Zbigniew Brzezinski, plán na Čečenizaci Ukrajiny a strach z ruského světonázoru – 2.část

2. část vystoupení Zbigniewa Brzezinskeho ze 16. června 2014:
„Pokud bude nutné podporovat Ukrajinu v jejích pokusech se bránit, Ukrajinci by měli vědět, že Západ je připraven jim pomoci. A není žádný důvod tuto připravenost skrývat. Mnohem užitečnější je říci o ní, a tak informovat Ukrajince i ty, kdo jim hrozí, že pokud se Ukrajina bude bránit, dostane zbraně. A poskytneme zbraně ještě dříve, než dojde k invazi. Jelikož beze zbraní je krajně složité bojovat proti vpádu.

Ale význam má i to, jaké zbraně poskytneme. Z mého pohledu by to měly být zbraně účinné zvláště v boji ve velkých městech. Nemá smysl snažit se vybavit Ukrajince zbraněmi, aby mohli odolat ruské armádě v otevřeném prostoru: ruská armáda, to jsou tisíce tanků a velitelů připravených použít drtivou sílu. Měli bychom si vzít poučení z lekcí, které jsme získali v průběhu odporu v městském prostředí v době Druhé světové války i z války v Čečensku, jehož hlavní město se stalo dějištěm krutých bojů v průběhu tří měsíců. Pointa je v tom, že pokusy o vniknutí byly úspěšné v politickém smyslu, že je nutné podmanit si velká města. Pokud se velká města jako Charkov či Kyjev budou bránit a bojových akcí ve městě se nebude možné vyhnout, konflikt bude mít za následek velké ztráty. A hlavní věc je – především v tomto smyslu doba začátku této krize má velký význam – že Rusko zatím není připraveno k takovémuto kroku. Takový krok by znamenal vážné ztráty na životech a obrovské finanční náklady. Při něm se nutně ztratí mnoho času a to způsobuje zvýšení tlaku ze strany mezinárodního společenství.

Jsem přesvědčen, že bychom měli dát Ukrajincům na srozuměnou, že pokud jsou připraveni se bránit, soudě podle jejich prohlášení a činů (i když ne příliš efektivních), poskytneme jim protitanková děla, ruční protitankové střely – tj. zbraně, které mohou být použity v městském prostředí. Neříkáme, že je třeba Ukrajince vyzbrojit, aby napadli Rusko. Nelze útočit na zemi, jako je Rusko, pouze s obrannými zbraněmi. Ale pokud máte obrannou zbraň a přístup k ní, pokud víte, že ji budete mít, máte mnohem větší pravděpodobnost ubránit se. Tímto způsobem to začne působit jako odstrašující prostředek, dovolující tak daleko efektivnější operace na zastavení násilí sponzorovaného subjekty na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem. To podle mého názoru v každém případě sníží riziko a odradí protivníka od řešení této krize zbraněmi. Na ruské straně, vzhledem k euforii po úspěchu operace na Krymu, která se ukázala být rychlá a rozhodná a nesetkala se s žádným odporem, pokušení zopakovat tento úspěch může být velmi vážné pro vůdce, který se snaží získat obrovské vítězství.

Zároveň se musíme podílet na hledání možného kompromisu. Zvlášť v případě, že Rusům a Putinovi bude jasné, že destabilizace Ukrajiny a uchopení moci nad ní představují vážnou hrozbu a nemusí být dosažitelné. Proto musí být zastrašování doprovázeno pokusy zapojit se do dialogu. Jaký je vzorec pro možný kompromis? Myslím, že je to docela jednoduché: Ukrajina se musí i nadále pohybovat směrem k členství v EU, a to za veřejné podpory drtivé většiny Ukrajinců. Ale to je dlouhý proces. Turci například čekají na vstup do Evropské unie 60 let. Jinými slovy – bude to nějakou dobu trvat. To znamená, že nebezpečí pro Rusko nelze považovat za blízké a negativní účinky nejsou příliš destruktivní.

Zároveň musíme ujistit Rusko, že Ukrajina nebude vstupovat do NATO. Jsem přesvědčen, že je to důležité z politických důvodů. Když se podíváte na mapu, uvidíte, že pro Rusko je to zásadní jak z psychologického, tak strategického hlediska. Tak, Ukrajina by se neměla stát členem NATO. Ale ze stejného důvodu by Rusko mělo pochopit, že Ukrajina se nestane ani součástí mýtické Euroasijské unie, kteroužto myšlenku se Putin snaží podporovat na základě zvláštního postavení Ruska ve světě. Ukrajina nebude členem Euroasijské unie, ale může s Ruskem uzavřít samostatnou dohodu o obchodu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že některé formy výměny a obchodu mezi nimi jsou vzájemně prospěšné. Například zemědělské produkty dodávané Ukrajinou do Ruska. Průmyslové výrobky, které Rusko potřebuje, jsou také vyráběny na Ukrajině. Nemnozí si uvědomují, že některé z nejnovějších ruských raket, leteckých motorů, většina ruského civilního letectví, a dokonce i některé střely používané v USA jsou také vyráběny na Ukrajině. Je to výhodné a úspěšné průmyslové podnikání. Ale musí být udržováno skrze samostatné dohody mezi Ruskem a Ukrajinou.

