Satanova Synagoga

synag

V r. 2006 vydal Andrew Carrington Hitchcock sám knihu, „Satanova synagoga“, což je snad nejpádnější odhalení těch, kteří ovládají tento svět z pozadí již celá staletí. Tato kniha měla asi 60 tisíc slov a byla přeložena nezávislými nakladateli do několika různých řečí a postupně se dostala na seznam nejlépe prodávaných knih po celém světě. Podle této knihy byl poskládán videodokument o délce 5 a půl hodiny. Nyní s českými titulky.

O pět let později byla Hitchcockova průkopnická historická studie rozšířena o další informace až do r. 2011, takže činí hotovou encyklopedii této kriminální (vládnoucí) sítě a obsahuje přes 140 tisíc slov.

Ve formě dalších informací byly ke knize přidány „Protokoly sionských  mudrců“ spolu s výtažky z každého z osmdesáti článků, z nichž se sestává 4-dílná kniha Henryho Forda, „Mezinárodní Žid,“ které jsou zde poprvé vydány v chronologickém pořádku.

„Satanova synagoga“, obohacená o nové informace, rozšířená a necenzurovaná je rovněž encyklopedie těch, kteří ovládají svět z pozadí. Předkládá tyto informace v chronologickém pořádku od r. 1876 za účelem snadnosti ověření a její 30ti -stránkový rejstřík umožní čtenáři snadnou orientaci v textu.

Tato kniha není doporučována pro přecitlivělé, protože to není obyčejná kniha a žádný z těch, kdo si ji přečte, nebude už nikdy ten stejný člověk.

Knihu v původním vydání můžete najít na následující internetové stránce:

http://www.thesynagogueofsatan.com/

Český překlad (pouze do r. 2006) ke stažení zde: http://www.nwoo.org/download/Andrew_Carrington_Hitchcock-Synagoga_Satanova.pdf

 




38 Komentářů k Satanova Synagoga

  1. Paul Durham napsal:

    „Tato kniha není doporučována pro přecitlivělé, protože to není obyčejná kniha a žádný z těch, kdo si ji přečte, nebude už nikdy ten stejný člověk.“
    Ten šok, kdy jeden zjistí , že dárky pod vánočním stromkem nejsou od Ježíška…

  2. Robo napsal:

    „postupne sa dostala na zoznam najlepšie predávaných kníh na svete“..
    Tipol by som si, že aj napríklad CNN je najviac sledovana spravodajská stanica na svete…

    Koľko symbolov je v tej knihe / dokumente zneužitých a je im umelo dodaný opačný / satansky význam, aby sme sa ich báli využívať my pre svetlé účely?

    Už mi fakt vadí to tisícročia trvajúce ojebávanie nás ľudí z každej strany a vadí mi to čoraz viac!!

    • Rad napsal:

      presne. Me zajima clovek, ne zid kurva uz. Proste tu je bordel a je tu spousta kurev. Zidi maj prachy- par zidu ma slusnejsi prachy ale kdyz je nebude mit zid, bude je mit arab a taky je kurva ma! akorat neuraduje z USA a z totality neni na ocich!
      Tohle neni asi optimalni. Bavit se mame o konkretnich lidech a ne to odsuzovat smahem viz davidova hvezda. Zidy mam jinak totalne u prdele.

    • Václav Vezsenyi napsal:

      Ty si dobrý KLÍŠTĚ, opět něco meleš a víš takový kolový že seš za IDIOTA. Tak buď tak laskav a přidej mi sem TVARY které ZA PRVÉ umíš číst a ZA DRUHÉ jak je čteš!!! Pak si budeme povídat dál. V.

  3. varachamichara napsal:

    1) Izrael přijímá pouze židovské imigranty a nabízí jim za tím účelem finanční stimuly;
    2) Izraelský zákon zakazuje sňatek mezi židy a ne-židy;
    4) Izrael ne-židům nedovoluje pořizovat si na jeho území majetky; a co je zvlášť zajímavé
    5) Izrael ne-židům zakazuje vlastnit sdělovací média, přesto se zdá, že židé s vlastnictvím
    nesmírného počtu sdělovacích médií zbytku světa nemají žádný problém.

    • Paul Durham napsal:

      :-)
      Ony tam dodnes platí ty nacistické norimberské zákony…

    • Ekklesian napsal:

      No vidíte a i přesto se mezi Izraelity najdou příslušníci Božího lidu; stejně jako jinde ve světě v různých společenstvích.

      Jak trpí například v Evropě je mi známo, jak trpí jinde nevím, může to být podobné, ale i zcela odlišné.

      Kéž by již na fíkovníku vyrašil poslední očekávaný lístek a Pán se vrátil sklidit co sám nezasil a přesto mu to po právu náleží.

    • Rad napsal:

      Vam by se libilo, kdyby vam dcera predstavila cikana nebo cernocha? Me ne. A vadil by mi i zid, kterej by ji chtel obracet ne svou viru, tak v cem jsme lepsi he?
      Nebojte se vrana k vrane tak se to dela- mas krupice? Ne? tak mazej a tata dobre udela, prece svoji holku, kterra zdedi obchod s diamanty a se zlatem neda nejake hole prdeli, kdyz uz ma vybranyho slojmu, kterej to ma presne nalajnovany- a to oni maj. A ti mene uspesni zidi? Tak tem je to uplne jedno!

    • Rad napsal:

      zato mi si sem naserem kazdyho emigranta a nebojte i kdyby v tom byli ti vasi zidi, tak konecny slovo ma mit svrchovana vlada a ta ho nema. Takze je to nase chyba, ze se to tu brzo zmeni. K nam prijdou naposled, ale prijdou. a oni neprijmaji- zase delaji to co by jste vsichni chteli, aby EU delala. Majetky? To samy. Jak se vam libilo, kdyz po revoluci to u nas skoupili za par let a zbytek nechali polozit, abychom nasedli na vlak volnyho trhu a dostali sem cash co? Nelibilo? Tak oni by si to uz pohlidali. Uvazuji jak ja chytrej beloch

    • Rad napsal:

      I kdyby ta veskera zasrana agenda byla od nich- propagace buziku, lezeb, feministek- tak kdo to basti, kdo od nich bere prachy, s kym se porad hadame- S NASEMA VLASTNIMA ZRADCEMA! My jsme sami sobe nejvetsi prekazkou!

    • Rad napsal:

      posledni uz dneska: A ze delaji a delůali bordel? A nezidi ho nedelaji. Kurna vzdyt by sel udelat uplne ten samej film akorat s nama. Habsburgove a jina pakaz. Si myslite, ze si vyberete? SVET JE SLOZITEJSI NEZ CELY ZIDOVSTVO DOHROMADY !!! a pak jeste slozitejsi. Tech klik je tady plna prdel. a nebojte, zase se prostrida- se stejnyma kurvama, to si budte jisti!

