Pavel Tulajev: O jubilejním slovanském sjezdu roku 2017 – 2. část

Pavel Tulaev

Pavel Tulaev

26. května 2017 – ZAHÁJENÍ SJEZDU

Podle programu vypracovaného předsedou МСОО „Všeslovanského svazu“ Olegem Anatoljevičem Platonovem sjezd otevřelo slavnostní zasedání všech delegátů a hostů v Ruské státní knihovně, pár set metrů od Kremlu. Scéna, kde zasedalo předsednictví, byla vyzdobena korouhvemi s obrazem Spasitele Krista, Krále-trpitele, Sv. Georgie Vítězného a generalisima A. V. Suvorova. Slavnost byla zahájena slovanskou hymnou, jejíž slova i hudbu napsal A. I. Poletajev, hudební skladatel a dirigent státního lidového orchestru „Bojan“:

Hej, Slované, hrdý stát!

Naším osudem je vítězit,

Sláva našich vlajek

se nepodrobí běhu času.

Po století, po tisíce let

Uchováváme posvátný odkaz:

Kdo s mečem ke Slovanům přijde,

Mečem sám padne. (volný překlad)

Škoda, že z důvodu úspory finančních prostředků se neuskutečnilo živé vystoupení orchestru Polatajeva. Nebyl vytvořen ani dokumentární film o sjezdu v roce 1867, k němuž scénář jsem napsal ještě na začátku roku.

Složení delegací bylo nejisté až do posledního okamžiku, což bylo příčinou některých překvapení. Tak například tým z Běloruska nevedl Sergej Ivanovič Kosťan a Vladimir Alexandrovič Sacevič (nebyli ani na sjezdu), ale Alexander Anatoljevič Titovec. Delegáty přivítali: za Ukrajinu – Nikolaj Fjodorovič Lavriněnko (Natalija Vitrenko a Elena Mazur nepřijely), za Polsko Barbara Krieger (Boleslav Teikovski se neobjevil), za Českou republiku – Zdeněk Opatřil, za Slovensko – Miloš Zvěřina, za Bulharsko – Alla Gigova, za Slovinsko – Just Rugel, za Srbsko – Radmilo Marojevič, za Bosnu a Hercegovinu – Branimir Kuljanin, za Makedonii – Světomir Škarik a za Chorvatsko – Ratko Suděcki. S oficiálním pozdravem vystoupil zástupce velvyslanectví Srbska.

Je třeba zdůraznit, že na fóru s pozdravy vystoupili i zástupci států, které vznikly nedávno a nebyly dosud uznány mezinárodními organizacemi: poslanec národní rady DNR Alexander Viktorovič Smekalin, poručík 2. gardové motostřelecké brigády Národní milice LNR Roman Vladimirovič Razum a bývalý předseda Výboru pro bezpečnost, obranu a mírové činnosti Podněsterské moldavské republiky Oleg Andrejevič Gudymo. Jménem Rusínů Zakarpatí vystoupil Andrej Vasiljevič Fatula, předseda „Sdružení Rusínů“.

Díky finanční podpoře sponzorů přijelo hodně mládeže. Bylo jim zaplaceno jízdné tam i zpět a ubytování a stravování v průběhu celého sjezdu.

Hlavní projev přednesl předseda prezidia Všeslovanského sjezdu Oleg Anatoljevič Platonov. Vyjádřil několik důležitých programových myšlenek. Za prvé, podle doktríny A. J. Danilevského a V. I. Lamanského o kulturně-historických typech řečník konstatoval, že v druhé polovině XIX. století tu byly dvě největší evropské civilizace: německo-románská a řecko-slovanská. Začalo soupeření těchto světů, které přivedlo ke zhroucení geopolitických principů Svaté aliance Ruska, Rakouska a Pruska. V těchto podmínkách se zostřil boj o slovanské jádro evropského světa. Za výchozí bod pro pravoslavné impérium v tom to ohledu lze považovat Všeslovanský sjezd v roce 1867. Na tomto koncilu i po něm „se tříbily základní formulace slovanské duchovní myšlenky“.

