Nová forma kontroly nad lidskými myšlenkami – část 2.

header_Essay-42-70635245Abychom pochopili, jak fungují nové formy kontroly mysli, musíme začít tím, že se blíže podíváme na to, jak pracují vyhledávače – a sice ten největší a nejlepší, Google. Vyhledávač společnosti Google je tak dobrý a tak populární, že samotný název společnosti se nyní běžně používá jako sloveso pro vyhledávání v mnoha světových jazycích. Něco si vygooglit znamená něco najít na Googlu. Je pravda, že v současnosti touto cestou většina uživatelů počítačů po celém světě získává většinu informací o téměř všem, co chtějí vědět. Prostě si to najdou na Googlu. Google se stal hlavním portálem pro prakticky veškeré dostupné vědění, a to především proto, že jeho vyhledávač je tak dobrý, v tom co dělá. Informaci, kterou hledáte, vám poskytne s velkou přesností, téměř okamžitě a téměř vždy na první pozici v seznamu výsledků vyhledávání.

Tento seznam je ve skutečnosti tak dobrý, že asi 50 procent našich kliknutí bude směřovat do dvou vrchních položek, a více než 90 procent našich kliknutí se trefí do prvních 10 položek, které jsou uvedeny na první stránce výsledků. Jen pár lidí se podívá i na další stránky s výsledky. Dalších stránek jsou často na tisíce, což znamená, že je v nich pravděpodobně velké množství dobrých informací. Google rozhoduje, které z miliard webových stránek zahrne do výsledků našeho vyhledávání, a v jakém pořadí vám je naservíruje. Jak o těchto věcech rozhoduje, to je hluboké a temné tajemství. Je to jedno z nejlépe střežených tajemství na světě, stejně jako recept na výrobu nápoje Coca-Cola.

Jelikož se dá předpokládat, že si lidé přečtou a budou klikat na výše zařazené výsledky, společnosti každoročně utrácejí miliardy dolarů ve snaze oklamat vyhledávací algorytmus Googlu, počítačový program zodpovědný za výběr a pořadí, aby je v pořadí posunul o další příčku. Pohyb o jednu příčku může pro podnikání znamenat rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem, a pokud firma okupuje vrchní příčky vyhledávače, může to znamenat přístup k tučnému zisku.

Ke konci roku 2012 mě napadlo, zda vysoce umístěné výsledky vyhledávání mohou ovlivnit i něco víc než jen volbu spotřebitelů. Uvažoval jsem, že špičkový výsledek vyhledávání může značně ovlivnit, jaký si lidé o stránce udělají obrázek. Na začátku roku 2013 jsem se setkal se svým spolupracovníkem Ronaldem E. Robertsonem z amerického Institutu pro behaviorální výzkum a technologie v městě Vista v Kalifornii, a společně jsme tuto myšlenku podrobili zkoušce. Uspořádali jsme experiment, do nějž jsme zapojili 102 lidí z okolí San Diega, které jsme náhodně rozdělili do tří skupin. V první skupině měli lidé možnost vidět výsledky vyhledávání, které dávaly přednost jednomu politickému kandidátovi. Díky nim získal tento kandidát v očích čtenářů lepší obraz než jeho soupeři. Ve druhé skupině, lidé viděli výsledky, které favorizovaly konkurenčního kandidáta, a ve třetí skupině, která fungovala jako kontrolní, lidé viděli smíšené výsledky, které nedávaly přednost ani jednomu z kandidátů. V každé skupině bylo užito stejných výsledků vyhledávání a stejných webových stránek. Skupiny se navzájem lišily jen v jedné věci, a sice v uspořádání výsledků vyhledávání.

Abychom dodali našemu experimentu na důvěryhodnosti, použili jsme skutečné výsledky vyhledávání, které odkazovaly na reálné webové stránky. Také jsme zapojili skutečné volby – jednalo se o volbu australského premiéra v roce 2010. Použili jsme volby vzdálené země, abychom zajistili, že účastníci experimentu budou „nestranní“. K tomu nám dopomohlo, že kandidáty předtím neznali. Účastníky jsme vybrali na základě inzerátů, a vytvořili jsme tak etnicky různorodou skupinu registrovaných voličů v širokém věkovém rozmezí tak, aby pracovní skupiny odpovídaly hlavním demografickým rysům voličské populace USA.