      • Rad napsal:

        Jdu si tu nalejvarnu slibujici tihle jsou zli, pustit. A i kdyby, tak co? A kdo se to z vas neboji rict hosi co?

  4. Valduk napsal:

    Nikde jsem nenašel důkaz, že Gapon byl Žid, spíš naopak – rodiče byli ukrajinští rolníci, takže to na Žida nevyadá. Nicméně! Celou akci naplánovaly sionistické centrály! Střelbu vyprovokovali v blízkém parčíku ukrytí střelci placení Schiffem! To oni zahájili palbu na palácovou stráž a ta ji jen opětvala! Předoobra Majdánu! Spolu s popem Gaponem vedl přímo celou akci s pochodem Žid a sionista Rutenberg! S Gaponem pak společně prchli do Ženevy za Leninem! – http://cs.wikipedia.org/wiki/Pinchas_Rutenberg

  5. Valduk napsal:

    Na čase 17:45 stojí jasné potvrzení toho co dluhodobě tvrdím! Že kapitalismus je pouze krycí termín pro židovský výrobní způsob! Werner Sombart v roce 1911 napsal knihu „Židé a moderní kapitalismus“ a v ní píše: “ … od roku 1820 se začíná Věk Rotschildů, … tehdy byla jediná síla v Evropě a tou byli Rotschildové“. Dále píše, že „židovský vliv udělal ze Spojených států to co jsou, což jest americké. Protože Amerikanismus není nic jiného, pokud to takhle můžem vyjádřit, než vydestilovaný židovský duch. Moderní kapitalimus není nic víc, ani nic méně než vyjádření židovského ducha. Kapitalismus vznikl z půjčování peněz. Půjčování peněz obsahuje základní myšlenku kapitalismu. Projděte stránky Talmudu a zjistíte, že Židé učinili z půjčování peněz umění. Byli vyučeni velmi záhy a hledali hlavní zdroj svého štěstí v hromadění peněz. Pozanli všechna tajemství která se v penězích ukrývají. Tím se stali jak pány peněz, tak i světa.“

    • Rad napsal:

      Jo hele, na vedlejsi strance si nejakej jedlicka, milovni volnyho trhu- delej si co chces a treba si taky zdechni v tomto libuje. No a je tu mezi nami a tento web mu libertarianskej stat posvecuje, stejne jako vetsina. Kde je problem, ze nejakej prachatej chytrej zid SE TAKY UDELAL PRO SEBE. A ze nekdo na nekoho makal? Tak bihuzel RAJ UZ TADY MOZNA JEDNOU BYL

      • Valduk napsal:

        „Pro sebe?“ Kéž by! To se ale NIKDY NSTANE! Moc jsi tomu nepohověl, bohužel. Pokusím se ti objasnit o co go , poslouchej ….V roce 1920 žilo na světě asi 14 milionů židů – tedy tolik, co Korejců. Vliv a moc obou skupin je naprosto nesrovnatelný. V dobách Jiřího Washingtona (inaugurace v r. 1789) bylo v USA asi 4.000 židů, většina, většina z nich byla obchodníky. Největší část z nich stála na americké straně. Haym Salomon financoval válku za nezávislost.

        Americký žid se však nikdy neasimiloval, tak jako se neasimiloval nikde na světě. Svou odloučeností utvrzuje mínění, že nepatří k ostatním lidem. Mladý americký žid řekl: „Veškerý rozdíl, který existuje, je rozdíl mezi americkým židem a židovským Američanem. Židovský Američan hraje roli domorodce, odsouzeného zůstat navždy parasitem.“

        Ghetto nebylo dílem Američanů, nýbrž vlastním dovezeným zbožím židů. Oddělili se v nich jako ostře odloučená společnost. „Židovská encyklopedie“ o tom říká: “Společenská organizace židů v Americe se liší podstatně málo od svých organizací v ostatních zemích; bez jakéhokoliv nátlaku dávají židé přednost v úzké pospolitosti. Tato zvláštnost trvá stále.“

        Ke konci 19. století ovládali židé téměř veškeré finance USA, téměř veškerý obchod ve všech nejdůležitějších oblastech společnosti: divadelnictví a herectví, filmový průmysl, cukr, tabák. 50% i více velkořeznictví a více než 60% obuvnického průmyslu. Oděvní konfekci pánskou i dámskou, dodávky hudebních nástrojů, obchod se zlatem a šperky, diamanty, obchod s obilím, bavlnou, Coloradské slévárny, zasílatelství, zpravodajské agentury, tisk, žurnalistiku, obchod alkoholem, půjčkový obchod, atd.

        Všechny tyto oblasti ovládají židé buď sami, nebo ve spojení se zámořskými židy. Ochránci americké vážnosti v zahraničním obchodě jsou židé. Mají jasné porozumění pro cenu amerického jména. Zástupci amerických společností export – import, jsou téměř výhradně židé. Pod jménem amerického (stejně jako německého) obchodu se skrývají židé. Jako příklad vzrůstu židovského bohatství v USA může sloužit Emanuelova synagoga v New Yorku: v roce 1846 mohla stěží sehnat 1.520 dolarů na své vydržování. V roce 1868, po občanské válce, mohla již vybrat 708.755 dolarů za nájem 231 sedadel.Rovněž oděvnický monopol, jako jeden z prvních výsledků téže občanské války může být uveden jako příklad zámožnosti a národní i mezinárodní moci židů.

        Mezinárodní žid nepanuje proto, že je bohatý – bohatství a vláda nejsou totožné. Žid má kromě bohatství ještě něco, co je daleko mocnější než bohatství. Má obchodního a panovačného ducha své rasy, má program, který uskutečňuje celá staletí, může se opřít o rasovou věrnost a solidaritu své rasy, jaká neexistuje u žádného jiného národa ani rasy. Kdyby byla současná světová vláda židů předána nežidům, těm nejlepším, celý mechanismus světovlády by se naprosto jistě rozpadl, protože nežidovi chybí určitá vlastnost, kterou má jenom žid. Židé to samozřejmě popírají. Připouštějí pouze, že se liší svým náboženstvím. Otázka či úvaha, zda-li náboženství může být zdrojem takové moci, jaké židé dosáhli, je zcela nesmyslná. Kromě toho je patrné, že světovládní židé nejsou ani pobožní, ale nejzbožnější věřící a nejposlušnější přívrženci židovského náboženství jsou nejchudší židé. Těm jejich náboženství nepropůjčilo světovládu. Spíše přinášejí osobní oběti, aby udrželi svoji víru nedotčenou moderními změnami myšlení. Kdyby se žid lišil od ostatního lidstva pouze svým náboženstvím, stala by se celá otázka jednoduchou a směšnou. Ale žid se odlišuje od ostatních svým náboženstvím méně než čímkoli jiným. Mezi oběma velkými křesťanskými větvemi je větší vědomý rozdíl, než mezi jedním z nich a židovstvím. Proto se na žida hledí jako na člena jedné rasy, na jejíž houževnatost ztroskotaly všechny pokusy o její vyhubení. Udržela se při životní síle a moci sledováním oněch přírodních zákonů, jejichž porušení mnohé jiné národy bastardizovalo. Zachránila se z minulosti do přítomnosti oběma vysokými hodnotami monotheismu a jednoženství a stojí dnes před lidstvem jako viditelné znamení starověku, ze kterého lze odvodit všechen duchovní majetek lidstva.

