„Už tu máme občanskou válku“: Turecko uvnitř upadá do politického, sociálního a ekonomického chaosu

932610-TURKEY-1438764513-896-640x480Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu minulý týden při odrážení kritiky obklopující antiteroristickou kampaň Ankary řekl státní televizi, že údery proti cílům ISIS budou zahájeny, jakmile budou mít US své zdroje na místě v Incirliku, který by měl podle předpokladů sloužit jako uzel k zajištění nové „důkladné bitvy.“

Turecko mělo těžkosti vysvětlit, proč poté, co se mu dostalo od NATO podpory k nové ofenzivní kampani k vykořenění „terorismu“ zaměřilo své úsilí téměř výhradně na PKK a nikoliv na ISIS. Jak jsme o tom už podrobně diskutovali (tadytady a tady) a jak si je teď ve skutečnosti uvědomuje celý svět, není nově se objevivší nadšení Ankary pro vyhubení ISIS nic jiného než zástěrka pro její snahu podvrátit podporu pro PKK před předčasnými volbami, v nichž president Tayyip Erdogan doufá, že pro AKP opět vybojuje absolutní většinu v parlamentu, kterou poprvé po 12 letech minulý měsíc ztratil.

Cavusoglu v podstatě naznačoval, že důvodem, proč to vypadá, jako by Ankara převážně útočila na PKK na úkor možných snah o oslabení ISIS, je ten, že Turecko musí nejdříve počkat, až se ukáží US, a teprve pak začne „skutečný“ boj i s možnou pomocí Saúdské Arábie, Jordánska a Kataru. Mezitím však země upadá do občanské války, jelikož pro mnohé Kurdy začíná být frontová linie a příliš povědomá. Zde je to od Al Jazeery:

Cizre ležící na řece Tigris kousek proti proudu od hranic Turecka s Irákem a se Sýrií se v posledních dnech otřásá nočními přestřelkami mezi policií a místními obyvateli.

Po soumraku zůstávají jeho ulice opuštěné, přičemž rodiny ve squatu v Cizre spící zde v nejzastrčenějších místnostech v domech ze škvárobetonových panelů se tak kryjí před palbou.

Nepřátelství tu začalo doutnat od okamžiku, kdy turecká vláda a Kurdská strana pracujících (PKK) náhle koncem července ukončily dvouleté příměří, čímž ohrozily tvrdě vybojované zisky kurdských politiků a zvrátily výhled na historickou mírovou dohodu, které bylo téměř dosaženo v březnu.

Od 23. července provedla Ankara stovky bombardovacích misí proti baštám PKK v severním Iráku, přičemž PKK v partyzánských útocích po celém východě země zabila nejméně 18 příslušníků tureckých bezpečnostních sil.

Tyto útoky uvrhly Cizre, dlouho už vzdorovitou baštu pro-kurdských sentimentů, zpět na frontovou linii konfliktu, který od roku 1984 stál už více než 30 000 životů.

„Říkají sice, že přichází válka, ale tady v Cizre už je,“ řekl Rasid Nerse, 26 letý stavební dělník.

K ukončení příměří došlo necelé dva měsíce poté, co mezi tureckými Kurdy zakořeněná Lidová demokratická strana (HDP) dosáhla v národních volbách historického vítězství.

Ač kurdští poslanci obvykle kandidovali do parlamentu jako nezávislí, tak HDP prorazila ohromný 10 procentní volební práh, aby se tak stala prvním pro-kurdským blokem, který formálně vstupuje do parlamentu pod svým vlastním jménem.

Ač HDP apelovala na obě strany, aby skončily s následným nepřátelstvím, tak turecký president Recep Tayyip Erdogan na tuto politickou stranu zaútočil, když minulý týden požadoval, aby parlament zbavil kurdské zákonodárce jejich právní imunity proti stíhání.

Naši občané na tuto politiku pohlíží jako na hrozbu své bezpečnosti, nikoliv jako na její zajištění, řekl Kadir Knur starosta Cizre za HDP.

Ankara nařídila zadržení více než 1 000 členů HDP v národním „anti-teroristickém“ vyšetřování, které se soustředilo na PKK.