Oleg Anatoljevič trefně poznamenal, že světový názor předních slavjanofilů se neomezoval na panslavistické projekty a imperiální ambice. Například na sjezdu se hovořilo o významu církevně-slovanského a ruského jazyka jako o mezinárodních, ale přitom se zdůrazňoval význam místních dialektů a způsobů vyjádření. Platonov citoval slova M. N. Katkova: „Rusko nepotřebuje rozšíření svého území, kterého má i bez toho dostatek, a ani přírůstek obyvatelstva, které i bez toho roste s děsivou rychlostí; potřebuje naopak interakci, která je možná jen mezi silami existujícími nezávisle a samostatně, ale na jedné půdě“. Jinými slovy stejnou myšlenku vyjádřil i I. S. Aksakov, když řekl, že Rusko si klade za cíl „zavést na zemi slovanské bratrství a vyzvat všechny bratry ke svobodnému životu“.

Slovanská myšlenka opakovaně ukazovala svůj náboj a naléhavost. Tak tomu bylo v letech rusko-tureckých válek, kdy vznikly nezávislé státy Srbsko a Bulharsko. Tak tomu bylo i v letech Velké vlastenecké války, po níž se dostal na pořad dne slogan rozšíření SSSR s ohledem na slovanské státy podporovaný Stalinem. A tak se děje i v dnešní době, i když Západ se stále snaží o rozkol slovanského světa a silou se snaží odtrhnout od Ruska Ukrajinu, Bělorusko a Srbsko.

Aby bylo možné překonat toto umělé rozdělení a spojit 16 bratrských národů s celkovým počtem obyvatel více než 300 milionů, je vhodné se znovu zamyslet nad oněmi dávnými projekty společenství nezávislých slovanských států.

„Spoléhaje se na myšlenky sjezdu z roku 1867, vystupuje Všeslovanský svaz proti dělení a vykrádání Západem svébytné slovanské civilizace – jednoho z pilířů multipolárního světa snažícího se o udržení dávných tradic a morálních hodnot. Musíme se řídit odkazem našich skvělých předchůdců, kteří definovali na sjezdu v roce 1867 hlavní úkoly slovanstva – zachovat a předat budoucím generacím tradiční slovanské hodnoty a ideály: duchovní celistvost, laskavost, pospolitost, nesobeckost, oddanost slovanské jednotě a vzájemnosti“, – takový je hlavní závěr předsedy jubilejního sjezdu.

Tak i jinak o myšlence slovanské vzájemnosti hovořili prvního dne mnozí přednášející, představitelé a zástupci národních delegací. Sergej Nikolajevič Baburin poprvé veřejně ve funkci předsedy Mezinárodní slovanské rady ve svém projevu přivítal delegáty a poznamenal, že by si přál vidět v prvních řadách velvyslance a státníky všech slovanských zemí. Připomněl význam sjednocení bratrských národů a nutnost vytvoření moderní slovanské ideologie na základě vlastních morálních a duchovních hodnot lišících se od atlantických: „Pokud někdo odejde na západ, k Atlantiku, pak – podle Baburina, – přestane být skutečným Slovanem a stává se jakýmsi Evropoidem“. Šéf Mezinárodní slovanské akademie navrhl státní moci dokončit „tolerantní hledání společného jazyka se západními odrodilci“ a účastníkům sjezdu vypracovat společný program konkrétních akcí. „Slovanské organizace by měly méně mluvit a více dělat. Popřemýšleli, rozplánovali, odjeli, vrátili se domů a hurá do práce! Pak náš sjezd bude nejen událostí jubilejní, ale přímo epochální,“ — shrnul Baburin.

Leonid Georijevič Ivašov, generál-plukovník ve výslužbě a předseda Akademie geopolitiky, přišel ve druhé polovině dne, protože byl na zasedání celostátního významu. Ve své zprávě na téma „Geopolitika slovanstva“ upozornil na skutečnost, že slovanofil V. I. Lamanský ve zralých letech své vědecké činnosti uvedl kromě německo-římského a řecko-slovanského světa ještě zvláštní asijský způsob rozvoje. Asijský svět je taky rozdroben, zbaven dominantního etnika a náboženství. Vladimír Ivanovič rozdělil euroasijský prostor na vlastní Evropu, Asii a jakýsi Střední svět, kde „Asie již končí, ale Evropa ještě nezačíná“. Eurasie – to je místo, odkud se vlnami rozšířilo po světě mnoho kmenů i se svými znalostmi a výdobytky. Při všech nuancích evropský svět taky nelze nazvat jednotným nebo homogenním. Dnes, jak víme, je Evropa ve skutečnosti řízena Spojenými státy. Ale ve Středním světě, v srdci Eurasie jako sjednocujícího jádra působí slovanský superetnos a pravoslaví. Zde je jasnou jedničkou Rusko. Podle L. G. Ivašova mnohé národy se samy kloní k Rusům, a dokonce se snaží převzít ruský způsob života, protože vidí v Rusku ochranitelský charakter – na rozdíl od bezohledného přístupu Západu.