        Žid bude vždy usilovat, aby se cítil jako část svého lidu, národa, rasy. Nic na tom nezmění jakékoli jeho vnikání a zabývání se jiným myšlenkovým světem, vírami a zvyklostmi. Dostává se mu tím práva sounáležitosti s vyšší rasou, s vyvoleným národem.

        Židé, vládnoucí světu, stojí na vrcholu své moci (kromě jiných věcí) na základě vlastností židovské podstaty.. Každý žid má tyto vlastnosti, i když ne každý v plné míře. Není patrně možné chápat mezinárodního žida bez chápání základů židovského charakteru a jeho psychologie.

        Žid je jako obchodník od přírody obratnější než většina jiných lidí. Už ve středověku bylo o nich známo, že jsou posedlí obchodováním tak, že mnozí je považovali za pominuté. Tato vlastnost je učinila neoblíbenými z obchodních důvodů – a tyto důvody židovské neoblíbenosti nemohou být připisovány osobní nevraživosti nebo nepřátelům jejich rasy. V Anglii byli pronásledováni právě z těchto obchodních důvodů. Ve staré Anglii měl kupecký stav mnohé, velmi početné zvyky. Tak počestný kupec nesměl nikdy sám začít obchod, dokud mu nebyl nabídnut. Okrasa výkladních skříní světly nebo barvami se považovala za opovrženíhodnou a nekalou metodu konkurence. Bylo proti platným mravům obchodovat s více druhy zboží. Pro kupce bylo přiměřeným chováním, když si dával zdání, že se se svým zbožím nerad loučí. Když však do těchto zvyklostí vstoupil žid, prostě je rozbil. V době, kdy takové ustálené mravní zvyklosti měly sílu Bohem nařízeného mravního zákona. Žid se způsobem svého obchodního chování musel jevit jako hříšník. Ale žida jeho přirozenost nutkala, aby prodával. Nemohl-li prodat jeden druh zboží, nabízel jiný. Z židovských krámů se staly bazary, předchůdci dnešních obchodních center a starý mrav (jeden krám pro jedno zboží) byl zničen. Žid byl původcem rychlého obratu a malého výdělku. Zavedl splátkový systém. Jediné, co nesnesl, byl klid a stálost. Jeho jediným úmyslem bylo učinit věci pohyblivými. Byl otcem reklamy v době, kdy už pouhé oznámení polohy krámu vzbuzovalo podezření, že majitel je ve finančních nesnázích a používá poslední zoufalé prostředky, ke kterým by se žádný sebevědomý kupec nesnížil.

        Bylo pochopitelné, že tato energie židovského obchodování byla spojována s nepoctivostí. Usiloval o nadvládu obchodu – a stalo se. Tuto obratnost projevuje stále. Jeho schopnost svést k sobě proudy peněz, spočívá na instinktu. Každé jeho usazení v některé zemi bylo okamžitě příležitostí pro další židy. Všechny obchodní židovské obce mezi sebou udržují spojení. V té míře, v jaké rostlo bohatství jednotlivých židů, rostlo bohatství, vážnost a moc, získávalo totéž centrální obci, ať již byla ve Španělsku, v Anglii nebo Holandsku. Byli spolu spojeni navzájem pevněji, než kdokoli jiný, protože tmel rasové jednoty, rasového bratrství, nemohl být u nežidovských skupin nikdy tak silný jako u židů.

        Nežidé nemyslí sami o sobě jako nežidé a nikdy nepociťují k jinému nežidovi žádné závazky. A tak se stávali agenty židovských plánů v dobách a v místech, kde židé nechtěli být poznáni jako držitelé finanční a politické moci. A to bylo veřejně známo. Ale na poli světovlády nebyli nikdy úspěšnými soupeři židů.

        Od jednotlivých židovských obcí se sbíhala moc k ústřední obci, kde seděli hlavní bankéři a ředitelé obchodů. Z centrály zpět proudily poukazy, rady, zprávy a peníze všude tam, kde jich bylo zapotřebí. Tak bylo zřejmé, že národ, který se k židům nestavěl příznivě, byl šikanován a naopak národ, který vyhověl všem jejich přání, byl jimi protěžován. Je zcela věrohodně prokázáno, že několika světovým národům (Francie, Německo, Španělsko) dali pocítit svou nenávist.

        Tento systém, vytvářený celá staletí, existuje dnes ve světovém měřítku. Koncem 19. století bylo mezinárodní bankovnictví ve svém největším rozkvětu, a mohlo vykonávat nerušeně dozor nad světovými financemi a nad vládami. Avšak v druhé polovině 19. století vznikl průmysl, který dosáhl takového rozpětí, jaký nepředpokládali ani židovští bankovní makléři.
        V té míře, v jaké rostla jeho moc, stával se průmysl magnetem financí a soustřeďoval do svého okruhu světové bohatství. Produkce a zisk z produkce, místo půjček a úroků z půjček, byly po jistou dobu hlavními metodami.První světová válka zesílila postavení průmyslu – a od té doby proti sobě stojí obě mocnosti: finance v rukou židovských a průmysl převážně v rukou nežidovských.

        Židovské dějiny jsou dějinami putování všemi národy. Pozorujeme-li jen současné židy, neexistuje jiná rasa na zemi, která by žila na tolika místech, mezi tolika národy jako židé. Mají jasnější světový smysl než každý jiný národ, protože svět byl jejich cestou. A také smýšlejí ve světových rozměrech víc, než může kterýkoliv nacionálně vymezený národ – od staletí je světoobčanem.