Turecko, Evropská unie a US mají PKK zapsanou jako „teroristickou skupinu“.

Tato razie v Cizre pomohla s vyvoláním této současné bezpečnostní krize.

Když se smuteční hosté, vraceli do svých domovů po pohřbu v Nerse, tak měli mnozí potíže dostat se přes série improvizovaných valů a příkopů, které byly nedávno postaveny, aby ohradily jejich čtvrti.

Ozbrojení členové mládežnického křídla PKK (YDG-H) začali 26. července zřizovat improvizované bariéry poté, co byl při protestech zabit 21 letý zdejší obyvatel Abdullah Ozdal.

Tato mládežnická skupina vyrostla z předchozích razií bezpečnosti, při nichž se stovky mladíků z Cizre radikalizovaly během pobytu v tureckých vězeních.

YDG-H fungující v noci a často ozbrojení podobně ohradili město už během loňských protivládních bouří v celém regionu.

„Naši občané na policii pohlíží jako na hrozbu své bezpečnosti, nikoliv jako na její záruku,“ řekl Kadir Kunur, starosta města za HDP. Kunur ukázal na tucty děr po kulkách, jimiž je budova HDP v Cizre poseta, jako na pozůstatek na jeden z mnoha smrtonosných přepadů, které tu počátkem 90. let provedla policie.

A více od Vice:

V Cizre se vykopaly příkopy. Široké jsou několik stop a zkombinované s valy ze zeminy a vytrhaného stavebního materiálu, vypadají, že blokují cesty do kurdské enklávy v jihovýchodním Turecku poté, co Ankara v červenci zahájila intenzivní kampaň náletů proti zakázané Kurdské straně pracujících (PKK).

Během denních hodin si na nich hrají děti. Ale v noci, když sem vstupuje policie, tak v nich hlídkují skupiny ozbrojených mladíků, kteří se snaží tyto oficiální vetřelce vypudit během zuřivých srážek, po nichž zůstal nejméně jeden mrtvý a mnoho raněných.

Cizre se už roky nachází na pokraji války. Toto nijak pozoruhodně vyhlížející město, co má jen něco málo přes 100 000 lidí leží na řece Tigris asi 30 mil od rozhraní tří hranic, kde Turecko přiléhá ke konfliktem rozvráceným zemím Sýrie a Irák, a násilnosti se pravidelně přelévají přes státní hranice. Teď cyklus náletů a obnovených útoků PKK na turecká vojska hrozí, že vrátí zpět tři desetiletí trvající boj mezi oběma stranami, který si vyžádal už více než 40 000 životů. A zdejší obyvatelé se cítí, jako by byli v srdci tohoto boje.

„Je tu takové pořekadlo: ‚Když je tu mír, tak začíná z Cizre, a když je tu válka, také začíná odsud,‘“ řekla nedávno VICE News spolu-starostka města Leyla Imret, 28. „A my už můžeme říci, že tu v Turecku máme občanskou válku.“

Ač těmi nejtragičtějšími důsledky obnovení násilí budou bezpochyby lidské oběti, tak ve skutečnosti existují skutečné dopady na ekonomiku země a opravdu i na politickou nejistotu (a to, že s tím přichází válka) hrozí, že podvrátí kreditní rating Turecka prozatím v investičním pásmu. Ač v pátek Moody’s nepřistoupila k žádným akcím, tak je riziko ponížení ratingu velice reálné. Zde je to od Goldmana:

Výhled na turecký rating je „negativní“ už od počátku roku 2014, což znamená, že existuje reálné (a údajně rostoucí) riziko formálního snížení během nadcházejících 6 měsíců.

Náš předchozí výzkum dopadů na změny ratingu (od braku po status IG) naznačuje, že potenciální ponížení by mohlo vyústit do materializace rozšíření, kdy se turecké CDS kumulativně rozprostře až o 60bp (s rozpětím 20-100 bp pro +/- 1 směrodatnou odchylku; ukazují se 1-2) s tím, že první ponížení by okamžitě vyvolalo asi 20bp rozšíření. Samozřejmě, že tyto odhady jsou založeny na stylizovaném ekonometrickém modelu a je možné, ponížení by vedlo k daleko závažnějším tržním dopadům, jelikož účastníci trhu ho zatím moc nepředpokládají.

