Zvláštnosti rozvoje zemí Latinské Ameriky v současné etapě a perspektivy rusko-latinskoamerických vztahů

1405582502370_wps_5_Russia_s_President_VladimLatinská Amerika zažívá jedno z nejlepších období své historie. Když se hodnotí situace Latinské Ameriky, odborníci se shodují, že v posledních desetiletích v tomto regionu došlo k hluboké ekonomické a politické transformaci, výrazně měnící podobu latinskoamerických zemí a jejich místo ve světě. Fakticky společným rysem se stalo snížení vlivu USA na země Latinské Ameriky, zvýšila se nezávislost latinskoamerických států a do oblasti pronikli noví hráči, především Čína, která se snaží obsadit místo hlavního obchodního partnera regionu.

K významným změnám došlo v hospodářství těchto zemí. Pokud v 90. letech latinskoamerické státy zažily řadu ekonomických krizí, v letech po přelomu tisíciletí, až na několik málo výjimek, provádějí promyšlenou makroekonomickou politiku a vykazují stabilní růst. Důkazem úspěšnosti zvoleného ekonomického modelu je odolnost tváří v tvář globální finanční a hospodářské krizi roku 2008, která neměla na země Latinské Ameriky ničivý dopa, jak by se dalo očekávat. Zpomalení hospodářského růstu v USA nevedlo ke vzniku hluboké krize v ekonomice všech zemí Latinské Ameriky, protože většina z nich dokázala diverzifikovat své zahraniční obchodní vazby ještě před událostmi z roku 2008. Kromě toho zachování vysokých cen na světovém trhu na exportní zboží z Latinské Ameriky přispělo k zachování ekonomické stability a provádění rozsáhlé sociální politiky, což vytáhlo z chudoby desítky milionů lidí.

Také ve vnitropolitickém rozvoji zemí Latinské Ameriky byl v posledních letech zaznamenán pozitivní trend. Diktátorské vojenské režimy jsou už dávno minulostí: v drtivé většině případů dochází k výměně moci cestou voleb a v některých zemích demokratizace vedla k posílení vlivu lidových mas, dříve vyloučených z velké politiky. V současné době není region politicky jednolitý: u moci v zemích Latinské Ameriky lze vidět zástupce celého politického spektra – od levých radikálů až po režimy pravicově konzervativní. Moderní latinskoamerické levice jako obvykle drží kurz na zestátnění ekonomiky, věnují zvý šenou pozornost sociální problematice a v zahraniční politice oponují USA (především se to týká levicově radikálních režimů, zatímco levicově středové preferují ve vztazích k Spojeným státům opatrnější politiku). Pravice usiluje o liberalizaci ekonomiky a společenského života a zasazuje se o rozvoj úzkých vztahů s USA.

Charakteristickým rysem zemí Latinské Ameriky se v posledních letech stalo jejich úsilí o regionální integraci. Mezi mnoha integračními sdruženími je možné zdůraznit UNASUR (Svaz jihoamerických národů), který spojil státy Jižní Ameriky, dále Pacifickou alianci (Mexiko, Peru, Chile, Kolumbie) lišící se zvláštní dynamikou v ekonomické oblasti a Společenství zemí Latinské Ameriky a Karibiku (SELAK), které zahrnuje všech 33 zemí v regionu, včetně Kuby, ale USA a Kanada zůstaly mimo rámec sdružení. SELAK v podstatě vznikl jako alternativa k Organizaci amerických států, která je tradičně pod vlivem Washingtonu. Spolu s tím integraci procesů v regionu komplikuje celá řada sdružení překrývajících se navzájem, jakož i vnitřní rozpory účastníků, často bránící jim vytvářet zóny hluboké integrace a účinněji koordinovat své akce, a to i během krizových situací.

Stále jasněji se rýsuje snaha latinskoamerických zemí zapojit se do světové politiky jako samostatní hráči. Zvláštní roli v tom hraje největší země Latinské Ameriky – Brazílie, aspirující na místo stálého člena v Radě bezpečnosti OSN a která zastupuje region v BRICS. Kromě toho, tři latinskoamerické země (Argentina, Brazílie, Mexiko) jsou členy "Velké dvacítky". Pro země Latinské Ameriky jsou rezervována dvě místa mezi nestálými členů RB OSN (v současné době tato místa zaujímají Argentina a Chile).

