TY BOLLINGER – HLEDÁNÍ LÉČBY… POKRAČUJE 10. DÍL – (LÉKAŘ) SÁM SOBĚ LÉKAŘEM

TyBollinger-284x300

Dnes přijdou ke slovu lékaři, kteří sami měli rakovinu, a prozradí, jak si s onemocněním poradili. Ti, kteří se zatím obešli bez rakoviny, mohou samozřejmě vyprávět pouze o tom, co by dělali, kdyby ji měli, případně co dělali jejich pacienti. Zmiňovali jsme se již o průzkumu, který ukázal, že 80 % konvenčně pracujících lékařů by v případě vlastního onemocnění nebo v případě onemocnění členů vlastní rodiny nepoužili chemoterapii, tedy proceduru, které podrobují vlastní pacienty, a sice z toho důvodu, že je „příliš toxická“.

DR. CHARLES MAJORS, D.C. (mozek, kostní dřeň)
Vypadá dnes zdravě. Ale asi před pěti lety začal trpět stálými bolestmi hlavy, ztrácet na váze, stav se zhoršoval. Snažil se poradit si s tím, zbavil se diagnostikované boreliózy, ale nakonec vyšetření MRI (magnetická rezonance) ukázalo dva velké nádory po obou stranách mozkového kmenu a dva menší vedle očí ve výši spánků.
V nemocnici vycházeli lékaři z toho, že nádory asi nebudou zhoubné. Bolesti hlavy pocházely z toho, že nádory nedovolovaly mozkomíšní kapalině odtékat z mozku, kde se pak nadměrně hromadila. Vyřešilo se to celkem jednoduše poněkud hrůzným zákrokem: do lebky se provrtá díra, do ní se nasune hadička a mozkomíšní kapalina odteče. Tento zákrok byl úspěšný, bolesti hlavy okamžitě ustaly.
Asi o týden později se měla konat osmi- až dvanáctihodinová operace pro odstranění nádorů u mozkového kmenu. Operace proběhla ale mnohem rychleji. Po operaci sdělili lékaři manželce Dr. Majorse, že mají špatnou zprávu. Nádory jsou zhoubné.
Když se šťourá do rakovinných nádorů, opuchnou a zvětší se. Též krvácely, pročež se lékaři domnívali, že krvácení může roznést rakovinu i do jiných míst v těle. Obávali se, že pacient se po operaci možná již neprobudí, díky obrovskému zvětšení nádoru.
Pacient se však druhý den vzbudil, nemaje o tom všem tušení. Hadičky ze žaludku, hadičky z hlavy. Řekli mu, že má v mozku rakovinu a že se rozšiřuje. Musí se provést vyšetření, protože by to mohlo být něco horšího.
Dr. Majors si sice nedokázal představit, co by mohlo být horšího než šířící se rakovina v mozku… ale bylo mu řečeno, že jeho mozkové nádory jsou jen druhotné, že to vše má své kořeny jinde v těle.
Příští 3-4 dny probíhaly všemožné testy, ale zdroj pořád ne a ne najít. Nakonec vyšetření kostní dřeně ukázalo, že téměř 40 % jeho krve „produkuje rakovinu“.
Byla stanovena diagnóza mnohočetného myelomu, a lékaři se divili, že tumory vznikly pouze v mozku, vlastně by je čekali v kostech a na četných dalších místech.
Dva onkologové Dr. Majorsovi sdělili špatné zprávy: za prvé je to neléčitelné, za druhé už je to v mozku, a jediné co mohou udělat, je transplantace kostní dřeně, vysoce dávkovaná chemoterapie a ozařování – jen na prodloužení života o několik měsíců místo měsíce, který mu zbývá bez těchto procedur.
Dr. Majors si v ten moment pomyslel: když se říznu do ruky, co se stane? Začne se to hojit. Když může mozek hojit takové zranění, může zhojit i toto. Vždyť všechno přece funguje: mozek, plíce, žaludek, srdce…
V těle probíhají zdárně bilióny procesů. S mozkem není nic v nepořádku. Ani s hojením. Jen ta rakovina se nehojí. To musí mít důvod. Není to nehoda ani genetika ani smůla… tělo je příliš chytré na to, aby se pouštělo do něčeho negativního. Musí to být tedy pozitivní.
Dr. Majors tam ležel a uvědomoval si, že to, co se v jeho těle děje, je správná věc ve správnou dobu. Jakýkoli symptom je správná věc ve správnou dobu.
Říká Ty Bollingerovi: Kdybych tě spoutal a někam tě zavřel a šel na tebe s nožem, co udělá tvůj krevní tlak? Stoupne, hladina kortizolu se zvýší, přestaneš absorbovat živiny, které máš k dispozici, takže z ničeho nic máš nedostatek živiny, imunitní systém nefunguje, cholesterol je ovlivněn… A co je to? Je to symptom? Znamená to prostě, že se tělo přizpůsobuje stresu, kterému bylo vystaveno.
Stejně tak si Dr. Majors uvědomil, že jeho tělo se prostě pouze přizpůsobuje podmínkám, v nichž se nachází. A že musí změnit prostředí.
Jakmile ho pustili z nemocnice, sedl na letadlo a navštívil Dr. Forsythea (s kterým jste se již v minulých dílech seznámili), jednoho z předních světových onkologů, a u něj začal okamžitě s vitamínem C, Forsytheovým imunitním protokolem atd. (blíže se o jeho postupech můžete dočíst v minulém, 9. dílu filmu).
Hlavní věcí, praví Dr. Majors, je věnovat se příčinám. Až na druhém místě jsou postupy, jak nádory zahubit. Protože když nádory zhubím, ale nezměním příčiny, budu nádory vytvářet nadále a zase se vrátí.
Po návratu domů praktikoval Dr. Majors spousty postupů: bral asi 100-120 doplňků výživy, měl stroj na ozónovou terapii, infračervené sonary a spoustu dalších věcí. Fungovalo to, a nyní, po čtyřech nebo pěti letech je i nadále vše v pořádku.
Takzvané preventivní vyšetření pouze odhaluje něco, co už máme, ale nevrátí nám zdraví. Proto je prevence mnohem důležitější. Změnit prostředí těla tak, aby bylo pro rakovinu nehostinné. Normální buňky dýchají kyslík, rakovina nesnáší kyslík. Zvýšení hladiny kyslíku v těle je tedy důležité, tomu napomáhá ozón, ale i vitamín C, peroxid vodíku a krátkodobá intenzivní tělesná cvičení.