        Theodor Herzl, zakladatel sionismu, jeden z největších židů 19. století, při každé příležitosti hlásal: „Jsme jeden lid – jeden národ“. Herzl věděl přesně, že to, co se nazývá židovskou otázkou, je politické povahy. Ve svém úvodu k „Židovskému státu“ napsal: „Věřím, chápu antisemitismus, který je hrozně zamotaným hnutím. Pohlížím na něj ze židovského stanoviska, avšak bez bázně a nenávisti. Věřím, poznávám, jaké prvky jsou v něm z prostého sportu, obyčejné obchodní závisti, zděděných předsudků, náboženské nesnášenlivosti a také domnělé sebeobrany. Věřím, že židovská otázka je právě tak málo sociální jako náboženskou otázkou, i když příležitostně nabývá té nebo oné formy. Je národností otázkou, která může být rozřešena jen tím, stane-li se politickou otázkou světovou, která musí být civilizovanými národy světa společně projednána a kontrolován.“ Na otázku majora Evanse Gordona před britskou komisí pro cizinecké přistěhovalectví v srpnu 1902 Theodor Herzl řekl: „Chci dát své pojmové určení národu, a vy můžete k tomu přidat přídavné jméno „židovskému“. Dle mého názoru je národ dějinnou skupinou lidí znatelné kohese (z lat. cohaeresco = lnouti k sobě, souviset), která se drží pohromadě prostřednictvím společného nepřítele. To je dle mého názoru národ. Připojíte-li k tomu „židovský“, máte to, co rozumím pod „židovským národem“. Ve svém líčení o působení tohoto židovského národa na ostatní lidstvo dr. Herzl napsal: „Klesneme-li, staneme se revolučním proletariátem, poddůstojníky revolučních strany. Stoupneme-li, stoupne také strašná moc našich peněz.“

        Tento názor existoval nejdéle v židovském myšlení a je zřejmě pravdivý. Je zastoupen také lordem Eustace Percym a uznán také kanadským časopisem „Jewish Chronicle“, který napsal: „Liberalismus a nacionalismus otevřely za hřmění trub brány ghett a poskytli židům občanskou rovnoprávnost. Žid vystoupil z ghetta do západního světa, viděl jeho moc a jeho lesk, využitkoval ho a položil ruku právě na nervová centra jeho civilizace, vedl ji a dal ji jiskru, že si ji úplně podmanil – odmítl pak nabídku … Mimo to – a to je pozoruhodné – je Evropa nacionalismu a liberalismu, vědeckého způsobu vládnutí a demokratické rovnosti snášenlivější k němu, nežli staré útisky a pronásledování despotismu … Při přibývající konsolidaci západních národů není déle možno počítat s neomezenou snášenlivostí … Ve světě dokonale organizovaném ve vlastních teritoriálních státních útvarech, má žid pouze dvě útočiště: buď musí zbořit sloupy celých národnostních systémů, nebo si musí stvořit teritoriální státní útvar. V této možnosti volby spočívá vysvětlení jak pro vdovský bolševismus, tak i pro sionismus; neboť především se zdá, že východní židovství se potácí nejistě sem a tam mezi oběma.“ „Zdá se, že ve Východní Evropě rostly si po boku bolševismus a sionismus, právě tak jakožidovský vliv během 19. století stmelil republikánské a socialistické myšlenky – až k mladoturecké revoluci před sotva více než pěti lety: ne proto, že se žid stará o positivní stránky radikálního světového názoru, ne proto, že baží po tom, aby se stal podílníkem na nežidovském nacionalismu nebo demokracii, nýbrž proto, že nenávidí každého přítomného z jiného, tj. z nežidovského vládního systému.“

        • Valduk napsal:

          Odvážní židovští myslitelé uznávají veřejně tyto myšlenky za pravdivé. Žid je nepřítelem nežidovského uspořádání věcí. Proto je vždy proti monarchii republikánem, proti republice socialistou, proti socialismu bolševikem.

          Příčiny rozvratné činnosti židů spočívají zřejmě v naprostém nedostatku demokratického smýšlení. Žid je od své přirozenosti samopanovačný.Demokracie je dobrá jen pro ostatní lidstvo, ale žid tvoří, ať je kdekoliv, aristokracii toho či jiného druhu. Demokracie je pouze slovním nástrojem, kterého používají židovští agitátoři, aby se pozdvihli k všeobecné úrovni všude tam, kde byli pod ni stlačeni. Jakmile však této úrovně dosáhnou, ihned začínají jejich snahy po zvláštních výsadách, jakoby k tomu byli samozřejmě oprávněni – to je postup, pro který zůstane Versailská mírová konference provždy mementem. Židé jsou dnes jediným národem, jehož zvláštní a neobyčejné výsady jsou vepsány ve světové mírové smlouvě!
          Mimo několik mluvčích, kteří neurčují způsoby myšlení židů, ale myšlení nežidů, je zcela očividné, že sociálně a hospodářsky rozkladné prvky jsou všude ve světě vedeny nejen židy a jejich mluvčími, ale jsou jimi i placeny. Herzlova slova, pronesená v r. 1896 to dokazují: „Klesneme-li, staneme se revolučním proletariátem, poddůstojníky revolučních stran…“

          Židovské tendence jsou zaměřeny dvěma směry: k rozbourání všech nežidovských států a ke zřízení státu v Palestině. Sionistická strana je sice velmi hlučná, avšak ve skutečnosti představuje pouze nepatrnou menšinu. Může být označena sotva jinak, než jako obyčejně ctižádostivá osídlovací snaha. Slouží nesporně jako velmi užitečná kulisa pro veřejnost, aby za ni mohly být uskutečňovány plány světovlády. Mezinárodní židé, vládci finančních a vládních mocností, se mohou scházet kdykoliv a kdekoliv, ve válce, v míru a předstírat, že uvažují pouze o cestách a prostředích, jak otevřít Palestinu židům. Snadno pak unikají pozornosti a podezření, že jsou pohromadě k jiným účelům.

          S hlavní idejí konečného triumfu Izraele je však obeznámen každý žid, který udržoval spojení se svým národem, ale o zvláštních plánech, trvajících od staletí ve výrazné formě ke zvětšení tohoto triumfu, ví průměrný žid stejně tak málo, jako věděl průměrný Němec o tajných plánech Všeněmecké strany. Průměrný žid není zasvěcen do plánů tajné skupiny, vyjma vybraných případů. Žádnému židovi však nejsou nepříjemné jistoty uskutečnění těchto záměrů. Existuje-li tedy takový židovský světovládný program, pak musí existovat s vědomím a pomocí určitého počtu lidí a ti musí mít nějakou vedoucí hlavu. Představa židovského světovládce v přítomnosti může znít fantasticky, nejsme-li ve styku s hlavní otázkou.Žádná rasa nebaží a neváží si svého mocenského postavení tak, jako židé. Její porozumění pro cenu mocenského postavení vysvětluje zvláštní průběh jejího veškerého jednání. Žid je v první řadě honcem po zlatě, protože až do této doby je zlato jediným známým prostředkem k získání moci. Židů, kteří si vydobyli významné místo jiným způsobem, je neobyčejně málo. Proslulý anglicko-židovský lékař dr. Bernard Van Oven, tvrdí totéž: „Všechny ostatní prostředky společenského vyznamenání jsou židovi nepřístupny. A zajišťuje-li, jak on ví, bohatství, společenské postavení, úctu a pozornost, má být za to kárán, snaží-li se dosáhnout bohatství, aby si jím koupil společenské postavení, nebo společnost, sklánějící se tak ochotně před oltářem mamonu?“
          Žid není proti králům, nýbrž proti státním poměrům, které nepřipouštějí žádného židovského krále.