A o tomto průsečíku války, politiky a finančních podmínek v Turecku toho má více Barclays:

Zvýšené geopolitické riziko vyvolané teroristickým útokem v Surucu nedoprovází vzestup domácích rizik z obnovení teroristických útoků PKK. Ty rozdmýchaly politickou rétoriku a už napjaté koaliční rozhovory mezi AKP a CHP významně zvyšují rizika předčasných voleb a politické nestability. Teprve se uvidí, že to vystupňované napětí dále odcizí AKP a CHP nebo svede dohromady AKP a MHP.

Eskalace bezpečnostních rizik by mohla být při předčasných volbách ve prospěch AKP: argumentuje se, že vnímání vyšších vnitřních i vnějších hrozeb (PKK a ISIS) by mohlo zvýšit volební preferenci silného vedení a tudíž vlády jedné strany. Rovněž je možné, že AKP by mohla v důsledku přijetí tvrdšího postoje proti PKK (včetně použití vojenské síly) přilákat některé voliče od MHP, což stupňuje rétoriku proti HDP a opouštění mírového procesu s Kurdy.

Riziko, že by HDP zůstala pod 10% je prozatím nízké: Nevidíme významnou pravděpodobnost, že by HDP při předčasných volbách zaznamenala méně než 10%, tj. práh národního parlamentu, což vylučuje možné turbulence ve straně způsobené potenciálním zákazem prominentní politické strany nebo pozastavením činnosti straně. Přebíhání voličů od AKP k HDP vypadá, že je strukturálním posuvem a v blízkém výhledu se nejspíš nezvrátí, když uvážíme čím dál nacionalističtější rétoriku AKP a její postoj ke Kurdům v Sýrii.

Ekonomické důsledky nedávného vývoje jsou negativní: Myslíme si, že 1) riziko výhledu pro rating vlády roste; 2) riziko pro hospodářský růst se zvyšuje; 3) vnímání vyššího rizika a politických/geopolitických rizik by mohl zvýšit dolarizaci; a 4) korporátní sektor bude vystaven nesouladům ve směnném kurzu.

Riziko pro výhled vládního rating roste: požadavky na zahraniční financování Turecka zůstávají velké na asi USD200bn (čili 25% HDP) i bez ohledu na zlepšení deficitu na běžném účtu. Netřeba říkat, že jakýkoliv posuv splatnosti jejich dluhu anebo v rozsahu jeho přecenění nejenže závislí na globálních finančních podmínkách ale také na tom, jak investoři vnímají specifická rizika Turecka. To je přirozeně spjaté s výhledem na vládní rating a na rizika spjaté IG statutem Turecka, které se během voleb dostalo opět do hledáčku. Výhled na rating se točí kolem toho, zda politická rizika, politické nejistoty a efektivita vlády budou moci odradit od odlivu kapitálu, tudíž vystaví Turecko vnější zranitelnosti. Komentáře ratingových agentur jsou od voleb obecně negativní, když zdůrazňují rostoucí politickou nejistotu a pravděpodobná zdržení strukturálních reforem.

Co se týče toho, co se bude dít dál, očekávejte, že Washington a Ankara (kde připomínáme, že oba chtějí vyhnat Assada z Damašku) začnou se společnými nálety proti cílům ISIS. Trudný úděl Kurdů v Turecku tragicky vybledne na pozadí a Erdogan bude mít volné ruce, aby s požehnáním NATO vykořenil svou politickou opozici. Jakmile začnou být US mise z Incirliku pravidelnou záležitostí, tak očekávejte, že Saúdská Arábie (která byla tento týden postižena dalším sebevražedným bombovým útokem) a Katar do té mely vstoupí také, takže záminky pro to spočinout americkou (a saúdskou) botou na tomto území budou sílit, dokud nakonec neproběhne plnocenná invaze pod záminkou, že to je jediný způsob jak neutralizovat hrozbu ISIS.