DR. DAVID C. JOCKERS, D.C. (kůže)
Když ve 28 letech začínal Dr. Jockers se svou praxí, všiml si na nose počínající rakoviny kůže, k níž měl geneticky sklon po dědečkovi. Slunečnímu záření se sice určitě vystavoval více než nadměrně při častém surfování… ale uvědomil si, že podstatným jeho životním obsahem je spousta strachu. Nově otevřená lékařská praxe, spousta dluhů, strach se selhání a nedostatečnosti, navíc nedostatečná výživa…
K vyšetřením nešel, protože přesně věděl, o co se jedná. A byl to pro něj budíček. Říká, že tak to prostě je: pokud žijeme způsobem, který neprospívá nám a lidem kolem nás, ozve se dříve nebo později budíček.
Podnikl tedy životní inventuru. Zjistil, že strach je jeho dominantní myšlenkou, že na sobě musí pracovat mentálně, duševně i duchovně, že jí příliš mnoho uhlovodanů… Přešel na ketogenní výživu (více o ní bylo v minulých dílech), uvědomil si, že přespříliš tělesně trénuje a že se musí naučit skutečnému odpočinku, detoxikoval játra, začal brát potravinové doplňky… a do dvou měsíců se hrozba zase ztratila. Kdyby měl dnes diagnostikovánu rakovinu, volil by tuto cestu.

WENDY WILSON, Master Herbalist (děložní krček)
Fytoterapeutka neboli bylinářka Wendy Wilson odpovídá na otázku Ty Bollingera, co by dělala, kdyby měla diagnostikovánu rakovinu děložního krčku: praktikovala by nadále pročištění orgánů, které dělá dvakrát do roka, nicméně, kdo chce, může je provádět i 4x za rok, pro většinu lidí se však hodí dvakrát, pro jarní a podzimní očistu.
Pročištěním orgánů je míněno pět hlavních orgánů, potřebných k hladkému transportu toxinů z těla. Postup očištění by měl probíhat „odzadu“, tedy poslední fáze odchodu toxinů z těla je v pořadí pročištění na prvním místě – to jsou střeva.
Normálně je to tak, že z krve se toxiny filtrují přes játra, játra pak toxiny neutralizují enzymem P450, zbytky jdou do žlučníku a přes žlučník do střev, kudy opustí tělo.
Očista orgánů začíná střevem a močovým ústrojím, pak následují játra a žlučník a nakonec krev.
Po očistě by se mělo samozřejmě dbát na to, aby se organismus zase nezanesl jedy. Čerstvé šťávy s přídavkem spiruliny, chlorelly, organická plnohodnotná strava – a samozřejmě vyhýbat se prodávaným hotovým pokrmům.
Příslušné postupy jsou přístupné každému, mají staleté nebo tisícileté tradice a stojí jen zlomeček toho, co stojí vyšetřování a ošetřování v ordinacích a ambulancích.

