Ukrajinské politické transformace: prognóza na rok 2016

ukrainskie-politicheskie-transformatsii-738-4433814Na Ukrajině končí další politický rok. Rok, kdy se nová vláda konečně mohla projevit v celé své kráse jak obyvatelům, tak i sousedům. Rok pro revoluci je věčnost. A přitom se na Ukrajině letos na první pohled nic nezměnilo. Stejně jako před rokem byl pod stromeček přijat revoluční rozpočet, kterému autoři již předpovídají úspěch kvůli MMF, protože jinak jim peníze nedá. Přesně tak jako před rokem v zemi panuje příměří a všichni doufají v naplnění Minských dohod číslo 2.


Obyvatelstvo stejně jako vloni – když poslouchá pozitivní zprávy vlády a prezidenta o tom, že v budoucím roce „se bude žít dobře a radostněji“ – chápe, že je třeba se připravovat na nejhorší.

Nicméně jsou tu určité důvody se domnívat, že statičnost procesů je jen zdánlivá. Pod rouškou ukrajinského bahna totiž zrají síly, které slibují, že příští rok vůbec nebude nudný.

Své úvahy o ukrajinské politické budoucnosti jsem zakončil tématem „Shirky-2″, které podle výsledků místních voleb měly smolit proamerické „proruské“ a proamerické proprezidentské síly. Analýzy hlasování v místních volbách ukázaly, že hlavní podmínka stability kurzu na uklidnění po-americku, spočívající v akumulaci protestního volebního okruhu Opozičním blokem (OB), se nenaplnila, ale míří do avantýry předčasných voleb velmi nebezpečně. Je vysoce pravděpodobné, že nakonec velmi mnoho získají zejména radikálové, kteří se nestili ve společnosti zdiskreditovat a kteří si nemohou dovolit konat zákulisní obchody.

Nejhorší je, že „patrioti“ na nových místech už natolik organizovali, že dokázali zablokovat „zradu“ v některých městech, v nichž konsenzus mezi vládou a „opozicí“ byl dosažen, ale nemohl být ještě realizován. Faktem je, že v situaci prodejnosti partajní věrchušky mnozí činitelé dole nejsou v kurzu politické informovanosti a nevědomky míchají karty svým bossům. Navíc mnozí do voleb investovali to nejposvátnější, co mají – peníze.

Ale banálně to projeli.

Stalo se očividným, že provést volby na jaře 2016 je předčasné, protože jejich výsledkem bude stejně nezodpovědný parlament nebo snad ještě horší. A jako důsledek – všeobecná krize proamerické vlády, což může mít nepředvídatelné následky.

Takže hlavním úkolem vlády zůstává oslabování radikálů. První nápor Porošenko nasměroval na emoce, ale nemohl se se na to jak se patří řádně připravit (zatčení Genadije Korbana). Je tedy čas hledat varianty a uvést do boje rezervy.

Hlavním cílem pro Porošenka bude nápor na stranu Kolomojského, kterému se podařilo vytvořit v každém politickém křídle na Ukrajině svůj životaschopný projekt (přesněji ne vytvořit, ale koupit), a dokonce ho místy i zduplikovat.

„Patriotické“ křídlo bojových nálad od Igora Kolomojského zaujímá stranu „Ukrop“, „Radikální stranu Ljaška“, v rezervě je „Svoboda“. V centru se pevně zakopala „Svépomoc“ se lvovským starostou na čele, a levé (nakolik levá může být strana oligarchů) proruské křídlo s jistotou drží „Obroda“ s Genadijem Kernesem v čele (formálně stranu nevede, ale je nejvýraznější figurou této politické síly).

Všechny tyto strany dobře startovaly, neztratily tvář před svými voliči, což znamená, že mají velmi velké šance zvítězit v nadcházejícím parlamentním závodě.

Ať vás nepřekvapí zcela odlišná politická hesla některých výšeuvedených stran. Jsou řízeny z jednoho centra. Prostě se tak jenom obhospodaří více ovcí, to jest voličů.

Úplně stejně širokou frontou vystoupila proprezidentská síla, která vytvořila několik příbuzných politických projektů s rozdílnou rétorikou.
Levé křídlo bylo přenecháno straně „Naše země“ a „Agrární straně“. S úkolem se vyrovnala první z nich, druhá je spíš balastem než úspěšným projektem.