Všichni účastníci nejprve dostali stručný popis kandidátů a poté jsme je požádali, aby je různými způsoby ohodnotili. Měli také určit, pro kterého kandidáta by hlasovali. Jak se dalo předpokládat, účastníci zpočátku nedávali přednost ani jednomu z kandidátů, a během pěti testovacích průzkumů byly jejich preference rovnoměrně rozděleny do všech tří skupin. Poté účastníci dostali limitovaný čas 15 minut, během nějž mohli vyhledávat online pomocí našeho falešného vyhledávače ‚Kadoodle’, který jim umožnil přístup k pěti stránkám výsledků vyhledávání s odkazy na webové stránky.  Lidé měli možnost volně přepínat mezi výsledky vyhledávání a webovými stránkami, stejně jako to děláme, když „googlíme.“ Poté co účastníci dokončili svá hledání, požádali jsme je, aby znovu dali hodnocení kandidátům, a také nám měli sdělit, koho by volili.

Předpokládali jsme, že hodnocení a preference dvou až tří procent lidí ve dvou zmanipulovaných skupinách, totiž ve skupinách, ve nichž lidé viděli výsledky stranící jednomu z kandidátů, budou nakloněny právě tomuto kandidátovi. Skutečné výsledky byly ohromující. Podíl lidí podporujících kandidáta na „top-pozici“ vyhledávače vzrostl o 48,4 procent, a během všech pěti měření se preference vyvíjely směrem k tomuto kandidátovi. A co víc, tři čvrtiny lidí v zmanipulovaných skupinách si podle všeho byli zcela vědomi toho, že si prohlíželi zkreslené výsledky vyhledávání žebříčku. V kontrolní skupině se názory nijak výrazně nevychýlily ani k jednomu z kandidátů.

To jsme považovali z velký objev. Posun názorů, který jsme způsobili, jsme nazvali manipulační efekt vyhledávače (neboli SEME), který je jedním z největších objevů na poli behaviorálních věd. Nicméně jsme hned nechtěli otvírat láhev šampaňského. Už jen z toho důvodu, že jsme testovali jen malý počet lidí a ještě všichni byli z oblasti San Diego.

Během následujícího roku jsme naše zjištění zopakovali ještě třikrát, a ve třetím pokusu bylo v reprezentativním vzorku populace více než 2000 občanů ze všech padesáti amerických států. V tomto experimentu dosáhl posun volebních preferencí 37,1 procenta a v některých demografických skupinách byl dokonce ještě vyšší – až 80 procent.

Také jsme v této sérii experimentů zjistili, že pouhým mírným snížením zkreslení na první stránce výsledků vyhledávání – konkrétně tím, že jsme zahrnuli jednu položku, která favorizovala jiného kandidáta, a to na na třetí nebo čtvrtou pozici výsledků, což nám umožní zamaskovat naši manipulaci tak, že si jen málo lidí nebo dokonce vůbec nikdo neuvědomí, že se dívají na zkreslený vyhledávací žebříček. Udrželi jsme si schopnost způsobit dramatický posun volebních preferencí a k tomu jsme jimi dokázali manipulovat bez povšimnutí.

Nicméně pořád žádné šampaňské. Naše výsledky byly solidní a konzistentní, ale všechny naše pokusy se týkaly zahraničních voleb, jak již zmíněno, australských premiérských voleb roku 2010. Daly by se zmanipulovat preference reálných voličů uprostřed reálné kampaně? K tomu jsme byli skeptičtí. Ve skutečných volbách jsou totiž lidé bombardováni informacemi ze všech stran, a také toho víc ví o dalších kandidátech. Zdálo se nám málo pravděpodobné, že by jeden v zážitek z vyhledávače měl mít tak velký vliv na jejich volební preference.

