V Rusku se vážně diskutuje o bezúročných financích

download_2_0Rusko je ve fascinujícím procesu přehodnocování každého aspektu svého národního ekonomického přežití kvůli realitě západních útoků. Mohlo by to přinést velice zdravou transformaci a odklon od zničujících efektů bankovního modelu anglo-amerického volného trhu. V Rusku probíhá významná debata od doby, kdy byly na ruské banky a korporace uvaleny západní finanční sankce v roce 2014.

Poznámka redakce Eurasia24.cz: to, co se děje v Rusku po uvalení sankcí v roce 2014 (viz perex), je ve skutečnosti jen viditelný projev dlouhodobého procesu hledání a formulování způsobů opuštění destruktivního liberálně-tržního modelu. Definování nových přístupů včetně bezúročného financování je součástí ruského ekonomického diskursu už od rozbití Sovětského svazu; jsou rozpracovány nejen uvnitř pravoslavné církve a směru zvaném pravoslavný socialismus, ale také mezi ruskými komunisty a levicovými ekonomy, velmi detailně a celostně v tzv. Koncepci společné bezpečnosti, v ideách tzv. eurasianismu a především v práci akademika,  předsedy rady Vědeckého centra eurasijské integrace a poradce prezidenta Ruské federace Sergeje Glazjeva – právě díky němu a jeho mnohaletému úsilí má Rusko nyní nakročeno ke skutečné suverenitě národního hospodářství.

Nyní o návrhu prezentovaném moskevským Patriarchátem pravoslavné církve. Návrh, který se v mnoha aspektech podobá islámským bezúročným bankovním modelům, byl poprvé odhalen v prosinci roku 2014, v období nejhlubší krize rublu a propadu ceny ropy.

Letos v srpnu tento nápad získal obrovskou podporu v podobě schválení Ruské obchodní a průmyslové komory. Mohl by změnit historii k lepšímu v závislosti na tom, co se dělá a kam to dále vede.

Zhruba před 20 lety během období Jelcinovy vlády, uprostřed chaosu ruské hyperinflace a „šokové terapie“ MMF,  zavedla ruská pravoslavná církev podobný návrh na bezúročné bankovnictví jako alternativu. Během tohoto období převládal kolem Jelcina houf liberálních ruských ekonomů – příznivců volného trhu, jako např. Jegor Gajdar. Místo toho otevřeli ruská státem vlastněná aktiva doslovnému vyrabování západními bankami, hedgeovými fondy a korporacemi.

Při mé první návštěvě Ruska v květnu roku 1994, abych promluvil na ruském ekonomickém institutu o šokové terapii Mezinárodního měnového fondu (MMF), jsem na vlastní oči viděl ilegální mafii, ruskou mafii, rychle projíždět téměř prázdnou ulicí Tverskaja poblíž Rudého náměstí a Washington a technokraté v MMF přesně věděli, co dělají, aby tento chaos podporovali.

 

Sankce USA zaměřují pozornost

Do roku 2014 se v Rusku mnohé změnilo. Co je nejvýznamnější, poblouznění vším americkým před dvěma desítkami let pochopitelně opadlo. Finanční sankce amerického ministerstva financí byly zahájeny v etapách v roce 2014 proti specifickým jedincům okolo Putina, specifickým bankám a korporacím, závisejícím na zahraničních úvěrech. Měly za následek vynucení kritického přehodnocení mezi ruskými intelektuály, vládními úředníky a samotným Kremlem.

Washingtonské útoky, z právního hlediska válečné akty proti suverénnímu národu, byly zahájeny Úřadem terorismu a finančního zpravodajství amerického ministerstva financí, jediné vládní finanční agentury na světě s vlastní interní zpravodajskou agenturou. Úřad byl vytvořen pod záminkou vyhledávání a zmrazování aktiv a bankovních účtů drogových kartelů a teroristů, v čemž je podivně nešikovný, soudíme-li podle jejich záznamů týkajících se skupin, jako je Islámský stát či Al-Kajda v Iráku. Mnohem lépe mu jde pronásledování „nežádoucích“ zemí, jako je Irán nebo Rusko. Má úřady po celém světě včetně Islamabádu a Abú Dhabí.

Tyto válečné sankce amerického ministerstva financí a vyhlídka mnohem horších událostí roznítily hlubokou debatu v Rusku o tom, jak stát bránit před dalšími útoky. Zranitelnost vůči západním sankcím ve svém bankovním systému vedla Rusko stejně jako Čínu k tomu, aby vytvořila vnitřní ruskou verzi mezibankovních plateb SWIFT. Nyní je jádrem debaty samotná podstata peněz a jejich kontroly.

 

Neortodoxní ortodoxní návrh

V lednu roku 2015, v hloubi finanční krize s rublem, na polovině toho, čím byl před několika měsíci a cenou ropy v propadu jakožto výsledku dohody mezi Johnem Kerrym a králem Abdulláhem v září roku 2014, zavedl moskevský patriarchát opět tento nápad.