Střed si pro sebe pevně obsadil Blok Petra Porošenka (BPP), který do seznamů vstoupil jako BPP „Solidarita“. Aby zde nedošlo ani k náznaku konkurence, do sestavy byla začleněna i „Fronta změny“ Arsenije Jaceňjuka. Tlak negativa vlády sehrál s prezidentským „centrem“ krutý žert. Nepodařilo se jim dosáhnout plánovaných ukazatelů. Přitom v průběhu předvolební kampaně byla jasně vyjádřena tendence prohry svým hlavním konkurentům: „Svépomoci“ a BJT (Bloku Julie Timošenkové).

Na pravém křídle Porošenko nenechal nikoho v naději, že „pravé“ pozice budou dostatečně diskreditovány odhalením činnosti některých batalionů a stran (Pravého sektoru, Svobody, Ajdara, Tornáda a dalších).

Ale schéma nezafungovalo. BJT a OB (Opoziční blok) nerozptýlily své síly do různých projektů a ani se nepřipojily k některému z megabloků, ale pěkně postaru pracovaly na svém voličském poli: BJT ve středu a Opoziční blok na „proruském“ křídle. Pravda, ani jedna z těchto stran nebyla proti tomu mít strategického partnera: BJT v podobě Kolomojského, Opoziční blok v podobě Porošenka.

Teprve když všechny politické síly odhalily své skutečné tváře, bylo možné zjistit, které regiony kdo vlastně kontroluje.

Porošenko (ve spojení s OB) s převahou zvítězil v Kyjevě (v zájmu bývalého starosty Omelčenka), v Záporoží, Nikolajevu, Oděse, Chersonu a Černigovu.

V Dněpropetrovsku BPP + OB získaly rovnou polovinu hlasů, zlatou akcii BJT (v Dněpropetrovsku byla také většina pro BPP + OB, ale starosta od Kolomojského). Tak vzniklo v tomto strategickém regionu ve skutečnosti dvojvládí, zatím s malým převisem ve prospěch Porošenka.

Na druhé straně Kolomojský pro sebe získal oblast Charkovskou (díky Kernesovi, ačkoli ten je víceméně ve své činnosti nezávislý), dále Volyňskou a Ivano-Frankovskou.

Na Ternopolsku má nejistou převahu Kolomojský.

Regiony, kde má svou „zlatou akcii“ BJT, jsou: Vinnická oblast (v samotné Vinnici s převahou zvítězil Porošenko), Žitomírská, Kyjevská, Kirovogradská, Rovenská, Sumská (Sumy má pevně BJT) a Černovická.

A to je velmi špatné pro Porošenka a přijatelné pro Kolomojského.

Regiony, které budou žít svůj, nikomu nepodléhající život, jsou: Zakarpatí, Lvovsko (kromě Lvova, kde má Kolomojský kontrolní balík), Poltavsko (tam je skutečná kozácká demokracie), Chmelnická oblast a Čerkassy.

Můj názor: jak Kolomojského, tak Porošenka řídí Američani, jen u každého jiní. Ty dvě části americké elity nijak neobjasňují svůj vztah k Vlasti. Všichni hovoří právě o tom.

Ještě k upřesnění: stranická příslušnost mnohých regionálních činitelů by nikoho neměla uvádět v omyl. V mnohém to jsou političtí chameleoni, kterým je naprosto jedno, kdo je zrovna nahoře. Je zajímá jen osobní zájem a od toho nehodlají ustoupit.

Jak vidíte, Ukrajina je rozštěpená. Přitom rozkol je v mnohých městech a zorganizovat jediný ústřední orgán v zemi za současných podmínek není možné.

Takže je jasné, že volby být musí. Je možné je odložit, ale to, co se nyní děje ve vládě, paralyzuje jakýkoli uvědomělý a progresívní pohyb. To všechno očividně hraje ve prospěch Ruska, a proto v současnosti vládnoucí americká elita (ta, které je podřízen Porošenko) udělá všechno pro to, aby zvrátila situaci ve svůj prospěch a je to žádoucí dříve, než ztratí moc v Bílém domě. Nyní se všechny štáby ukrajinských partají orientují na provedení předčasných parlamentních voleb na podzim.