Chtěli jsme to dokázat a proto jsme se na počátku roku 2014 vydali do Indie těsně předtím, než bylo zahájeno hlasování v největších demokratických volbách na světě – volby na premiéra v Lok Sahba (dolní komora indického parlamentu, pozn. překl.). Tři favoriti voleb byli Rahul Gándhí, Arvind Kejriwal a Narendrá Módí. Využili jsme online i tiskovou inzerci, díky níž jsme jsme pro náš experiment nabrali 2150 lidí z 27 indických států a teritorií (celkem jich je 35). Účastníci experimentu museli splňovat tu podmínku, že museli být registrovanými voliči, kteří dosud nevolili a kteří ještě nebyli rozhodnutí o tom, komu dají svůj finální hlas.

Na rozdíl od podprahové reklamy se ukázalo, že SEME mělo obrovský vliv. Asi takový, když se vás duch Casper snaží shodit dolů ze schodů (odkazuje na oblíbený americký duchařský film, pozn. překladatele).

Účastníci byli náhodně rozděleni do tří skupin podle zkreslení výsledků vyhledávání. Vyhledávač u nich zvýhodňoval buď Gándhího, Kejriwala nebo Módího. Jak se dalo očekávat, úroveň obeznámenosti s kandidáty byla vysoká – na desetibodové škále se pohybovala mezi 7,7 a 8,5. Předpokládali jsme, že naše manipulace bude mít jen pramalý vliv, pokud vůbec nějaký, ale výsledky nás přesvědčily o opaku. V průměru jsme byli schopni posunout podíl lidí podporujících kteréhokoli kandidáta vcelku o více než 20 procent, a u některých demografických skupin o více než 60 procent. Daleko více znepokojivé bylo, že si 99,5 procenta účastníků experimentu vůbec neuvědomovalo, že si ve vyhledávači prohlížejí zkreslené výsledky, jinými slovy, že jimi někdo manipuluje.

Do jaké míry je SEME (manipulační efekt vyhledávače) neviditelný, je až k podivení. Lidé,včetně vás a mě, totiž při pohledu na zkreslené výsledky vyhledávače nepojmou podezření, protože výsledky vypadají v pořádku. Takže pokud si právě teď googlíte ‚kandidát na amerického prezidenta“, výsledky, které uvidíte, budou pravděpodobně vypadat zcela náhodně, i když budou ve skutečnosti favorizovat jednoho kandidáta. Dokonce i já mám problémy detekovat zkreslení u žebříčku, o němž vím, že je zmanipulován (protože jej připravil můj tým). Přesto nás naše randomizované (tj. záměrně náhodilé, poznámka překl.) a kontrolované experimenty znovu a znovu přesvědčují o tom, že když se na vrchních pozicích umístí položky, které favorizují jednoho kandidáta, má to dramatický dopad na názory nerozhodnutých voličů. Z velké části prostě proto, že lidé mají sklon klikat pouze na výše zařazené položky. To je opravdu děsivé: funguje to jako podprahová reklama, SEME je taktéž nezjistitelná, ale narozdíl od podprahové reklamy, má obrovský vliv – asi jako když vás nějaký poltergeist tlačí dolů ze schodů.

V srpnu 2015 jsme vydali podrobnou akademickou zprávu o našich prvních pěti pokusech s fenoménem SEME v prestižním žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).  Výsledky z naší studie byly opravdu důležité a vypovídaly zejména o dominantním vlivu Googlu na vyhledávání. Google má na internetu v USA jako vyhledávač téměr naprostý monopol, respektive 83 procent Američanů uvedlo Google jako vyhledávač, který používají nejčastěji. Výsledky poskytlo Pew Research Center. Takže pokud se Google rozhodne zvýhodnit jednoho kandidáta voleb, je pravděpodobné, že dopad na nerozhodnuté voliče může snadno rozhodnout v jeho prospěch.

Mějte na paměti, že jsme s našimi účastníky uskutečnili jen jedno kolo pokusů. Jaký by to mělo dopad, když by vyhledávač Google favorizoval jednoho z kandidátů po celou dobu několika týdnů či měsíců před volbami? Jistě by to s preferencemi lidí zamíchalo víc, než co jsme viděli na našich experimentech.

