loading...


Zemědělství mezi kosmem a kravským hnojem

0,,18373402_401,00Spirituální zemědělství? Ano, v Německu existuje, již 90 roků. ,,Biodynamické zemědělství“ je radikální, kontroverzní a tajemné. Ale podle vědců je dobré pro životní prostředí. Žádné chemikálie, žádné velké stroje. Když John Rodewyk hnojí, tak na podzim podle přesných pravidel ručně kravincem naplní kravské rohy a zakope je do země, kde zůstanou až do Velikonoc. Potom kravince rozmíchané s vodou v malých dávkách rozstříká na svém pozemku, v dávce 50 gramů na hektar.

a_Praparatepraeparat03_440x295

Dva koně, jeden osel, pět prasat, rybník, vedle volného výběhu pro slepice a krávy. S průmyslovou masovou produkcí nebo monokulturou nechce mít farmáře Rodewyk nic společného. Jeho statek má od začátku roku ,,biologicko-dynamický“ certifikát od zemědělského svazu Demeter s nejpřísnějšími směrnicemi na světě.

Jde o dynamiku

228x228_demeter-von-donnaBiodynamické zemědělství jde ještě o krok dále, než obyčejné ekologické zemědělství. Nejde jen o to, nepoužívat škodlivé prostředky, vysvětluje Renée Herrenkind ze svazu Demeter:,,Demeter se liší od „normálního“ ekologického zemědělství dynamickým aspektem. Nechceme jen něco opustit, ale něco přidat.“

Ne výnos, ale holistický prospěch pro lidi a životní prostředí je na prvním místě. Demeter statky jsou proto strukturovány odlišně, než mnoho obvyklých ekologický farem. Ekologické farmy se většinou specializují jen na několik málo produktů, biodynamické farmy staví na rozmanitosti. Vysazováním živých plotů na hranici pole, střídáním několika plodin na polích, tím se biodiverzita se zvyšuje.,,Je důležité chápat farmy jako organismus, kde jeden orgán vyživuje ostatní“ říká pan Herrenkind. To ve v důsledku znamená, že např. každý Demeter statek má téměř vždy zvířata, protože tato zvířata poskytují hnůj pro pole.

Myšlenka biologicko-dynamického zemědělství je nyní stará 90 roků. Certifikováno je 5000 zemědělských statků (farem, podniků) Demeter po celém světě, z toho 1500 v Německu. Trh roste, stejně jako v loňském roce, tvrdí pan Herrenkind: ,,Minulý rok měl v Německu Demeter nárůst prodeje o 15 procent. To ukazuje, že tyto produkty zákazníci hodnotí.“

Ve srovnání s běžným ekologickým zemědělstvím je biodynamické zemědělství radikální nejen ve svém pohledu k životnímu prostředí. Je to také filozofie, celkem kontroverzní.

Základní myšlenkou je duch Antroposofie, spirituální pohled na svět a lidi, který před víc než 100 lety přinesl filozof Rudolf Steiner. Propagoval mystickou jednotu člověka a světa. Vyvinul alternativní přístup k medicíně, vzdělání, umění, architektuře a také zemědělství.

Kosmické síly?

Ve finále jde o působení toho, čemu anthroposofové říkají ,,kosmické síly.“ Jejich působení se podpoří pomocí speciálních preparátů. Jejich směs obsahuje rostliny jako řebříček, heřmánek nebo pampeliška, ale také hnůj a kejdu. Ve velmi malých dávkách se potom aplikuje na poli. Preparát z kravského rohu (používají se hlavně dva preparáty tzv. roháček a křemenáček), kterým pan Rodewyk pole postříká, má podle anthroposifického přesvědčení stimulovat ,,harmonizující životní procesy“ a podpořit růst kořenů.

,,Nejde při tom jen o materiální dimenzi. Nedá se to změřit, že je tam tolik a tolik mikrogramů květu řebříčku“ říká pan Herrnweg. Je to jako homeopatie v medicíně, které se také často vytýká: ,,Nic tam není a přesto to funguje.“

Pan Rodewyk o sobě říká, že není stoupencem Rudolfa Steinera a preparát jednoduše vyzkoušel. ,,Opravdu nás po prvním roce překvapilo, jak se to na našich loukách vyvinulo. Krmení bylo mnohem lepší a mnohem zelenější, ačkoliv jsme s hnojivem zacházeli skoro stejně“ říká pan Rodewyk.