Dmitrij Lubomudrov, právní poradce pravoslavné církve, řekl tehdy médiím: „Uvědomili jsme si, že nemůžeme zůstat závislí na západním finančním systému, ale musíme vyvinout svůj vlastní. Stejně jako islámský systém, bude ten pravoslavný založen nejen na legislativě, ale též na pravoslavné morálce a bude pozvánkou obchodníkům, hledajícím jistotu v čase krize.“ Mezi jeho vlastnostmi by bylo vydávání bezúročných půjček a zákaz investic do heren, kasin či podobných aktivit, protivících se morálním hodnotám církve.

Potom, na začátku letošního srpna plán pravoslavné církve pro bezúročné vytváření peněz získal důležitou dodatečnou podporu. Sergej Katyrin, předseda ruské obchodní a průmyslové komory oznámil po setkání s Vsevolodem Čaplinem, vyšším pravoslavným duchovním, dohlížejícím nad projektem: „Obchodní a průmyslová komora podporuje vytvoření pravoslavného finančního systému… a je připravena poskytnout svoji platformu pro detailní a profesionální diskuzi týkající se těchto otázek společně s příslušnými výbory komory.“ Návrh má za cíl snížit závislost Ruska na západním bankovním systému, což je nezbytným národním ekonomickým bezpečnostním požadavkem.

Stejně tak jako s islámskými bankovními modely, které zakazují lichvu, by pravoslavný finanční systém nedovoloval úročení půjček. Účastníci systému sdílejí rizika, profity a ztráty. Spekulativní chování je zakázáno, jakož i investice do hazardních her, drog a jiných záležitostí, které se neslučují s hodnotami pravoslavného křesťanství. Existovala by nová nízkoriziková bankovní či kreditní organizace, která kontroluje všechny transakce a investiční fondy nebo společnosti, jež obstarávají investory a zprostředkovávají financování projektů. To by výslovně obešlo operace s aktivními finančními riziky. Prioritou by bylo zajištění financování reálného sektoru ekonomiky, prohlásil její mluvčí.

Je zajímavé, že největší islámská autonomní republika Ruska, Tatarstán, nedávno zavedla islámské bankovnictví poprvé do Ruska a to bylo pozitivně podporováno Germanem Grefem, výkonným ředitelem státem vlastněné Sberbank, největší banky Ruska. Letos v květnu ji Gref nazval velmi důležitým instrumentem uprostřed současných problémů se získáváním finančních prostředků na mezinárodních trzích. V červenci Sberbank s Republikou Tatarstán podepsaly dohodu o spolupráci na poli islámského financování.

Za vlády cara Alexandra III. a jeho ministra financí Nikolaje Bunge zavedlo Rusko na počátku let 80. let 19. století rolnickou zemědělskou banku, aby poskytovala bezúročné půjčky osvobozenému rolnictvu, které bylo osvobozeno od nevolnictví roku 1861 Alexandrem II., a zemědělcům byla poskytnuta půda. Zemědělská banka investovala do modernizace ruského zemědělství s farmáři platícími malý manipulační poplatek za půjčky. Výsledkem byl tak spektakulární vzrůst v produkci ruské pšenice a jiných obilnin, že se Rusko stalo světovým „košem chleba“ až do vypuknutí 1. světové války, převyšujíc společnou produkci USA, Argentiny a Kanady o zhruba 25 procent.

 

Návrhy Glazjeva

Nové prosazování pravoslavného monetárního modelu v ruských diskuzích přichází v době, kdy jeden z ekonomických poradců Vladimíra Putina, Sergej Glazjev, osoba radící prezidentu v otázkách Ukrajiny, jakož i ve vztazích se spolučleny Eurasijského ekonomického svazu, prezentoval plán pro zvýšení ruské národní ekonomické a finanční bezpečnosti za docela rozumné domněnky, že finanční sankce a nyní vojenské tlaky z Washingtonu a NATO nejsou rozmarnou náhodou, nýbrž hluboce usazenou strategií oslabení a ekonomického zničení jednoho ze dvou národů, které stojí v cestě globalistickému americkému Novému světovému pořádku.

V květnu roku 2014, několik týdnů poté, co Obamova administrativa uvalila sérii vybraných sankcí na klíčové ruské jednotlivce, banky a energetické společnosti, zasahujíc srdce ekonomiky, Glazjev uskutečnil rozhovor s ruskými finančními novinami Vědomosti, v němž navrhl mnoho obezřetných obranných opatření. Mezi nimi byly některé, které jsou nyní součástí politiky. To zahrnovalo výměnu kreditu a měny s Čínou, aby se financovaly kritické finanční importy a posun ke stabilizaci v národních měnách – rublu a čínském juanu; vytvoření ruského mezibankovního systému výměny informací, analogického ke SWIFT, pro platby a vyrovnání v oblasti Eurasijského ekonomického svazu a dalších partnerských zemí.