          • Valduk napsal:

            A takovou zemí, která toto neumožňuje je právě RUSKO!! Židozednáři začli „pracovat“ na ovládnutí a rozkladu Ruska velmi záhy! Prakticky už za Velký Káči zkoušeli omakat půdu, ale byli nakonec odhaleni a rozprášeni (Káča je od dvora vypráskala po tom co vyvedli ve Frankrajchu 1789!). Tak to dodnes osvědčenou metodou ! Přes ambasádu! Tehdy ještě britskou. Tam vznikl a pak se uskutečnil plán na židozednářský „palácový převrat“! (ty předtím měly charakter vnitřního zápasu, či intervence Říma či Berlína – myslím Lžidimitrije a Petra III.). Více popis z článku zde cituju:

            „Současný ideově-politický tvar sporů Západu a Ruska má však svůj počátek v jiném geopolitickém cyklu, v dobách, kdy Moskevská Rus už dozrála do Ruské říše. A zase tu sehrála zvláštní roli konfese. Stalo se, že Napoleon na cestě do Egypta obsadil Maltu. Katolický Řád maltézských rytířů požádal o ochranu pravoslavného cara Pavla I., který v roce 1798 přijal titul velmistra. To se nelíbilo anglikánskému Londýnu – a Britové o dva roky později obsadili Maltu. Rozhněvaný car se pak spojil s Napoleonem a dohodl se s ním na novém počátku, který předznamenal i nové formování vztahů.

            V lednu 1801 nařídil Pavel I., aby kozáci zaútočili na Brity v Indii. Tažení bylo naplánováno přes Afghánistán. Celá výprava se z vojenského hlediska jeví jako nesmysl, ale Tamerlán přece ze středoasijského Samarkandu do Indie také vyrazil přes Kábul – a Dillí v roce 1398 dobyl. Kozáci ale nestihli dorazit ani k hranicím a car byl zabit při státním převratu. Jeho nástupce Alexandr I. se připojil k protinapoleonské koalici a expedici zastavil.

            Krymská válka v letech 1853–1856 byla projevem snahy Británie a Francie zabránit Rusku utrhnout si dědictví po umírající osmanské říši. A zase byl na počátku náboženský spor: sultán svěřil správu křesťanských chrámů v Jeruzalémě katolickým Francouzům, přestože tradičně tuto funkci plnili pravoslavní Rusové. Oproti vžitým představám, vykreslujícím krymskou válku v plamenech ruské flotily v Sevastopolu, boje probíhaly na celém perimetru obrany Ruska: v oblasti Baltského, Bílého a Barentsova moře, ale i v podunajském teritoriu, v Azovském moři, a dokonce i na Dálném východě, tedy obdobně jako při západní intervenci v době občanské války z let 1918 až 1920.

            Ruská a britská říše se rozpínaly i po krymské válce, až se dostaly do nového konfliktu. Stalo se tak v oblasti Střední Asie. Započala tzv. Velká hra (- http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_hra ). Za její klasickou fázi je pokládáno období od rusko-perské smlouvy z roku 1813 do britsko-ruské úmluvy v roce 1907. Onu první dohodu vyhodnotili britští stratégové jako přípravu ruského tažení do Indie a odpověděli mimo jiné vpádem do Afghánistánu (1839–1842). V souvislosti s Velkou hrou se britská politická elita rozdělila na ty, kdo chtěli zatlačovat Rusko útočnou politikou (forward policy), a ty, kdo Rusko chtěli zadržovat a dožadovali se „umného nečinění“ (masterly inactivity).“

  6. Slovan napsal:

    Zasraní židé i Ježíš věděl co to jsou za prasata.šalom lumpové.

    • Contumax napsal:

      Slovan

      Ježíš byl ale taky žid…

      • Rad napsal:

        Bezte do riti s tema pohadkama! Prosim vas. Vstal z mrtvych jo a pak se probudil.

        • Valduk napsal:

          Náboženství bylo taktéž ovládnuto Židem! A největší ránu mu zasadil židovský odadlík! Marx byl rabínský synek, přesto – ničitel Židovstva! A kápnul na to přímo od zdroje (protože on to musel vědět! takže jakýpak „šprochy“, že?) – poslouchej co napal:

          Žid nemohl ani nechtěl změnit svůj charakter či zvyky o nic snáz, než může tygr ztratit své pruhy. Marx však dospěl k závěru, že judaismus může přetrvat i bez Boha, Desatera, Archy úmluvy nebo Bible. Judaismus měl ve skutečnosti s Bohem či náboženstvím velmi málo – pokud vůbec něco – společného. Šlo de facto o kulturní jev, založený na získávání hmotného bohatství. Jednalo se o soustavu kulturního a náboženského klamu, jehož skutečným zájmem byl kapitál, cenný kov, měna – ve zkratce cokoliv, co mělo v daném místě či čase hodnotu a funkci platidla. Toto byl vcelku originální Marxův příspěvek novohegelovskému myšlení, nikoliv jen okopírování Mosese (Moše) Hesse, Bruna Bauera, Lorenze von Steina či Ludwiga Feuerbacha. Přišel s ve své době populárním postřehem a coby intelektuál a kulturní a etnický – i když nikoli náboženský – Žid podal tezi v poněkud kultivovanější verzi než typický šiřitel pamfletů na nároží.
          Židovský odpadlík a přímý potomek dlouhé linie rabínů Karel Marx poskytl silný materiál pro antisemity mezi komunitou odpadlých židovských intelektuálů na německých univerzitách. Promluvil o nevýslovném a pustil se ofenzívy proti samotným základům náboženství. Vlastně stvořil mezi evropskými intelektuály 19. století jednoznačně nejrasističtější teorii. Ani u hraběte de Gobineaua či Houstona Stewarta Chamberlaina nenajdeme ohledně Židů nic silnějšího či více zničujícího než Marxovo dílo O židovské otázce (1843), také známé jako Svět bez Židů.
          Tento útlý spisek o „židovské otázce“ vznikl v reakci na knihu Bruna Bauera Židovská otázka (také z roku 1843), známou i pod názvem Schopnost dnešních Židů a křesťanů stát se svobodnými. Marxova brožura měla zajímavý osud, i co se publikace týče. První necenzurovaný anglický překlad se objevil až v roce 1955 díky iniciativě zřetelně protisionistického moskevského Vydavatelství cizojazyčné literatury. Později americké nakladatelství Philosophical Library vydalo i anglickou edici (1959) s podivným a omluvným úvodem editora Dagoberta Runese. Německá a jiné edice jsou vzácné a omezují se na výtisky komunistických státních nakladatelství.
          Ještě zajímavější než její obtížná dostupnost je skutečnost, že většina akademiků buď o její existenci jakoby nemá potuchy – nebo ji záměrně ignoruje. Brožurka rozhodně příliš nezapadá do humanistického a osvobozeneckého obrazu Karla Marxe coby velkého humanitáře a osvoboditele utlačovaných. Dílo skutečně znamená překážku. Jak může být Marx uváděn jako obránce všeho dobrého a správného, když se ve skutečnosti nepokrytě a nepochybně stavěl proti Židům a judaismu? Poznámka tu či onde by se dala omluvit, celá esej věnovaná – a sestávající výhradně z – antisemitismu je však něco úplně jiného a složitějšího. Liberální levice se nedokáže se Světem bez Židů vypořádat o nic snáz než komunistický svět s Marxovými nevybíravými útoky na Rusko, kdy se v několika esejích – souborně vydaných pod názvem Marx proti Rusku (1962) – distancuje od ruských komunistických hnutí.
          Ve své polemice vznesl Marx proti Židům velice konkrétní obvinění. Židé uctívají mamon, nikoliv Boha. Provozují lichvu. Jejich náboženství se zakládá na obstarávání peněz všemi dostupnými prostředky. Emancipace Evropanů znamená emancipaci od Židovstva:
          „Emancipace od čachru a od peněz, tedy od praktického, reálného židovství by byla sebeemancipací naší doby.“ Židé usilují o světovládu prostřednictvím peněz: „Jaký je židův světský kult? Čachr. Jaký je jeho pozemský bůh? Peníze… Jaký je světský základ židovství? Praktická potřeba, zištnost… Směnka je židův skutečný bůh. Jeho bůh je jen ilusorní směnka.“ *
          Marx pokračuje:
          „Peníze, to je žárlivý bůh Izraele, bůh, který nestrpí vedle sebe žádného jiného boha. Peníze degradují všechny lidské bohy — a mění je ve zboží.
          Peníze jsou všeobecná hodnota všech věcí, hodnota, která se ustavila sama pro sebe. A proto zbavily celý svět, svět člověka stejně jako přírodu, jejich svérázné hodnoty. Peníze, to je člověku odcizená podstata jeho práce a jeho jsoucna; a tato cizí podstata člověka ovládá a člověk se jí koří.“ *
          Z podobných úryvků a základních tezí Světa bez Židů odkrýváme některé důvody masové popularity nacionálního socialismu mezi německým dělnictvem, na něž kdysi do jisté míry působil marxismus-leninismus. Zásadní Marxův rasismus pomohl vytvořit atmosféru, v níž mohl být přijat spis Alfreda Rosenberga Die Protokolle der Weisen von Zion und die jüdische Weltpolitik. Antisemitismus hlavního komunistického plánovače a teoretika – a Žida – Karla Marxe pomohl stvořit podmínky pro pozdější přijetí mnoha Rosenbergových závěrů o Židech v Mýtu 20. století.
          Ve Světě bez Židů nenajdeme jasné a přímé obvinění z všeobecného židovského spiknutí. Marxův spis postrádá tvrzení o přímé ústřední kontrole a řízení židovské komunity à la Protokoly sionských mudrců. To je však jediným rozdílem mezi oběma dílky. Obě se shodují na základech židovského mamonářského přístupu ke světu i jeho obyvatelům. Oba se shodují, že judaismus není o nic víc – či míň – než forma peněz chtivého a peníze uctívajícího sekularismu. Oba spisky souhlasí, že kultura judaismu je pseudokulturou, usilující jen a pouze o materiální prospěch svých vyznavačů.
          Marx soudil, že člověk byl původně dobrý a přirozeně vnímal všechny předměty jako rozšíření sebe sama. Předměty byly hodnoceny podle množství dobra, které mohly nabýt ve smyslu sebenaplnění a dosažení sjednoceného a integrovaného člověka nebo – jak by to zřejmě vyjádřil Marx sám – podle toho, jak zabraňovaly člověku v sebeodcizení. V marxistickém paradigmatu je odcizení základem neblahého stavu člověka. „Židovská mentalita“ hledající u předmětů jedině hmotný prospěch nevyhnutelně vede k odcizení. Člověk redukuje předměty na jejich peněžní hodnotu. Bezcenné věci si nenecháváme, pokud je nelze prodat: za peníze a bohatství člověk prodává vše co má, slepý k výsledné ztrátě sebe sama (sebeodcizení). Marx tvrdil, že dokonce i matka či manželka je redukována na peněžní transakci, promýšlenou z hlediska zisku či ztráty.
          „Dokonce vztah, na němž se zakládá zachování druhu, vztah muže k ženě atd. se stává předmětem obchodu! Se ženou se čachruje.“ *
          Svět estetiky je degradován na prostředí peněžního zisku. Obraz pokládáme za vynikající, jelikož jej lze prodat za závratnou cenu. Opera či hudební skladba je posuzována na základě své zpeněžitelnosti. Poezie a próza se oceňuje pro svůj tržní potenciál, nikoli myšlenky, výraz či krásu. Proto se může pornografické dílo stát větším než dílo génia, jelikož má větší tržní potenciál. Mimo tržní hledisko postrádá umění hodnotu. Marx viní židovské náboženství […]
          „To, co je v židovském náboženství obsaženo abstraktně — opovrhování theorií, uměním, dějinami, člověkem jako samoúčelem, to je skutečné vědomé stanovisko peněžního člověka, jeho ctnost.“ *
          „Židovství nemohlo vytvořit nový svět,“ * ať už dějinný či coby umělecký výtvor; dokáže jen vykalkulovat, jak přeměnit svět na zisk. Jiné národy tvoří, zatímco Žid – jak nás Marx ujišťuje – umí vytvořit jedině trh, kde lze plody tvořivosti prodat: vytváří škálu hodnot, podle níž se měří cena tvořivosti v penězích.
          Nespoutaný materialismus – který Marx navzdory vlastnímu materialismu a ekonomickému determinismu nenáviděl – je dílem světsky uvažujícího Žida. Marx uzavírá, že gój sice kapitalismus stvořil, ale Žid zdokonalil jeho tržní potenciál. Stručně řečeno: bez Žida by kapitalismus vypadal naprosto odlišně. Gój jej musel stvořit, neboť Žid sám od sebe nedokáže přijít s žádným novým světem, ale Žid proměnil kapitalismus na zcela materialistický, na peníze zaměřený systém, usilující o zisk za každou cenu.