Věřím, že se to může nakonec stát skutečně atraktivním. A tento aspekt by měl být vyjádřen v kontextu otevřeně a netajit, že jakékoli ruské použití síly by mělo dlouhodobé negativní důsledky pro samotné Rusku, sice by nebyla ohrožena jeho bezpečnost, ale znamenalo by to pro něj vyšší náklady na prosazování své pravomoci na úkor nezávislosti Ukrajiny. Z mého pohledu by v této souvislosti NATO mělo jednat s větší rozhodností a chránit bezpečnost těch členských států NATO, které hraničí s Ruskem a kde se nacházejí domovy četných ruských komunit, což představuje přibližně 25 % jejich populace. Zejména mám na mysli Lotyšsko a Estonsko. Amerika potvrdila svou vojenskou přítomnost v těchto zemích. Myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby i vůdčí evropské státy, jako je Německo, Francie a Spojené království, tam poslali své vojáky. Aby tam nebyla jen Amerika. To bude důkaz, že členové NATO drží pohromadě. V mezinárodní politice je symbolika stejně důležitá jako rozhodnost, a často může předejít dalším drastickým opatřením.

Vzhledem k důsledkům rozšíření NATO v posledních několika desetiletích až na 28 členů by bylo vhodné ve světle současných událostí znovu posoudit strukturu této aliance. Konkrétně mluvím o historickém paradoxu obsaženém v nejdůležitějším článku 5 Charty. Článek 5 uvádí postup pro vojenskou reakci na agresi namířenou proti celému bloku nebo jeho jednotlivým členům. Zajisté si uvědomujete, že článek 5 je odstavec o tom, že rozhodnutí o účasti v konfliktu musí být přijata jednomyslně. Jinými slovy to znamená, že každá země má právo veta. Jmenovitě USA trvaly na zahrnutí tohoto bodu do stanov NATO. Americká vláda to požadovala proto, aby získala podporu příznivců izolacionismu v americkém Kongresu. Obávali se, že by taková aliance byla v rozporu s americkou tradicí neúčasti v konfliktech na území cizích států. Bohužel, dnes vzhledem k tomu, že struktura se skládá z 28 členských států NATO, které jsou v různé míře nakloněny plnění podmínek v oblasti bezpečnosti, je situace opačná. Jmenovitě noví členové se za určitých okolností začínají dovolávat článku 5. Veto jednoho státu nezaručuje, že NATO nebude používat vojenskou sílu, protože jsem přesvědčen, že pokud se to stane po dlouhé debatě, silném rozhořčení a vzájemných hrozbách, takový stát bude nucen buď přijmout, nebo odstoupit od aliance.

Jednou z možností by mohlo být přijetí podmínky, že země, které systematicky neplní povinnosti vyplývající z Charty NATO, nemohou mít právo veta. Někteří členové aliance neplní zcela své povinnosti, takže jejich členství v NATO se jeví jako černý pasažér. Proč člen aliance, který neplní své povinnosti, by měl mít právo zasahovat s ostatními členy NATO vykonávat kolektivní sebeobranu? Tato anomálie je potenciálním zdrojem problémů a zmatku. Protože tato krize se postupně blíží k řešení, doufám, že NATO přezkoumá svou Chartu a znovu otázku přijímání nových členů do aliance posoudí. Země, v jejíž bezpečnost je NATO zainteresováno, nemusí nutně být členem aliance. NATO se může zúčastnit zajištění její bezpečnosti, ale ta nemusí vstoupit do jeho řad. Nyní se hovoří o nových členských států v EU. Možná, že některé z nich budou chtít vstoupit do NATO, a za posledních několik let se některým státům podařilo do NATO vstoupit, nehledě na to, že jsou odstraněny geograficky od případných konfliktů na dělicí linii mezi Východem a Západem. Věřím, že další diskuse na toto téma může přinést prospěch, zvýší důvěryhodnost NATO a vyvine tlak na ty členy, kteří nejsou aktivními, aby projevili více úsilí ke splnění své povinnosti.