Strategický návrh Glazjeva, aby stát nařídil zastavit veškerý export zlata, cenných kovů a vzácných zemních prvků, a aby centrální banka skoupila zlato těžené zahraničními společnostmi za účelem vybudování silné peněžní zlaté rezervy, byl bohužel zamítnut předsedkyní centrální banky Elvirou Nabiullinovou, která řekla dumě: „Nevěříme, že na vývozy zlata je nutné moratorium. Jsme schopni nakoupit dostatek zlata, abychom diversifikovali naše zlaté a měnové rezervy.“

Nabiullinová byla kritizována členy Dumy za to, že je příliš pomalá v budování zlatých rezerv rublu. Současné Rusko je největším producentem zlata na světě po Číně, a Čína buduje svoje zlaté rezervy v Čínské lidové bance v posledních letech horečným tempem. Západní centrální banky, vedené FEDem, učinily od doby, co bylo opuštěno od krytí dolaru zlatem v srpnu roku 1971, vše včetně tvrdé manipulace trhu proto, aby odradily od budování zlatých měnových rezerv po celém světě.

Naposledy 15. září Glazjev prezentoval novou sérii ekonomických návrhů prezidentské Radě bezpečnosti aby, jak řekl, snížil zranitelnost vůči západním sankcím v průběhu následujících pěti let a dosáhl základů pro dlouhodobý růst a ekonomickou suverenitu. Mezi jeho návrhy bylo vytvoření Státního výboru pro strategické plánování pod prezidentem Ruské federace spolu se Státním výborem pro vědecký a technologický rozvoj, modelovaném na systému vytvořeném v Iránu během 90. let po zavedení západních sankcí tam.

První opatření, vytvoření výboru pro strategické plánování, odráží vysoce úspěšný francouzský národní plánovací model zavedený za prezidenta Charlese de Gaulla, díky němuž se Francie transformovala ze stagnující dominantně zemědělské ekonomiky v pokrokový, inovativní, moderní průmyslový stát na počátku 70. let minulého století.

V 60. letech minulého století měla Francie Všeobecnou komisi plánu, která mapovala celkovou ekonomiku, aby identifikovala kritické slabiny, jež vyžadovaly pozornost pro celkový národní rozvoj. Byly stanoveny cíle pro nadcházejících pět let. Členové Všeobecné komise plánu byli vyšší státní úředníci, konzultující záměry s představiteli byznysu, odborovými organizacemi a dalšími reprezentativními skupinami. Každý navrhovaný plán byl potom zaslán národnímu parlamentu ke schválení.

Stěžejní rozdíl mezi pětiletým plánováním ve Francii a sovětským pětiletým modelem centrálního plánování byl, že francouzská pětiletka byl indikativní a nikoliv imperativní jako sovětská pětiletka. Soukromé či státní společnosti by se mohly svobodně rozhodnout, zda se zaměří na daný sektor, jako například na rozvoj železnic, vědomy si toho, že stát by podporoval investování daňovými pobídkami nebo subvencemi, aby snížil riziko a učinil záměr atraktivním. Tento způsob byl vysoce úspěšný až do poloviny 70. let, kdy masivní ropné šoky a vzrůstající nadnárodní vláda Bruselu způsobily, že jej bylo stále obtížnější praktikovat.

V detailním Glazjevově návrhu existují i jiné funkce, mezi těmi nejzajímavějšími je jeho návrh využívat zdroje Centrální banky k poskytování cíleného půjčování pro podniky a průmysl tím, že se jim poskytnou nízké úrokové sazby mezi 1 a 4 procenty, umožněné kvantitativním uvolňováním až do rozsahu 20 biliónů rublů za období pěti let. Tento program také navrhuje, aby stát podporoval soukromé podniky pomocí vytváření „vzájemných závazků“ pro nákupy produktů a služeb ve sjednaných cenách.

Rusko je ve fascinujícím procesu přehodnocování každého aspektu svého národního ekonomického přežití kvůli realitě západních útoků. Mohlo by to přinést velice zdravou transformaci a odklon od zničujících efektů bankovního modelu anglo-amerického volného trhu.

 

Doplnění a redakční úprava textu, upřesnění překladu: Eurasia24.cz

F. William Engdahl, středa 9. prosince 2015

Zdroj: http://russia-insider.com/en/christianity/russia-debates-unorthodox-orthodox-financial-alternative/ri11620


68 Komentářů k V Rusku se vážně diskutuje o bezúročných financích

  1. Jura napsal:

    Kromě toho, že probíhá ta diskuse a že jeden z těch kdo ji vedou je Sergej Glazev nic nového.

    Ale děkuji, možná to použiju.

    • Jura napsal:

      No, přece jenom je to západní komentář … a to se cení.
      Podle Doc. Ilony Švihlíkové i tam začínají debatovat jak z frakčního rezervního bankovnictví pryč.

  2. dibiti napsal:

    A z ceho budou banky vyplacet sve zamestnance? Bude zpoplatnen bankovni ukon? Vzdyt proti poplatkum se vsichni bouri, ted jim seberou nejen uroky, ale nasadi navic poplatky…to jsem zvedav. Me to tedy prijde jako nesmysl, odkud by se treba bralo bohatstvi muslimskych bank, nezli ze jsou zahackovany prave v zapadnim urokovem systemu?
    Kdyz nebudou uroky pro banky, nebudou ani pro stradaly, navic prijdou poplatky, takze nebude mit smysl mit penize v bance, kde se jejich vyse bude neustale a zakonite snizovat…dal by si z vas nekdo penize do banky, kde s jistotou za rok prijde o tisic korun a nic z toho jinak nebude mit?
    Muslimske banky delaji haury jen proto, ze maji v portfoliu zapadni firmy, fungujici na urokovem zaklade, jinak by mely tak 3 sekele na kozu a hotovo.
    Nerikam, ze se mi uroky libi, naopak, jen si nedovedu v globalizovanem svete predstavit, ze nekde budou a za (dosazitelnym) rohem uz ne, to nemuze skoncit dobre.
    Samozrejme bezurocne fungujici banky existovat mohou, bez pochyby, ale nikdy nebudou mit takovy kapital, aby dokazaly provest vyznamnou investici. Tuhle na uto, tamhle na televizi, takove druzstevni bankovnictvi, proc ne, ale dalnici, letiste, anebo fabriku z toho nepostavite, proste volnych penez bude v bezurocnem systemu malo.

    • Josef Švejk napsal:

      Máš v tom chlapče poněkud hokej. Pokud ti nestačí 3 šekele na kozu, vezmi 5 šekelů na vůz a hotovo, ne? Úroky se ti nelíbí, poplatky se ti nelíbí, doufám že se ti líbí alespoň manželka. Co se týče „výroby“ kapitálu, vezmi to od Marxova Das Kapital a postupně přejdi k modernějším autorům. Budeš-li pilný a učenlivý, třeba se ti jednou rozsvítí.

      • Bogus Sobotka napsal:

        Josef Švejk

        Neblbni trady tady lidi, zadna banka na SVETE neda pujcku bez UROKU ty jeden zaostaly blbecku!!
        I ty arabske banky ti nedaji pujcku bez uroku.‘
        Sice tomu rikaji trochu jinak, ale princip je stejny ty blbecku :D

        • _ napsal:

          hochu ty máš teda IQ!

        • pražská vlaštovka napsal:

          Sobotka:
          Tak ty bys měl ,hochu ,tady od nás rychle zmizet…
          přestaň tady nadávat…dnes to odnes zase pro změnu Švejk;
          dokonce i já,takový mírnÿ jedinec tě začínám mít plné zuby…
          jituš

          • Justass napsal:

            Jituš jak vidíš mírnou býti se nevyplácí.
            Na hrubý pytel, hrubá záplata, jak říkávala moje máti- blahé paměti.

            Dnes začátek dobrý. :-)

            Maj sa

      • Justass napsal:

        No, v Islámském světě je bezúročné finančnictví zcela běžným jevem. Mám dojem, že to dokonce Korán
        považuje za těžký hřích. Blb Boguš bude muset asi konvertovat, aby to poznal a trochu si rozšířil své omezené chápání světa, které se nám tady snaží den co den prezentovat. :-)

    • simonx napsal:

      Ty máš papír z CEVRO, že? Do začátku bude stačit, když si nastuduješ monetární principy frakčního systému. Tím se zbavíš většiny těch nesmyslů, co píšeš a nebudeš klást tak hloupé otázky.
      Západní banky, které tak postivě úročí, neposkytují úvěry na základě kapitalizace. O tom je právě frakční systém. Banka má kapitálu v řádu jednotek procent vůči úvěrům, které vytvořila (poskytla). Pokud nevěříš, podívej se na agregátní ukazatele MII/III, jejichž přehled každoročně zvěřejňuje ČNB. Vyjadřují poměr „peněz“, které drží v oběhu ČNB (= které půjčila komerčním bankám) a které vygenerovaly do oběhu tvorbou úvěrů bez krytí banky. V současnosti je to asi 1:8.

    • Pavelh napsal:

      Ano Dibiti, klasická ukázka člověka, který není schopný dohlédnou ani o píď dopředu…
      Vše je samozřejmě jinak a je nutné se na vše podívat již ze systému, který je bezúročný. Pak se rázem ukáže, co je to dnes za lumpárnu.
      Krásně je to popsáno komplexně zde: http://www.ekonomickareforma.cz/pdf/reforma.pdf

    • Jura napsal:

      Na to existuje odpověď, ale netýká se ti článku.

    • dibiti napsal:

      No to jste mne moc nepresvedcili, vy dva, jedine co jsem se dovedel je, ze jsem blbec a ze si mam neco precist.
      Ale logika veci je tu neuprosna, kdyz nebude urok, bude pevny objem penez (penize nebudou vytvareny z niceho) a z hospodarstvi se stanou nerustova skatulata hejbejte se- system bude na nule, jen nekde se nekdy ubere a prida zas jinam.
      To je opravdu dobre na male objemy pujcek, na druzstevni hospodareni to opravdu staci. Kapitalisticke hospodarstvi musi ale stale rust a v Rusku maji stejny kapitalismus jak v Americe, ze by udelali bezurokove hospodarstvi nejen tam, ale i nekde jinde, je cista iluze, cevro neCevro.

      • Josef Švejk napsal:

        Nejsi blbec, jenom drobet tápeš, hošku. Nemůžeš očekávat že ti tu kdokoli podá podrobný výklad ekonomie – proto odkazy na knihy. Čti, používej logiku.
        Objem peněz by měl být dán objemem produktů a nikoliv rychlostí tiskařských rotaček.

