loading...


Odhalené chemtrails: Skutečně nový projekt Manhattan – 1. část

chemtrails-exposed“Národ, který se jako první naučí přesně zakreslovat dráhy pohybu vzdušných mas a řídit dobu a místo srážek, bude vládnout zeměkouli” – generál George Kenney při svém projevu k absolventskému ročníku MIT (Massachusettský technologický institut) roku 1947. Máme nesporné důkazy o existenci globálního projektu ovlivňování počasí, který se v současné době projevuje v chemtrails (chemických pásech) často pozorovaných na dnešní obloze. Tyto důkazy je možno přezkoumat v obsáhlém výkladu autora: Odhalené chemtrails: Nový projekt Manhattan.

Z důkazů uváděných v knize Odhalené chemtrails vyplývá, že tento globální projekt ovlivňování počasí se zrodil z původního projektu Manhattan v době 2. světové války. Oba tyto projekty patří mezi gigantické, přísně tajné vědecké plány. Oba představují problém pro fyzikální vědu. Slavní fyzikové projektu Manhattan nesčetněkrát přirovnávali sílu atomových bomb k síle bouří. Mnozí přední vědci, kteří pracovali na původním projektu Manhattan, se později pustili do práce na ovlivňování počasí a v atmosférických vědách. Muži jako Edward Teller, Ross Gunn, Donald Hornig, Vannevar Bush, Bill Nierenberg a John von Neumann jsou všichni známí pro svou účast na práci v ovlivňování počasí a v atmosférických vědách. Dnešní geoinženýři jsou v pořadníku na slyšení v Kongresu, kde volají po novém projektu Manhattan, ve kterém bychom byli sprejováni chemickými látkami.

Tento článek přináší ještě více důkazů o propojení starého projektu s novým. Tyto nové souvislosti vyplývají nejen z původního projektu Manhattan, ale i z činnosti Radiologické laboratoře Massachusettského technologického institutu (MIT Rad Lab). Mnozí vědci v projektu Manhattan pracovali i v této válečné radiologické laboratoři. Informace zde uváděné také poskytují další důkazy pro tvrzení, že Massachusettský technologický institut je hlavním nositelem výzkumu a vývoje v tomto globálním projektu ovlivňování počasí.

Tento článek je výsledkem dlouhodobého zkoumání éry Velké vědy, původního projektu Manhattan, MIT Rad Lab v době 2. světové války a mnoha dalších témat. Z tohoto článku poznáme, jak vojensko-průmyslovo-vědecký komplex vzniklý v 2. světové válce umožnil vývoj technologií, které se staly nedílnou součástí globálního projektu ovlivňování počasí, jejž autoři nazývají Novým projektem Manhattan. Tento esej slouží k podpoře tvrzení, že chemtrails tak často vídané na dnešní obloze jsou součástí ultragigantického a supertajného globálního projektu ovlivňování počasí, který je bez nadsázky novým projektem Manhattan.

 

Období před Rad Lab

Již Nikola Tesla (1856-1943) pravděpodobně vymýšlel plány na ovlivňování počasí pomocí elektromagnetické energie, které nakonec přerostly v to, co autor nyní nazývá Novým projektem Manhattan (NMP). Přestože autor není schopen ověřit si přímé dokumentární důkazy, které by mu odkryly karty, nepřímé důkazy toto tvrzení silně podporují.

Tesla vykonal spoustu teoretické práce v oboru ovlivňování počasí a specificky se zaměřoval na využívání směrované energie pro manipulaci s atmosférou. Bernard Eastlund (1938-2007), vynálezce dnes nejvýznamnějšího, výkonného a všestranného generátoru elektromagnetické energie (Projekt aktivního vysokofrekvenčního zkoumání aurorální (polární) atmosféry neboli HAARP), připisoval jeho technologický základ právě Teslovi. Po celém světě je nyní mnoho takzvaných ‘ionosférických zářičů’, které se využívají pro manipulaci s počasím jako součást NMP. Kromě toho po Teslově smrti bylo obrovské množství výsledků jeho práce (za zmínku stojí nejvíce jeho vědecká dokumentace a přístroje) zabaveno vládou USA. Mezi těmito konfiskovanými dokumenty mohly být i prvotní plány Nového projektu Manhattan. Časově to souhlasí. Jak uvedeno výše, Tesla zemřel v roce 1943, a o pouhé tři roky později Bernard Vonnegut (který se později pustil do prvních terénních pokusů s NMP) současně se dvěma dalšími vědci od General Electric (GE) zahájili vědeckou éru kontroly počasí a Nového projektu Manhattan. Více než tři roky od Teslova úmrtí do proslulého vykročení GE byly více než dostatečně dlouhou dobou na přezkoumání Teslových materiálů a stanovení směru budoucího vývoje. MIT Rad Lab byla tou dobou už dobře zapracována do souvisejících technologií.