Ostatní druhy vlivu během volební kampaně jsou vyváženy konkurenčními zdroji vlivu – kupříkladu širokým výběrem novin, rozhlasových pořadů a televizních sítí, – avšak Google, ať už jsou jeho cíle jakékoli, nemá konkurenci, a lidé Googlu jeho výsledkům vyhledávání bezvýhradně věří. Předpokládají totiž, že tajemný vyhledávací algoritmus společnosti Google je zcela objektivní a nezaujatý. Takto vysoká úroveň důvěry v kombinaci s absencí konkurence dává společnosti Google jedinečnou pozici k tomu, aby mohl ovlivňovat volby. Ještě víc znepokojující je to, že celý vyhledávací byznys je zcela neregulovaný, tudíž Google může zvýhodnit kteréhokoli kandidáta se mu zlíbí, aniž by porušil platné zákony. Některé soudy dokonce rozhodly, že společnosti Google náleží právo seřadit výsledky vyhledávání podle své libosti, jelikož existuje svoboda volného projevu.

A jak je to ve skutečnosti – upřednostnila už společnost Google některé kandidáty před jinými? V roce 2012 při amerických prezidentských volbách společnost Google a její vedoucí manažeři darovali více než 800 000 dolarů, aby se v kampani prosadil kandidát Barack Obama. Pro srovnání jeho soupeř, Mitt Romney, obdržel jen 37 000 dolarů. A v roce 2015 se podařilo týmu výzkumníků z univerzity v Marylandu dokázat, že výsledky Googlu zcela běžně upřednostňují kandidáty z řad demokratů. Jsou tedy výsledky vyhledávání Googlu opravdu zmanipulované? Interní zpráva vydaná americkou Federální obchodní komisí v roce 2012 dospěla k závěru, že pořadí výsledků vyhledávání Googlu rutinně upřednostňuje finanční zájmy Googlu nad jeho konkurenty. Důkazem toho jsou antimonopolní šetření, která v současné době proti firmě Google vede jak Evropská unie, tak Indie. I tato šetření došla k podobným závěrům.

Ve většině zemí probíhá 90 procent vyhledávání na platformě Google, což dodává firmě ještě větší vliv nad výsledkem voleb, než tomu bylo ve Spojených státech. S tím, jak Google rapidně prorůstá internetem po celém světě, jeho moc vzrůstá. V našem článku pod záštitou PNAS (státní akademie věd, pozn. překl.) jsme ve spolupráci s výzkumníkem Robertsonem propočítali, že Google nyní má schopnost otočit výsledkem voleb na celém světě o více než 25 procent, přičemž nikdo neví, že se tak děje. Dá se odhadnout,, že ať už k tomu dali nebo nedali souhlas firemní manažeři Googlu, výsledky vyhledávání po pěknou řádku let měly rostoucí vliv na volby. A jelikož konkrétní vyhledávací žebříček je vždy pouze jednorázový, nezanechává za sebou žádnou papírovou stopu, což zaručuje firmě úplnou beztrestnost.

Takový vliv při takové úrovni krytí nemá v lidské historii obdoby. Navíc to vypadá, že námi objevený fenomén SEME je jen špičkou gigantického ledovce.

Zdroj: https://aeon.co/essays/how-the-internet-flips-elections-and-alters-our-thoughts

První část: http://www.nwoo.org/2016/03/10/nova-forma-kontroly-nad-lidskymi-myslenkami-cast-1/

 


Jeden komentář na Nová forma kontroly nad lidskými myšlenkami – část 2.

  1. Marco napsal:

    Vyhledavac Vam cpe jen to, co si jini zaplati. Proste placena reklama. Kdysi jsem si sam podobnou kampan objednal a zaplatil. Navic pokud jste v IT od XTecek z JZD Slusovice, tak musite videt kazdy sam,jakym zpusobem pracuje google. Kdysi jsem nachazel spousty informaci,dnes mi to cpe predne zbozi a sluzby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!

NEKRMTE TROLY!