První vítězství ruských vojenských poradců – část 2.

Russian-military-advisersProvládní síly začínají prolamovat stereotypy

Závěr: Jedním z nejnaléhavějších problémů Syrské arabské armády je tradičně nízká kultura servisu a oprav vojenské techniky. Celková úroveň osobního výcviku neumožňovala správné provozování zbraní a vojenské techniky, na kterou jsou dost rozrůzněné požadavky.

Nejsou to jen složité modely jako systémy protileteckých raket, které trpí technickou negramotností operátorů, ale i ty daleko jednodušší jako tanky, vlečená děla a bojová vozidla pěchoty. Podle zástupce ruského ministerstva obrany, který je obeznámený s předválečnou situací, kvůli nesprávnému skladování a údržbě dělostřeleckých systémů měla většina hlášeny netěsnosti kapaliny v tlumičích zpětného rázu a rádiové stabilizátory na obrněných vozidlech nebyly provozuschopné. Baterie byly neustále vybité a ty, které byly k dispozici, prakticky nevydržely nabité. Nebyly to jen tanky ale i bojová vozidla pěchoty, obrněné transportéry a automatické řídicí systémy, ale i velitelé jednotek a jejich techničtí asistenti nesledovali hladinu oleje v motoru a revize nedělali včas. Filtry se neměnily, i přestože nasbíraly spoustu prachu, a nanejvýš je vyčistili.

Na konci 90. let a krátce po roku 2000 provedla Sýrie modernizaci téměř dvou stovek tanků T-72 instalací italských systémů řízení palby TURMS-T s laserovým dálkoměrem a balistickým kalkulátorem. Tyto „dvaasedmdesátky“ byly tím, čím byly vyzbrojeny jednotky Republikánské gardy, které jsou mimo Syrskou arabskou armádu a mají lépe připravený a technicky gramotný personál, ale i tak nebyly schopny před začátkem občanské války dostat více než dvacet vozidel. A ty italské systémy řízení palby TURMS-T byly tím prvním, co se v důsledku špatné údržby a nesprávného používání rozbilo.

Přístup na jedno použití

Naši specialisté pokračovali v plnění svých úkolů i s počátkem plnocenných bitev mezi skupinami oddanými Assadově vládě a protivládními komandy, i když se jich značný počet vrátil domů. Počet vojenských expertů poněkud vzrostl od roku 2012, kdy začal fungovat „Syrský expres“. Tím mluvíme o dodávkách ruských zbraní a vojenské techniky vládním vojskům velkého rozsahu. Jméno to dostalo v analogii k slavnému „Tokijskému expresu“ (pomoci s dodávkami imperiální flotile vojskům v roce 1942 bojujícím na Guadalcanal), jelikož k převozu různých nákladů do Sýrie se používaly velké obojživelné lodi, když ty převážely techniku z černomořských přístavů to Tartu a Latakie. T-72, obrněná vozidla pěchoty BMP-1, vozidla GAZ-3308 „Sadko“, salvové raketomety „Grad“ a další modely se vozily do Damašku.

Podle informací z vojenskoprůmyslového komplexu po dodávkách salvových raketometů „Směršč“ a „Uragan“ provládním silám učili ruští specialisté vojáky nejen tyto složité systémy používat, ale také provádět jejich servis a vést opravy. Avšak nízká úroveň výcviku u Syrské arabské armády, časté přetěžování vozidel v akci, když tím kompenzovali nedostatek pěchoty, vedl k velkým ztrátám. Ve většině případu bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry, které utrpěly i byť i malé poškození, byly na bojišti opuštěny bez jakéhokoliv pokusu je evakuovat.  V rezervách Syrské arabské armády bylo ponecháno velké množství vadných kusů už před válkou, a ty mohly být proti teroristům použity po renovaci. Podle některých proslulých pozorování MIC se u syrských vojsk vyvinul určitý stereotyp: proč se pokoušet zachraňovat a šetřit zbraně a vojenskou techniku, když nám stejně tak, jako tak dodají novou.