Nejvíce pikantní na tom však je to, že vědecký expert pověřený přezkoumáním posmrtně konfiskovaných dokumentů Nikoly Tesly byl člen Řídícího výboru a náměstek ředitele Radiologické laboratoře jménem John G. Trump (1907-1985). John G. Trump překládal Teslovy dokumenty pro naši armádu z vědeckého jazyka do angličtiny. Naše armáda naopak rozhodovala, které Teslovy myšlenky mají vojenský význam a tudíž si zaslouží další výzkum. John G. Trump dále pokračoval v kariéře jako šéf britské pobočky Radiologické laboratoře MIT. Pokud je Vám jméno povědomé… ano, John G. Trump byl strýc dnešního prezidenta Spojených států Donalda J. Trumpa. Své druhé křestní jméno ‘John’ dostal prezident Trump právě po něm.

Foto: John G. Trump

Foto: John G. Trump

 

Radiologická laboratoř Massachusettského technologického institutu

Foto: Typický den v Rad Lab

Foto: Typický den v Rad Lab

Vědci v MIT Rad Lab vyvinuli prototypy technologií, které se od té doby staly podstatnými součástmi dnešního NMP. V Rad Lab konkrétně získaly význam první krůčky v oboru ionosférických zářičů a řízení letového provozu. Tyto technologie zahrnují kreativní využití elektromagnetické energie. Kreativní využití elektromagnetické energie aplikované v úsilí 2. světové války, v tom spočívalo hlavní poslání Rad Lab.

MIT Rad Lab byla v provozu v letech 1940 až 1945 a byla rozlehlá. Před koncem války zaměstnávala Rad Lab téměř 4000 lidí. John D. Rockefeller Jr. upsal MIT Rad Lab ze svých peněz půl milionu dolarů. V posledním roce své činnosti Rad Lab pracovala s denním rozpočtem asi 125.000 USD, což odpovídá téměř 4 milionům dolarů měsíčně. V roce 1945 bylo ve štábu MIT Rad Lab zastoupeno šedesát devět různých akademických institucí. Vyráběla 150 radarových systémů. Ke konci války dosáhly dodávky radarových zařízení Rad Lab ozbrojeným silám objemu 3 miliardy dolarů. V přepočtu na dnešní měnu to činí 40 miliard dolarů, což je o 10 miliard víc než cena původního projektu Manhattan.

Mnozí vědci, kteří pracovali na původním projektu Manhattan, se angažovali i mimo Rad Lab. Slavní vědci projektu Manhattan Kenneth Bainbridge (1904-1996), Jerrold Zacharias (1905-1986), a Robert Bacher (1905-2004) byli všichni členy Řídicího výboru Rad Lab.

MIT Rad Lab se zrodila z instituce jménem Komise pro mikrovlnné záření Výboru pro výzkum národní obrany (NDRC). Tato Komise pro mikrovlnné záření byla součástí divize NDRC vedené slavným vědcem a prezidentem MIT Karlem Taylorem Comptonem (1887-1954). Karl Compton mimoto pracoval v Prozatímním výboru, který dal prezidentu Trumanovi doporučení ohledně použití nově vyvinuté atomové bomby. Jeho bratr Arthur Compton (1892-1962) pracoval jako vědec v projektu Manhattan. V krátkosti uvedeme ještě další informace o NDRC:

Na příkaz Karla Comptona předsedal Komisi pro mikrovlnné záření NDRC muž jménem Alfred Lee Loomis (1887-1975). Alfred Loomis se později také stal spoluzakladatelem Rad Lab. Oficiální historik v druhé světové válce James Phinney Baxter napsal vynikající knihu s titulem Vědci proti času, ve které fundovaně popisuje vznik Komise pro mikrovlnné záření. Baxter píše:

Když byl ustaven Výbor pro výzkum národní obrany, první požadavky ozbrojených sil na výzkum NDRC byly kladeny na základní výzkum velmi vysokých frekvencí a studie pulsního vysílání. Vojenské letectvo hledalo řešení problémů s mlhou a zajímalo se o možnosti bombardování přes oblačnost. Karl Compton, šéf divize D, neprodleně ustavil sekci pro studium aplikací mikrovln (rádiové vlny s délkou 10 cm a méně) v detekčních zařízeních. Tuto sekci D-1, později přejmenovanou na Divizi 14 NDRC, vedl Alfred L. Loomis, newyorský právník a pionýr v oboru mikrovln. Pracovali v ní vědci a inženýři rekrutovaní z amerických univerzit a průmyslových koncernů, kteří ve vývoji mikrovlnných technik odvedli nejvíc práce. Komise pro mikrovlnné záření, jak se obecně nazývala, pokračovala v činnosti s nepatrnými personálními změnami po celou válku.

Z Komise pro mikrovlnné záření NDRC se pak vyvinula MIT Rad Lab. V polovině roku 1940 skupina britských vědců a činitelů v čele s mužem jménem Henry Tizard vyjednala dodávku svého prototypu revolučního krátkovlnného radaru do Ameriky. Tato akce byla známa pod jménem ‘Tizardova mise’. Výměnou za tuto technologii USA přislíbily vývoj a výrobu. Britové potřebovali radar pro své válečné úsilí v boji s Německem, stejně jako USA. Na konci roku 1940 Komise pro mikrovlnné záření jednomyslně odhlasovala výstavbu zařízení pro vývoj a výrobu při Massachusettském technologickém institutu. Výzkum byl podle kontraktu mezi NDRC a MIT zahájen 10. listopadu 1940 v zařízení, které brzy přijalo název Radiologická laboratoř. Slavný fyzik Ernest O. Lawrence (1901-1958), který propůjčil své jméno Lawrencovým národním laboratořím v Livermore a pracoval na Projektu Manhattan, již od počátku nabíral fyziky, včetně ředitele laboratoře Dr. Lee DuBridge (1901-1994). Dr. E. G. ‘Taffy’ Bowen (1911-1991) z Tizardovy mise se stal členem štábu jako britský styčný důstojník.

