Nová forma kontroly nad lidskými myšlenkami – část 3.

header_Essay-42-70635245Nedávné údaje naznačují, že kandidátka demokratické strany Hillary Clintonová ve své kampani zhusta spoléhá na sociální média, která jí zvyšují popularitu – jmenujme jen Twitter, Instagram, Pinterest, Snapchat a Facebook. V polovině března měla Clintonová na Twitteru 5,4 milionu následovníků, a její zaměstnanci mají za úkol během denní doby tweetovat několikrát za hodinu. Republikánský favorit Donald Trump má na Twitteru 5,9 milionu následovníků a tweetuje se stejnou intenzitou.

Představují i sociální média velkou hrozba pro demokracii, podobně jako vyhledávací žebříček Googlu? Ne nezbytně. Pokud média používají technologie v rámci konkurence, nepředstavují žádné nebezpečí. I když jsou tyto platformy nové, používají se k propagaci úplně stejně jako billboardy a televizní reklamy po celá desetiletí. Billboard s jedním politikem umístíme na jednu stranu ulice, na druhý konec dáme konkurenční billboard. Kdo má víc peněz, postaví si víc billboardů, avšak věc stále funguje podle pravidel konkurenceschopnosti.

Co se však stane, když tyto technologie začnou jejich vlastníci zneužívat? Studie Roberta M. Bonda, nynějšího profesora politických věd na Ohio State University a další studie publikované v časopise Nature v roce 2012 popsaly eticky pochybný experiment, kdy v den voleb v roce 2010 Facebook poslal více než 60 milionům uživatelů vzkaz „vyražte k hlasovacím urnám.“ Díky upomínce přišlo k urnám asi 340 000 lidí, kteří by jinak volit nešli. Ve své publikaci v projektu New Republic v roce 2014 Jonathan Zittrain, profesor mezinárodního práva na Harvardu, poukázal na to, že vzhledem k obrovskému množství informací, které o svých uživatelích Facebook shromáždil, mohl snadno posílat takové zprávy pouze lidem, kteří podporují jednu konkrétní stranu nebo jednoho kandidáta, a že tak mohl snadno rozhodnout těsný výsledek voleb. A nikdo neměl tušení, že se tak dělo.  A jelikož jsou reklamy – podobně jako vyhledávací žebříčky – proměnlivé, nelze takovou manipulaci s volbami prokázat.

Existují zákony, které by zakázaly Facebooku selektivně rozesílat reklamu pouze vybraným uživatelům? Rozhodně ne. Je faktem, že zacílená reklama je způsob, jímž Facebook vydělává peníze. Manipuluje v současné době Facebook volbami? To nikdo neví, ale podle mého názoru by bylo od Facebooku hloupé nevyužívat svého vlivu, šel by sám proti sobě. Někteří kandidáti jsou pro jistou firmu lepší než jiní. Manažeři facebookových firem mají plnou odpovědnost, aby prosazovali zájmy svých akcionářů.

Bondova studie zůstala všeobecně nepovšimnuta, ale existuje ještě jeden experiment Facebooku, o němž psal v roce 2014 PNAS, a který vzbudil protesty po celém světě. Do této studie bylo zahrnuto 689 000 uživatelů facebooku, kterým chodily novinky přes RSS kanály, které buď obsahovaly přebytek kladných klíčových slov nebo přebytek záporných, nebo byly neutrální. Lidé v první skupině následně ve své komunikaci využívali mírně pozitivnějších termínů, zatímco ve druhé skupině používali lidé mírně negativních výrazů. Tím bylo dokázáno, že tzv. emocionálním stavem společnosti by šlo přes sociální média záměrně manipulovat. Takové zjištění mnoho lidí znepokojilo.Lidé se bouřili zčásti i proto, že rozsáhlý experiment s jejich emocemi byl proveden bez výslovného souhlasu účastníků.

Množství spotřebitelských profilů Facebooku je bezpochyby masivní, ale blednou ve srovnání s databázemi, které udržuje Google. Ten shromažďuje informace o lidech 24 hodin denně a 7 dní v týdnu a používá k tomu více jak 60 různých sledovacích platforem – nejen samotný vyhledávač, ale také peněženku Google Wallet, Google Maps, Google Adwords, Google Analytics, Chrome, Google Docs, Android, YouTube, atd., atd. Uživatelé Gmailu všeobecně nevnímají ten fakt, že Google uchovává a analyzuje každý e-mail, který napíší, a dokonce i nikdy neodeslané návrhy, stejně jako všechny příchozí e-maily, ať už od uživatelů gmailu či jiných poskytovatelů.