Úder ze severu

Na konci roku 2015 dostaly provládní síly– poslední ruské BTR-82 obrněnce s automatickým30 mm kanónem. Není moc jasné, kdo tyto obrněné transportéry provozoval, zda syrští vojáci nebo ruští vojenští poradci. Občas je na hodně šířených videích na webu jasně slyšet mluvit rusky.

Jestli bylo nasazení BTR-82 nejisté, tak objevení T-90 v Syrské arabské republice přilákalo značnou pozornost domácích i zahraničních médií. Přesný počet „Devadesátek“ poslaných Damašku není znám, ale Vojenskoprůmyslový komplex uvádí, že jich nebylo více než dva tucty. Ty poslední tanky byly k dostání od ruského ministerstva obrany, a ty měly na svých bojových vozidlech ten zvláště charakteristický vzor zdeformované trikolóry.

Neexistuje spolehlivé vysvětlení, proč padlo rozhodnutí konkrétně ve prospěch T-90 a ne modernizovaných T-72B3, které se dodávají ruským pozemním silám. Podle slov od zdroje MIC, který je obeznámený se situací, byla dána přednost „Devadesátce“ kvůli její vysoké míře ochrany v případě městského válčení a také při nasazení protitankových prostředků nepřítelem.

Součást systému je reaktivní pancíř „Kontakt-5“ montovaný na T-90 v kombinaci s rozměrovým a tvarovým pancéřováním umožňujícím ochranu střelecké věže před ručními granáty chrání v porovnání s T-72B3 daleko účinněji. Spolu s tím je systém „Štora“ schopen nejen posádku tanku varovat před zaměřením laserem a vytvořit kouřovou clonu, nýbrž i zablokovat zdroj emisí, otočit střeleckou věž vysokou rychlostí správným směrem v „Přenosovém“ módu.

Podle zdroje v MIC však, když jde o městský boj, není tank vždy vystaven palbě RPG na tankovou věž a často je to do boků tanku. V takovém případě je ochrana ze stran jak u T-90, tak T-72B3 slabá. Ale i v relativně úzkých ulicích s výškovými budovami ukazují zkušenosti z městského válčení v Sýrii, že teroristé střílí z horních pater a pokouší se tank zasáhnout na nejméně chráněném místě z jejich perspektivy – do vrchního pláště, tj. místa, které je u T-90 bezpečně zakryté prvky reaktivního pancíře.

Je zajímavé, že část těch „Devadesátek“ dodaná do Sýrie byla starší vozidla s tzv. litou věží, ač jsou tam i příklady moderních se svařovaným pancířem. Poté, co byla všechna tato fakta porovnána, lze předpokládat, že části těch „Devadesátek“ dávala sbohem nejspíš 20. Mechanizovaná brigáda z Volgogradu. Ta byla jediná, kde ještě „lité“ T-90 zůstávaly. Na Internetu se už objevila videa, kde jedna opoziční skupina údajně „Devadesátku“ ničí protitankovou střelou „Tow-2“. Zástupce MIC z ministerstva obrany obeznámený s touto situací tento fakt ani nepopřel ani nepotvrdil. Lze však dost jistě argumentovat, že na tom videu byl zasažen starší syrský T-72.

Příprava ruských vojenských specialistů pro tank T-90, zvláště pro rozvinutí systému řízení palby a „Štora“ trvá několik měsíců. Příslušníci syrských posádek byli kromě používání palubních zařízení cvičeni i k údržbě a opravám všech strojních součástí. Jak to konstatoval zdroj od MIC: „V rozsahu, jaký byl stanoven v předpisech.“ Syrská arabská armáda kromě T-90 z ruských armádních dodávek obdržela také plamenometné systémy TOS-1A. Vycvičit Syřany pro „Solncepjok“ (Sluneční žár) zabralo méně času než u posádek T-90, neboť TOS jsou používány jen k palbě z uzavřených pozic.