          • Valduk napsal:

            U Marxe tedy nachází očividné odsouzení jak Židů, tak judaismu. Zcela je ztotožnil s nejhoršími prvky kapitalismu, v prvé řadě vykořisťováním dělníků finančními manipulacemi při provozování lichvy. Marx ve svých dílech neupřesnil, zda by upřednostňoval rekonstrukci společnosti bez Židů nebo zda by spokojil s „pouhým“ odstraněním „židovské mentality“. Někteří interpretovali části komunistického programu – jak jej podává Marxův a Engelsův Komunistický manifest – zabývající se konfiskací majetku cizinců, jako výzvu k vyvlastnění židovského majetku. Není to zdaleka jisté, každopádně se ale jedná o zajímavý dodatek k dokumentu – ať už byly důvody k jeho zařazení jakékoliv. Celkový soubor důkazů ukazuje na to, že „osvobození od judaismu“, o němž Marx tak často psával, třeba chápat jako osvobození společnosti jako celku od Židů – spíše než jako osvobození Židů z jejich světského myšlenkového klimatu.
            „Společenská emancipace žida je emancipace společnosti od židovství“, * napsal Marx.
            Nesmíme chápat Marxův rasismus jako omezující se pouze na protižidovskou rétoriku. Marx byl skutečným Evropanem své doby, a tak podle něj žádná rasa mimo bělošské nevykonala skutky, hodné zanesení do dějin. Žluté a černé rasy byly z dějin rozhodně vyloučeny a v rozvoji světa či ideje dějin žádnou roli nehrály.
            Marx však nikdy neútočil na ostatní rasy či národy způsobem či intenzitou porovnatelnou s jeho antisemitskou rétorikou. Lze nalézt kousky a fragmenty rasistické rétoriky, jako např. užívání termínu „Itzig“, jenž lze nejlépe přeložit (do angličtiny, pozn. DP) jako „negr“. Ačkoli byl Marx plodný autor se širokým tématickým záběrem, není pochyb, že by se vskutku zděšeně odvrátil od spisu, jakým byl Carlylův Occasional Discourse on the Negro Question. Pozorná četba marxistických spisů však odhalí Marxovu linii – i když není výslovně vyřčená. Revoluce proletariátu se neodehraje v zaostalém, nebělošském (současnou terminologií Třetím) světě. Marx nezřídka vyjmenovával státy, na něž se vztahovala jeho teorie a prognózy: Německo, Británie, Francie, USA, Belgie, Nizozemí a další evropské a bělošské země. Nikdy do svých velikášských schémat a plánů nezahrnoval Dálný východ, Latinskou Ameriku nebo subsaharskou Afriku.
            Vyloučení Ruska z jeho systému nám poskytuje vypovídající vhled do jeho myšlení. Pokud je Rusko považováno za evropský národ, pak se může – přinejmenším někdy v budoucnu – stát subjektem dialektické a historické fáze pokroku a rozvoje, jimiž evropské miliony už prošly nebo procházejí. Pokud jsou však Rusové přinejmenším z větší části Asiaté, nikdy nedosáhnou též fáze pokroku jako jiné státy vybudované a obývané bělochy.
            „Vynálezce“ dialektiky, G. Hegel, nevyvinul žádnou snahu ani kroky k upotřebení dialektických operací svého Weltgeist (světového ducha) na jiné národy než ty, tradičně označované za „západní civilizaci“. Marx tento stav ve své vlastní konstrukci nijak nezměnil. Pokud v daném národě dialektický proces neprobíhá, stojí v podstatě mimo dějiny. Stále se sice dějí události a plyne čas, ale nemůže se odehrát nic skutečně dějinného významu či hodnoty.
            Zůstalo na dalších marxisticko-socialistických teoreticích vyjmout či zamaskovat rasistické části Marxova díla a umožnit marxismu docílit globální apel. Bedřichu Engelsovi se do jisté míry povedlo vytvořit dějinnou a revoluční úlohy národů Třetího světa a Lenin se jimi zabývá v knize Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu. Německý socialista Eduard Bernstein odstranil antisemitské prvky z Marxových dopisů Engelsovi. Svět bez Židů zůstává s výjimkou hrstky na Západě prakticky neznámý. Rasistické poznámky v dalších Marxových dílech byly dílem asanovány sympatizujícími editory a dílem omluveny s mávnutím ruky a drzým vysvětlením, že Marx pouze nastavoval zrcadlo předsudkům své doby a místa.
            Sovětský komunismus se však jistým způsobem vrátil ke svým antisemitským kořenům. Teoreticky sovětský komunistický stát toleroval judaismus a stavěl se proti politickému sionismu. Za zmínku jistě stojí, že dělení v Sovětském svazu a jeho evropských satelitech na „šábesové Židy“ a „sionistické Židy“ nápadně připomínalo rozlišování na praktikující Židy a světskými, nenáboženskými Židy v nacistickém Německu.

        • Valduk napsal:

          Tak jasně že být Žid je lepší než být Slovan! Je to tak. Ta koheze spojená s ideou vyvolenosti a schopnost uchovávat ne půdu, ale know-how, tedy to co lze přenášet bez ztráty hodnoty, to by asi bral každý kdo má všech 6 pohromadě:) I s Těmi Slovany máš vcelku recht – nejvíc mezi sebou válčí právě oni! Chorvat proti Srbovi, Polák proti Rusovi, Rus poti Ukrajincovi, a ani Bulhaři se Srby to neměli vždy jasný. Jsme přesný opak Žida – nekoherentní se silným vztahem k půdě a nemovitostem a přezíravým postojem ke know-how! Jenže s tím kámo nic nenaděláme a pokud nechcem aby nás Žid zadual do země jako nějaký peóny, musíme tam my zadupat jeho. Tak to je a jinak t nebude …

          • Rad napsal:

            presne tak premyslim. Ja vlastne mam rad sveho soupere- urcuje nas jak se rika. a z toho vzniklo to, ze jsem se jich chtel zastat, protoze tu zadnej z nich nediskutuje, tak aby tu byl protinazor. Rikam ja je nemam rad, ale respektuju je. A libi se mi co rikas- proste tohle je hra kdo z koho a VSECHNO musi jit stranou. Hlavne zkurvena moralka (na kterou- falesnou- hraje pravdolaska- ja mluvim o opravdove ze srdce).
            Me by to par let bavilo bojovat- ale doopravdy- ne ze me zidi poslou na jatka a oni si budou posouvat na mape tanciky. Tak to ne. s Napoleonem jdu drzit bordel :) A klidne chcipnu- stejne je smrt nevyhnutelna, nechapu ty obavy z ni. Vetsi strach mam, ze chcipnu sam starej, nez rizikove mladej

          • Rad napsal:

            dobre jsi to rekl s tim know how- to jsem ted vycital CELE moji rodine v podstate. Se na me divali jak na debila. Neco jsem mrmlal o Habsburgach, ze je potreba rozsirovat majetek a vliv a myslet na rod… Moje rodina je proste slusně hodná :)Kdysi lepsi stredni, dnes z vyssi stredni zustala 1 rodina, zbytek jsme po 89 tezce tratili- vetsinou to bylo i vekem. Vzpamatovali se ti co distudovali VS tesne po revoluci, zbytek a ja jsem jejich dite prisli o vliv- uctu, kterou jim jejich zamestnani propujcovalo. Kdyby tu byl odjakziva kapitalismus, asi bych jen shrabl prachy od rodicu a nemusel bych hnout prstem. Bohu zel. Jsem v pici :)