Rad Lab vyvinula a vyrobila radarové systémy a systémy radarového typu a uzavřela smlouvy na výrobu radarových stanic (vysílač a přijímač) s pěti průmyslovými koncerny: Raytheon, General Electric, Radio Corporation of America (RCA), Westinghouse a Philco & Sperry.  Raytheon nyní pravděpodobně ovládá elektromagnetický segment Nového projektu Manhattan, zatímco General Electric má nesčetné vazby na NMP. MIT má dlouholetou a bohatou tradici ve spolupráci s průmyslem.

MIT Rad Lab nejvíce vešla ve známost svým vývojem palubního leteckého radaru, který umožnil spojeneckým stíhačům odhalovat pod hladinou německé ponorky zvané U-booty. Před nástupem tohoto palubního radaru německé ponorky poměrně beztrestně potápěly spojenecké lodě. Radar vyráběný v Rad Lab umožnil našim chlapcům rozstřílet jejich U-booty na cucky, znovu získat námořní převahu a zajistit bezpečnou plavbu spojeneckých konvojů. Rad Lab vyvinula množství dalších technologií, které měly výrazný podíl na vítězství našich vojáků, včetně nanejvýš efektivního palubního radaru pro ponorky na pacifickém bojišti. Jak již bylo mnohokrát napsáno a řečeno: atomová bomba pouze ukončila válku, radar ji vyhrál.

S koncem války byla Rad Lab zavřena a lidé, kteří v ní pracovali, našli zaměstnání v jiných podnicích obrovského, nově vytvořeného vojensko-průmyslovo-vědeckého komplexu. Po rozpuštění svého personálu byla MIT Rad Lab oficiálně zrušena k poslednímu dni roku 1945, aby se následujícího dne (prvního dne roku 1946) úředně znovu zrodila pod názvem Basic Research Division (Divize základního výzkumu). O šest měsíců později se Basic Research Division znovu připojila k MIT jako subdivize nově ustavené Laboratoře pro elektronický výzkum (RLE).

Stojí za zmínku, že Rad Lab i pozdější RLE sdílely v prostorách campusu MIT stavební objekty s Úřadem pro námořní výzkum (ONR), protože ONR má četné vazby na Nový projekt Manhattan.

 

LORAN/SS Loran

Dnes se elektromagnetická energie vyzařovaná pozemními anténami zvanými ‘ionosférické zářiče’ využívá k ovlivňování atmosféry a tím ke změně počasí. Právě využíváním elektromagnetické energie se Nový projekt Manhattan liší od konvenčního průmyslu očkování mraků. Největší ranné kroky vývoje technologií, na jehož konci vznikly dnešní ionosférické zářiče, se uskutečnily právě v MIT Rad Lab. Ionosférické zářiče vznikly ze systému vyvinutého v Rad Lab pod názvem Long Range Navigation (Navigace s dlouhým dosahem) neboli LORAN. Bližší informace o ionosférických zářičích a jejich roli v NMP je možno čerpat z předešlého autorova článku “Kouřící zbraň: Souvislost mezi HAARP a Chemtrails”.

V období Rad Lab se Velká věda vážně zabývala odrazem radiových vln od ionosféry. Před systémem LORAN tento obor nejvíce obohatili Nikola Tesla a Guglielmo Marconi (1874-1937), později pak vědci Gregory Breit (1899-1981) a Merle Tuve (1901-1982). Jak jsme poznali, Nikola Tesla byl pravděpodobně otcem Nového projektu Manhattan. Merle Tuve byl ředitelem divize zemského magnetizmu v Carnegie Institution. Carnegie Institution má četné vazby na NMP. Koncept LORAN jako první navrhl výše zmíněný Alfred Lee Loomis. Než tento článek skončí, dozvíme se o záhadném p. Loomisovi ještě mnohem více.

Práce na vývoji LORANU původně probíhaly v organizaci zvané Loran Group a později v Navigační skupině radiologické laboratoře MIT. Loran Group začínala jako podvýbor Výboru pro mikrovlnné záření při Výboru pro výzkum národní obrany (NDRC), nikoliv jako součást MIT Rad Lab. Na počátku 40. let 20. století byla Loran Group založena a řízena mužem jménem Melville Eastham (1885-1964). Členy Loran Group byli slavní vědci jako Donald G. Fink (1911-1996), J. Curry Street (1906-1989) a Julius Adams Stratton (1901-1994), kteří se na její činnosti významně podíleli. Začátkem léta 1941 projekt LORAN spadl pod Rad Lab, když jej převzala Navigační skupina radiologické laboratoře MIT. Fink a Street pokračovali v práci na projektu po odchodu p. Easthama do penze.

