Návrat Lidství, aneb o smyslu této etapy

Kryštof Koucký

Témata, související s probíhajícími změnami, byla již jistě popsána z všemožných úhlů pohledů. Často se dočítáme o nastávajících událostech, které by přesvědčily spíše autorovo ego, než lidstvo jimi postižené. Princip zrcadla, tj. zhmotňování našich projekcí v této realitě se zdá býti již obecněji přijímáno. Narůstající rychlost a očividnost tohoto jevu způsobila, že i mnoho dosud „spících“ lidí je konfrontována s osobní zodpovědností a mocí. Poslední dobou jakoby se roztrhl pytel s revolučními dokumenty, ať se zabývají např. volnou energií, kvantovou fyzikou či třeba zázračnou matkou vodou. Dokonce se některé starší pořady tohoto typu dostávají i do hlavních médií propagandistického rázu. Zdá se, že je nás již opravdu mnoho, kteří o změně nepochybujeme a tak začíná být síla probuzeného vědomí dále neignorovatelnou.Jednou z možností, jak se na smysl těchto změn dívat, dal by se
vyjádřit jako návrat Lidství.

Ačkoli o obtížnosti těchto transformací bylo napsáno leccos, shrňme je
alespoň do několika vět. Jak je známo ze záznamů starých civilizací,
člověk byl ve svých počátcích degradován ze své božské podoby do jakési
integrované formy dobře ovládatelného otroka. Je nutné říci, že bez
tohoto „zásahu“ by nebylo možno lidským Duchům prodělávat tak velmi
obohacující zkušenost, spočívající v opětovném probuzení a již
vědomém přijmutí svých skutečných schopností. Nicméně je dobré vědět
to, že námi prožívaná obtížnost či strastiplnost na cestě probuzení je
jak věcí záměrnou a vysoce sofistikovanou, ale je to i výzva, hodná
skutečné velikosti lidské bytosti.

Přistupujme-li tedy k „stahujícím“ tendencím ega jako
k jakémusi trenažéru (nenecháme se jím strnout do iluze, boje či
nečinnosti), značně nám to ulehčí cestu. Vždy v dokončovacích
fázích jednotlivých osobnostních posunů poznáváme, že si tyto překážky
stejně tvoříme sami (adekvátně se silou naší iluze) a rozpustíme je
pouhým láskyplným uvolněním. Často hlavně ženy jsou odrazeny intenzitou
potlačeného strachu či tušených výčitek, stejně jako muži ztrátou
kontroly. Obě pohlaví pak ztrátou individuality. To jsou ovšem jen
další tahy ega, které již tuší svou přeměnu (to je mimochodem i důvodem
reinkarnace – opakovaná smrt je potřeba kvůli časté nutnosti
„restartu“). Pouhé rozhodnutí překročit takový pomyslný práh je leckdy
těžší, než cokoli poté následující. Ještě by mohly být zdůrazněny
vysoce destruktivní generační zvyky (tj. rodová karma), které na nás
mají obrovský vliv. Např. typický člověk euroatlantické civilizace je
konfrontován s vlivy výchovy a vzdělání, které jakoby byly přímo
vymyšleny s cílem co nejvíce potlačit božství v člověku.