V narážce na to v pátek Fox News hlásily, že US armáda posílá do Turecka F-16, ale snad ještě více vypovídající je umístění „průzkumného a záchranného týmu elitních paradesantních záchranářů Letectva s podpůrnými helikoptérami a posádkami,“ který bude připraven pomoci pentagonským „elitním“ vojákům z řad syrských bojovníků za svobodu v případě, že tito budou stejně jako jejich velitel a jeho zástupce okamžitě chyceni militanty v té vteřině, kdy spočinou na syrské (kdysi) suverénní půdě:

US Letectvo plánuje do Turecka vyslat šest F-16 z neznámého místě v Evropě poté, co Turecko minulý týden souhlasilo s pilotovanými lety z letiště Incirlik a z dalších. Tím budou US tryskáče umístěny jen 30 minut letu od ISIS cílů v Sýrii.

Očekává se, že během několika dalších dnů přiletí další letadla. Mise náletů proti ISIS začnou krátce poté, co se tam zařídí jejich údržbářské posádky. Součástí této mise nových tryskáčů bude podpora začínajícím syrským bojovníkům vycvičeným od US.

Poté, co tito bojovníci dorazí, bude do pozic postaven i průzkumný a záchranný tým elitních paradesantních záchranářů Letectva známých rovněž jako „PJ“.

Submitted by Tyler Durden on 08/08/2015 10:16 -0400

Zdroj: http://www.zerohedge.com/news/2015-08-08/we-have-civil-war-inside-turkeys-descent-political-social-and-economic-chaos

 




13 Komentářů k „Už tu máme občanskou válku“: Turecko uvnitř upadá do politického, sociálního a ekonomického chaosu

  1. Destur napsal:

    Jsou v tom opět špinavé ruce CIA. To agent CIA z ISIS provedl bombový útok proti Kurdům (přestože sám Kurd) blízko města Sanliurfa, proti Kurdům, kteří šli bojovat do Sýrie proti USA stvořeným ISIS. USA chtějí rozdmýchat válečný konflikt v Turecku, protože se USA nelíbí samostatný kurz Turecka a snaží se Turecko oslabit tím, že vyvolají válku mezi Kurdy a Turky. Zde je první případ, kdy USA poslali turecké letectvo zabíjet kurdské vesničany. Turci jsou v tom nevině, ten satan to je USA, která se snaží vehnat do války Kurdy a Turkama. https://en.wikipedia.org/wiki/Roboski_airstrike

    • weissbach napsal:

      Celá věc s ISIS je jjen kvůli likvidaci Sýrie, aby měli Saudové a Katar /USA/ volný přístup k Středozemnímu moři.

    • Adolf Balík napsal:

      Turci, kteří se k tomu propůjčí, jsou v tom NEVINNĚ?!

  2. Destur napsal:

    to je přesně ten systém jako v Jugoslávii, rozeštvat jednoho proti druhému, hlavně musí být na začátku nějaká krvavá obět (a na kurdské straně jich už bylo dost), a potom už vzplanou vášně a střílí se a zabíjí, to je metoda USA, každý proti každému, čím více lidí zemře, tím se více tančí, jen si vzpomeńme na krvavou Madlu, a ta se prý narodila v Čechách.

    • Adolf Balík napsal:

      Narodila se v Čechách (a mluví česky) a utekla jako Židovka přec nacismem do Srbska. Pak se svému prvnímu útočišti takto odvděčila.

  3. Destur napsal:

    Turci dobře rozumí, co dokáže USA, CIA jim v Turecku před 2 roky taktéž vystrojila Majdan, jenže Turci do protestujících jeli vodou a plynem. Ale v této nynější válce proti Kurdům ztratili Turci úplně soudnost. Snad na to přijdou, kdo byl za tímto sebevražedných útokem u Sanliurfi.