Systém LORAN pracoval na principu elektromagnetických signálů vysílaných z více pozemních vysílačů do přijímacích stanic v letadle nebo na lodi, s jejichž pomocí bylo možno určit polohu a azimut plavby lodi; byla to svého druhu goniometrická metoda. LORAN umožňoval navigátorovi lodi určit její polohu a azimut a podle toho volit další směr plavby.

Systémy LORAN nevyužívaly vždy radiové vlny odražené od ionosféry. To se dělo pouze v noci. V případě elektromagnetických signálů, které zhruba kopírovaly zemský povrch, šlo o LORAN s ‘přízemní vlnou’. Takový provoz běžel v denních hodinách. V noci systémy LORAN a jejich operátoři využívali odrazu vln od ionosféry, čímž vznikl tzv. ‘Synchronizovaný LORAN s prostorovou vlnou’ neboli ve zkratce ‘SS Loran’. SS Loran měl daleko větší dosah než Loran s přízemní vlnou. Vysílání s přízemní vlnou běželo ve dne, zatímco SS Loran se provozoval v noci, protože pouze v noci má ionosféra dostatečné odrazové vlastnosti, ve dne nikoliv. Radioamatéři využívali tento princip po mnoho desetiletí. Začátkem léta 1941 proběhly s SS Loran úspěšné terénní zkoušky mezi městy Montauk ve státě New York a Sprinfield v Missouri, vzdálenými ca. 1900 km.

Obr. 3-4: Přízemní a prostorová vlna – Loran s přízemní vlnou a SS Loran

Obr. 3-4: Přízemní a prostorová vlna – Loran s přízemní vlnou a SS Loran

V polovině roku 1942 terénní zkoušky LORANu probíhaly velmi úspěšně a díky tomu se projekt dočkal velkého přísunu financí, dostupnosti a další podpory. Dříve v tomto roce vstoupil do projektu námořní styčný důstojník kapitán L.M. Harding. V té době vědci z Navigační skupiny radiologické laboratoře již úspěšně vysílali signály SS Loran z Fenwick Island ve státě Delaware na Azory na vzdálenost přes 6400 km. Britská a kanadská vláda a armáda na projektu široce spolupracovaly.

V polovině roku 1942 byl také vývoj přijímačů SS Loran na palubách letadel, který do té doby probíhal v General Electric, převeden do Letecké radiové laboratoře spojařského vojska v Wright Field. General Electric i Wright Field (nyní základna vojenského letectva Wright-Patterson) jsou rozsáhle propojeny s Novým projektem Manhattan. Ačkoliv první přijímače LORAN vyráběla samotná Rad Lab, masová produkce přijímačů nastala až v Americké rozhlasové společnosti (RCA).

V roce 1943 byl LORAN plně zprovozněn v severním Atlantiku. 1. ledna 1943 převzala výše zmíněné stanice Fenwick a Montauk Pobřežní stráž USA (USCG). V červnu toho roku byly na USCG převedeny i vysílače na Labradoru, Newfoundlandu a v Grónsku. Pro zajištění stálé vojenské navigační služby pak USCG (ve spolupráci s vojenským námořnictvem a Rad Lab) začala provozovat tyto stanice 24 hodin denně. V této době byl LORAN běžně schopen vysílat ve dne na lodi vzdálené až 1120 km a na vzdálenost až 2240 km v noci. V roce 1945 Kanaďané a Britové společně s Američany (spojenecké síly) provozovaly celý řetězec vysílačů, které zaručovaly pokrytí signálem LORAN od severního Atlantiku až po Karibik. Ke konci 2. světové války byly systémy LORAN provozovány také po celém severním a západním Pacifiku a na Dálném Východě a pokrývaly území od Aljašky po Japonsko, dále až do prostoru Čína-Barma-Indie a ještě dál do Východní Indie. Ke konci války systém LORAN pokrýval signálem tři desetiny zemského povrchu.

Vývoj systému SS Loran dále pokračoval vývojem ‘zahorizontálního’ (OTH) radaru. Dnešní ionosférické zářiče jsou přímými následovníky OTH radarů, takže jsou zprostředkovaně i přímými následovníky SS Loran. Vysílače OTH radarů důmyslně vysílají prostorový signál, který se odrazí od ionosféry a pak zasáhne cíl. Ten vyšle svůj ozvěnový signál přes ionosféru zpět k vysílači. Tímto způsobem je možno snímat objekty na vzdálenosti tisíců kilometrů. Technologie OTH radarů byly poprvé vyvinuty v 50. letech minulého století. Kansas jsme už dávno opustili.

 

Řízení letového provozu

“Vidím vojenské letectvo bez lidské obsluhy… které bude vybudováno kolem vědců – kolem chlapů s citem pro techniku.” – Vannevar Bush

Dnešní systémy řízení letového provozu Nového projektu Manhattan jsou velmi pravděpodobně následovníky dvou různých aktivit Rad Lab. Jednou z těchto aktivit byl projekt zvaný Přiblížení řízené ze země (GCA), druhou byl výzkum a vývoj v oboru vysoce automatizovaných baterií řízených střel.