Konečně, když se dívám daleko dopředu, jsem přesvědčen o tom, že tak či onak, s výhradou ke kompromisu nebo v jeho nepřítomnost, Krym bude pro Rusko těžkou ekonomickou zátěží. Není žádný důvod se domnívat, že druh hospodářské činnosti, kterou poměrně úspěšně Krym vedl – co by turistická destinace, místo, kam směřují mezinárodní dopravní linky a kam přijížděli zahraniční turisté – bude záchranou. Jelikož mezinárodní společenství formálně neuznalo anexi Krymu k Rusku, bude realizace rozličných projektů na Krymu pro mezinárodní společnosti nemožná, neboť se stanou objekty žalob různých zainteresovaných stran. Stručně řečeno, Rusko bude muset do hospodářského rozvoje na Krymu investovat. V momentě přisvojení si Krymu Ruskem se tam ceny ztrojnásobily. To vše ukládá další povinnosti Rusku, jehož ekonomika je stále relativně slabá.

Navíc je zde další aspekt, který bude mít velký význam v procesu rozvoje Ukrajiny: Rusko svým konáním proti sobě postavilo téměř 40 milionů lidí. Na rozdíl od jiných Slovanů, Ukrajinci se k Rusku nikdy nechovali nepřátelsky. Nepřátelský postoj Ukrajinců k Rusku je nový fenomén a každý den se jeho intenzita se zvyšuje. V tomto ohledu se Ukrajina v průběhu času stane pro Rusko nejen závažným problémem, ale hrozí m­u konečná ztráta rozsáhlého území – největší územní ztráta v historii ruské imperiální expanze. A to zase může zničit novou mytologii o místě a roli Ruska ve světě, se kterou jsem začal svou zprávu. Realita může tuto mytologii vyvrátit. To je důvod, proč velmi doufám, že rostoucí ruská střední třída pochopí, že mytologie, kterou přináší Putin a kterou přijímá značná část z méně vzdělaných a více šovinistických Rusů, je cesta, která nikam nevede, že současným osudem Ruska je, aby se stal silným evropským státem. A to si budou připomínat pokaždé, když se podívají na východ a zeptají se sami sebe: jak důležitá je Čína pro budoucnost Ruska?

Děkuji za pozornost.“

První část:
http://www.nwoo.org/2014/07/03/zbigniew-brzezinski-plan-na-cecenizaci-ukrajiny-a-strach-z-ruskeho-svetonazoru-1-cast/

Zdroj:
http://anna-news.info/node/17793




3 Komentářů k Zbigniew Brzezinski, plán na Čečenizaci Ukrajiny a strach z ruského světonázoru – 2.část

  1. Atlas napsal:

    p.Brzezinski je dosť mimo, tie jeho úvahy sú dosť pomýlené, mám viac trievejšie uvažovanie a pritom nemám také informácie ako on . Krym pre Rusko bol nevyhnutný, ale ukrajina s tými pripečenými sfanatizovanými ľuďmi? Pre Rusko príliž veľká záťaž si zobrať vytunelovanú krajinu oligarchami, o tých ľudí je treba sa postarať, kto by ich chcel?! Rusko nezabúda a nezostane nezabudnutý aj terajší postoj a útoky časti ukrajiny voči rusku.
    Zaráža ma umiernený výklad situácie a budúcnosti p.Brzezinského o budúcnosti Ukrajiny, doteraz sa priamo adresne vyhrážali všemožným. Podľa mňa je už aj jemu jasné, že kto ťahá za silný koniec, ale USA to nie sú, takže už len zachraňuje situáciu ramenatými rečmi. USA celosvetovo stráca pôdu pod nohami, rúca sa im ekonomika rýchlym tempom, vidí to celý svet, krysy už začali opúšťať palubu takže USA začína byť na všetko samé.Na vojnu treba tri veci:peniaze, peneži a peníze, tie došli a nové si vytlačiť už nie je tak jednoduché. Kto seje vietor zožne búrku, hoci je smutné, že po USA všade zostala len spálená zem.

  2. Krysar napsal:

    Veice rád dám západnímu ukrajinci zbraň, ale max. ke spánku jeho tupé hlavy!

  3. Petroš napsal:

    Šachista Putin dnes už sleduje jiné zájmy, než povstalce na Ukrajině:
    Putinův šachový gambit: Povstalce na Ukrajině ponechá svému osudu, cílem je rozklad NATO a EU!

    http://aeronet.cz/news/putinuv-sachovy-gambit-povstalce-na-ukrajine-ponecha-svemu-osudu-cilem-je-rozklad-nato-a-eu/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!