V paměti mi uvízl i ostrý projev Alexandra Antonoviče Titovce, profesora filozofie Minské státní univerzity, který otevřeně nastolil otázky demografie a zachování našeho rasového genofondu: „Bílá rasa se zmenšuje, nyní už tvoří jen 5 až 6 procent světové populace. A ještě nedávno to bylo 30 procent! Vylidňování slovanských zemí se výrazně zrychluje. Po zničení SSSR Rusko ztratilo 25 milionů lidí, Ukrajina 10 milionů, Bělorusko ztratilo 800 tisíc lidí“. A tato genocida se děje na pozadí nového světového náboženství, kde není místa pro křesťanství, ale vládne tam tolerance k různým projevům zla.

Nečekaným finálem zpráv prvního dne bylo vystoupení doktora ekonomie V. J. Katasonova, předsedy ruské Šarapovovy ekonomické společnosti. Kritizoval ideologii panslavizmu z křesťanského hlediska, uvedl známé argumenty filosofů V. Solovjeva, K. Leontěva a také současného ortodoxního bohoslovce Sv. Nikolaje Srbského. Křesťanství není rasová doktrína, ale univerzální učení. V tomto smyslu se Katasonov sám cítí být globalistou konzervativního typu.

3b_Obshhij-vid-zala-2

Před zahájením plenárního zasedání, o polední přestávce a po skončení konference bylo velmi příjemné se potkat v sále státní knihovny se svými dávnými přáteli a spolupracovníky, a to zejména s těmi, kdo přijeli na mé osobní pozvání.

Nečekaným překvapením pak byl dárek od Nikolaje Fedoroviče Lavriněnko. Přivezl z Kyjeva dlouho očekávaný stenografický záznam X. Všeslovanského sjezdu konaného 12. – 13. listopadu 2010. Je to masivní svazek časopiseckého formátu s rozsahem 700 stran! V něm jsou obsaženy všechny zprávy a dokumenty, včetně části 6. „Vědci slavisti“, která mi byla svěřena k vedení. Potěšitelné bylo si uvědomit, že část stanovených tehdy úkolů o studiu slovanských starožitností a publikace našich klasiků-slavistů již byla splněna. Jako potvrzení toho jsem na sjezdu rozdával jako vizitku reklamní brožuru „Práce Pavla Tulajeva o ruské historii a slavistice“, kde bylo představeno 22 mých edic s obrázky obalů knih.

Ve stejný den v 18:00 ve fotocentru na Gogolovském bulváru se konala prezentace knihy Dějana Beriče, srbského dobrovolníka a legendárního ostřelovače, bojujícího v roce 2014 v řadách Ozbrojených sil DNR. Jeho monografii pod názvem „Když mrtví promluví“ vydala Vesna Pěšič, která na náš sjezd přijela jako delegátka.

Večer vyšli zahraniční delegáti a hosté na procházku po Moskvě. Mnoho z mladých lidí tu bylo poprvé. Šli na Rudé náměstí, prošli se na Tverské, po starém Arbatu a pak vystavovali na svých stránkách na internetu nadšené fotografie.

Fotokronika zahájení sjezdu:

https://www.facebook.com/pavel.tulaev/media_set?set=a.1519527931450586.1073741856.100001801828038&type=3&pnref=story

Zdroj: http://www.ateney.ru/o-yubilejnom-slavyanskom-sezde-2017-goda

Předchozí část: http://www.nwoo.org/2017/07/12/pavel-tulajev-o-jubilejnim-slovanskem-sjezdu-roku-2017-1-cast/



loading...

2 Komentářů k Pavel Tulajev: O jubilejním slovanském sjezdu roku 2017 – 2. část

  1. .lak napsal:

    Evropa není řízena spojenými státy ani doma vlastním nevládne ku prospěchu a nejsou pánem ale kapitálem démonických zmarů jako vždy o akcích v rukou čím dál zdatněji zaretardovaých nositelů choutek a vášní protroublých z egoismů a nudy beze smyslu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!

NEKRMTE TROLY!