Systémy přiblížení řízeného ze země umožňoval pilotům bezpečně přistát s jejich letadlem za nulové viditelnosti pomocí dálkového řízení s poskytovanou podporou radaru. Tyto systémy montované na nákladních autech používaly radar ke stanovení polohy a azimutu vzducholodí. Po zjištění polohy a azimutu operátor GCA dával pilotovi obousměrným rádiem konkrétní hlasové povely a tímto způsobem jej navedl na přistání. Tento systém fungoval velmi dobře a díky tomu, že jej ke konci války začala využívat armáda, zachránil mnoho životů. Vědec z projektu Manhattan, nositel Nobelovy ceny a člen Řídicího výboru Rad Lab Luis Alvarez (1911-1988) vedl skupinu GCA. Na vývoji systému pracoval i Alfred Loomis.

Foto: Luis W. Alvarez

Foto: Luis W. Alvarez

Systém GCA představoval novou generaci dálkově řízených systémů letového provozu. Na počátku 40. let minulého století nebyla dálkově řízená letadla ničím zcela novým. Již v roce 1918 létaly dálkově řízené bombardéry. Systém spočíval v tom, že operátoři sledovali letadlo prostým zrakem. Systém GCA vyvinutý v Rad Lab umožnil operátorům dálkově řízených letadel ‘vidět’ jejich letadla s mnohem větší přesností a na větší vzdálenost. Ve vývoji řízení letadel bylo pro GCA dalším logickým krokem nahrazení hlasových povelů elektronickými signály. Elektronické signály, stejně jako u předešlých dálkově řízených letadel, dávaly operátorům GCA možnost přímé kontroly navigačních ovládacích prvků cílového letadla. Tento typ dálkového řízení letadel s podporou radaru byl zásadním technologickým pokrokem v oboru.

Další oblastí výzkumu v MIT Rad Lab, která velmi pravděpodobně přispěla k vývoji systémů řízení letového provozu dnešního NMP, je automatické odpalování série střel. V období Rad Lab naše ozbrojené síly snily o odpalování sérií řízených střel napříč celou formací nepřítele, které by jej kropily jako proud z požární hadice. V této době však takové dálkově řízené odpalování a navádění střel mělo ještě hodně rezerv pro zdokonalení. Přestože naše armáda zpočátku váhavě přijímala systémy tohoto typu, náš objev v srpnu 1943, že Němci používají rádiem řízené střely, podnítil naši americkou armádu, aby učinila krok vpřed. Po roce 1943 bylo zahájeno množství příslušných programů. Technologie vyvinuté v Rad Lab znamenaly pro tento pracovní úkol velký přínos.

Výsledkem těchto ranných vývojových prací automatického odpalování série střel byl takzvaný systém Sage. Systém Sage byl vyvinut v Lincolnově laboratoři při MIT. Lincolnovu laboratoř při MIT založily klíčové osobnosti v MIT Rad Lab a nástupnické Laboratoři pro elektronický výzkum. Později, v roce 1958, odešlo z Lincolnovy laboratoře asi 500 zaměstnanců, kteří založili společnost Mitre. Společnost Mitre je pravděpodobně každodennímmanažerem dnešního Nového projektu Manhattan. Více informací o společnosti Mitre můžete čerpat z předchozího autorova článku “MITRE: Architekti Nového projektu Manhattan Chemtrail ?”

Výše zmíněný vědec Luis Alvarez, který nese hlavní odpovědnost za systém GCA, se dopracoval na pozici člena správní rady společnosti Mitre. Byl také hlavním poradcem v uzavřené skupině Jason, která je rovněž zapojena do Nového projektu Manhattan.

 

Vannevar Bush: architekt vojensko-průmyslovo-vědeckého komplexu a zakladatel Nového projektu Manhattan

Foto: Vannevar Bush

Foto: Vannevar Bush

Výše zmíněný Vannevar Bush (1890-1974) byl mužem nejvíce zodpovědným za vytvoření dnešního vojensko-průmyslovo-vědeckého komplexu. Zpívá o něm Bob Dylan ve své písni “Masters of War” (“Mistři války”). Všichni známe termín ‘vojensko-průmyslový komplex’, který razil Eisenhower. Bývalý prezident tím odkazuje na propojení moci gigantických organizací umožněné byrokratickým rámcem vytvořeným Vannevarem Bushem a jeho starými kamarády. Bush stál v čele Výboru pro výzkum národní obrany (NDRC) a rovněž byl šéfem současného Úřadu pro vědecký výzkum a rozvoj (OSRD). Zatímco dohlížel na masivní růst všech zúčastněných stran, Bush sjednotil naši armádu, korporace a univerzity pro práci na obrovských projektech jako byl původní projekt Manhattan a MIT Rad Lab. Bez schválení Kongresem Bush a jeho kamarádi sestavili první americké ‘černé’ vojenské rozpočty. Budete se možná divit, ale s rodinou politických zločinců Bushů není příbuzný.

