Panikaří Reuters kvůli EU?

Ta
nekonečná svízel Evropské unie … Evropská
dezintegrace se dostává do zrychlujícího se tempa. V 17 členských
státech
euro-zóny se prohlubuje recese; to je teď nejdelší propad od doby
spuštění
společné měny v roce 2000. Unie přežije jen, když se stane
minimalistická.
Evropané – kteří jsou všichni v první řadě Němci, Francouzi,
Italové,
Poláci, Britové a další – možná svým politikům nedůvěřují, ale znají
je. Znají
jejich tváře, jejich pozadí, jejich přízvuk, jejich triky i jejich
přednosti.
Oni svou loajalitu nepřemístí k těm, které neznají, to ani nejde.
Nedovolí
jim, aby dělali oni rozhodnutí, jak utratit daně, které občané platí.
Tvorba integrovanější
Evropy – která dříve či později bude vypadat jako stát, jednat jako
stát, a
tudíž bude státem – musí být procesem malých krůčků. Jinak těch kroků
vůbec moc
nebude. – Reuters

Dominantní sociální
téma:
EU se nakonec ze silné změní na posílenou.

Analýza volného trhu:
Tento úvodník sice nemluví formálně za Reuters. Když ale
studujeme úvodníky Reuters, zjišťujeme, že tyto razí redakční politiku
Reuters,
a ta je globalistická.

Tyto úvodníky tudíž do jisté
míry odhalují myšlení větších globalistických mozkových trustů a
Reuters JE
globalistickou institucí jak svou konstrukcí, tak svou business
strategií.

Ty obavy vyjádřené
v úvodníku jsou tedy poučné. Už prve jsme poukazovali na tento
fakt.
Začněme uznáním, že ta současná mizérie postihující většinu světa je
přinejmenším
částečně záměrnou politikou.

Konec konců co si máme
myslet o prohlášení EU politiků, kteří otevřeně prohlašovali, že je
zapotřebí
ekonomické krize, aby EU dotáhla k prohloubení unie?

href="http://www.thedailybell.com/28272/EUs-Plight-Sadism-or-a-Cold-Blooded-Takedown">Soužení
EU: Sadismus nebo chladnokrevný úchvat?

No tak tu svou ekonomickou
krizi už mají a ta byla z velké části způsobena nekoherentní a
destruktivní politikou centrálního bankovnictví. Ponecháváme na svých
čtenářích, aby se oni rozhodli, zda jsou ty evidentní úlety minulé a
současné
monetární politiky záměrné nebo ne.

Vraťme se ale
k politickým otázkám. Bezpochyby to vypadá, že Eurokraté čelí
dilematu. Pravda,
chtějí chaotickou a vyrabovanou ekonomiku; minulá prohlášení to
objasňují.
Současně ale příliš MNOHO občanských nepokojů a ekonomického chaosu
celý ten
program ohrožuje.

Místo prohlubování se jim
trhá. Už jsme nesčetněkrát psali, že tohle je předmětem nejhlubších
obav těch,
kdo zkouší EU dovléct dál.

Je to vyvažovací činnost,
vypadá to ale, že je čím dál nestabilnější, jak ukazuje i úvodník
Reuters.

V Itálii
nová levo-pravá vláda spustila
proti-úsporný program, a zjišťuje, že všechno kolem nich je už
daleko
zbídačenější než doufali. Ve Francii Maurice Levy, šéf reklamního
giganta
Publicis, udělal průzkum ukazující, že severoevropané – Poláci, Němci,
Britové
– jsou mírně optimističtí, zatímco jižané – Španělé, Italové, Řekové a
Francouzi – jsou hluboce pesimističtí. Francie se počátkem tohoto
měsíce
ponořila do recese už potřetí za čtyři roky. Unie se rozpadá.

Nic
nepřináší úlevu. V Holandsku
přesvědčuje televizní show náměstka ministra financí Franse Weekerse,
aby se
podíval na klipy, kde se Bulhaři chlubí, jak defraudovali sociální
dávky jeho
země. Bulhaři a Rumuni, nejchudší členové Evropské unie, se budou od
příštího
roku moci stěhovat do kteréhokoliv státu. To, co bylo chudým
prezentováno jako
nová svoboda, je teď pro bohaté břemenem.