        • dibiti napsal:

          Jaky objem produktu predstavuje treba firma Facebook? Ekonomie nakonec vzdycky selze, protoze ji delaji az druhoradi myslitele (a mohou pri tom byt velmi inteligentni, to je vec zarazeni v ramci delby prace).
          Kapitalismus = rust, bez nej system postaveny na bazi soukromeho vlastnictvi a trhu (smeny) nikdy fungovat nebude.
          Objem produktu je virtualni (idealni) hodnota a navazat na ni realne penize nikdy nepujde.
          Ono to financni silenstvi a tvorba fiat penez neni zadna nahoda, to je opatreni, reagujici na selhani prave nemoznosti odhadu objemu realnych produktu a jejich tvorby (jinak receno do realne a tim padem i nevzpytatelne ekonomiky investuje jen clovek, ktery nedosahne na virtualno). Chtit tohle vratit nazpet je sice mozne, ale za cenu razne regrese. A nerikam, ze se to nemuze stat, to klidne, ovsem zadny progres, jak se o tom casto mluvi, to rozhodne nebude.

    • Marie napsal:

      Podivej, ja ti dam priklad: Kuba

      Tam neexistuji bankovni poplatky, tam neexistuji dane. Zadne.
      (Nutno dodat, ze pro zajemce o soukrome podnikani se zavadeji. Kdo chce kapitalismus, tak se vsim vsudy :-))

      A inveestice? Ohromne, nejvice Spanelu tam stavi hotely. Porad se tam stavi. Kuba zije na turistice, je to nejkrasnejsi zeme Karibiku, zvana Perla a skutecne mohu potvrdit ve srovnani s ostatnimi. Investori vydelavaji, plati dane, ktere jsou pak pouzivany pro lidi.
      Nebyt americkeho embarga, kde by Kuba dnes uz mohla byt.

      Jede se dvoji mena. Peso a konvertibilni peso, coz je hodnotove stejne jako dolar.
      No a ta zeme zadluzena neni, takze kdyz se nekrade, jde vsechno. Pritom zdravotnictvi a skolstvi bezplatne a hlavne kvalitni.
      Pece o lidi? Nejnizsi kojenecka umrtnost na svete. Prumerny vek 76.
      Ze je na ni plivano ze strany USA a jejich vazalu? At si trhnou nohou. Plivano je jenom proto, ze se Kuba neda uz vlastnit.

      Stejny duvod plivani je defacto vuci Rusku. Jiny duvod neni. Ale to uz je jine tema…

  3. Carlos IV napsal:

    „Arabove vynalezli cislice a OBCHOD, a Zidi k tomu pridali UROK“ (definice meho taty). No a prave diky tomu poslednimu, mily dibiti, jsme dneska my (= ti dole) uz uplne v (_!_).

  4. Jaris napsal:

    Nejsem ekonom, ale presto si myslim, ze dibiti ma v necem pravdu. Pokud budu vlastnit banku s urcitym mnozstvim penez, zjednodusene 100 dolaru a prijde si 1 dolar vypujcit bezurocne 100 lidi, nezbude mi v bance nic a budu muset cekat hodne dlouho nez mi dluznici splati dluh po centech zpatky, pricemz poptavka po pujckach roste. Z ceho tedy budu platit zamestnance, zustava otazkou. Banka je tu proto, aby VYDELAVALA penize a ne, aby je u sebe drzela jako v uschovne. Podle mne urcite (rozumne) procento uroku, aby banka prosperovala, musi byt. Tak to je.

    • Dušan napsal:

      „Banka je tu proto, aby VYDELAVALA penize“ – Tak tu nebude. Čistý zisk (po odčítaní investícií a rezervy) musí byť 0(napríklad aj pomocou 100% dane), úrok musí byť 0

      Pretože peniaze nesmú byť majetok ale len smenný prostriedok! Štátna banka by bola platená z daní. Každé družstvo(všetky druhy) by mohlo mať svoju internú banku (ako Družstvo SLUŠOVICE).

      Všetko sa dá spravodlivo vyriešiť len treba chcieť.

    • Marie napsal:

      Jaris: podivej se na muslimske zeme, jako Libye, Syrie, Iran. Uroky se neplati. Takze banka nemusi vydelavat. Zamestnance muzes zaplatit ze statnich penez, tedy z vybranych dani. Je to lepsi forma, nez zavadet vsechny mozne platby z vyberu, za vedeni uctu, atd. Neni to vubec potreba.

      • Jaris napsal:

        Marie, strasne bych si prala, aby tento lichvarsky monetarni system se zhroutil. Vsechny zeme, ktere jsi jmenovala byly bohate hlavne na ropu. Snad prave proto mohly platit zamestnance ze statnich prijmu. Rusko je rovnez bohate, ale neumim si predstavit z ceho by zaplatila bankovni zamestnance Ceska republika, ktera nic nema. Cim by bezurocny dluh kryla, kdyz ji nic nepatri? Takhle to vidim a samozrejme bych si prala, aby lidi splaceli pouze to, co si vypujci.