Co se má stát (logicky)

Porošenko se bude snažit převzít iniciativu, což je velmi složité na pozadí strmě padajícího ratingu jeho politické síly. Nejpravděpodobnější karta, na níž bude hrát prezidentská skupina, bude rozjezd „Naší země“ a „Agrární strany“ jako centristické alternativy jeho projektu.

Bude vytvořena proprezidentská „patriotická“ strana pod vedením například velitele „Azova“ Bileckého, což je ideální kandidát pro tuto pozici. Jinou variantu zatím nevidím (i když není vyloučeno, že to odmítne). Je zcela zaprodán týmž americkým elitám jako Porošenko, má autoritu v „patriotických“ kruzích a může odlákat hlasy Ljaškovi i „Ukropu“. Pro úplnou diskreditaci Kolomojského šiku patriotických sil budou pokračovat, a dokonce zesíleně, hony na špatné „patrioty“. V první řadě rozkol a další kbelík špíny čeká „Pravý sektor“. „Svobodě“ se nebude přivykat. Případ Korbana bude stále na očích, přičemž se ukrajinská veřejnost bude dozvídat čím dál tím odpornější detaily této strany. A právě Korbanem se bude „hasit“ „Ukrop“ (proto se s ním tak zabývají, šíří více šumu, než kolik zaslouží).

Kernes a „Obroda“ budou tíhnout k neutralitě. A tam mají šanci.

Pro Kolomojského bude příští rok těžký. Mohl se uhájit v místních volbách, ale vzhledem k jeho potenciální nebezpečnosti ho politické síly budou tlačit na všech frontách. A kompromitujícího materiálu bude na jeho struktury vylito více než dost. A ještě jeden problém oligarcha má – nejsou kolem něj žádní upřímní přátelé a spolupracovníci. Vždycky všechny zradil, když to pro něj bylo výhodné, a proto se dá logicky očekávat stejná odplata od jeho „odchovanců“, jakmile se jim dostane potřebných garancí. Nejvíce nezávislým křídlem jeho fronty se zdá být „Obroda“.

V této souvislosti velice příhodnou polohu zaujala Julie Timošenková, která očividně nabírá a ještě nabírat bude. Jejími voliči jsou ti, kdo jsou zklamáni Porošenkem a to znamená, že sklizeň je v plném proudu.

„Opoziční blok“ střílel špatně. Nese na sobě negativa bývalé vlády a nejspíš bude i nadále ztrácet podporu. A proto nevylučuji jeho rozpad na několik proudů. Nejlogičtější by bylo upevnit úspěšnými a vlivnými „opozičníky“ dobře nastartovaný projekt „Naše země“, který podle mého názoru nyní vypadá v roli konsolidátora jihu a východu země pod proamerickými umírněnými silami naprosto ideálně.

Existuje tu však ještě jeden faktor X, který dosud nebyl rozehrán. Je to bývalá komunistická strana (KPU), která strmě roste na pozadí ožebračování obyvatelstva. Celkově levicové hnutí je nikým neobdělané pole. Nejsnadněji na něm může pracovat tým Porošenka, v němž je bývalý socialista Lucenko, který není rozhodně proti posílení pozic prezidenta bývalými stoupenci levicových idejí.

Pokud toto všechno sroste, pak se na Ukrajině zjeví zajímavá mnohohlavá obluda, kde na jedné straně s partají „Azov“ (její jméno bude samozřejmě jiné) Bileckého budou i bývalí socialisté Aleksandra Morozy. Jeden na druhého budou vyzrazovat ošklivé věci, ale pracovat budou na společném cíli. Taková už je Ukrajina. Zde je možné všechno.

Zdroj: http://politrussia.com/world/ukrainskie-politicheskie-transformatsii-738/


Jeden komentář na Ukrajinské politické transformace: prognóza na rok 2016

  1. Jaris napsal:

    Chazarsko zidovska Ukrajina je mi sumafuk. Maji tam svou tezce vydobytou demokracii a nosati strejcove a tetky je financne podporujou. Chytri Rusove odesli ke svym. Uctovani s demokratickymi zlocinci nelegitimni kyjevske vlady prijde drive nebo pozdeji. Ale prijde! Ja se na to moc tesim, protoze se to nebude tykat chazaru pouze na Ukrajine.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!

NEKRMTE TROLY!