Pozice mnoha latinskoamerických zemí v době syrské a ukrajinské krize ukázaly, že neměly v úmyslu jít v plavební dráze zahraniční politiky USA, a naopak mají vlastní argumentovaný názor. Obecně lze konstatovat, že většina států Latinské Ameriky je zainteresovaná na přerozdělování globální moci ve prospěch rozvojových zemí. V souvislosti s tím vystupují za prosazení reformy světové finanční architektury a pro změnu základů politického regulačního systému mezinárodních vztahů.

Změny, k nimž dochází v Latinské Americe v posledních deseti letech, stejně jako dramaticky se měnící mezinárodní prostředí, kladou otázku o potřebě posílení politických a hospodářských vztahů mezi Ruskou federací a latinskoamerickými zeměmi. Návštěva prezidenta RF Vladimíra Putina v regionu, která proběhla ve dnech 11. - 16. července roku 2014, určitě přispěje k řešení těchto problémů.

Dá se říci, že vztahy mezi Ruskem a Latinskou Amerikou se úspěšně vyvíjejí v celé řadě destinací. Rusko spolupracuje s latinskoamerickými zeměmi v mnoha mezinárodních organizacích – OSN, G20, APEC, BRICS, WTO a dalších. RF urovnalo rozvětvené politické kontakty v regionu, které je třeba dál rozvíjet. Zvláštní význam to má v situaci, kdy se zhoršily vztahy Moskvy s některými zeměmi Západu, a ona nyní potřebuje zvyšovat počet přátelských států. V Latinské Americe pro to existuje značný prostor: je příznačné, že když v OSN byl podán návrh rezoluce "O územní celistvosti Ukrajiny" odsuzující akce Ruska na Krymu, z 11 zemí, které byly proti tomuto usnesení, 4 jsou z Latinské Ameriky (Kuba, Bolívie, Venezuela, Nikaragua) a další latinskoamerické země, včetně Brazílie, se hlasování zdržely.

Pokud budeme mluvit o ekonomice, pak obchod mezi Ruskem a zeměmi v regionu v roce 2012 činil 16,3 miliard dolarů, zatímco v roce 2013 vzrostl na 18,6 miliardy. Pro srovnání obchod mezi Ruskem a USA na konci roku 2013 činil 27 miliard dolarů. Rusko dodává do latinskoamerických zemí především hnojiva, vojensko-technickou produkci, válcované kovy, elektrotechnická zařízení a nakupuje především zemědělské výrobky. Hlavním ekonomickým partnerem Ruska v Latinské Americe je Brazílie, obchod s níž v roce 2013 činil 5,5 miliardy dolarů [1].

Spolu s tím se jak v Moskvě, tak i v hlavních městech zemí Latinské Ameriky neustále mluví o tom, že úroveň ekonomických vazeb neodpovídá možnostem stran. S cílem dosáhnout průlomu v tomto směru by Rusko mělo rozšiřovat produktovou řadu dodávaného zboží do regionu, především vysokotechnologické produkce. Naléhavá je otázka investicí do Latinské Ameriky, bez čehož by Ruská federace těžko mohla v regionu konkurovat USA, Číně a zemím EU. Kromě toho je třeba vzájemně komunikovat v ekonomice nejen skrze ruské státní korporace, ale také stimulovat soukromé podnikání, které jen neochotně jde do vzdálené latinskoamerické země [2].

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také interakci v energetické oblasti, kde Rusko má celou řadu konkurenčních výhod. V rámci této politiky během latinskoamerického turné V. Putina byla podepsána smlouva s Argentinou o spolupráci v oblasti jaderné energetiky, smlouva na výstavbu čtyř bloků pro kubánské tepelné elektrárny, dokumenty o rozvoji ropných polí na Kubě i na šelfu. V nejbližší době společnost "Inter RAO" má v úmyslu se připojit ke stavbě vodní elektrárny v Argentině, v Brazílii bude "Rosněfť" v povodí řeky Solimões těžit uhlovodíky.