Kurz bojového výcviku byl podle toho významně kratší. Navíc v době dodávky TOS bylo hlavním syrským požadavkem, aby byl „Sluneční žár“ nasazen v boji co nejdříve, a tak byli vybráni zkušení dělostřelci, jejichž výcvik nebyl těžký.

Od počátku ruské letecké operace bylo pro naše vojenské specialisty největším problémem zorganizovat systém renovace zbraní a vojenské techniky včetně některé, která už dlouho zůstávala ve skladu. Podle výpočtů dobře známých MIC byly předválečné skladové zásoby navíc s vozidly před tím dodanými „Syrským expresem“ více než dostatečné k tomu, aby si s teroristy poradili. Kdyby ale vládní síly pokračovaly podle směrnice na základě principu, „Nic nešetřete, dají nám další,“ tak by situaci žádné dodávky už nezachránily, zvláště teď, kdy se intenzita bojů zněkolikanásobila.

Renovace v průmyslovém měřítku

Podle určitých dat bylo v Sýrii renovováno několik továren, kde opravovaly nejen tanky a bojová vozidla pěchoty, ale i dělostřelecké a protiletecké bojové systémy. Vytvořily se evakuační jednotky a vycvičily tak, aby odvážely rozbitou a poškozenou techniku z bitevního pole. Rovněž mobilní skupiny vyslané k syrským jednotkám pro opravy a údržbu vojenské letecké techniky.

Během procesu renovace syrských obrněných vozidel probíhala i jejich modernizace, zvláště s ohledem na zvýšení jejich bezpečnosti. Na počátku války si je vládní síly upravovaly podomácku, přidělávaly na tanky, bojové vozidla pěchoty, obrněné transportéry, samohybná děla a protiletecké instalace pytle s pískem a leccos na to navařovaly.

Teď už není dodatečné pancéřování chaotické a spadá do kategorie centralizovaných operací, kde jsou na vojenskou techniku instalovaný standardní bezpečnostní pomůcky. Ale hlavní bojovníci těchto vládních skupin si často své tanky, bojová vozidla pěchoty, obrněné transportéry a samohybná děla upravují, takže je předělávají na skutečná umělecká díla.

Ani logistický systém vytvářený s pomocí ruských vojenských expertů není vždy úplně efektivní, ale situace s poškozenými a evakuovanými vozidly se už zlepšuje. Obecným problémem je personál, zvláště u bývalé milice pokračuje nedostatečná technická kompetence a zrovna tak, jako před válkou, ne vždy se chtějí pustit do složitých a často úmorných prací.

Složitost úkolů, s nimiž se potýkají vojenští experti, nelze ani přehánět – renovace technologií, přecvičení mladších posádek na nové zbraně a modely vojenské techniky. Bohužel v kontextu rozsáhlých bitev není tento druh práce často vůbec vidět. Ale bez něj by v této pokračující občanské válce byla vítězství nedosažitelná.

Zdejší český článek o prokázané odolnosti T-90 v boji spolu s rozborem videa, na kterém byla T-90 údajně zasažena protitankovou střelou TOW: Nový ruský tank T-90 v Sýrii prokázal svou schopnost přežití

Český článek o nasazení T-90 v Sýrii a o technických vychytávkách zajišťujících jeho odolnost proti nepřátelské palbě: O nasazení těchto tanků v Sýrii viz též tento zajímavý český článek: Tanky T-90 vyrazily na Rakku (plus video s unikátními záběry)

Toto je druhý díl seriálu článků věnovaného ruským vojenským poradcům v Sýrii. Navazuje na předtím už přeložené:

První vítězství ruských vojenských poradců – část 1.

Zpráva z ruské obrany 27.2.2016: ruští vojenští poradci v Sýrii – video a jeho přepis

Napsal AlexeyRamm; Původně vyšlo ve VPK,

Zdroj: https://southfront.org/first-victories-of-russian-military-advisers-part-ii/



loading...