    • JazzBoo napsal:

      Nemáte co vlastnit banku a banka nemá proč vydělávat!
      Neprodukuje nic. Žádnou přidanou hodnotu.
      Peníze se samy od sebe nerozmnoží, k tomu je potřeba práce. Lidské práce a ne vychytralého židovského parazitizmu.
      Peníze jsou jenom směnný prostředek který by měl odpovídat reálným hodnotám, což neplatí, protože celý systém hodnot je postavený naruby. Od popeláře který bere míň než neužitečný fotbalista po banku která vydělává za nic a Vám to přijde normální.
      Celý systém nenažraného trvalého růstu je blud který logicky nemůže fungovat, protože na konci je zničená planeta. A jinou nemáme.
      Řešením je globální reset.
      Armagedon.
      Porážka zla a návrat spravedlnosti mezi lidi.

      • Paul Durham napsal:

        Dovolím si oponovat v jedné věci : armagedon považuji totiž za vítězství zla a ne tzv. dobra.

        • JazzBoo napsal:

          Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal.
          Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.
          Blaze těm, kdo si vyprali roucha, a tak mají přístup ke stromu života i do bran města.
          Venku zůstanou nečistí, zaklínači, smilníci, vrahové, modláři – každý, kdo si libuje ve lži.
          (Zjevení Janovo 22, 12-15)

          • Jaris napsal:

            JazzBoo, tuhle verzi znam. Casto premyslim, kdo vlastne zbude, jestli vubec nekdo vstoupi do bran mesta. Vsichni lide jsou totiz hrisne nadoby.

  5. Jura napsal:

    Když nebudou úroky, nebude půjčování peněz ziskové. Ale to je přece to co chceme.

    Z bank se udělají instituce ne na vydělávání (či spíše ždímání) peněz z celé ekonomiky, ale instituce na správu účtů. Žádné riziko, není nutný „přiměřený zisk – dnes dle takového Sosore se pohybující okolo 20-30% ročně. Když to nebudou chtět dělat za těchto podmínek soukromníci, tak to bude dělat někdo jiný.

    Důležité je stejně to, kdo schrábne panské ražebné (signoraggio).

    Když sebereme Rotschildům, Warburgům a Rockefellerům ražebné, tak se kvůli tomu ekonomika nezastaví.

    I v USA probíhají debaty o tvz. „rozhazování peněz z vrtulníku“.

  6. Dušan napsal:

    Mimochodom na pravoslávnu cirkev si treba dávať pozor. Pretože by nás mohli zaviesť tam kde nechceme. Súčasné ciele vyzerajú v poriadku ale ….

    A aj na spojenie z Grefom ktorý sa odkopal na jednej rozprave nevyzerá v poriadku. Podporuje skôr hermetizmus/ezoterizmus a elitarizmus v súčasnom slova zmysle. Čo je v podstate proti ruskej /slovanskej civilizácii. Možno je aj podporovateľom bieleho projektu v Ruskej Federácii. Aj keď možno tlačí na prebudenie oviec/tlupy aby ovcami prestali byť.

    https://www.youtube.com/watch?v=tTToclL_4pM&feature=youtu.be

    • Marie napsal:

      Je tam rozkol. Lidi, kteri si vladnou sami nepotrebuji prece vladu. On se pta, jak vladnout takovymto lidem. To je spise problem tech, kteri chteji vladnout a neni komu, tak by mela spise otazka stat :-).

      Lidi zadnou vladu nepotrebuji.

      Pouze stridajici se organizatory, jakysi jenom spojovaci clanek mezi lidmi je treba, nic vic.

      Zadna volebni obdobi, nic takoveho. Konkretni spolecnost si sama urci, kolik za to chce dat a clovek, kteremu se to nabidne to bud vezme nebo nevezme, a je to. A kdyz lidi nebudou chtit dat nic, tak treba nebudou mit silnice. Jednoduche, proste tan podil toho vladnuti bude spocivat v tom, ze se sami lidi budou organizovat v tom, co chteji. A spousta veci nebude existovat.
      Golfove hriste?Chce ho jenom jeden z tisice? Nebude proste, kdyz nebude dostatecny zajem. Prirozena selektivita vetsinou, je dulezita vec.

      Je potreba ale prvniho kroku: prideleni pudy lidem a zdarma. Pote, co si ji kazdy obdela, ma prostor pro spolecne tvoreni, protoze sam nikdo cely kompletni vyrobek nezvladne.
      Ale to uz jsem daleko od tematu..

  7. Paul Durham napsal:

    :-)
    úrok je ten poslední smrad z bankovního hovna

    použijte prosím šedé buňky, hlavní zlo je tvorba tzv. peněz z vakua,
    – pokud existuje tohle, tak nechť si ty bankovky každý vytiskne doma na barevné tiskárně a místní sociální demokrati se alespoň nebudou muset strachovat o dobré bydlo bankovních zaměstnanců :-)

    • Justass napsal:

      Marie má pravdu. V Libyi jsem 3 roky pracoval, tak o tom něco vím. Třeba. Každý novomanželský pár má nárok na byt nebo dům – hradí stát, poněvadž právo na bydlení patří k základním lidským právům. Každý novomanželský pár má nárok na nové auto – polovinu ceny hradí stát, druhou polovinu hradí kupující z bezúročné bankovní půjčky. To co tady mele troll Boguš je nesmysl. Každý, nejen občan v nouzi, má nárok na bankovní půjčku a to bezpodmínečnou a bezúročnou.
      Tak to tam alespoň bylo za Kaddáfího. Po zavedení americké demokratišejn, resp. převratu a rozvratu země – nevím.