Latinská Amerika zažívá jedno z nejlepších období ve své historii. Samozřejmě, v regionu přetrvává značný počet problémů, zejména v oblasti veřejné bezpečnosti, nicméně odborníci se přiklánějí k tomu, že většina latinskoamerických zemí se bude ve střednědobém horizontu úspěšně rozvíjet. Role největších zemí Latinské Ameriky, především Brazílie, ve světových záležitostech, zdá se, také bude růst. Rusko, které podporuje úsilí Brazílie stát se stálým členem Rady Bezpečnosti OSN [3], může tento proces významně ovlivnit.

[1] Rozhovor pro latinskoamerickou agentutu "Prensa Latina" a ruskou agenturu ITAR-TASS. URL:http://www.kremlin.ru/news/46190

[2] Latinská Amerika požaduje zvláštní přístup. URL: http://interaffairs.ru/read.php?item=8263

[3] Rusko podpoří Brazílii jako kandidáta na stálé členství v Radě bezpečnosti OSN. URL: http://itar-tass.com/politika/1310706

Zdroj: https://riss.ru/analitycs/6055/




25 Komentářů k Zvláštnosti rozvoje zemí Latinské Ameriky v současné etapě a perspektivy rusko-latinskoamerických vztahů

  1. mikovec napsal:

    Kapitál rozpouští staré vazby a místo pestrých svazků přichází „chladná voda sobecké vypočítavost Nežijeme již ve světě, protože svět představuje určité uspořádání, a to se proměnilo v „zevšeobecněnou atomistiku“.

    Michael Hauser, Předmluva ke knize Alaina Badioua: První manifest za filosofii

    Brazilský ekonom Edmar Bacha razil pro Brazílii název Belindia, tím chtěl říci, že Brazílie jsou vlastně dvě země,“Belgie uvnitř Indie.“

    Jižní Amerika je svou kulturni, náboženskou, psycho-historickou a sociální realitou tak pestrá a Západu vzdálená, že z eurocentrického a egologického pohledu je nepochopitelná a nutně podhodnocená..Modernita, westernizace a ekonomický rozvoj bez rovnoměrného nebo predcházejícího kulturniho a spiritualního rozvoje způsobily spíše rozklad a předpoklady exploatace.. Západní pokrok přináší miliónové čtvrti chudých , často v předcivilizované podobě, nezvládnutelnou kriminalitu, narkomanii , dětskou prostituci a na venkově nevolnictví. Stavěly se bez plánu chaotické čtvrti v přerůstajících městech, která nemohla být dostatečně zásobována. Brazílie a Jižní Amerika se však začly probouzet.Vznikl BRICS, ALBA, Mercosur, Unasur, CELAC, Rada obrany Jižní Ameriky (O Conselho de Defesa Sul-Americano (Council of South American Defense - the Council has an advising body called the Center of Strategic Defencee Studies.[5]) , Banka Jihu. Zatímco jiné země postihla krize, Brazílie lehce proplouvala, uzavírala smlouvy,usilovala o členství v Radě bohů.. a posílila svou obranu “ viz Brazília vzdoruje plánu Colombia”. President Lula byl úspěšný doma i v cizině.Nebyl charismatickým visionářem jako Hugo Chavez, na rozdíl od něj nepřinášel nic nového, ale byl pohyblivým praktikem v rámci systému.Objížděl svět , uzavíral dohody a přijímal ocenění a vynamenání v množství hodném sovětského maršála.Korupce ovšem kvetla v mnoha barvách . Lula byl obviněn , že v rámci , Escandãlo Mensalão uplácel poslance aby získal jejich hlasy.pro jeho sociální zákony a Dělnická strana příjímala peníze od naftové společnosti Petrobras. Důkazy nejsou, ale důležité je aby Lula nemohl znovu kandidovat na funkci presidenta. V roce 2011se podrobil chemoterapii záleží tedy také na jeho zdravotním stavu, který politikům nebývá vždy přiznivý. Obžalován a odsouzen byl Lulův chefe da casa civil, José Dirceu de Oliveira e Silva, druhá osoba ve vládě, ten Lulu neobvinil......http://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/2017/02/brazilie-na-skluzu.html