Věda je skeptická

Jak je to vlastně s biodynamickým zemědělstvími skutečnosti? Existují vědecky prokazatelné důvody, proč se spoléhat na biodynamické zemědělství, nebo je to jen čistě esoterická pověra?

Ve Výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství FiBL ve Švýcarsku již od roku 1978 probíhá dlouhodobý výzkum, který to zkoumá. V přilehlé oblasti srovnává konvenční, organické (ekologické) a biodynamické zemědělství.

,,V prvních deseti až patnácti letech, se vůbec nic nestalo, ale popatnáctém roce se pomalu rozdíly objevily,“ řekl profesor Urs Niggli, ředitel FiBL. Výsledky výzkumu ukázaly, že úrodnost půdy je u biodynamického zemědělství lepší než v ekologickém zemědělství a ještě mnohem lepší oproti konvenčnímu zemědělství,“ řekl Niggli.

(poznámka: pro srovnání- švýcarští vědci po patnácti letech zkoumání došli k závěru, že biodynamické zemědělství má velký vliv na úrodnost půdy, zatím co čeští skeptici z řad vědců se zmohli je na udělování cen ,,bludný balvan“ http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1333129103)

Biodynamické zemědělství má dobrý vliv na půdu a dělá ji plodnější. Mohou za to biodynamické preparáty? Z vědeckého hlediska je to vlastně příliš malé množství, myslí si vědec. (víc o preparátech zde: http://www.bioinstitut.cz/documents/BIODYN_1_xy.pdf)

Ale většina ostatních faktorů jako je umístění, podnebí nebo půda, byly během pokusů stabilní.,,Dá se říci, že určitý efekt preparáty mají, ale nedovedeme si to vysvětlit“ říká Niggli. ,,To je pochopitelné pouze pro antroposofický pohled na svět. Jsem z toho jako vědec úplně perplex a mnoho vědců to také odmítá.“

Pan Niggli tuší: Vedle biologicko-dynamických preparátů může mít také význam, jak zemědělec hnůj kompostuje.

Pozitivní dopad na životní prostředí

I když jsou principy biologicko-dynamického zemědělství stále ještě hádankou, nakonec to stejně prospívá životnímu prostředí. ,,Pro mě je důležité: Když se podívám na lidi, kteří to praktikují, tak zacházejí s půdou velmi šetrně. Jejich techniky jako je kompostování nebo mělké ošetření půdy tvoří velmi přívětivý systém,“ říká Niggli.

Podle posledních vědeckých výzkumů, je v půdě na které se pěstuje biologicko-dynamicky, uloženo více organického uhlíku. To znamená, že méně CO2 se vypustí do atmosféry a změna klimatu se omezí.

Řešení na velké otázky?

Je biodynamické zemědělství dobré na ochranu životního prostředí v globálním měřítku? Pan Herrnkind si myslí, že k tomu dochází stále víc zemědělců. Nicméně, biologická-dynamické zemědělství se nehodí pro masovou výrobu.

Niggli souhlasí:,,Vyřešit globální problémy biologické rozmanitosti, změnu klimatu a světovou potravinovou bezpečnost, na to je plocha, kde se pěstuje biodynamicky prostě příliš malá.“

Zdroj: http://www.dw.de/landwirtschaft-zwischen-kuhmist-und-kosmos/a-18374517



loading...

6 Komentářů k Zemědělství mezi kosmem a kravským hnojem

  1. sibolet napsal:

    naprostý souhlas…Před lety prosákla zprávička,jak nasraný americký farmář počítal škody na polnostech od jelenu a divočáku….Jednou provedl k nim modlitbu,požádal je o toleranci,popadl klacek,rozdělil pozemek pro ně a pro sebe a svou obživu…A ta zvířata NIKDY tu čáru nepřekročila…

  2. Jan Jinsky napsal:

    To je 5 miligramů na metr čtvereční. Cim to roztrikuji, aby se to nevyparilo nez to dopadne na pudu? A co dela se zbytkem hnoje, kdyz jo potrebuje hrst na hektar? Rostliny potrebuji hnojit, aby ziskaly dusik.

  3. Jan B.D. napsal:

    Doporučuji nastudovat Rudolf Steiner: Zemědělský kurz

  4. Cavyk napsal:

    O Rudolfu Steinerovi se zminuje i dokument o vcelarstvi Slunecni kralovna – viz videa na NWOO, jinak tez viz Goetheanum in Dornach

  5. Cavyk napsal:

    Dobra je i kniha: Jan Dostal: Co je to vlastne zač, ta an-tro-po-zo-fi-e?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!

NEKRMTE TROLY!