Pokud se Google rozhodne změnit výsledek voleb, měl by zacílit jen na ty voliče, kteří jsou nerozhodnutí. Pak by mohl umožnit přístup k upraveným žebříčkům vyhledávání, a favorizovat jednoho kandidáta v rámci jedné cílové skupiny.

Existují zásady ochrany osobních údajů společnosti Google – k nimž se kdokoli zavazuje, když používá jednu ze služeb Googlu, a to dokonce i v momentě, kdy nebyl informován, že zrovna používá produkt Googlu. Tyto podmínky dávají Googlu volné ruce k tomu, aby tyto nashromážděné informace o vás sdílely s téměř kteroukoli stranou, včetně vládních agentur.  Ale nikdy ne s vámi samotnými. Ochrana osobních údajů ze strany společnosti Google je nedotknutelná; naopak vám negarantuje žádné soukromí.

Mohli by Google a „ti, se kterými spolupracujeme’(úryvek ze zásad ochrany osobních údajů) používat informace, které o vás nahromadí, k nekalým účelům – například k manipulaci nebo zastrašování? Mohly by nepřesně uvedené informace v profilech lidí (které lidé nemohou uvést na pravou míru) omezovat jejich příležitosti nebo zruinovat jejich pověst?

Samozřejmě platí, že pokud se Google rozhodne ovlivnit výsledek voleb, ze všeho nejdřív zabrousí do své masivní databáze osobních údajů a identifikuje ty voliče, kteří jsou ještě nerozhodnutí. Pak by mohl udělat to, že bude den po dni těmto lidem posílat upravený žebříček vyhledávání, který upřednostní kandidáta, kterého Google vybere. Tento přístup má jednu výhodu, že manipulace ze strany Googlu budou extrémně obtížně vystopovatelné pro případné vyšetřovatele.

Extrémní formy monitoringu, ať už ze strany KGB v Sovětském svazu, Stasi ve východním Německu, nebo Velkého bratra v románové fikci 1984, jsou zásadními prvky všech diktatur. Technologie činí monitorování a následnou konsolidaci sledovaných dat snazší než kdy předtím. Čína Do roku 2020 hodlá zavést nejambicióznější monitorovací systém všech dob. Bude to sjednocená databáze pod názvem Sociální systém důvěry (Social Credit System), do nějž budou zaznamenávány a zpracovávány záznamy o všech 1,3 miliardy obyvatel Číny. K údajům budou mít přístup úředníci a vládní orgány. Velmi rychle zjistí, zda se někdo na škole dopustil plagiátu, zda se opozdil v placení účtů, močil na veřejnosti, nebo publikoval nevhodný článek na svém blogu.

Edward Snowden nám to sdělil jasně – kráčíme mílovými kroky směrem k realitě, v níž vlády a korporace – někdy dokonce ruku v ruce – denodenně sbírají o každém z nás velké množství dat, a přitom je nelimitují téměř žádné zákony ohledně toho, jak s daty mohou naložit. Když zkombinujete sběr dat s touhou ovládat nebo manipulovat lidmi, dává vám to nekonečné možnosti. Nejděsivější eventualitou je ta, o níž mluvil Boulding, a sice „neviditelná diktatura“ na základě „forem demokratické vlády“.

Od doby, kdy jsme já a Robertson zkraje roku 2015 publikovali naši první zprávu o SEME v žurnálu PNAS, jsme zvládli dokončit sofistikovanou sérii experimentů, které značně rozšířily naše chápání tohoto jevu. Výsledky dalších experimentů přijdou v následujících měsících. Daleko lépe nyní chápeme smysl toho, proč je SEME je tak silná, a do jaké míry lze její vliv omezit.

Také jsme zjistili jednu velmi znepokojující věc – že vyhledávače umí ovlivnit mnohem více než to, co lidé kupují a koho volí. Nyní máme důkazy, že prakticky všechna dilemata, která si lidé online řeší, mohou vyhledávací žebříčky ovlivnit, včetně konečného rozhodnutí. Výsledky vyhledávání mají vliv na názory, přesvědčení, postoje a chování uživatelů internetu na celém světě – zcela bez vědomí lidí, kterým se tak děje. Děje se to se záměrem nebo i bez záměru ze strany představitelů firmy; i takzvané „organické“ vyhledávací procesy pravidelně generují výsledky vyhledávání, které jsou předpojaté. To má má potenciál ovlivnit misku vah v rozhodování lidí, kteří se rozhodují o nějakém problému. Nedávný pokus dokázal, že zkreslené výsledky vyhledávání dokázaly posunout názory lidí na fracking (hydraulické štěpení např. pro těžbu břidlicového plynu, pozn. překl.) o 33,9 procenta.