  2. mikovec napsal:

    dodatky

    Přednostmi Latinské Ameriky jsou zdroje energie, nerostné bohatství a v budoucnu politicky i životně důležitá...voda. To ovšem znamená, že se nemůže vyhnout hře a tiché válce, ve které buď bude aktivním subjektem nebo pasivním objektem. Změny, ke kterým Latinské Americe dochází posilují také BRICS a jeho nejsilnější členy, Čínu a Rusko. Ti nejsou v regiónu žádnými novými příchozími. Ani jedna z obou zemí, pokud jde o geopolitiku, dávno neuvažuje v rámci pětiletek, ale dlouhodobé strategie a v Jižní Americe obě náchazejí vítající spojence a přátele.
    viz Stephen Blank, Russia in Latin America:Geopolitical Games in the US`s Neighborhood==========
    Což ovšem může konkrétně v případě Brazílie, v současnosti dosti necitelné k ekologickým hodnotám a původnímu obyvatelstvu, také znamenat, v lepším případě sotva napravitelné, z etického, eko-logického a kulturního hlediska negativní důsledky. V horším případě navíc vnitřní kolonializaci, následný bezohledný, ničivý, nastavovaný, státní kapitalismus a sociální implozi v důsledku přizpůsobování globálnímu Megasystému. Obrana před “monetary-techno-energy “ totalitarismem nemůže probíhat na vnucené rovině a úrovni , způsobem, který sám o sobě znamená etapové vitězství totalitarismu.

    Varování před neo-extraktivismem The New Latin American “Progresismo” and the Extractivism of the 21st Century zde
    http://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/2017_02_08_archive.html

  3. mikovec napsal:

    Ale jak tedy dál Brazílie?
    ANEB

    Prezidentka přijatelně Růžová
    nebo viceprezidentka, prezidentka, případně ministryně Zelená
    nebo prezident z vůle poražených ?

    Čili

    Revoluce zprava doleva, zleva doprava nebo ze středu kamkoliv?

    http://www.netsocan.cz/socan/num07814/amarina%20(1).html

  4. mikovec napsal:

    VOLBY V PERU PRO NEBUDOUCNO
    Aneb
    LOS GRINGOS V PŘEVLEKU !
    Čili
    ZRÁ DNÁ A KLUZKÁ ZÁKRUTA

    http://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/2016_06_06_archive.html

  5. mikovec napsal:

    Levá perspektiva » Prináší Spojenými státy rízená destabilizace Latinské Ameriky své plody?

    https://levaperspektiva.cz/clanky/prinasi-spojenymi-staty-rizena-destabilizace-latinske-ameriky-sve-plody/

  6. Pepi napsal:

    Dobry clanek,dekuji.

  7. petr napsal:

    Ale že to ruskému medvědovi trvalo než se rozhoupal k nějaké pořádné aktivitě. Číňan ho v tomto dávno předběhl.

    • Pepi napsal:

      Souhlas,Petre.Mozna taky nekoho bude zajimat ze v Jizni Americe ziji pomerne velke slovanske komunity,hlavne v Argentine a v Brazilii,Polaci,Rusove,Ukrajinci,Bulhari a dalsi.Tyto komunity si udrzuji svoje zvyky,rec i nabozenstvi.Dilma Rousef je puvodem bulharka.

      • houbeer napsal:

        Rus se musel postarat o sve lidi,nez mohl do zahranici-trebas tu j.am. Čína mela vyhodu.

      • mikovec napsal:

        Ve zmíněném státě a městě São Paulo žijí Brazilci rozličného původu, podobně jako v New York City Severoameričané. Celkem jde asi o 100 národností -Italové, Portugalci, Afričané, Arabové (většinou křestané), Němci, Japonci, Čínané, Židé, Bolivijci, Řekové, Korejci a 89 dalších. Samozřejmě v celé Brazílii žijí Brazilci rozličného původu, protože Brazílie je po USA největši americkou přistěhovaleckou zemí. Rozdíly mezi regiony i etnickými skupinami jsou velké. Kulturně je Brazílií hodně. Coby ukázka národnostní původ známých osobností. Brazílie má v Americe po USA nejvíce přistěhovalců. V Brazílii kupř. žije největší japonská komunita mimo Japonsko, většina v São Paulo, kde jejich čtvrť Libertade na Japonsko upomíná, a ve státě Paraná. Japonští Brazilci nikkei burajiru-jin, nipo-brasileiros jsou však plně a zcela Brazilci, ač jim nebylo v Brazílii vždycky dobře. Kdo chce vědět něco více o šintoismu v Brazílii a brazilském budhismu, ať si přečte tyto velmi informativní studie.