V roce 1913 Vannevar Bush nastoupil do práce u General Electric jako ‘test man’ (technik pro bezpečnostní testy). Svůj doktorát přírodních věd u MIT získal v roce 1916. V roce 1919 nastoupil na fakultě MIT. Ve spolupráci s J.P. Morganem a ostatními Bush v roce 1924 založil Raytheon. V roce 1926 pracoval jako konzultant Raytheonu a vlastnil 3,6 % oběžných akcií společnosti. Začátkem 30. let s nástupem prezidenta MIT Karla Comptona Bushovo postavení u MIT výrazně posílilo. Bush byl pak jmenován děkanem Technické školy a členem korporace MIT, správní rady univerzity. Jak General Electric, tak i Raytheon a MIT jsou široce provázány s Novým projektem Manhattan. Po válce se Bush stal předsedou korporace MIT.

Začátkem roku 1939 se Bush stal prezidentem mocné Carnegie Institution ve Washingtonu DC, další organizací nerozlučitelně provázanou s NMP. Právě touto dobou začal Bush uvažovat o tom, že konsolidovaná moc vlády, armády a soukromého sektoru by mohla úspěšně čelit nacistické válečné mašinerii, která tehdy terorizovala Evropu. A s mohutnou podporou osobností, jako byli ministr války Henry ‘Lebka a hnáty’ Stimson (1867-1950),   prezident Národní akademie věd Frank Jewett (1879-1949), chemik projektu Manhattan  James B. Conant (1893-1978), Karl Compton a Alfred Loomis, se do tohoto úkolu pustil.

V květnu 1940 Bush získal podporu muže jménem John Victory pro zpracování legislativního návrhu na zřízení instituce s názvem Výbor pro výzkum národní obrany (NDRC). Úkolem NDRC bylo sjednotit úsilí amerických ozbrojených sil, korporací a univerzit o efektivnější výrobu nových zbraní. Bush se obrátil na Frederica Delana (prezidentova strýce) se žádostí o zprostředkování schůzky s prezidentem Franklinem D. Rooseveltem. Začátkem června na Delanovu žádost byla Bushovi sjednána schůzka s prezidentovým nejbližším poradcem Harry Hopkinsem. Hopkins pak zařídil Bushovi setkání s prezidentem. 12. června Roosevelt při tomto setkání schválil zřízení NDRC. Tímto schválením Roosevelt přislíbil Bushovi přímý přístup do Bílého domu, virtuální imunitu proti dohledu Kongresu a vlastní zdroj financí. Bez odhlasování Kongresem, pouhým škrtem pera, se tak zrodil vojensko-průmyslovo-vědecký komplex.

Na tiskové konferenci 14. června Roosevelt oznámil jmenování Bushe do čela nově ustaveného NDRC. Compton, Jewett a Conant se okamžitě stali jeho hlavními poradci. V organizaci se brzy sdružilo i mnoho dalších prominentních expertů (z nichž mnozí pak pokračovali jako vědci v projektu Manhattan a Rad Lab). Vedení NDRC bylo obsazeno absolventy MIT.

NDRC-members-1940

Foto: Původní členové NDRC sedící zleva doprava: Brigádní generál George V. Strong, James B. Conant, Vannevar Bush, Richard C. Tolman a Frank B. Jewett.  Stojící zleva doprava: Karl T. Compton, Irvin Stewart a kontraadmirál Harold G. Bowen Sr.

Drtivá většina Bushových rozhodnutí o finančních tocích směřovala ve prospěch jeho přátel a kolegů. Sám Bush později připustil, že se uchýlil ke “kličce, aby shrábl co nejvíce peněz pro malou skupinu vědců a inženýrů mimo oficiální struktury, kteří tím zároveň získali i oprávnění vést program vývoje nových zbraní”. Dokonce i když se Carnegie Institution řadila mezi hlavní smluvní partnery NDRC, Bush si v ní nejen udržel pozici prezidenta, ale pod její ústředí spadal i NDRC. Carnegie Institution nakonec získala kontrakty s NDRC v hodnotě 3 milionů USD. Spousta grantů NDRC tekla i k jeho bývalému zaměstnavateli MIT. Fakticky byl MIT největším akademickým příjemcem dolarů z kontraktů s NDRC, kterých spolkl asi 117 milionů. Během války Raytheon, jehož akcie Bush stále vlastnil, zaznamenal 60-násobný nárůst prodeje. Konexí mezi Carnegie Institution, MIT, Raytheon a NMP bylo nepočítaně. Ačkoliv si Bush dělal starosti kvůli střetu zájmů a později se snažil své aktivity oficiálně legalizovat, Roosevelt zpočátku neměl se žádnou z nich problém.

V polovině roku 1941, aniž by si dělal starosti s právní a finanční stránkou věci, prezident Roosevelt schválil zřízení Úřadu pro vědecký výzkum a rozvoj (OSRD), který měl řídit činnost NDRC. NDRC se pak stal hlavním operačním úsekem OSRD. V původním organizačním schématu byl NDRC financován výkonnou složkou administrativy. Jakmile spadl pod správu OSRD, byl financován Kongresem. Bush setrval ve vedení, když převzal pozici ředitele OSRD, a Conant se stal předsedou NDRC. V roce 1944 Bushův OSRD vyplácel týdně 3 miliony USD za 6000 výzkumníků ve více než 300 průmyslových a univerzitních laboratoří.

