Válka s Ruskem: Dva velké americké mýty

usnavyTěžko říct, co inspirovalo autora článku o amerických mýtech k volbě autorského pseudonymu  „Saker“ – zda sokol saker (dravec s  rozpětím křídel až 130cm lovící v pustinách Středního východu) nebo houfnice saker (používaná s oblibou ve válkách v  16. století).  Jakkoli tomu, Saker, Američan žijící na Floridě,  je bezpochyby vysoce kvalifikovaný a respektovaný analytik v oblasti strategií války  a válečných zbraní, ruské geopolitiky a pravoslavné církve, to vše se zřejmou osobní vazbou na armádu a válečné loďstvo Spojených států.  Je také editorem vyhledávaného blogu The Vineyard  of the Saker, na kterém diskutují o ukrajinské krizi a který zvláště v posledních měsících navštíví denně na 50,000 diskutérů.  Sakerova diskuzní fóra, jeho úvahy a články jsou natolik vyhledávané a inspirující, že mnozí z jeho pravidelných čtenářů o vlastní vůli překládají jeho úvahy a analýzy do ostatních jazyků, včetně ruštiny. Jeho práce pak patří k nejčtenějším také na stránce Russia Insider.

Níže uvedená úvaha Sakera zaujala jen za poslední 4 dny přes 8.000 čtenářů anglické Russia Insider a vyvolala na 200 čtenářských komentářů. Není to každý den aby článek na www vyvolal tak spontánní odezvu a aby i samotné komentáře byly tak plodné, konstruktivní a inspirující jako tomu je  v tomto případě.  Pozoruhodný zájem čtenářů a bohatost jejich komentářů mně přiměly k tomu, abych se pokusil dát také českým čtenářům příležitost k zamyšlení se nad možná nejkritičtějším tématem současné doby a příležitost vyjádřit své dojmy, názory a snad i návrhy a výzvy.

 

Válka s Ruskem: Dva velké americké mýty

The Saker

14. listopad 2017

usnavy

Mámivý přelud stran vlastní vojenské nadřazenosti a nezranitelnosti svádí Američany na nebezpečnou cestu. V myslích většiny Američanů jsou hluboce zakořeněny dva nebezpečně zavádějící mýty, které dnes mohou snadno svést k válce s Ruskem.

Tím prvním je mýtus americké vojenské nadřazenosti a neporazitelnosti jejich armády.

Druhým mýtem je mýtus vlastní nezranitelnosti na půdě USA.

Domnívám se, že je proto kriticky důležité poukázat na to, že jde jen o mýty, a to dříve, než nás tyto iluze budou stát miliony životů a než to na nás přivede nesmírné utrpení.

Ve svém nejnovějším článku v magazínu Unz Review jsem zauvažoval nad důvody, proč americké ozbrojené síly nejsou ani zdaleka tak pokročilé a vyspělé, jak by nás o tom americká propagandistická mašinérie rada presvědčila. I když můj článek byl diskuzí o ruských vojenských technologiích, uvedl jsem v něm pouze jeden konkrétní příklad ruských vojenských technologií porovnáním ruského letounu T-50 PAKFA s USA F-35 (pokud byste o debaklu F-35 chtěli vědět více, přečtěte si prosím tento a tenhle článek).

Obecně se ve svých úvahách zdráhám soustřeďovat se výlučně na zbrojní systémy, protože historie mně už dávno přesvědčila o tom, že v případech skutečných válek byla a jsou v drtivé většině taktika boje a lidský faktor mnohem důležitější než technologie.

Nicméně Andrei Martanov, uznávaný odborník na otázky ruské armády, letectva a námořnictva, napsal nedávno dvě vynikající úvahy o ruských vojenských technologiích (viz tady a zde), ve kterých vedle porovnání Tu-50 a F-35 poskytl mnoho dalších srovnání. Při čtení některých komentářů veřejnosti k Martyanově a k mým článkům (viz Martyanův blog) docházím poznání, že je důležité, kriticky důležité, otevřít lidem oči a nalít jim čistého vína.  Především těm, kteří pod vlivem domácí propagandy odmítají realitu a slepě lpí na hollywoodské pohádce o americké nezranitelnosti a technologické nadřazenosti.

Ne, nedělám si žádné iluze o schopnostech lidí, přisátých každý večer k obrazovce té přiblblé televizní bedny pochopit o čem mluvím a že by je z jejich otupělé letargie probudila má varování či výstrahy odborníků jako Paul Craig Robertse, William Engdala, Dmitrije Orlova nebo Andreje Martyana.

Dočetli-li jste až k tomuto řádku, následující úvahou si přeju navodit ve vašem podvědomí spásnou přímou vazbu mezi pojmem „válka s Ruskem“ a pojmem „vlastní bezprostřední bolest a utrpení“ tím, že vás snad nevyvratitelně ujistím o tom, že pokud bude Rusko napadeno – posvátné symboly Ameriky, majestátní letadlové křižníky, budou téměř bezprostředně zničeny a samotné území USA katastroficky zdevastováno.