31 Komentářů k První vítězství ruských vojenských poradců – část 2.

  1. pavelka70 napsal:

    Chválim tenhle částečně odborný příspěvek vojenské problematiky. Nechtěně jsem si vzpomněl na Železnou rudu, když jsme s vyvedením techniky na podzim ´77, měli technické problémy s OT64-R3, což je velitelská mašina pluku, rozsypalo se ložisko spojky motoru, a žádnej technik-důstojník nebyl na této akci. Po krátké dohodě našeho spojovacího důstojníka s divizí, nadvázal technický důstojník s řídičem mého OT telefonickou debatu, co, jak, kde, celý postup demontáže v poli,v noci, výměna, pak montáž všeho dohromady, ( furt po telefonických instrukcích na trase technik=řidič). Ja jako radista, jsem si uvědomil o nic menší důležitost obyčejného řidiče Lamera, který do rána zprovoznil transportér, a mohli jsme pokračovat ve cvičení.
    A nezávidím teď ani Arabům, těm našim Assadovým….

    • jan napsal:

      Muselo to být opravdu náročné.
      Neznám OT64-R3,znám jiné Ruské stroje.
      I když byly docela dobře vybavené nářadím,ale vyměnit ložisko spojky,zřejmě vypínací,tak to dá fušku,ale i zručnost řidiče.Tak doufám,že jste dostali aspoň pochvalu,před nastoupenou jednotkou.

  2. contumax napsal:

    Tento članek sem patří, líbí se mě a připomněl mě mou vojenskou službu…

    Ale i ukazuje na něco, na co člověk nepomyslí…

    Díky administrátore…

    • jan napsal:

      Pane contumax.
      Ano voj.služba,kolik vychovala řidičů,že po voj službě,mohl nastoupit kdekoliv jako zkušený řidič.Dokonce mnozí z nich si udělali řidičák 2třídy.

    • contumax napsal:

      jan

      S řidičskými průkazy a rozšíření to tak bylo,třeba měl někdo jen na pionýra a po vojně odcházel s řidičákem s C… nebo mohl obsluhovat třeba katr, pilu na dřevo, nebo potápěči z ženijní jednotky kde jsem byl ti všichni se poté mohli uplatnit v civilní práci po vojně … atd.

      Pane Jan máte naprostou pravdu, člověk se právě na vojně někde na Doupově naučil improvizovat,byla to dobrá škola, myslím tím poznat sama sebe…

      A vůbec lidová armáda je lepší… motivace žoldáka mě přijde něco jako nájemný vrah…

      • contumax napsal:

        Mě se líbí na tomto článku, že se píše o té technice, o věcech, který jsou žel i díky Bohu potřeba…

        Všiml jsem si, že málokdo už umí něco rukami spravit, neumí a tak ti buď vyhodí anebo skladuje nefunkční věci, ze kterých se časem stane smetí…

        U nás se zavedlo, že na obyčejný vymalování bytu si lidé někoho objednají… vzpomínám si, že se říkalo, že muž byl devatero řemesel a desáté se naučí…

        A opravdu, dříve si sami stavěli dům, sami si zedničinu, dělali odpady, elektriku atd. atp.

        Možná to je účel nic neumět…

        • contumax napsal:

          konzerva

          Tatra 813 byla a ještě je dobrá mašina, my jsme měli Tatry 813 pontonovy mosty, druhy byly rozkládací mosty, čluny s motorem Tatra 111… ty čluny byly sice dobrý ale nabraly občas vodu,když se “ brala zatáčka „…

          Měli jsme tam dílny V3S a kuchyně, a dokonce pro spojařinu rádiem Tatru 805 s motorem Tatra 603…

  3. konzerva napsal:

    Když jsem absolvoval voj. službu tak ve vedlejší jednotce byl řidič a ten měl ,,M,,…jako jeden z mála. Jezdil z T- 813 kolos…

    • contumax napsal:

      doktor

      Přesně chlap se časem naučí všechno co k životu bude potřebovat, jde o to chtít a navíc je tam jedna úžasná věc, povzbuzuje ducha, pokud člověk něco tvoří získává na vrch, stává se čím dál tím víc mužem a člověkem…