        Japonci mají v SP i vlastní TV program. Bez nich by město a země jednoduše nebyly čím jsou. São Paulo se rovněž přelo s New Yorkem, které je největší italské město po Římu. Italové, kteří žijí v jižní Brazílii, jsou přečasto vinaři a umí. Celkově je v Brazílii asi 25 milionů Italo- brazilieros, a jednoduše a nepochybně sem patří. Početní jsou v SP Arabové, povětšinou z Libanonu, Syrie, Palestiny; katolíci, pravoslavní, členové Syrské Orthodoxní církve(miaphysité) i muslimové, většinou sunnité. Je jich v Brazílii celkově asi 10 milionů, Libanonců dokonce více nežli v Libanonu. Ovlivnili brazilskou kulturu nepřehlédnutelně a bez nich by Brazílie byla neúplná. Relativně početná je židovská komunita Judeu Brasileiros (יְהוּדִי ברזילי) . , která má v São Paulo TV program Salom Brazil.

        Ostatně ve městě Recife je nejstarší synagoga v celé Americe, to jest Jižní i Severní. Mnozí z nich našli v Brazílii azyl za 2. světové války. Bohužel, ale očekávaně, izraelsko-arabský konflikt, osud Palestinců, včetně nedávného masakru v Gaze, vyvolávají pochopitelně určité napětí. Nemalá je komunita německá, neboli teuto-brasileiros či germano-brasileiros, snad až 18 milionů. Jejich města a vesnice jsou jednoznačně rozlišitelné. Za vlády generála Getulia Vargase v době 2. světové války byli stejně jako Japonci persekvováni. Mluvit německy mohlo znamenat vězení i mučení. Japonci byli, tak jako v USA, dokonce internováni. Známá a typická brazilská snášenlivost a umění kompromisů nebyly vždy bezpodmínečné, obzvláště Velké Lampasy měly občas militérně zúžený pohled.

        Dnes je německo-brazilská kultura poněkud na ústupu, k velké, nenahraditelné škodě Brazílie. Alespoň, že hodně známých brazilských modelek je teuto-brazileras. Byli i tací, jako Holanďané, kteří se dokonce pokusili z "urvané" části, takřka poloviny Brazílie, utvořit Nové Holandsko. Holanďané v Brazílii prohráli a to je dobře. Tvrdost a nadýmání, od věčnosti pro věčnost i časnost předurčených, především tehdy opravdově kalvínských kapitalistů, by brazilský půvab rozkopala. Na druhou stranu, prý žádná země kromě Říše Římské neměla tolik otroků jako Brazílie. Nějaká holandská menšina však zde stále existuje, především ve státě Pernambuco, odkud pochází i prezident Lula. Ten ovšem s Holandskem nemá nic společného.

        Ze Slovanů jsou nejhojnější Poláci, ti prchali z Carství ruského i pozdějšího Sovětského protektorátu. Přednost tropům před ledem, sněhem, temnotou a blízkostí ruského medvěda dali Finové, kterých je tady dnes zhruba 90 000. Ani Švýcaři a jejich čokoláda nechybí. Rusů, neboli Russo Brasileiros, http://en.wikipedia.org/wiki/Russians_in_Brazil je v Brazílii, především jižní a jihovýchodní, asi 200 000 , Srbů okolo 10 000, Chorvatů asi 145 000 ( bývá uváděno také pouze 128 000), odhadem žije v Brazílii 1 800--5 000 Bulharů, včetně Bulharů bessarabských, bulharských Arménů a Židů, hlavně v Rio de Janeiro, São Paulo, Porto Alegre a Belo Horizonte. Řekůneboli Greco-brasileiros či Heleno-brasileiros je asi 25 000 nejvíce právě v SP, 45 000 Makedonců, Slovinců 1 500. Úředně zaručený počet Slováků se mi doposud nepodařilo zjistit. (Podrobněji Ján Vrtielka, Slováci v Brazílii a v okolitých štátoch a Ivo Barteček, Češi a Slováci v Jižní Americe.) Kdo chce o lidu Brazílie vědět ještě více, ať si přečte vynikající knihu Darcy Ribeiro Povo Brasileiro, existuje též coby dokumentární film a DVD s anglickými titulky, nebo ať se podívá na Ethnics group in Brazil; a na závěr této části náboženský festival v září 2006 jako ukázka afrobrazilské kultury a cítění.