  4. Justass napsal:

    Jo, jo! My vám dáme- Jižní proud do Evropy přes Turecko. A navíc si vezmeme Sýrii i s Taurusem. Že to bude stát zase statisíce mrtvých? Co na tom. Jde přeci o věci týkající se bezpečnosti Spojených států. Že je to na druhé straně zeměkoule? Co na tom – My jsme ne-bezpeční všude. :-)

  5. Definitiva napsal:

    Celá akcia okolo Sýrie, Kurdov a Turecka je záujmom kabalistickej mafie, ktorá okupuje štát USA a terorizuje celý svet. Ten záujem je odrezať Rusku prístup s energiami do Európy, Rumunsko sa p.sralo, teraz sú na rade ďalší. A Európa bude kupovať energie od USA, bude ekonomicky upadať, lebo nikto na Zemi nesmie mať silnejšiu ekonomiku, ako USA. Tak sa píše v Tóre, …a ovládneš celý svet.

    • weissbach napsal:

      Plus minus máte pravdu. S jedním doplněním a to je přesun světové moci z USA na Blízký Východ. Takže s rozkladem USA se počítá. Podívejte se na seriál Arrivals, uvidíte jak to pěkně dlouho připravují.
      https://www.youtube.com/watch?v=BXGwA_aEyTM

      • weissbach napsal:

        Do celé oblasti jsou nainvestované miliardy petrodolarů. Ještě jde o to přesídlit co nejvíc obyvatel pryč a začistit území pro nové pány. Války a imigrační politika jsou toho součástí.

        • Vladislav napsal:

          Židovi a síle, která ho nainstalovala a už tisíce let řídí, je úplně jedno, jestli bude řídit svět přes jeden stát na jednom kontinentu, nebo jiný stát/státy nacházející se na jiném kontinentu. Jestli to bude přes křesťanství, nebo přes islám, nebo třeba bolševismus. Vymyslí třeba víru v boha dunícího melounu, pokud mu to zajistí příslušné materiální toky do jeho kapsy. Vetře se třeba mezi Inuity a prohlásí za jednoho z nich, pokud mu z toho bude něco kynout.
          Řada lidí to zatím odmítá vidět. Považují například křesťanství za součást tradice a národních hodnot a nechápou, že šlo jen o dobový pokus Žida ovládnout jiné národy, pokus, který dnes už „nepracuje“, jak pracoval třeba ještě před 300-400 lety, takže je následován pokusy jinými, novými. Cíle se nemění, mění se pouze metody a ideologie, které mají sloužit k jejich dosažení.

    • Vladislav napsal:

      A ovládneš celý svět. Protože gójimové jsou pouze lepší dobytek, bohem Jehovou určený sloužit synům a dcerám lidu izraelského. Takové je jejich poslání. Syn či dcera lidu izraelského mají nikoliv pouze právo, ale povinnost gójimy používat ve svůj prospěch, stejně, jako je dobrý hospodář povinen nenechávat ležet svůj pozemek ladem, sklízet plody ze stromů obtěžkaných ovocem či dojit mléko svých krav. Ovládnete svět, ovládnete s pomocí Jehovy národy, do jejichž středu se vetřete, a s pomocí svého boha a na jeho počest budete sklízet plody práce těchto. K tomu vám poslouží ideologie otroctví, uměle k tomu vytvořené náboženství, kult otroctví vytvořený pro otroky, gójimy, jejichž poslušnost tím bude upevněna. Vám však bude ponechána vaše víra, protože není souzeno pánovi a otrokovi, aby se řídili vírou stejnou.
      Takto se to stalo a opravdu je mi líto všech těch dobrých ovcí, kterým to nedocvaklo – a ještě děkují za to, že je někdo dál dojí.

      • cc napsal:

        pan Vladislav, mate to trochu popletene. Jehova Boh, Izraelsky narod zavrhol pretoze ukrizovali Jezisa v ktoreho ani neuverili, jeho syna, a predpovedal ze nikdy v tej oblasti nebude mier, nikdy! a to sa stale plni a plnit bude. namiesto toho dal nadej aj ostatnym narodom sveta stat sa jeho vernymi, co dovtedy bolo vysadou len Izraelitov ako vyvoleneho naroda. zidia sa vzdy riadili Torou a nie Bibliou, tak neplette 5 cez 9 ked tomu nerozumiete. kazdy si moze vybrat stranu, stale je este trosku casu sa rozhodnut.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!