Pochopení čínské politiky v Arktidě

Během posledních sedmi
let si 11 zemí Polsko (2006), Rusko (2008), Finsko (2009), Francie
(2009),
Švédsko (2010), Island (2011), Španělsko (2011), Dánsko (2012),
Singapur
(2012), Kanada (2012) a Japonsko (2013) uvědomilo potřebu jmenovat
svého
vlastního vyslance pro Arktidu. Tito vyslanci se využívají pro
analýzy a
hodnocení situace ve vynořující se „velké arktické hře“ s konečným
cílem
využití minerálních zdrojů a využití arktických cest pro přepravu
nákladů
z Evropy do Asie.
V roce 2008 vydal US Geological Survey
hodnocení odhalující, že Arktida obnáší href="http://www.usgs.gov/newsroom/article.asp?ID=1980">asi 13 procent
neobjevené ropy světa, 30
procent jeho už objeveného zemního plynu a 20 procent jeho hydrátů
zemního
plynu. Jinými slovy 90 miliard barelů ropy, 1 669 bilionů
kubických stop
zemního plynu a 44 miliard barelů zemního plynu.

Potenciální komerční
přínosy z dopravy zboží přes Arktidu v porovnání se Suezským
kanálem
také vypadají přitažlivě.
V srpnu až září 2009 dvě německá
těžkotonážní plavidla VV Beluga Foresight a MV Beluga Fraternity
převezla
náklad ocelových trubek z ruského Archangesku do Nigérie href="http://www.dnv.com/industry/oil_gas/publications/updates/arctic_update/2010/01_2010/BelugaShippingmastersfirstcommercialtransitoftheNortheastPassage.asp">pomocí
severní
mořské cesty. Tato nová cesta zkrátila vzdálenost o 3000 námořních
mil a
snížila spotřebu paliva o 200 tun na plavidlo, což vedlo k úsporám
600 000 US dolarů. O rok později, plavidlo z Hong Kongu MV
Nordic
Barents převezlo železnou rudu z Kirkens v Norsku do Šanghaje
tou
samou cestou a snížilo náklady o 180 000 USD. V roce 2012, 46
plavidel převezlo o více než 1,2 milionů tun nákladu Severomořskou
cestou než
v roce 2011, tj. o 53 procent. Ještě v roce 2010 tuto cestu href="http://barentsobserver.com/en/arctic/2013/03/china-starts-commercial-use-northern-sea-route-14-03">použila
jen čtyři
plavidla. Někteří výzkumníci href="http://www.arctic-info.com/ArcticPath/News/Page/cargo-traffic-on-the-northern-sea-route-may-increase-8-times-by-2020">předpovídají,
že
Severomořskou cestou se bude do roku 2020 převážet 30 milionů tun
nákladu.

Čína je největší
spotřebitel a dovozce energetických zdrojů na světě, ale ohromná
geografická
vzdálenost od Arktidy omezuje příležitosti pro Peking – přinejmenším
oproti
členům Arktické rady (Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Rusko,
Švédsko a
US) – aby stanovovala agendu a formovala strategii využití nových
arktických
příležitostí.
Nicméně Čína byla prvním asijským státem, který
projevil zájem a
zahájil úsilí, aby se stal plným členem Arktické rady. Peking
argumentuje, že
podle Konvence Spojených národů o Mořském právu je Severní ledový oceán
dopravním veřejným prostranstvím, a klimatická změna má negativní
dopady na
čínskou potravinovou bezpečnost, zvláště při záplavách pobřežních
oblastí.

Mezi tím Čína
přistoupila i k výzkumu Arktidy a Antarktidy.
Mezi
lety 1985 až 2012 inicioval Peking pět arktických a 28 antarktických
expedicí.
Rovněž postavil href="http://www.chinare.gov.cn/en/index.html?pid=stations&st=yellow">státem
vlastněnou
Arktickou stanici Žlutá řeka a uzavřel dohodu
s finskou společností Aker Arctic Technology o href="http://www.china.org.cn/china/2012-10/23/content_26877497.htm">stavbě
druhého
ledoborce do roku 2014 a připojil se tak k MV Xu? Lóng,
který Peking v roce 1993 koupil od Ukrajiny. Čínští zástupci se
navíc přidali
k Arktickému vědeckému výboru k Týdnu summitu arktické vědy,
ke Komis
vědecké správy Ny-




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!