      • Paul Durham napsal:

        Zelenou knihu mám, je to náročné čtení, nicméně zajímavé. Ale na Kaddáfího konci je vidět, jak se lůze nezavděčíte. Nikdy a ničím skutečným a hmatatelným, proti virtuálním slibům pejzatců a brnkání na pudy lůzy nefunguje nic, jen AK47 a pokud ho zvolený vládce nepoužije z důvodu dobroty, je s ním konec. To je zákon lůzy. Pak je otázkou, co si vlastně ten prostý lid , kromě biče, zaslouží.

        • Justass napsal:

          Tou lůzou snad myslíte těch 150 teroristů, které tam na východě ( v Benghází ) „vylodili“ ušatí a pejzatí, aby v Libyi provedli ten demokratišejn převrat? Myslím, že Libyjci Kaddáfího celkem mohli.

          • Paul Durham napsal:

            Když ho tedy mohli (milovat) , že ho nechali zabít jak prašivého psa ?
            To mi prosím vysvětlete. Lid a armáda země v rozkvětu nechá svého milovaného vůdce napospas 150 siožoldákům ?

            To mi zauzlina nebere. Buď a nebo , nikoliv jedna agentura povídala.

            • weissbach napsal:

              Najatí řezníci rekrutovaní z řad lůzy odrovnají i vlastní matku a otce. Neřekl bych, že to spáchal „průměrný Libyjec…

              • Justass napsal:

                Žaluzie nežaluzie, bylo to prostě tak. Kaddáfí, v zádech se svojí armádou ( lidovou prosím), vyhrával až do té doby, co Západ udělal ten podraz s rezolucí RB o bezletové zóně, změníce ji na zónu bombardovací. Tady už Kaddáfí, natož potom jeho lid nenadělal nic.
                Scénář stejný jako se Srbskem a Miloševičem – nemýlím-li se. :-)

  8. Bogus Sobotka napsal:

    Bazenova Maruska:

    „Jaris: podivej se na muslimske zeme, jako Libye, Syrie, Iran. Uroky se neplati. Takze banka nemusi vydelavat.“

    Arabske pujcovani bankovni pujcky – Quard hasan

    Bezúročná půjčka klientovi, který se ocitl ve finanční tísni. Banka ji poskytuje obvykle proti zástavě a v některých případech si účtuje poplatky, které mají pokrýt náklady s půjčkou.

    Takze bazenova Marusko nekecej, bezurocne pujcky v arabskem bankovnictvi jsou POUZE pro klienta , ktery se ocitne ve financni tisni!! A to te jeste osoli „poplatkem“ …ted me vysvetli rodil mezi „urokem“ a „poplatkem“???

  9. nick y napsal:

    Zbývá dodat a pochopit myšlenky podobné těm od Profesora Auriti , kde je ten celý problém pojat z trochu jiného konce – kdo vlastní nově vytvářené peníze a jaké mechanizmy jsou s to, zajistit odstavení banksterů od lizu , naprosto nezasloužených a podvodných způsobů úvěrování a stím spojených úroků rpo soukromníky v bance. Potrvá to ještě dlouho, než budou lidi finančně gramotní ? http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/gicinto-auriti-o-ceste-ke-skutecne-tedy-i-ekonomicky-humanni-spolecnosti

  10. LUF napsal:

    Rozumíte někdo tomu, z čeho bude banka hradit vlastní provoz a ztráty kvůli klientům co půjčky neplatí? Prosím žádné odkazy youtube, nebo jinam. Kdo tomu rozumí, dokáže odpovědět jednou větou

  11. Justass napsal:

    Jinak nevím co to tady pořád někteří melou, že si to bez úroků nedokáží představit. Vždyť to tady v době nedávné už bylo – ne. Bezúročné novomanželské půjčky do 34 let věku, pokud se nemýlím. Úrok z vkladu převyšoval 2-3x míru inflace.
    No a jako třešnička na dortu ( i když to přímo nesouvisí s bankovnictvím) NEVRATNÉ podnikové půjčky zaměstnancům
    ( samozřejmě bezúročné), třeba když se zavázali v podniku pracovat 5,10 let. To by se asi zdálo dnešním mladým a především těm nezaměstnaným jako rajský sen. Ale skutečnost taková byla. Jen netrpět ztrátou paměti – že. :-)

    • LUF napsal:

      Tenkrát to dotoval stát – daňoví poplatníci. Tak to leda, ale jak vypadala životní úroveň po 40 letech ve srovnání se západními tržními ekonomikami?

      • Josef Švejk napsal:

        Měli jsme bezplatnou lékařskou péči, školství, zdravé potraviny, všichni práci a pár dalších maličkostí. Přesto jsme na tom byli strašlivě bídně, neb po ulicích nechodili exekutoři, nikdo svobodně nevybíral popelnice, za kubík pitné vody jsme museli platit nekřesťanských 80 halířů a co hůř, nikdo si nemohl koupit hamburger MAX. Hrozná doba.