      A navíc takovýhle mužové budou velkým přínosem, budou velmi vyhledávaný protože si poradí takřka se vším…

      Znám týpka,který si ze šrotiště sestavil.“ slušný auta “ vyjde ho to třeba na 3 000 Kč nebo max. na 5 000 Kč a i s technickou u dopravní projde …

      V dnešní době aby člověk chodil se svíčkou za slunečního dne, těžko hledat takovýhle lidi…

      I když se už asi chytat oficiálně nebude protože retardi pořád vydávají nový zákony o Technickým stavu ale v budoucnu bude žádaný, hodně žádaný…

  4. doktor napsal:

    doktor pojem gramotnost národa nezahrnuje jenom umění číst a psát.Je to souhrn všech teoretických a praktických znalostí – tedy že chlap umí zedničinu,trochu tesařiny,zapojit zásuvku,opravit auto a ví, jak se vymaluje byt atd….A měl by také umět bránit rodinu a blízké.
    To je třeba vymýtit,protože tyto znalosti vyvolávají v člověku pocit samostatnosti a rebelie, což je v rozporu s plánovaným nahnědlým standartem Evropy.Není také správné, že si lidé opět začínají hodně zeleniny pěstovat na zahrádkách ….

  5. contumax napsal:

    Musím znovu říci, že tento článek je na místě…!!!

    • contumax napsal:

      Jaris

      Díky, je to blbost co napíšu ale minule jsem z nějaký klukoviny jsem si usmyslil, že když nastane válečný stav, že se musí vojenský bodák na brousit,vojenský bodák armády ČSSR…

      Hádej jak mě to dlouho trvalo,samozřejmě ručně a s radostí jsem ho brousil …???

      Víc jak 5 h…

    • contumax napsal:

      Jaris

      Ještě douška…

      Od mala mě železo zajímá,děda byl kovář… strašně rád jsem mu pomáhal, bylo mě, no ještě jsem nechodil do školy…

      A víš o tom Jaris, že železný piliny voní, pořád mám výborný čich…

      • jan napsal:

        Pane contumax.
        To si můžeme rozumět.
        Můj táta byl vesnický kovář,tak jsem také pochytil mnoho.Typická kovařina a podkovařina zaniká,ještě tak umělecký kovář.

      • Jaris napsal:

        Verim, Contumaxi. Pach zeleza znam.

      • contumax napsal:

        Jan

        Pane Jan

        To jste mě opravdu potěšil…

        Já žil celý dětství na vesnici a pamatuju si jak koně okoval kovář a jak to pěkně smrdělo, když přikládál podkovy na kopyta…

        Po mým dědovi nic nezbylo, přišla moderní doba a otec všechno vyházel… a když jsem chtěl vědět proč tak odpověď byla mávnutím ruky…

        Někde venku jsem našel pohozený a zkřivený kovářský hřebík… a šup a měl jsem ho hned v kapse…

        • jan napsal:

          Pane contumax.
          Táta byl vyhlášený podkovář a těch zážitků při kování koní,mám mnoho.Jeden napíši,kobyla ze sousední vesnice,tak to byl problém okovat na zadek.Musela se uvázat dopředu,fajfku na spodní pysk,dva chlapy ve předu,zadní nohu do smyčky přes kladku,dva chlapy vytáhnout,ještě jeden držel nohu,teprve táta mohl odtrhnout starou podkovu upravit kopyto a přibit novou.Já jsem se odstěhoval a nářadí zůstalo bratrovi a nějak ho nevyžívá.Uvažoval jsem také,pořídit si aspoň to základní,ale neměl prostor a vesměs dost drahé.Jinak se spíš věnuji zámečnické práci.