Snad ještě více znepokojující je ten fakt, že hrstka lidí, kteří si uvědomili, že si prohlížejí zkreslené vyhledávání, se posune ve své akci ještě o kus blíž v Googlem navrženém směru. Jednoduše vědomí, že seznam je zaujatý, vás nemusí nutně ochránit od manipulujícího vlivu SEME.

Vzpomeňte si, co vyhledávací algoritmus dělá: v reakci na váš dotaz vybere z miliardové nabídky hrstku webových stránek a seřadí je podle tajných kritérií. O několik vteřin později učiníte rozhodnutí, nebo si utvoříte stanovisko – o tom, jakou nejlepší zubní pastu použít, zda je fracking bezpečný nebo ne, kam byste měli jet na svou příští dovolenou, kdo bude nejlepším prezidentem, nebo zda skutečně existuje globální oteplování. To vše ovlivňuje ten krátký seznam, který vidíte, a to i když tušíte, jak byl seznam vygenerován.

Technologie umožnily nezjistitelnou a nevystopovatelnou manipulaci celých demografických skupin, vše mimo stávající zákonný rámec.

Mezitím, v zákulisí internetových vyhledávačů v tichosti probíhá konsolidace. Díky tomu stále více lidí používá dominující vyhledávač, i když si myslí, že tomu tak není. Jelikož Google je nejlepší vyhledávač a vzhledem k tomu, že držet tempo s konkurencí a prorůstat neustále se rozvíjejícím internetem je neúnosně nákladné, stále více vyhledávačů raději čerpá své informace od lídra trhu, než aby si je nákladně opatřovali sami.  Nejnovější dohodu o sdílení dat odhalila Komise pro cenné papíry v říjnu 2015. Uzavřely ji společnosti Google a Yahoo.

Přemýšlím-li, jak dopadnou volby v listopadu 2016, vidím jasné známky toho, že Google upřednostňuje Hillary Clintonovou. V dubnu 2015 si Clintonová najala Stephanii Hannonovou od společnosti Google, aby se Hannonová stala její hlavní šéfkou přes technologie. Před několika měsíci Eric Schmidt, předseda představenstva holdingu, který ovládá společnost Google, dal zřídit poloutajenou společnost – The Groundwork – jen s tím cílem, aby dostal Clintonovou až do prezidentského křesla. Společnost Groundwork založil Julian Assange, zakladatel Wikileaks, který okopíroval „tajnou zbraň“ Googlu a poskytl jí Clintonové.

Nyní odhadujeme, že Hannonovi spojenci mají moc nasměrovat mezi 2,6 a 10,4 milionu voličů ke Clintonové, aniž by si toho kdo všiml a aniž by zůstaly jakékoli stopy. Mohou jí také dopomoci jí vyhrát nominaci, tím že jí přihrají nerozhodnuté voliče během primárek. Váhaví voliči vždycky byli klíčem k vítězství ve volbách, a nikdy tu nebyl silnější, účinnější a levnější způsob, jak jimi hýbat, než součásný SEME.

Žijeme ve světě, v němž hrstka technologicky špičkových společností spolupracuje s vládami, které nejenže sledují velkou část naší činnosti, ale také skrytě získávají stále větší kontrolu nad tím, co si myslíme, cítit, děláme a co říkáme. Technologie, jimiž jsme obklopeni, nejsou jen neškodnými hračkami. Díky těmto technologiím je možná nezjistitelně manipulovat názory celé populace lidí, což nemá v lidské historii obdoby a což se v současné době vymyká rámci stávajících předpisů a zákonů. Noví skrytí našeptávači jsou větším a neohroženějším zlem, než jaký si kdy Vance Packard dokázal představit.

Zdroj: https://aeon.co/essays/how-the-internet-flips-elections-and-alters-our-thoughts

První část: http://www.nwoo.org/2016/03/10/nova-forma-kontroly-nad-lidskymi-myslenkami-cast-1/

Druhá část: http://www.nwoo.org/2016/03/15/nova-forma-kontroly-nad-lidskymi-myslenkami-cast-2/


4 Komentářů k Nová forma kontroly nad lidskými myšlenkami – část 3.

  1. Paul Durham napsal:

    primárním a jediným posláním technologií je zotročení jejich uživatelů na jejich vlastní náklady

  2. pavelka70 napsal:

    Groundwork? Není to spojeno s infiltraci do sčítavacího softwaru jako v případě Bushe, nebo Obamy?

  3. Čech napsal:

    „Julian Assange, zakladatel Wikileaks, který okopíroval „tajnou zbraň“ Googlu a poskytl jí Clintonové“

    Může mi to někdo vysvětlit ? Assage je člověk Clintonové ?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>