        Předkové dnešních Afro-brazilců do Brazílie přišli, přesněji byli dovlečeni, tak jako do jiných křesťanských zemí, coby otroci. Jednalo se hlavně o původní etnické skupiny Igbo, Yoruba, Ewe, Fon a Bantu. V některých statistikách jsou však mezi Afro-Brazilce zařazeni i tzv. Pardos, doslovně Hnědí, kteří jsou evropsko-afrického původu nebo evropsko -- amerindiánského. Dle vzhledu by mnozí z nich mohli být klidně považováni za zcela neafrické až, dle terminologie severoamerických statistik, caucasians. Pokud jde o původní obyvatele -Indiány, o těch příště. Jen tolik: Jezuité, v Česku stále viděni jiráskovsky coby ztemna koniášové a knížek českých nepřátelé lítí, mají značné zásluhy na jejich záchraně.

        A jsou zde i jiní a další. Pochopitelně zde žijí i Češi. Cestovatelství a světoběžnictví je stará a typická česká nemoc, téměř stejně jako zápecnictví. Pro jedny začínala cizina za humny a za tratí, pro jiné končila vlast za mořem. Jiní šli do světa za obchodem, svobodou či šířením víry, z bídy, z důvodů zpytáckých i mastňáckých, nebo pro zveličení Impéria. Češi hodně často jenom tak, "Ach vy cesty bez cíle, vy cesty dálkou opilé". Jsme tudíž i "na řece Amazonce, která nemá počátku ni konce", jak praví klasik-básník. Počet českých cestovatelů literárně činných, nebo jako zábřežský Eskymo Welzl, gramotným přístupných, je nemalý a čtou se dobře.

        Do Brazílie nás však proniklo málo. Podle informací ministerstva zahraničí je v Brazílii asi 3 000 krajanů, ve skutečnosti je jich ale víc. Češi žijí roztroušeni po celé Brazílii. Existují tam tři krajanské spolky. Je to Česko-brazilská kulturní unie v Sao Paulu, která má asi sto členů, spolek Česká a slovenská kulturní dílna ve městě Batayporá ve státě Mato Grosso do Sul v centrální Brazílii a Česko-brazilská kulturní asociace v Porto Allegro v nejjižnějším brazilském státě Rio Grande do Sul, která má 120 členů. Přistěhovalců, kteří do Brazílie přišli z českého území, je ovšem víc. Nejsou to jen Češi, jedná se i o české Němce, kteří odcházeli z pohraničí. Jeden badatel, který se těmito otázkami zabývá, soudí, že do první světové války přišlo z území Čech a Moravy do Brazílie asi 10 000 osob. (Článek: V Brazílii je až 10 000 osob českého původu, říká česká učitelka AnežkaVeselá-Santos.) Mají zde své organizace - adresy zde.

        Hodně Čechů je v Santa Catarina, Paraná a Rio Grande do Sul. Do těchto států přišli ponejvíce v 19. století a byli menšinou v krajích osídlených Němci a Poláky. V Santa Catarina se usídlili Vale do Itajaí a severních částech státu, tj.v Joinville,São Bento do Sul a Mafra. V Rio Grande do Sul to jeSerra Gaúcha (především město Nova Petrópolis), a v Missões. Ve státě Paraná, v Rolândia a Londrina. Santo Antônio do Capivari, město ve státě Rio de Janeiro, změnilo své jméno na Lidice.

        Nejznámější brazilští Češi jsou František Lorenz , Fred Figner, Jan Antonín Baťa, Jan Nepomuk Kubíček, prezident Juscelino Kubitschek de Oliveira, Lavínia Vlasak, Otto Richard Gottlieb, Tomas Valdemar Hintnaus, Valentin Stansel, Vaslav Veltchek, Vilém Flusser, Vladimir Kubik, Walter Smetak. František Lorenz je jedním z prvních esperantistů a významný propagátor jazyka Esperanto Brazílii. Nova Petrópolis (v jižní Brazílii) je sesterským městem Jablonce nad Nisou. Bataiporã a Bataguassu jsou města ve státě Mato Grosso do Sul osídlená českými přistěhovalci vedenými J.A. Baťou.