MIKE ADAMS (prostata)
Mike Adams odpovídá na otázku, co by osobně dělal, kdyby měl rakovinu prostaty:
Nejprve by se snažil pochopit, odkud se ta rakovina bere. Jelikož má prvotřídní výživu a životní styl pro rakovinu nepříznivý, byl by to šok. Podezříval by tedy nějakou chemikálii narušující hormonální funkce, nejspíše BPA neboli bisfenol A.
(Výňatky z Wikipedie pro připomenutí, co je to BPA:
Bisfenol A (BPA) je chemická sloučenina, která se využívá při výrobě plastů.
BPA se používá při výrobě polykarbonátů, a ty se využívají při výrobě např. CD a DVD, kojeneckých lahví, barelů na vodu, sportovních pomůcek, plastových příborů, dóz na potraviny, ale také ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně.
Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že vystavení bisfenolu A během nitroděložního vývoje ovlivňuje vývoj prsní tkáně plodu a zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu v pozdějším věku, a také způsobuje úbytek spermií u mužů.
Vedou se polemiky, zda BPA způsobuje onemocnění srdce nebo cukrovku, jelikož při těchto nemocech je často prokázána vyšší hladina BPA. Výzkum prováděný u mužských zaměstnanců továren vystavených vysokým koncentracím BPA ukázal, že měli čtyřikrát vyšší frekvenci problémů s erekcí a sedmkrát častěji problémy s ejakulací.
Výsledky studie prováděné v USA v letech 2003-2006 a publikované v listopadu 2010 nasvědčují tomu, že má bisfenol A negativní účinky na fungování imunitního systému člověka.
Od 1. června 2011 se v Evropské unii nesmějí prodávat kojenecké láhve s obsahem bisfenolu A. Nicméně byly v obchodní síti v ČR prodávány ještě za účinnosti zákazu. V dubnu 2012 švédská vláda ohlásila zákaz použití bisfenolu A v obalech potravin určených dětem do 3 let věku.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bisfenol_A)
Mike Adams říká, že je v podstatě nemožné se BPA zcela vyvarovat. Už když si například v obchodě vezmeme účtenku z pokladny, přicházíme do styku s BPA (nemluvě o lidech, kteří pijí z plastových lahví).
Můžeme se tomu bránit s pomocí látek, které škodu působenou BPA dokáží napravovat – např. I3C = indole-3-carbinol, obsažený v brokolici, zelí a kapustě. Mike Adams by též při rakovině prostaty zvýšil dávky resveratrolu a zinku.
(Podívejme se opět do Wikipedie na resveratrol:
Resveratrol je přírodní antioxidant, vyskytující se v těle některých rostlin. Přisuzují se mu léčivé účinky na řadu onemocnění.
Resveratrol byl nalezen ve slupkách a jadérkách modré révy vinné, arašídech, slupkách a jadérkách černého rybízu, v borůvkách, v moruších (odrůdy s tmavšími plody), v kořenu křídlatky kopinaté a ve slupkách grapefruitu.
Litr červeného vína obsahuje asi 0,2 až 5,8 mg resveratrolu v závislosti na odrůdě. Bílé víno obsahuje resveratrolu méně, důvodem je zřejmě kratší doba lisování a tedy kontaktu mezi slupkou a dužninou hroznu.
Resveratrol ovlivňuje metabolismus lipidů a zpomaluje srážení krevních destiček. Předpokládá se, že díky své schopnosti blokovat androgenní receptory má pozitivní vliv na prevenci rakoviny prostaty. Nedávné články ve významných vědeckých časopisech uvádí i schopnost resveratrolu aktivovat sirtuin SIRT1 a tím například upravovat krevní tlak, modulovat imunitní systém a energetický metabolismus.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Resveratrol)
Zinek můžete získat z dýňových semínek. Tato semínka obsahují i řadu důležitých proteinů, Mike by tedy jistě zpestřoval své smoothies dýňovými semínky. Také by konzumoval červené vinné hrozny i s jadérky a především by pěkně žvýkal jejich jadérka, aby se mohlo uvolnit co nejvíce důležitých živin.
Mike vypráví o tom, jak zjistil ve své laboratorní praxi, že lidské trávení je poměrně slabé. Možná si z počátečních dílů vzpomínáte, že postavil simulátor trávicího ústrojí. Nejprve si myslel, že udělal chybu, protože mnoho věcí simulátorem prošlo celkem nestráveno. Nakonec se ukázalo, že žvýkání je nejdůležitějším krokem v trávicím procesu.
I pro detoxikaci má dobré žvýkání potravy zásadní význam: zvyšuje se tím totiž plošná rozloha obsažených nerozpustných vláknin, a chcete-li, aby z vašeho těla odvedly toxiny jako třeba rtuť, olovo, arsén atd., musíte se žvýkáním postarat o to, aby byly k dispozici, fyzicky k dispozici v průběhu trávicího procesu.
„Když jsem na výzkumu pracoval, získával jsem víc a víc úcty před matkou přírodou a vzrůstal můj úžas nad tím, jak příroda dosahuje rovnováhy a jak ochraňuje tělo před toxiny v životním prostředí prostřednictvím věcí, které si vůbec neuvědomujeme,“ říká Mike Adams.