Velmi hluboký, kořenový pocit oddělení se do lidského podvědomí lehce
dostane západní porodnickou praxí, následnou persekuční výchovou na
principech řevu a trestu a zbytky přirozenosti jsou efektivně potlačeny
naprosto tristním systémem vzdělání. Takový člověk potom
v dospělosti dlouhodobě uzdravuje tato traumata a duchovní cesta
se mu jeví jako bolestná. Zvládne-li ale pronést světlo lásky skrze
hlubiny své psyché, stává se teprve opravdu svobodným a neovládaný
strachem. Charakter je pak zušlechtěn ctnostmi (často vybojovanými až
ze dna – DNA své bytosti) a člověk s takto zocelenou nervovou
soustavou udrží i nekonečně obrovskou energii Zdroje (svou pravou
sílu). A v duchu přijmutí této nekonečnosti je i smysl
následujících let.
Velice pravděpodobně vstupujeme do dvanáctiletého období znovupřijetí
Lidství, kdy rok 2012 se jeví jako jakýsi „rok 0“, jako horizont
událostí, udávající možné budoucí pravděpodobnosti. V symbolice
jakoby už Petr předal Marii Magdaleně klíče moci duchovní i světské.
Jde tedy archetypální přesun vlády z instituce na člověka, či
přesun od mužské mozkové hemisféry do té ženské a jejich případné
vyrovnání. Přirovnáním k paralele lidského života se nacházíme na
rozhraní puberty a dospělosti. Materialismus je typicky pubertální
projev, kdy dítě ví vše líp než rodič (věda a církev vs. Stvořitel).
Velice dobře vypovídající je také připodobnění k funkci brzlíku
v těle. Brzlík jako centrum imunity dokáže rozpoznat, kdo jsem já
a kdo ne. Jeho funkce je zcela spjata s aktivitou srdeční čakry,
říká se také druhé srdce. U normálního člověka začíná kolem 21. roku
degradovat, což je vlastně ukazatelem neúspěšného procesu dospění.
Neboť celistvě dospělý člověk (nejenom tělem ale i psychikou) má plnou
kontrolu nad sebou, je uvědomělý v každé své části. V tomto
nám krásně napoví náš zdravotní stav.  Běžné nemoci nám zrcadlí
naši ovladatelnost okolím, nesvobodu, nevědomí sebe, nesebeúctu.
Alergie naproti tomu přesně ukazují, jaké části sebe přímo odmítáme.
Protože lidský genom (úroveň zemské Duše) obsahuje v sobě
záznam o veškerém životě (evoluční odpad dle vědců), stačí jenom
rozlišit, kterou část nám zrcadlí onen alergen. V případě alergií
na syntetické materiály může být relevantní rekapitulovat náš postoj
k této realitě („matrix“), ať už je jakákoli. Rakovina často
svědčí o ztrátě našeho původního záměru (směru vývoje) apod. Buďme tedy
odvážní a božským paprskem z našeho srdce rozpusťme sraženiny
našeho strachu (nemoc) bez toho, abychom podlehli jakkoli vychytralému
bojkotu bratrů ega a intelektu. Projděme smrtí a znovuzrozením naší
sebedefinice, jako bájný Fénix shořme plamenem posvátné transmutace,
abychom očištěni povstali z popela do nového úsvitu. Je tedy
jasné, že dospělost (rozlišení sebe, sebe-vědomí) je důležitou vstupní
branou do vědomé Tvorby. Je jednou z bran k přirozeným
schopnostem, které se však dosud označují jako zázračné či
nadpřirozené. Proces dospění tedy charakterizuje počáteční fázi
dvanáctiletého období.

Charakter let následujících je velice nejasný, i když se již rýsuje ona
harmonická cesta. Jak globální vědomí lidstva stoupá, potřeba válek a
kataklyzmatických událostí se stává více a více zbytečnou. Lidé
začínají dávat přednost lásce a to je to hlavní. Tyto roky budou zřejmě
charakteristické uvědoměním si naší obrovské tvůrčí síly. Již nyní se
určité myšlenky manifestují téměř okamžitě. Toto bude ještě zjevnější.
Budou se množit zprávy o zázračných schopnostech už nejenom dětí ale
všech lidí. Finanční systém, materialistické paradigma, mediokracie, či
prostě kontrola populace, stanou se směšnými ještě zjevněji než nyní.
Pochopíme nejenom, že mysl a srdce tvoří vše, ale i jak. Přijmeme a
začneme využívat naše skutečné tvůrčí možnosti. Je to doba kolektivní
obrody.

Završení procesu lze vnímat jako opětovné přijetí lidského společenství
na hvězdnou úroveň. Mozkové funkce, které jsou dnes ještě latentní,
stanou se běžně přijímanou věcí a lidé, uvědomující si svou Jednotu
počnou kolektivně měnit svou fyziologii napříč generacemi. Lidstvo tak
stane na počátku svých opravdových dějin.




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!