        O Češích v Brazílii chystají knihu Kamil Pilatík a Jindřich Štreit. Pan Pilatík mi o tomto projektu napsal:

        - See more at: http://blisty.cz/art/48441.html#sthash.hMUg75PW.dpuf

  8. Pepi napsal:

    Mikovec-dekuji vam za moc dobry prispevek.Co se tyce Juscelina Kubitska tak podle Wikipedie to byl Rom puvodem z Jiznich Cech,ale na tom nezalezi.V Brazilii ziju.Miluji tuto zemi a jeji lid a prirodu.Potesilo me ze se zde obevily vase prispevky.Jinak se zde totiz obevuji pomerne casto komentare popisujici Brazilii jako nejakou odnoz Zimbabwe a nazivajici Brazilce lidoopy atd.

    • proud napsal:

      Ano,jeste bude veselo,lidoopove jdou na ztec: http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2987-utajena-zprava-nemecke-rozvedky-sest-milionu-imigrantu-pred-branami-eu-britsky-spisovatel-pat-condell-ceka-nas-vazne-krveproliti-eu-za-to-bude-plne-zodpovedna-nejzaostalejsi-a-nejnasilnejsi-kultura-prichazi.htm ,nepoucili jsme se,nasi davni predkove ty co se spustili s degradovanejma lidma(lidoopama) hubili,pak je jen humanne vyhaneli a ted se nam vraceji premnozeny se zvirecima pudama zpatky........jako bumerang!

      • proud napsal:

        Doufejme ze ve stredni a jizni americe je situace lepsi a nastoupili tam cestu zpatky k cloveku...............

        • Pepi napsal:

          Mily proude,ty se od toho PC neodtrhnes ani na minutu.To nemusis jist ani pit,ani na WC.Clanek je o Jizni Americe,ne o africkych a arabskych migrantech do Evropy a uz vubec ne do Ceska.'
          Jestli tak nahodou nejsi ty sam degradovany lid nebo neco podobneho.

          • proud napsal:

            My dva se tusim hadat nemusime,natoz spolu diskutovat,tos dokazal uz svejma predeslejma odpovedma a pohledem na svet i postojem k nemu! Divil by ses jak se hejbu,mam to dobre zarizeny,bydlim primo na svoji zahrade,neveril bys co vsechno pritom stiham ;-)

          • proud napsal:

            A neplet se,bejt tam takova paseka jako v ty Africe a podarit se nejakymu imamovi zdejsi zblbnout a zfanatizovat a neziskovkam je verbovat "za lepsim",nebyl by vubec zadnej rozdil!

            • Pepi napsal:

              V tom mas zcela pravdu Proude jenze to se da v podstate rict o jakekoliv zemi sveta a neky v tom nemusi byt ani imamove jen nekdo s podobnou mentalitou.Ja Brazilii obdivuji protoze tak obrovska zeme spolu v podstate drzi pospolu a hodne toho dokazali-kultura,sport,industrie,spiritualita,v podstate i sobestacnost v potravinach,medicina-jedni z nejlepsich chirurgu sveta.Samozrejme vim i o problemech teto zeme-kaceni Amazonie,kriminalita,atd.
              Jen tak na okraj- pres to ze jsem bily gringo,nikdy nikam nechodim ozbrojeny ani nevlastnim zadnou zbran,a nikdy mi nikdo nevyhrozoval ani mi nic neukradl,ani mym pratelum z Evropy,kteri me obcas navstevuji.

              • proud napsal:

                Jsem rad ze jsme se jednou v necem shodli.K ty zbrani,neznam pomery,stejny jako v USA urcite nebudou,ani jenom podobny.Ale jestli se tam chodi ozbrojeny,ja bych ji nosil,protoze kdyz je nosej mistni,urcite vedi proc a je jim jasny,ze by ji nechteli,ale mohli potrebovat a nemeli ji jen jednou,nejspis by druhou sanci nedostali,proto je lepsi ji mit a nepotrebovat,nez nemit a potrebovat ji byt jenom jednou...........