Stojí za zmínku, že NDRC vykonával velký objem práce pro Úřad strategických služeb (OSS). NDRC sloužil pro OSS podobně jako fiktivní Sektor Q ve filmech s Jamesem Bondem sloužil britské tajné službě výrobou kuriozních zbraní a špionážních pomůcek. To je podstatné, protože OSS byl předchůdcem dnešní Ústřední zpravodajské služby (CIA) a důkazy svědčí o tom, že CIA je silně zapojena do dnešního Nového projektu Manhattan. Více o zapojení CIA do dnešního NMP se můžete dočíst v předešlém autorově článku “Falšování skutečnosti: Informační válka kolem Nového projektu Manhattan Chemtrail”.

Vybudování vojensko-průmyslovo-vědeckého komplexu nebylo jeho jediným dílem. V historické literatuře o ovlivňování počasí se jméno Vannevara Bushe (vyslovuj vuh-nee-ver jako beaver) objevuje znovu a znovu. Ze všeho, co zde bylo odhaleno, při uvážení jeho dobře zdokumentované obhajoby ovlivňování počasí, vyplývá, že Vannevar Bush je velmi pravděpodobně zakladatelem Nového projektu Manhattan. Dalo by se říci, že Vannevar je stejně pracovitý jako bobr. Koncem roku 1957 jako úvod k vůbec nejčastěji citovanému dokumentu o ovlivňování počasí napsal:

Kdyby byl člověk dostatečně moudrý, je docela možné, že by mohl vyvolávat příznivé jevy, snad i obrovského praktického významu, kdyby přeměnil své prostředí tak, aby lépe vyhovovalo jeho záměrům. To je jistě věc, která stojí za vytrvalé studium a důkladné bádání. První kroky jsou jasné. Mít kontrolu nad meteorologickými jevy ve všem, co potřebujeme, abychom je pochopili lépe než doposud. Když je budeme plně chápat, můžeme v budoucnu přinejmenším s jistotou předpovídat počasí na dostatečně dlouhou dobu.

S pomocí moderních analytických přístrojů, vysoce kvalifikovaného teamu a pevného zázemí je dnes možné v tomto oboru vykonat kus práce, která přinese okamžité vymoženosti, a posune nás daleko na cestě k důkladnějšímu pochopení konečných možností. Rozhodně se do toho musíme pustit.

Další věcí, kterou Bush uskutečnil, bylo zjištění, že technologové jako on se stali životně důležitými pro plánování válečné strategie a operací. To byla v té době převratná myšlenka. Jak píše Bushův přední životopisec, “V květnu 1942 prezident potvrdil ustavení podvýboru svého nového Společného sboru náčelníků štábů, který by se věnoval vývoji nové výzbroje. Bush předsedal tříčlennému poradnímu orgánu zvaného Společný výbor pro nové zbraně a výstroj, jehož otevřeným účelem bylo ‘školení’ vrchního velení armády.” G. Pascal Zachary dále píše: “Bush byl prvním civilistou mimo kabinet, který kdy měl formální přístup ke generalitě státu.” Toto, spolu s dalšími podrobnostmi zde uvedenými, prokazuje, že Bush měl veškeré prostředky, motivaci, příležitost, touhu a vůli k založení Nového projektu Manhattan. Nikdo jiný na to neměl.

Jakoby toho nebylo dost, Bush byl také zapojen do budování obrovských poválečných organizací ustavených za účelem zahájení státem financovaného a soukromě prováděného vědeckého výzkumu; tím plnil odkaz OSRD. Dvě poválečné organizace se staly hlavními nositeli vývoje amerických programů ovlivňování počasí. Byly to Úřad pro námořní výzkum (ONR) a později založená Národní vědecká nadace (NSF).

pokračování příště…

Zdroj: http://www.activistpost.com/2017/03/chemtrails-exposed-truly-a-new-manhattan-project.html



loading...

24 Komentářů k Odhalené chemtrails: Skutečně nový projekt Manhattan – 1. část

  1. sd napsal:

    brutalni preklad- To si zaslouzi DONATE. Lidi pridejte se!!!

  2. Maroš napsal:

    PRAVDA v hlbokom JA – dôvod, prečo židia, katolícka cirkev a islámisti prenasledujú Pravoverných – HLAS tohoto človeka spoznáte podľa HLASU v sebe… neskutočné… /slov. titl./
    A CRUCIAL VIDEO FOR AWAKENING! – Satsang Is God’s Magnet
    https://www.youtube.com/watch?v=cm_7jON8ljY

  3. leopold uchvatil napsal:

    to se autorovi povedlo, hned v úvodu napsat, že chemtrails jsou ty čáry co na nebi zanechávají letadla! to je jako napsat. že pokračovat dál ve čtení, je zbytečně! trouba.