        • contumax napsal:

          Jan

          Pane zámečnický Jane…

          To je moc hezký, co jste napsal…

          Člověk musí umět si vystačit s tom co má,a vyplatí se nářadí koupit, je to dobrá investice,dobrý nářadí se dá dědit…

          Já jsem pátral před léty po malé kovadlině u rodičů v baráku, v kůlně a nikdo neví kam se poděla a jak znám svého bratra, tak jí prostě ukradl a prodal, je to šejdířská povaha a když jsem ho na ní ptal, řekl že nic neví…

          Podíval jsem se na net a stojí víc kolem 30 000 Kč a největší je bratru za 70 000 Kč…

          Já dělám kameníka,pozlacuji platkovým zlatem a restauruji a to vše po staru, vše ručně a dnes se dělá víc strojně a o to je to ošklivé ale teď v zimě zatím nemůžu nic dělat a dílnu také nemám, což je pech…

          Opět z rodinných důvodů, chamtivost nevstřícnost…

          • jan napsal:

            Pane contumax.
            Základem je ta vyheň a kovadlina.
            Kovadlin je více druhů,taková vhodná je 80kg.
            To jste možná nezažil,táta neměl buhar,když bylo potřeba něco většího rozkovat,potáhnout,tak jsme dva bušili těžšími kladivy a táta otáčel výkov a přírážel malým kladivem,buď na výkovek,nebo špici kovadliny a to byla hudební vložka.

      • contumax napsal:

        Jan

        Pane Jan našel jsem na netu kovářský bazar, jsou tam moc hezky věcičky…

        Chtěl bych si to řemeslo někdy v budoucnu zkusit…

        Ve sběrně jsem našel poklady, lidé nemají vkus a vyhazujou opravdu dobrý poctivý věci…

  6. Jaris napsal:

    Kluci, vsechna cest, ze jste prodelali vojensky vycvik a naucili se spoustu dobrych a uzitecnych veci. Vidim, ze je zde stale perspektivni armada CR, ktera je pripravena branit svou vlast. Jste spravni chlapi!

    • contumax napsal:

      Petr 336

      Přesně tak a věřím tomu…

      Od jistých dob už nikomu nic, jako nářadí nepůjčím, to radši jdu a vyvrtám to sám…

      Nejdřív 4 mm potom 6 mm a dálší vrtáky…

      Poznám to na klucích nebo na lidech, jen když něco vezmou do ruky, nějaký nářadí, už podle toho jak to uchopí a drží okamžitě pochopím…

      Hochu ty jsi s ničím takovým nikdy nedělal…

      I pitomý zavírání dveří se pozná, kdo má jemný úchop, jemný ruce anebo s nima prostě práskne, že to jen zaduní…

  7. petr366 napsal:

    Chlapi já opravuji vojenskou techniku už čtvrtstoleti.Můžu vám řict,že jak se chová ta nová profesionální armáda k technice,tak to jsou i ti syřani proti nim frajeři.Tohle dělat záklaďáci pred sametem ,tak to splácej doteď.

    • jan napsal:

      petr 366
      Ještě bych u toho zmínil právě i opravářské dílny,pěkně pod dohledem civilních zaměstnanců,vyrůstali automechanici.
      Takové větší opravářské dílny se zbouraly v HK,jak je Carefour.Třeba pro Tatry 805 API jsme jezdily do Trenčína.

    • contumax napsal:

      Jan a Petr

      Včera jsem koukal na zprávy a jak se “ naše koloniální policie “ snaží,jak se z ní pomalu stává militantní policie…

      No fakt machři,mají všelijakých přístrojů, že by člověk nevěřil co všechno dokáží vypátrat a popřípadě zničit nepřítele…“ fakt machři “ …

      “ Jde z nich velký strach „…!!! ???

      • jan napsal:

        Pane contumax.
        Jen pro zajímavost,jste narozen ve znamení štíra?
        Někde jsem četl,že jejich doménou je železo.