                • proud napsal:

                  Zbrane samy o sobe je extra tema a zalezi na filisofii kazdyho jedince.Optimalni je kdyz je clovek sam zbrani,v pripade potreby,ale to je malo z nas,zalezi na postoji,osobnim rozhodnuti,mire zodpovednosti k ostatnim,vlastni discipliny a podobne.Moje filosofie je ze kazdej ma nejakou zbran mit a kazdej ma nejakou zbran nosit kvuli darebakum,ne pro potechu nebo honeni si ega,a kdyz nejakou ma,musi s ni umet dobre zachazet! Mas nuz,nauc se s nim bojovat,mas spicatej klacek,nauc se s nim,mas pistoli,nauc se s ni.Osobne strelny zbrane nenosim,kdyz jsem lovil,nosil jsem je do lesa,nebo jsem si ji bral na nebezpecny mista kde ji mel takrka kazdej.Ale co znova zduraznim,bejt ozbrojenej znamena bejt disciplinovanej a mit zodpovednost k ostatnim!!! Mam li zbran,taham ji jen kdyz jsem si jistej ze ji pouziju(musim pouzit)!!!Jinak ji mam jak se rika "aniz bych si to uvedomoval",stejne jako boty na noze.

                • Pepi napsal:

                  Proude ja osobne nic proti zodpovednemu vlastneni zbrani nemam.V Brazilii je to dovolene,po lidovem referendu.Stejne tak tam neni trest smrti,rovnez po hlasovani lidu,s cimz rovnez souhlasim.Ja zbran nenosim nikoliv z nejakeho presvedveni ale jen proto za jsem se k tomu tak nejak neodhodlal,a nikdy me nikdo neotravoval krome nejakych ozralu v autobuse a pod.kteri po me zadali zda bych jim nezaplatil palenku z cukrove trtiny-pingu a pod.Nikdo mi nehrozil nasilim i kdyz jim doslo ze jsem cizinec,nikdo mi nenadaval ani nehrozil.

                • proud napsal:

                  V pohode,tvoje vec,kdyz se na ni necejtis,je lepsi kdyz ji nemas.I kdyz je to diskutabilni,protoze je to lepsi pro ostatni a kdyz zijes na bezpecnym miste je to i tak nejak zbytecny.Na ozrali v autobuse by ji vytahl jen idiot kterymu by ani nepatrila do ruky.Ale pro trest smrti(nerikal bych tomu trest,ale opatreni pro zachranu tech normalnich) jako vyjimecnej,jsem,je bohuzel potrebnej.Jenze tady se zase bijou dve zla,moznost trestu smrti a zkorumpovana spravedlnost,oboje je potreba vyresit.

    • mikovec napsal:

      zdravim vas krajane

  9. kingsjone napsal:

    Dobrý den Moje jméno je DENNIS MARK Chci poděkovat kingsjonecompany
    Za to, že mi pomohl s půjčkami ve výši 700.000.00kč poté, co jsem byl podvodníkem

    Forsolong. Pokud máte zájem o skutečný úvěr, kontaktujte ho prosím

    Může vám také pomoci. Jeho úvěr není
    Vezměte si dlouho. Během 24 hodin byla moje půjčka již v mém účtu

    Naléhavá a důvěryhodná půjčka by se s ním měla kontaktovat, je to poslaný Bůh a dobrý

    Osoba jeho email je: kingsjonecompany@gmail.com
    S radostí sdílet toto svědectví na internetu
    Protože mi pomohl. Jestli opravdu potřebujete pomoc, aniž byste byli podvodní
    Správná půjčka společnosti
    Kontakt: kingsjonecompany@gmail.com

    Prosím, vraťte se ke mně s následujícími informacemi:

    Celé jméno:
    Stáří:
    Pohlaví:
    Domovní adresa:
    Telefon:
    Město:
    Stav:
    Země:
    Obsazení:
    Stav:
    Národnost:
    Požadovaná částka:
    Účel úvěru:

    Čekám na odpověď co nejdříve. Pokud máte otázky, prosím

    Neváhejte se zeptat.

    s pozdravem

  10. jan nowak napsal:

    Já nej_muji se : Čurijo Márijo.. atd. Ernest-Ferdinando
    .. a jest mě 137 roků. Mohlo mi být 138 , ale byl jsem rok nemocen : ))

    * pohlawí je staré stejně
    * staw země - ANO obsazení
    * obsazení - hercema a hérečkama
    * národnost - reptilian
    * částka - 666 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 £
    (nebo w rublach)
    účel - potom je ti guwno : /

    S pozdrawem POŠLI IHNED !!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!