          • Valduk napsal:

            Tento boj je sebeobrana a na tu má naše Rasa stejný (ne větší – stejný!) jako ta jejich (ať jsou to turkičtí Aškenázci či semitští Sefadi). Jde o to, že oni se snaží používat v tomto boji nečestné metody. Viz aplikace všelijakých „liberatrianismů“, „emancipací toho či onoho“ a „práv menšin“ apod. – a to výhradně na gojímce! Sami se těmto zhoubným idejím pro každý národ i rasu vyhýbají jak čert svěcené vodě! Oni tvrdí: ANO, ano, člověk má právo na sebeobranu! V sebeobraně smí protivníka i zabít! Jedinec. Ale národ? Rasa? Ta se bránit nesmí!!!! To by bylo proti předepsaným receptům na její zkázu a zničení!!! Proto oni nechávaj být ty kteří hovoří a píší „o spiknutí“, o „prediktorech“ apod. polopohádky. Běda však jak někdo kápne na skutečně pro ně nebezpečnou ideu! A tou je sebeobrana Rasy jako celku a z ní plynoucí právo (stejné jako u sebeobrany jedince)!! To pak zuří a hrozí paragrafy a žalobami! Je to totiž právě ten „hřebíček na hlavičku“!

          • Valduk napsal:

            Chybí tam: ….stejný právo – sorry:)

      • Robo napsal:

        Contumax, Ježiš nemohol byť v ŽIADNOM PRÍPADE žid..
        Kto vie, kto sme my ĽUDIA naozaj zač, toho takto nezaskatulkujes..

        • Valduk napsal:

          Ježíš je mythická postava! Měl svlj předobraz už ve starších perských prorocích a spasitelích … byl předpovězen! Takže by musel tak jako tak být „přijit“.

          • Valduk napsal:

            Judaismus taktéž nebyl seslán žádnými „démony“ ani „Satanem“! Jde o původně sumerský kult, který si vyhnanci (Izrelité) odnesli ssebou do Levanty a který se po zničení jejich státu stal ideologií vzdoru. Nic více, nic méně! Většina Izraelitů NIKDY Palestinu neopustila a časem přijali křesťanství, samaritánství či islám! Dnes jejich geny najdeme v krvi tzv. Palestinců i Libanonců a Syřanů – Alávitů! Zcla jistě je např. pan Assad víc Izraelita než takovej Netáhlojan a jiná turkotatarská zvěř co vládne v Tel Avivu! Část judaistů ale přeci jen po zboření druhého chrámu odešla do světa a věnovali se misijní činnosti. Shromáždili kolem sebe slušnou obec těch, kteří se zdánlivě dokonalým náboženstvím chtěli ovládnout ostatní národy (křesťané to nečinili jinak!!). A to se jim tu dařilo – jinde méně! Časem svou víru „zdokonalovali“, když dotvářeli k Tóře i Talmud (odpovídá „učení církevních otců u katolíků, které je vedle Nového zkona druhým pilířem věrouky!). A v talmudu je veškerý již návd na postupné získání moci – konkrétní politické, nad jinými národy a jejich státy skrze obchod a kohezi mezi židovskými obcemi! Židé později takto získaný vlvi přetavili v moc zednářských loží a tu zase v politickou ideu sionismu …

          • Robo napsal:

            ..a nebol ani kresťan..
            NEZASKATULKUJES HO, či už bol myticky alebo nebol.
            Vlastne…hovoriť o ňom v minulom čase je chyba (v tomto prípade moja úmyselná).
            NIEKTORÍ ĽUDIA NESTRACAJU PAMÄŤ PO ĎALŠEJ INKARNACII..

          • Rad napsal:

            Tak jsem te precetl a dobry. Vychazi mi z toho, ze je blby, ze nejsme zidi :) Tedy, ze by nebylo od veci byt zidem, ale protoze zid nejsem prat jim nebudu. Ja jsem je nemel rad nikdy mimochodem, ale uznavam jejich sikovnost.
            Odpovez sam sobe: Vadili by ti zidi, kdyby ses narodil jako zid? Nebo bys na tu vycuranost byl hrdej? Ja nevim, uz slovo zid je odporny. Radsi bych byl germán, frank- to zni lip. Slovan? To je sirokej pojem, zrusil bych ho- viz Balkan- takova svoloč. Je na picu byt slovanem. Spojuje nas podobnej jazyk, ale videni sveta a povahy jsou narod od narodu odlisne. Rus je nam obrovsky vzdalen- to jsou drsnaci s malym smyslem pro humor, spis zadnym. to k nam nesedi. Jen tak mimochodem. dik za tvuj nazor k zidum

      • viliam napsal:

        …blud…

      • viliam napsal:

        ,,,blud,,,

  7. Justass napsal:

    No tak to já radši zůstanu tím Slovanem. To není žádný široký pojem, tedy o nic širší jako germán, frank, anglosas..
    Z těch Slovanů se nepovedli akorát Pšonci. Jakási to slovansko-vikingská naplavenina na severu. Slováci, Srbové, Bulhaři,Ukrajinci( s výjimkou severovýchodu- Pšonci) Rusové jsou o.k. . No a ti Rusové jsou nám daleko blíž než si myslíte Rade. Pár měsíců jsem u nich strávil a rád tam jezdím na dovolenou – chce to je jen poznat a netrpět mediální fóbií

    • rad napsal:

      Jo jacci, to je hruza. Kdyby jste se meli nekdy mlatit s jackem, tak zapomente, ze bude fer. Ferova polska bitka je kdo z koho. Takze- popelniky, zidle, klidne vas pretahne popelnikem po lebeni. Jsou nejhorsi hosti v hospode. I Irove z nich uz meli nerva v Dublinu, kurva a to je co rict :)
      Ja mam Rusy celkem rad, ale u nich doma.

  8. Ina napsal:

    Víte, my Slované máme jednu základní nectnost: nechali jsme si vsugerovat od Germánů a jiných podobných, že jsme něco méněcenného (a platí to obecně pro nás jako pro Rusy, což je divné, vzhledem k jejich množství a velikosti země) Jakkoli se Čech od Bavoráka či Rakušáka ničím výrazným neliší, tedy dokud nepromluví, že, pořád máme před nimi pocit jakési nedostatečnosti, a ti, kterým se daří vsugerovat nám, že jsou jakási elita, prokazují svou „elitnost“ tím, že lezou do pr… kdejakému skopčákovi, a co horšího, vnucují nám to jako jakousi vyšší kulturu. Neumíme si vážit sami sebe a pořád se divíme, že si nás neváží ostatní. Jen těch výlevů, jak jsou Češi rasisti, dokonce jak Češi prý smrdí … Zkuste to napsat o Romech a ukamenují Vás …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!