Dr. PATRICK QUILLIN, Ph.D, R.D., C.N.S. (žaludek, střeva)
Ty Bolinger se ho ptá, co by dělal, kdyby měl rakovinu střev nebo žaludku.
Odpověď zní: z 90 % se můžeme chránit prostřednictvím stravování a životosprávy, Zbývá už jen těch 10 %. Pomocí vyšetření by se mohlo zjistit, jak agresivní je onemocnění, čili kolik času je k dispozici. Mohou být totiž vzácně případy, kdy je zapotřebí zakročit okamžitě, protože se jedná o otázku hodin nebo dní. Ale jinak by se Dr. Quillin pokusil najít netoxickou terapii
Místo operativního odstraňování mízních uzlin a celoplošného ozařování, kteréžto postupy jsou mnohdy zbytečné a mohou i v případě úspěchu způsobit řadu doživotních problémů, by se dalo uvažovat – když už vůbec ozařování – o IMRT, ozařování s modulovanou intenzitou, které je ve srovnání s běžným ozařováním jako na terč zamířená střela ve srovnání s ručním granátem.
Ale ze všeho nejdříve by se Dr. Quillin snažil získat informaci o příčinách. Vyšetření mohou měřit hladiny toxinů, živin, pH, vitamínů, minerálů, lze vyšetřit vzorky slin, stolice, krve, hledat parazity – pak by se snažil najít netoxickou terapii. Intravenózní vitamín C pomůže mnohým a neublíží nikomu. Infračervené světlo také. „Uvaření“ rakoviny neboli hypertermie (úmyslně vyvolaná horečka) – pomůže některým, neublíží nikomu.
Nejdůležitější hippokratovskou zásadou je nikomu neublížit, a tomu by se měl podřídit výběr terapie. Snížení hladiny cukru v krvi může rakovinu „umořit hladem“. Je spousta účinných rostlinných substancí jako citrusový pektin a mnoho dalších.
Rok konvenční léčby rakoviny stojí průměrně čtvrt miliónu dolarů. Je mnoho levnějších, účinnějších, klinicky ověřených, netoxických a humánnějších způsobů léčby.

Dr. ROBERT SCOTT BELL, D.A. Hom. (plíce)
Ty se ptá Dr. Bella, co by dělal, kdyby u něj byla diagnostikována rakovina plic.
Dr. Bell by inhaloval stříbro. Sodou lze zvyšovat pH, tedy zásaditost organismu, Ale inhalace stříbra – tedy ve formě rozprášení kapalného roztoku – je nejúčinnější a nejpřímější (a poměrně neznámý) způsob, jak neutralizovat rakovinu v plicích.
Kromě toho lze podpořit pojivové tkáně křemíkem, metabolismus selenem a chrómem, a na podporu imunitního systému existují homeopatika s přímým dopadem na plicní tkáň, dokonce homeopatika z rakovinných plicních buněk.

