Od začátku prohraná válka: Závažné závěry spisovatele Platona Besedina o Slavjansku a Kramatorsku

Před několika dny Igor Strelkov oznámil, že Slavjansk a Kramatorsk budou dobyty a z projektu „Novorosie“ moc nezbylo. Strelkovovi je bezesporu dobré naslouchat. Zaprve proto, že je v epicentru války. Zadruhé proto, že vždy situaci rozebírá s šachovou přesností.

Záhy byly Slavjansk a Kramatorsk opravdu dobyty ukrajinskou armádou. Opolčenci odešli do Doněcka a Luganské a Doněcké republice jsou mnozí připraveni hrát rekviem.

O kapitulaci je samozřejmě předčasné mluvit. Nicméně již můžeme vyvodit určité závěry.

V rozhovorech s různými lidmi – poslanci, úředníky, spisovateli, studenty, dělníky – často slyším názor, že hlavním problémem Novorosie je pasivita občanů jihu a východu Ukrajiny. Prý jsou zalezlí doma, nevyčnívají. Není tu vlastenectví, není občanských postojů.

Když tohle slyším, rozhodně je třeba se podívat na osobnost hovořícího. Pokud je to třeba poslanec ruské Dumy, prostě jen ospravedlňuje svou nečinnost. Pokud je to nějaký plešatý grafoman dokazující, že bude Oděsu bránit do poslední kapky krve, ale při první příležitosti uteče do Ruska – to je zbabělost. Je-li to krymský student, který nechodí ani na mítinky, ani do domobrany, ale počítá s kozáky a ruskou armádou, je to pokrytectví.

Takovým lidem by se nemělo věřit. Lepší je zvláště bojovné naložit do vlaků a dopravit je do DNR a LNR, aby se projevili. Nebo ať se pro začátek alespoň vypořádají s alkoholiky pod okny.

Strelkov opakovaně řekl, že má dost dobrovolníků. Ale nemá zbraně. Já sám znám několik desítek lidí připravených k boji – je-li to správné, či nikoliv, to je téma na jinou diskuzi – za ideály „Ruského jara“. A co je nejdůležitější – podle svědectví samotných obyvatel, vlastenecké vzedmutí v Donbasu je velmi opravdové.

Problém je jinde: v Novorosii se neobjevili opravdoví vůdci, kteří apriori definují nejen osobu, ale i výsledek jakékoli revoluce.

Děda Mráz Gubarev nebo Carjov se na roli vůdce nehodí. Ale útěk některých lídrů DNR – to je ostuda celé struktury.

V Donbasu se bohužel nenašly osobnosti velikosti Alexeje Čalova, který se stal opravdovým symbolem nového ruského Sevastopolu. Bohužel dnes ho překryli, když vyčistil prostor pro staré i nové lumpy. Ale svou roli sehrál.

Jsou i jiné velmi závažné odlišnosti donbaské situace od krymské. V teritoriu Donbaské a Luganské oblasti do začátku bojů nebyli žádní ruští vojáci. Neobjevili se tam bez ohledu na všechny prosby ani později.

Pro to samozřejmě existují důvody. Subjektivní i objektivní: banální úlek, neschopnost zabezpečit Donbas, strach ze skutečné války. Ale především návrat standardní ruské zahraniční politiky nádherně charakterizované taxikářem z „Bratra-2“: „A kde je tvá vlast, synku? Gorbačov ji předal Američanům! Aby se krásně pařilo! Ruské lidi při Baltu vydal, Srby na Balkáně vydal…“

Rusko Rusy v Donbase vydalo. A proto bizarní víra většiny Ukrajinců, že v Donbasu bojovali s Ruskem. Já nemám příliš vysoké mínění o ruské armádě, ale kdyby tam byla, převaha by byla principiálně jiná.

 

Ty, co tvrdí, že po Donbasu půjde ukrajinská armáda na Krym, lze jen politovat. Ať jde. K nejbližší šíji.

Když se bavím s opolčenci, říkají: „Rusko nás opustilo, Rusko nepomáhá“. Když přijedu do Ruska, vidím u lidí – prostých i jiných – rozhořčení: „Proč Donbasu nepomáháme? Proč Putin vydává Rusy?“ A jen na Ukrajině je každodenní mantrou: „ Rusko zahájilo agresi, Rusko vede válku“.

Nesmysl! Současné Rusko toho prostě není schopné.

Hlavní putinoidé dnes nežijí v Moskvě ani v Sevastopolu, ale na Ukrajině. Právě oni v každé události vidí ruku Putina. A když neuspějí v sexu, určitě je na vině Putin.

Ukrajino, zapamatuj si prostou věc. V Donbase jsi bojovala nikoliv s ruským specnazem – bojovala jsi se svými občany. Rozstřílela jsi je raketami, vraždila tanky, zaživa upalovala. Společně s nepřáteli jsi zničela své děti.

Vzpomeň si na to, Ukrajino, až budeš překvapena, proč, navzdory vítězství, je všechno opět špatně. Tvoje válka byla prohraná od začátku. Donbas si bude krev pamatovat navždy.

Vždyť o rozdělení se začalo mluvit až pod tanky. Zpočátku byla řeč pouze o rozšíření pravomocí. Ale Ukrajina sama oddělila Donbas.

Před týdnem jsem se bavil se známým. Je v Národní gardě, jeden z nich. Ptám se ho:

„Sašo, jak moc je možné bojovat? a: Zabíjíte pokojné obyvatele?“

Odpověď:

„Není nám jich líto. To oni přehrazovali cestu našim tankům. a potom zůstali ve městech, protože Rusko platí každému po pěti stech rublech, pokud má dítě, tři sta, pokud ne…“

Podobné rozdělování na „naše“ a „ne-naše“ je možné hlásat dlouho. Velmi dlouho. Ale všeho dočasu. A nakonec i Ukrajina pozná, proč donbaská válka byla prohraná od začátku.

Zdroj:http://www.ukraina.ru/opinions/20140707/1009747066.html




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!