    • proud napsal:

      Ted uz jses trouba akorat ty sam:-)))))))))))))))

    • proud napsal:

      Dostals argumentu,ze uz i ja jako neverici a co muze si overujici „Tomas“ bych davno zjistil jak to je a priznal ze jsem nevedel,ale ty presto dal zustavas volem :-)))

  4. Ignác napsal:

    Rusko i USA a další země chystaly těžbu v oblasti Severního oceánu. Tyto projekty vyžadovaly rozpuštění ledu. Jsou to projekty, jejichž realizace trvá kolem desíti let. Severní polokoule se zahřívala mnohem více než jižní. USA chtěly získat zároveń konkurenční výhodu v oblasti afrického rohu, kdy piráti napadaly lodě bez vojenského doprovodu. Rusové na toto reagovali zkušební plavbou s čínským zbožím přes novou trasu Severního oceánu. Nacož USA reagovaly jakože z úsporných důvodů vypnutímu HAARPu na Aljašce, že prý ušetří půl miliardy dolarů ročně. Chemtrails s tím souvisí tak, že jejich cílem bylo ochlazování Evropy a USA a udržování srážek pro zemědělství při uměle zahřívané atmosféře na severu polokoule. V roce 2016 jsme tak zažili konečně normální jaro,léto, podzim i zimu a četnost chemtrails se snížila.

  5. Eschatolog napsal:

    Atlantida ver.8.1.

    • Ignác napsal:

      Budem si muset zvykat na další a další nové vychytávky, které se budou objevovat na obloze.

      • proud napsal:

        Neco mi rika,ze uz ne moc dlouho………..relativne,samozrejme :-).Celkove „jdou od koryta“,spis bude dobry sledovat kde se usadej „na doziti“.Myslim ze si udelaji svy „trafiky“,samozrejme v ponekud jinym meritku nez nasi troskari a uklidej se.Problem tady je ten,ze videj mnohem a mnohem dal nez my,i ty moznosti maji jiny.Takze nam bude chvili trvat nez jim budeme moct „podekovat“ za ty tisice let zdrzeni a otrociny,coz neni tak dulezity,paklize je to vubec dulezity,jako nase budoucnost,ta by mela bejt prvni.

        • proud napsal:

          Ono se totiz muze klidne stat,a asi i stane,ze tim jak clovek konecne dospeje,zjisti ze mu za to ta verbez uz ani nestoji.Nakonec budeme mit jiny starosti,ono kdyz se neco tisice let kurvi,tak to chvili trva,nez se to ponapravuje.

          • Ignác napsal:

            To vypadá, že už máš střední věk. :-). To už člověk začíná přemýšlet, jestli má smysl zbytek života zachraňovat něco, čeho se stejně už nebubudem účastnit. A jejich dožití ? V USA to mají ti hlavní na svoje dožití zajištěný.

            • proud napsal:

              Jisteze mam stredni vek:-)))).Ale o tom jestli to ma smysl nepremejslim,nejsem z tech co si rikaji po me potopa,jasne ze to ma smysl:-).Mlady jeste moc daleko nevidej,stejne jako jsme nevideli my,tezko jim to vycitat,s nama politiku a budoucnost krome ty nasi taky nikdo v jejich veku neprobiral,coz byla svym zpusobem chyba ktera trva……..

              • proud napsal:

                Netajim se tim,ze zamlada me zajimaly nejvic prachy a holky,pak moje rodina a prachy,vlastne nez spadly veze,to me privedlo ke zmene.

  6. Luboss napsal:

    Jaký je rozdíl mezi těmi, co lijí do řeky motorový olej a těmi, co chemizují ovzduší a ozařují prostředí zdraví škodlivou frekvencí? Odpověď: Žádný, všichni vědomě škodíme jeden druhému.

    • proud napsal:

      To je pravda,az na to ze skodu kterej jeden napacha za desetiletia muze za to bejt potrestanej,dokaze druhej zpusobit za par minut a jeste je za to placenej!!!……..Dost podstatnej rozdil.

      • Luboss napsal:

        Environ_Mentál_ní management by se měl přejmenovat na Světový enVIRon DEMENTální management a celý tento systém vzdělávání nazvat DEMENTálním.
        Pokud se toto neprovede, bude tato pavěda idiotismu en_VIR_on_Mentál_ní zástěrkou a dál svádět z cesty nové GENerace stínovou hrou a stínovým tanečkem, že s přírodou děláme jak nejlépe/nejhůře dovedeme. Příkladem nechť je environDEMENTální management BP, který z čistého Mexického zálivu, udělal Zátoku sviní (zasviněnou zátoku).

        • Ignác napsal:

          No vedení BP to neudělalo. To udělalo vedenení Halliburtonu. A kdo tedy ? Ano bývalý ministr obrany USA. A nějak ho to netrápilo, že to má zasviněný.

  7. Luboss napsal:

    Koho by to napadlo, použít na Evropany práškovací letadlo?
    Řekl jsem na Evropana použij letadlo a prášek světového producentua nanotechnologií z Liberce a s viry laboratoří.
    Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl, na „Jóžina“ Českého, prášek pěkně klesl :))
    Předseda = člen současné vládnoucí dynastie Rockefelerů
    Prášek = stroncium, tródium, titánium, bárium, cadmium, arsen, oxid hliníku, mutagenní viry ptačí, prasečí,hovězí,králičí,včelí,….
    Předseda také přišel na to, že to lze foukat z náklaďáků, což je levnější obohacení místních lokalit, což poznávají farmáři, včelaři a další

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!

NEKRMTE TROLY!