KC CRAICHY, autor a odborník na výživu (prostata)
Odpovídá na otázku, co by dělal, kdyby měl rakovinu prostaty:
Nejprve je třeba si uvědomit, že výsledky testů podávají zprávu o výskytech určitých antigenů a nemají žádnou závaznost ohledně výpovědi, jestli se jedná skutečně o rakovinu, nebo ne.
Rozhodně by nespěchal na biopsii (odběr tkáně k diagnostickým účelům). Je třeba si uvědomit, že odběr tkání se provádí přes střevo a riziko infekce jen v zájmu diagnostických účelů je značně vysoké. Jsou vhodnější diagnostické metody, jako např. termo-scan, kde lze vidět, jestli produkované teplo odpovídá onemocnění.
Jinak by se držel doporučení, která dává všem, bez ohledu na diagnostikovaný druh rakoviny:
Vyvarovat se veškerého cukru a uhlovodanů. (Wikipedie nám opravuje terminologii takto: Sacharidy (z lat. saccharum = cukr), též glycidy, nepřesně cukry, zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty.)Tedy vyvarovat se cukru a sacharidů. Jíst tuny zeleniny. Ne tak ovoce, ale zeleninu, hlavně vláknitou.
Zásobit tělo všemi živinami, které potřebuje, potravou chudou na kalorie a bohatou na živiny, s vysokým obsahem všech potřebných druhů antioxidantů. Zvýšit podíl zdravých tuků (rybích).
KC Craichy by přešel na živou stravu, než by se rozhodl, jakou cestu se vydat dále a než by si ověřil, jestli je diagnóza správná nebo chybná. Rozhodně by stravu doplňoval resveratrolem a kurkuminem. O protirakovinných účincích kurkuminu se v poslední době často mluví – jeden lékař poslal KC Craichymu fotografie obrovského nádoru na rtu pacienta, který potíral pastou z kurkuminu a kokosového oleje, a nádor během dvou týdnů zmizel.
Mimo to by se KC Craichy ujistil, že má dostatek vitamínu D, a že hladina 25-hydroxycholekalciferolu, což je převažující forma vitamínu D v oběhu, je alespoň mezi 70-90 ng/ml. To by byl vlastně první test, kterému by se podrobil, aby zjistil, jestli ho má dostatek spolu s vitamínem D3. Vitamín D je totiž modulátorem imunitního systému.
Kromě toho by doplňoval vitamín A, který též zlepšuje funkci imunitního systému; k témuž účelu se hodí i extrakty z různých hub…
To ovšem není recept na léčbu rakoviny, ale doporučení, které platí pro každého: s těmito věcmi by se mělo začít předtím, než se člověk rozhodne, jakou cestu se vydá dál.
Zdravotnictví vyvolává při rakovině v pacientech mnoho strachu. Řeknou, že máš takový a takový problém, a musí se s tím tedy hned něco dělat. Ale po pravdě je to tak, že v převážné většině případů to není tak naléhavé. Je dost času na to, ověřit diagnózu návštěvou u jiného lékaře, obstarat si vědecky podložené a ověřené materiály o léčebných postupech pro ten či onen druh rakoviny, aby se daly předložit i lékaři, a pokud s vámi nechce spolupracovat a bude například tvrdit, že nemáte brát při rakovině antioxidanty, změňte lékaře, protože veškerá vědecká literatura svědčí o opaku.

Dr. VERONIQUE DESAULNIERS, D.C. (prso)
se podělí o zkušenosti s její vlastní rakovinou prsu.
Jednoho rána, po 24 letech lékařské praxe, zjistila při ranní hygieně bulku v levém prsu, a okamžitě věděla, o co se jedná – diagnóza pravila, že je to rakovina prsu. Ze své lékařské praxe ale věděla, že pacienti, kteří se rozhodli pro konvenční postup – řezat, otrávit, vypálit – vedlejšími účinky těchto procedur velmi trpí a mnozí dokonce zemřou na důsledky této „léčby“, spíše než na rakovinu samu.
Na druhé straně viděla ve své praxi pacienty, kteří aplikovali nenásilné metody, které jim jako lékařka doporučovala, a jejich stav se zlepšoval. Proto neměla sebemenší pochybnosti o tom, jakou cestou se vydá.
Aplikovala u sebe různé homeopatické přípravky a rostlinné tinktury k oslabení rakoviny a posílení imunitního systému. Proteolytické enzymy, změna diety, detoxikace, očista střev a podobné věci. Také používala na levé prso mast, aby nádor „vypudila“. V té pastě je obsažena krvavěnka kanadská, která obsahuje složku zvanou sanguinarin, a ta hubí rakovinné buňky, aniž by škodila zdravým buňkám. Je tedy ji možno aplikovat i vnitřně. Zevně se hodí na různé druhy rakoviny prsu nebo kůže.
Tato cesta trvala od roku 2004 do roku 2006, a od té doby je Dr. Desaulniers zdravá jako řípa.
Nicméně jedna otázka jí tenkrát vrtala hlavou: proč zrovna ona dostala rakovinu prsu? Měla správnou životosprávu, byla v chiropraktické péči, jedla organické potraviny dávno předtím, než přišly do módy, všechny děti porodila doma, řádně je kojila, dopřávala si masáže, cvičila… Všechno tedy vlastně tak, jak by se správně mělo… a přesto…
Řešení této otázky ji vedlo k formulaci sedmi bodů, které zaručují, že pokud se dodržují, není už nikdy zapotřebí mít strach před rakovinou.
Mnoho lidí říká, že jsou zmateni, zahlceni informacemi a nevědí, kudy kam. Kterým informacím věřit? Proto tedy formulace základních sedmi bodů:

  1. Nechť je jídlo tvým lékem (viz Hippokrates).
  2. Nevystavuj se toxinům.
  3. Vyvažuj a vyrovnávej svoji energii (chiropraxe, akupunktura, masáže, cvičení, dostatek spánku…)
  4. Zhoj emoční zranění. To je bod, který mnozí opomíjí, ale bez zhojení zranění z dětství a minulých vztahů, bez toho, abyste se v souladu s vůlí Stvořitele naučili milovat i sebe, nemůže léčba proběhnout kompletně, protože opravdová léčba se týká nejen těla, ale i emocí a ducha.
  5. Biologická péče o chrup. Pokud jsou někde v chrupu těžké kovy, dříve či později oslabí příslušné orgány, odpovídající jejich umístění na drahách příslušných meridiánů, které známe z akupunktury.
  6. Opravit tělo s pomocí rostlin a bylin. Studií, které dokládají účinnost nesčetných rostlin a doplňků výživy pro oslabení rakoviny, posílení obranného systému a pro prevenci, je velmi mnoho.
  7. Včasné zjištění pomocí termografie a krevního rozboru. Termografie zjišťuje změny probíhající na buněčné úrovni. V době, kdy osoba obvyklými preventivními vyšetřeními zjistí, že má tumor, byl už tam 5-8 let. Tak dlouho obvykle trvá, než se vyvine a ukáže. Termografie dokáže příslušné procesy podchytit již v zárodcích. Jsou též různé druhy krevních rozborů, které konvenční medicína nedoporučuje, protože je ani nezná. Existují způsoby měření hormonální a enzymové produkce rakovinných buněk ve velmi raném stádiu, roky předtím, než se vyvinou a roky předtím, než se objeví v normálním krevním testu.

Dodržení těchto sedmi základních bodů vede k tomu, že se nemusíte obávat rakoviny a dalších nemocí.

AJ LANIGAN, vědec a imunolog (prso, slinivka)
Odpovídá na otázku Ty Bollingera, co by dělal, kdyby měl rakovinu prostaty (kterou měl ostatně jeho dědeček).
Dr. William Kelley (o kterém jsme se již zmiňovali v minulých dílech,http://www.drkelley.info/), sestavil protokoly o dietě a doplňcích pro různé typy osob a rakovinných onemocnění. AJ Lanigan by důvěřoval těmto protokolům, nejen díky tomu, co se o nich dočetl, ale též na základě nesčetných zkušeností s vyléčenými pacienty, jichž už osobně potkal asi sto. Přitom nemluví o pacientech, kteří své onemocnění přežili tři nebo pět let, ale deset, patnáct, nebo přes dvacet let. Jeden z jeho nejbližších přátel, lékař, přežil tak své onemocnění už o více než čtyřicet let (u něj se jednalo o rakovinu prostaty). Potkal ženy, vyléčené z rakoviny prsu, potkal muže, který už je patnáct let po rakovině slinivky... Při použití beta-glukanů viděl nádory prostě zmizet a sledoval úžas a ohromení lékařů, kteří tomu nemohli uvěřit. Patří sem i kávový klystýr (o kterém jsme se již podrobněji zmiňovali).