        • Paul Durham napsal:

          viz. můj text 18:06

        • Justass napsal:

          Švejku – jako obvykle. :-)

          Ale s tou drahotou vody za bolševika to nepřeháněj. Nebyla za 80 hal. ale za 60 hal.

        • LUF napsal:

          Až na ty „zdravé potraviny“ souhlasím. Ale jak říkám, za cenu tak nízké životní úrovně, že to většina lidí už nechtěla a nechce. A to se ještě nebavíme o občanských svobodách (dnes jsou exekutoři kteří jdou po pitomcích, co si půjčují na co nemají, tenkrát zase byli STBáci, kteří šli po lidech, kteří někde něco řekli, co je horší?)

          • Justass napsal:

            Ale LUfTe nepovídej. Jaképak občanské svobody.
            Třeba svoboda slova? Takový typu říkej si co chceš stejně je ti to prd platný? No a ti STBáci, pokud jsi jen žváchal v hospodě, tak po tobě nikdo nešel – pokud jsi páchal něco protistátního tak to ovšem byla jiná – že. Ostatně dnes je to stejné, ne-li horší. Dnes je hrozně tenká hranice mezi extrémistou ( třeba byť jen názorově ) a teroristou. Dočkej času a ta hranice se setře úplně. Takže bych nedoporučoval míti extrémistické chování. Nepůjdou po tobě už STBáci ale BISáci, či podobné reprasivní složky, mající v pracovní náplni udržování otrockého stáda v té správné brázdě.

      • Justass napsal:

        A jak LUFTE vypadá ta životní úroveň teď, po čtvrtstoletí budování kapitalismu? V průměru je horší než v roce 89( s důrazem na slovo průměr!)
        Když srovnáš r.50 s rokem 65, tak šla podstatně nahoru. Když srovnáš r.65 s rokem 89, zase šla
        nahoru.
        A teď dolů! To jsou mi výsledky co?. Prostě jsme prodrbali 25 let a navíc ještě schudli. Nejen obyvatelstvo v průměru, ale hlavně stát. 85% toho co nám patřilo už nám nepatří. Nádeničíme na cizích technologiích za čtvrtinové platy jako mají ve srovnatelných pozicích zaměstnanci na Západě. Potraviny jsou u nás stejně drahé, ne-li dražší jako tam, navíc žerem jejich odpadky, co by si u nich nedovolili do obchodů dát. Atd. atp.
        Navíc jsme jako stát zadluženi 1 680 miliardami a jednotlivci dalšími 1 200 miliardami, přičemž 100 000 těchto jednotlivců není schopno svoje dluhy splácet. Holt životní úroveň jedna báseň – že
        . :-)

        • Justass napsal:

          Pardon: zchudli – nikolivěk schudli

        • LUF napsal:

          Životní úroveň je V PRŮMĚRU vyšší. Na dnešní životní úrovni má zásadní vliv i předchozích 40 let komunizmu, ten má na svědomí rozdíl mezi námi a třeba Rakouskem.

          • Justass napsal:

            Vyšší? Nepravda, kterou trousí různí profesoři a modří bolševici co to tady dokázali takhle zprasit. Je to z jejich strany celkem pochopitelné-že

          • Paul Durham napsal:

            „Životní úroveň je V PRŮMĚRU vyšší“ – jak koho milý kolego, nicméně to neřeším, jelikož nejsem zastánce téze, že všichni máme stejné žaludky. Ale s těmi potravinami lžete, bo do konce šedesátých let to fakticky bylo Raw a do konce sedmdesátých let Bio, od osmdesátek jsme se začali blížit v jedování „západu“ a po plyšáku v rámci pokusu ( co vlastně vydrží gojim ) žereme už jen odpad vyztužený jedy, aby to mělo alespoň tvar a barvu.
            Třeba pytlíky na mlíko – ona to rodná strana svým ovečkám neřekla, že to byl pouze transportní obal a nikoliv skladovací. Takže ti, kteří věděli si to doma přelili do skla a nečekali na louhování. Ale to není o kvalitě vstupní suroviny, ale o lidské „dobrotě“.

      • Jura napsal:

        Ražebné

  12. Jura napsal:

    Lufte, hlasis se jako tester – hledač chyb? …. V podstatě očekávám odpověď ano nebo naschledanou.

    • Justass napsal:

      tu chybu jsem si opravoval já sám – ne LUF, tedy pokud myslíš tohle.

      • Jura napsal:

        Ne, Každý větší projekt má chybu. Kritici, hledači chyb jsou potřeba …. Dostanou to v kvalitě o level výše. V podstatě takový hledám.

        Kritici bořiči nás akorát připravují o čas

        • Justass napsal:

          Tak to jo. V těch bořičích, v souvislosti s časem máš pravdu. Ovšem někdy jsou dobří na přibroušení pera. S důrazem na slovo někdy, tehdy, když na ně má člověk náladu. Ovšem to bývá zřídka kdy – je to jako s obtížným hmyzem a na ten člověk náladu vlastně nemusí mít nikdy, tedy pokud ho nechce zrovna rozmáznout po zdi – že. :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!

NEKRMTE TROLY!