu, kde koupit atd... najdete v tomhle článku - https://opcebinarni.com/co-je-to-bitcoin/ díky němu jsem si taky objasnil pár věcí.

    • proud napsal:

      Me je velice jasna jina vec,ze jakmile do nejakyho vlaku kde nainvestujes nastoupis,uz z nej budes tezko vystupovat,je to stejnej princip jako gamblerstvi! A GP,kterej si potrebny finance natiskne a nemusi je vydelavat to velice dobre vi,a zadnej strach ze by nemel podchyceny i vsechny svetovy meny,jako samozrejme i alternativni,stejne jako burzovni obchody s komoditama ,co z toho plyne necht si promysli kazdej sam ;-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!