I
ti, co bývali ohledně unie největšími
nadšenci, teď prohlašují, že je ve smrtelném nebezpečí.
V interview
z počátku měsíce finančník a filantrop George Soros řekl, že
evropští
vůdci ve snaze nalézt východiska z krize „vygenerovali politickou
dynamiku, která vede k dezintegraci EU.“

„Euro-skepticismus“
– vypadá ale více jako
Euro-naštvanost – vzrůstá. Průzkum pro-EU Evropské rady pro zahraniční
vztahy
(ECFR) ukazuje, že:

„Od
počátku euro-krize spadla důvěru
v Evropskou unii z +10 na -22 procent ve Francii, z +20 na -29
procent
v Německu, z +30 na -22 procent v Itálii, z +42 na -52
procent ve
Španělsku, z +50 na +6 procent v Polsku a z -13 na -49 procent
v Británii.

ECFR
vidí tuto krizi jako vyvěrající ze
„střetu vůlí“ mezi severními a jižními státy – s tím, že bohatší
sever už
není ochoten splácet dluhy jiných bez tuhé kontroly, a jižním zemím se
oškliví
volání po centralizované kontrole rozpočtů, daní, penzí a trhu práce.
„Evropané
teď už ví,“ píše Levy z Publicis, „že nikdo z nás nemůže
spoléhat na
jiné s vyřešením svých lokálních problémů. Může to trvat roky, než
se
povede znovu vytvořit skutečný smysl pro unii, která může Evropu dovést
do
budoucnosti.“


Ale elistismus tohoto projektu už byl
odhalen a v časech protivenství se stává pohodlným cílem. Absence
demokratické odpovědnosti a zapojení běžných lidí znamenala, že elity
to
vnímaly jako volnou cestu pro urychlení vývoje k více a více
integrované
unii, v níž bylo euro největší inovací. Teď je to pro mnohé státy
největší
břemeno.

Těší nás, že se to čte, jako
by to byla jedna z našich vlastních analýz. Předpovídali jsme
právě
takovýto druh dilematu, protože EU projekt byl opravdu poháněn
elitářstvím a
arogancí. Mysleli si, že Evropané jsou nekonečně manipulovatelní. Není
to tak.

Z naší perspektivy je to sám
Internet – tj. to, co nazýváme Internetovou reformací – co Evropany
probudilo
z jejich dřímoty. V našich dnech prostě proudí kolem příliš
mnoho
informací, většina elektronicky.

V jednodušších časech,
jak už jsme psali, by to globalistům, kteří stojí za EU, prošlo. Teď si
postupně uvědomují, že se přes veškeré své nejlepší (čili
nejstrašnější) úsilí
přepočítali.

Vypadá to, že na to šli moc
rychle a tento úvodník to jasně říká „může to trvat roky“, než se znovu
vytvoří
hybnost, která už byla ztracena.

To se z našeho hlediska
jeví jako důležitý postřeh – a tento úvodník je možná více než vzlyk
v temnotě. Možná si Eurokraté nakonec už uvědomili, že ten Velký
experiment je už v nebezpečí, že se úplně rozsype.

Článek dospívá
k závěru, že bude nezbytné postupovat velice pomalu, aby se
vytvořila
„ještě těsnější“ unie, kterou evropské elity zjevně tak zoufale chtějí.

My bychom namítli, že do té
doby, než někdo pro takovou strategii vypracuje papíry, tak ten
příslovečný
vlak už ze stanice ujede. Vůdci EU a jejich sponzoři zaslepení svou
vlastní
bohorovností nejsou ochotni zpomalit a jestli se něco urychlilo, tak je
to
homogenizace Evropy.

Tehdy se stavěli do různých
póz „neochvějné pevnosti“, trvali na zbídačování, i když tekla krev
v ulicích.

Teď už to vypadá, že litují
určitých unáhlených akcí. Nakonec možná dospějí k závěru, že není
jiné
volby, než učinit krok zpět, jak jsme už dlouho předpovídali.

Pokud ano, tak bychom
předpověděli, že celý větší EU projekt je v ohrožení, a že se už
znova
nevynoří jako více než obchodní unie.

Závěr: Sen
o vybudování pan-evropského impéria pomocí regulační síly a monetárních
eskapád
by mohl být mrtev. Těžko lze zatím vědět, jak to fakt je.

Thursday,
May 23,
2013

Zdroj: href="http://thedailybell.com/29138/Is-Reuters-Panicking-Over-EU">http://thedailybell.com/29138/Is-Reuters-Panicking-Over-EU




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!