Dr. ROBY MITCHELL, M.D. (prostata a další)
viděl rakovinu prostaty na svém otci a viděl též následky léčby. Proto byl ostražitý a podroboval se vyšetřením asi od svých 45 let. Ve věku 49 let stouply jeho hodnoty PSA (pro prostatu specifický antigen) z „jedna a něco“ na „tři a něco“. To upoutalo jeho pozornost, ale nic nedělal. Další vyšetření ukázalo další nárůst, „čtyři a něco“. To je podle konvenční medicíny „bod varu“, tam už se musí něco dělat.
Konvenční medicína se věnuje těmto „bodům varu“. Dr. Mitchell vysvětluje obrazně: když dáte nádobu se studenou vodou na vařič, ruce vložíte do vody a vařič spustíte, nějakou dobu se nic neděje, pak bude voda na ruce teplá, a když přesáhne určitou teplotu, začne to pálit, a o něco později ruce z vody musíte vytáhnout, jinak byste se opařili. A to je ten „bod varu“, s kterým pracuje dnešní medicína. Jedno, jestli se jedná o rakovinu, vysoký krevní tlak nebo o cukrovku…
U PSA je ten „bod varu“ pro medicínu 4. Když je to jen 3,9, není to ještě „bod varu“. Ale vlastně by bylo smysluplné začít se tím zabývat, jakmile hodnota přesáhne 2. Nemusí to být rakovina, může to být i něco jiného, třeba infekce, ale je vlastně nesmyslné čekat až na „bod varu“.
Dr. Mitchell znal mnoho lékařů, někteří z nich byli jeho učitelé, a zpočátku navrhovaná léčba možné infekce pomocí antibiotik přinesla jen další zvýšení hodnot. Nakonec se podrobil biopsii a zjistilo se, že má nejen rakovinu prostaty, ale že má rakovinu na mnoha dalších místech.
U jeho maminky byla v roce 2000 zjištěna rakovina střeva. Staral se o ni a prováděli přirozené posilování imunitního systému. Ačkoliv jí lékaři dávali naději na přežití jen šest měsíců, žila pak ještě dalších šest let. To tedy již znal a začal to aplikovat i sám na sobě.
V tom pokračoval i na klinice, kam odjel především proto, že se nacházela ve státě, v němž je na rozdíl od místa, kde žije, povoleno léčebné užívání konopí. Kromě toho byly aplikovány vysoké dávky vitamínu D, terapie imunitního systému, dieta byla samozřejmě též velmi důležitá – vyřazení cukrů a obilnin z jídelníčku atd.
Pozdější vyšetření ukázala, že je bez rakoviny. On sám to ve své lékařské praxi aplikoval u mnoha pacientů, pokud byli ochotni na sebe vzít vše, co s tím souvisí – především navyklý toxický způsob výživy je něco, na čem je mnoho lidí natolik závislých, že se od něj nechtějí odloučit. Ale pokud se pro změnu rozhodnou, je obvyklé, že symptomy ustoupí a rakovina mizí. Buňky jsou tam nadále, ale rozhodly se mezitím, že už nemusí být rakovinnými buňkami.

Dr. NICHOLAS GONZALES, M.D. (prso, slinivka, játra atd.)
Dr. Gonzales vypráví, že si stále pamatuje den 3. 12. 1987, kdy k němu přišla krásná žena, jedna z jeho prvních pacientek. Její dosavadní historie byla taková: v roce 1985 se u ní objevila rakovina prsu. Prso zrudlo, a ošetřující lékař se domníval, že se jedná o infekci a nasadil antibiotika. Nezlepšilo se to. Ani další dávka antibiotik nepřinesla zlepšení. Prso stále víc rudlo a zvětšovalo se. Nakonec biopsie ukázala, že je to zánětlivá rakovina prsu. Lékařům je známo, že patří k nejagresivnější druhům rakoviny prsu a obvyklými postupy je neléčitelná. Když se žena měla podrobit operaci, bylo jí řečeno, že prso je už tak zvětšené, že operaci nelze provést. Nejprve se prý musí podrobit ozařování, aby se tumor zmenšil. Po pěti týdnech ozařování byl tumor, který měřil už „jen“ 8 cm, vyoperován.
Další vyšetření ukázala, že se jedná o smrtelnou záležitost. Rozhodli se pak pro velmi agresivní chemoterapii. Řekli jí, že zachránit ji to nemůže, ale mohlo by jí to prodloužit život. V srpnu 1987 pak zjistili rakovinu všude v kostech a řekli, že se už nedá nic dělat.
Dr. Gonzales měl tehdy, v prosinci 1987, praxi teprve dva měsíce a rozhodně nebyl mezinárodně známý jako dnes, nicméně souhrou náhod se o něm tato pacientka dozvěděla a navštívila ho. Pojala k němu důvěru – to ostatně není zanedbatelný faktor – a aplikovala doporučené protokoly podle Dr. Kelleyho. V příštích letech odmítala skenovací vyšetření se slovy, že stejně měla být už dávno mrtvá, takže proč zatěžovat tělo ještě radiací… a až o 13 let později ji Dr. Gonzales přemluvil – po rakovině ani stopy. Ta paní žije ve zdraví dodnes, což bylo v době natáčení filmu asi 26 let. Dr. Gonzales říká, že ačkoliv je velkým znalcem konvenční lékařské literatury, není znám jediný případ, kdy by někdo se zánětlivou rakovinou prsu a metastázemi takového druhu tak dlouho přežil.
Dr. Gonzales se zmiňuje o další pacientce (která mu zrovna v den natáčení filmu telefonovala). V roce 1982 začala mít bolesti žlučníku. Vzali ji pak na operaci a našli tumory ve slinivce, v játrech, a skoro všude… Pak šla do slovutné Mayo-kliniky, kde jí řekli, že v takovém stavu pro ni nic udělat nemohou.
Pak se jí dostala do ruky 32-stránková knížečka Dr. Kelleyho „One Answer to Cancer“ (http://www.drkelley.com/CANLIVER55.html), začala praktikovat doporučenou dietu, a dnes, po 32 letech, je pořád ještě jako rybička. Není to sice podložené skeny, protože ona veškerá vyšetření tvrdošíjně odmítá, nicméně Dr. Gonzales říká, že v lékařské literatuře není zaznamenán jediný případ tak dlouhého přežití rakoviny slinivky ve 4. stádiu, navíc s metastázemi v játrech, střevech atd. Pacienti umírají do 3-5 měsíců.
Dr. Gonzales se zmiňuje o tom, jak nové konvenční chemoterapeutické přípravky okamžitě zaplaví titulní stránky časopisů a novin, když se jim podaří prodloužit někomu život o pár měsíců – a později jsou staženy z trhu, když se zjistí, že za nic nestojí. Rozhodně nejsou zaměřeny na to, aby díky nim někdo po takovém onemocnění mohl žít ve zdraví po 32 letech.