      • contumax napsal:

        Pane Jan

        Ano jsem ale nevěřím na nějaká znamení zvěrokruhu…

        Od mala jsem si raději hračky vyráběl, tedy asi od 7 roků,začínal jsem nožem a píšťalky s tím šly dobře, praky, luky a šípy ale i auta a všelijaký motokáry a dvojkolo…

        Vloni jsem Jene našel ve sběrně listová péra ze starýho osobáku, nedali se rozbrušovačkou pořádně rozřezat, zkusil jsem jeden kotouč 100 mm pak druhý a myslel jsem si zda bude lepší ani ním to moc nešlo… nakonec jsem našel kotouč na nerez a s tím to šlo jen o něco líp…

        Odhaduju,že péra pocházely s předvalečný doby…
        Chci si z toho vyrobit nože,tvary mám už vymyšlený, ale rozbrušku ani na hrubou práci už nesmím použít… bojím se abych to nepřepálil…
        Ale taky vím, že materiál si sám při práci řekne co s ním…

        Jinak mě nejvíc baví dělat do kamene, a je mě jedno co, někdy se dají dělat takový věci, že by člověk nevěřil, dokonce i geometrický klamy,něco jako Esher…

        Dřevo je úžasný, nedávno jsem našel v jedný barabizně starý dláto,mělo znak třešničky, to jsou ty prvorepublikový nejkvalitnější truhlářský a řezbářský dláta…

        • jan napsal:

          Pane contumax.
          Ohledně těch zvěrokruhů,to jsem četl nějaké staré vydání,ale skutečně to funguje,jistě ne na 100%,ale ve většině.Třeba říjnově narození,mají štěští u protějšího pohlaví,prosincoví jsou výborní tanečníci.Ohledně zpracování oceli pér,je lepší nahřát a useknout,ale potvrzujete,že rozbruškou opatrně a pomalu.Táta hodně používal péra z vagonů na motyky sekery,nože do řezačky.Nejdřív opracoval ve vyhni a dobrousil i když to bylo vyhřáté,nemuselo se kalit.I k opracování kamene potřebujete kov,tak je to v pořádku.Táta se začal učit právě v lomu,upravovat sekáče a další potřebné nářadí,právě na tom kalení si vysloužil uznání a pomalu pokračoval v dalším.

          • contumax napsal:

            Jan

            Pane Jane
            Rusové, jsem si vzpomněl, začali vyrábět unifikovaný součástky na všechny vojenský vozidla, např. víčko k palivový nádrži, šrouby, různá táhla a tlumiče nebo různý spojovací součástky k motorům atd. atp.

            Což považuju za velmi dobrý počin hodný Rusů …

        • contumax napsal:

          Pane Jane

          Dláta na kamenický nářadí už dnes málokdo umí zakalit, po vytažení z výhně musí mít zbarvení tmavě višnovou a používala se ocel 19222 šestihran…

          Z těchto ocelí se dláta nedoporučují, ty se hodí na jiné jak jsme oba jmenovali…
          Jednou jsem si pořídil dráty z hrabačky na seno a z toho jsem si dal udělat u kováře pár kusů,, ale nebylo to ono…
          Sekáč na kámen musí mít při sekání zvuk, musím ho slyšet…

          Nakoupil jsem po letech vidiový dláta ale české žádná sláva, jsou měkčí a jsou krátký, nejkvalitnější z celé Evropy mají kamenické nářadí Němci a kupodivu i náčiní na zlacení…

          Německý mají tvrdší a větší část vidia v dlátech, tudíž déle vydrží… problém je, že skoro nikdo neumí vidiový dláta nabrousit…

          • jan napsal:

            Pane contumax.
            Nevím jestli to ještě budete číst,ale dobrou ocel na dláta,šekáče,tak to je problém.
            Šestihran není vhodný na toto nářadí,když ho chcete více zakalit,tak se drolí.Na takové větší sekáče byl opravdu dobrý materiál z Ruských čepu do pásových buldozerů,myslím těch menších pásových strojů,nejvíc jich bylo v zemědělství.Když potřebuji dobrý sekáč,majzl,tak mám vyzkoušeny Tatrovácké šrouby,jak z hlavy,šasy a pod.Musí si to kovář odzkoušet,já většinou jdu na první zlatou barvu,druhá už je moc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!

NEKRMTE TROLY!