Dr. LINDA ISAACS, M.D. (slinivka)
hovoří o své pacientce jménem Sarah Cooper. V roce 2000 byla u ní zjištěna rakovina slinivky, další rozbory ukázaly, že je to adenokarcinom obávaného druhu. Doporučena byla operace. Ona se však seznámila s možnostmi a výsledky takových operací, a zjistila, že operace se sice někdy může zasloužit o nápravu, ale někteří lidé přitom zemřou, a jen 25 % lidí je po úspěšné operaci „vyléčeno“. U 75 % se to rozjede nanovo.
Sarah se nakonec rozhodla proti operaci a pro již zmiňované protokoly Dr. Kelleyho. Vysoké dávky slinivkových enzymů, potravinové doplňky na podpoření obranného systému, dieta byla v jejím případě převážně bezmasá, i když zahrnovala vejce a ryby a některé mléčné výrobky, mimo to kávové klystýry a detoxikaci.
To provádí v posledních 13 letech a daří se jí skvěle.

R. WEBSTER KEHR, autor,
odpovídá na otázku, co by dělal, kdyby u něj lékař zjistil rakovinu slinivky, poněkud rozpustile slovy, že by se zaradoval, že konečně může experimentovat sám na sobě, a kdyby to či ono nefungovalo, vzal by něco, co funguje. Rakoviny se vůbec nebojí.
Ty Bollinger vypráví, že se (ať už písemně nebo osobně) setkává s mnoha lidmi, kteří mu říkají, že díky informacím, které se jeho prostřednictvím během let dozvěděli, jsou ještě naživu, ačkoliv lékaři nad nimi již vynesli rozsudek smrti.

Dr. ROBERT VERKERK, Ph.D
hovoří o tom, jak se úřední místa prakticky po celém světě snaží přenést veškerou moc do rukou velkých korporací pod zástěrkou tzv. volného obchodu a o tom, jak se, kupříkladu v Evropě, nyní už nesmí o určitých, velmi podstatných věcech pro lidské zdraví, poskytovat pozitivní informace. Zhruba 2000 takových omezení je nyní v platnosti. Ani u devíti základních aminokyselin to není povoleno. Stejně tak je to u vitamínů, resveratrolu, Q10… což znamená, že budoucí generace nebudou smět dostat pozitivní informace o těchto pro zdraví zásadně důležitých živin…
Nicméně Dr. Verkerk a mnoho dalších se snaží najít cesty, jak dosáhnout změn v systému a této naprogramované katastrofě zabránit.

V příštím dílu budou vyprávět pacienti, kteří onemocnění úspěšně nechali za sebou, podrobně o tom, jak toho dosáhli.

Zdroj: http://paprsky1.com/

Předchozí části: http://www.nwoo.org/?s=bollinger




Jeden komentář na TY BOLLINGER – HLEDÁNÍ LÉČBY… POKRAČUJE 10. DÍL – (LÉKAŘ) SÁM SOBĚ LÉKAŘEM

  1. karel.bednar napsal:

    Diky,to PSA a bipsije me prekvapila. KB.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!