 

Mýtus letadlových lodí

Přiznávám, že už za dob studené války (za Reagana) jsem se na americké letadlové lodě díval jako na velice zranitelné cíle, které by Sověti mohli poměrně snadno poslat ke dnu. Tento názor jsem si vytvořil jednak na základě studia sovětské taktiky boje s letadlovými loděmi a pak na základě rozhovorů se svými přáteli a spolužáky z akademie, kteří na amerických letadlových lodích sami sloužili.

Přál bych si mít čas a prostor na podrobnější popis strategií sovětského útoku na americkou námořní leteckou bitevní skupinu za studené války. Omezím se alespoň na konstatování, že by se jednalo o masivní roje letadlových a námořních raket naváděných z různých směrů, některých kopírujících hladinu, jiných svržených z velkých výšek, vesměs letících úžasnou rychlostí, a to vše v kombinaci s raketami a torpédy odpálenými z ponorek.  Všechny tyto „inteligentní“ střely by byly vzájemně propojené: sdílely by údaje z jednotlivých čidel, účinně by se dělily o cíle útoku (aby byla vyloučena duplicita zásahu), volily by optimální „protiopatření“ v případě protiútoku, průběžně by korigovaly kurz letu apod.  Tyto střely by byly vypuštěny z „bezpečné“ vzdálenosti z nadzvukových bombardérů, z regat nebo z ponořených ponorek.  Zacílení by bylo řízeno z vesmírných družic a za použití pokročilé námořní navigační technologie.

Mí přátelé z US Navy (námořnictva Spojených států) si tohle všechno vždy velmi dobře uvědomovali a nad oficiální americkou vojenskou propagandou hlásající, že US Navy „přiveze válku Rusům domů na palubách letadlových lodí“, se jen trpce usmívali.  Všichni moji US Navy kolegové věděli, že první věc, kterou by americké velení v případě války s Ruskem v přímém rozporu s vlastní propagandou udělalo, že by okamžitě převelelo všechny letadlové lodě do Severního Atlantiku do mnohem bezpečnějších předem připravených pozic na jih od Grónska.

Tady je tedy ta ošklivá pravda: letadlové lodě jsou určeny výlučně k tomu, aby vnucovaly poslušnost vládě Anglo-sionistické říše malým a v podstatě bezbranným zemím a státům (jako býval Irák Saddáma Husajna).  A aby hojily a zveličovaly sebevědomí Američanů, takto notorických milovníků hollywoodských limonád …

Nikdo v US Navy, přinejmenším na konci osmdesátých let, vážně neuvažoval o nasazení bojových skupin letadlových lodí v blízkosti poloostrova Kola, aby „přivezly válku Rusům domů“.  To byla jen čirá propaganda.  Veřejnost to sice netušila a ráda věřila pohádkám, ale všichni z personálu US Navy skutečnou pravdu dobře znali.

[Pokud vás zajímá téma přežití a odolnosti letadlové lodi proti přímému útoku, podívejte se na tento ruský článek přeložený členem naší komunity. Ruské velení zjevně ani na sekundu nepřipustí, že by US letadlové lodě měly být nepotopitelné.]

Co bylo pravda za studené války je o to více pravdou dnes; a nedokážu si představit, že by někdo v Pentagonu mohl seriózně plánovat útok na Rusko z letecké základny na letadlové lodi.  Ale i když by US Navy při útoku na Rusko ani neuvažovala o přímém použití svých letadlových lodí, neznamená to, že by je Rusové aktivně nevyhledávali aby je zničili, jakkoli daleko od Ruska by je Navy schovávala.  Koneckonců, přestože jsou dnes zastaralou a pro válku velmocí zcela nepoužitelnou zbraní, letadlové lodě stále představují astronomicky drahé cíle a cíle, jejichž symbolická hodnota zůstává stejně obrovská.  Pravdou je, že letadlové lodě Spojených států jsou snad nejlukrativnějšími cíli, na které by „nepřítel“ mohl mít zálusk: relativně malý a poměrně snadno zničitelný cíl vysoké „psycho strategické“ hodnoty roztroušenými po všech koutech oceánů po celém světě – letadlové lodě jsou jako neopevněné plovoucí kusy pevniny USA.

 

Představujeme vám hypersonickou střelu Zircon 3M22

3m22_zircon_0

Nejdříve několik základních technických údajů o této raketě (z anglická a ruská Wikipedie):

• Nízká dráha letu: 250 až 500 km

• Daleký dolet po polobalistické draze: 740 km.

• Max dolet:  1 000km

• Maximální nadmořská výška:  40 km

• Průměrný dolet: přibližně 400 –  450 km.

• Rychlost:  Mach 5 – Mach 6 (6,125 – 7,350 km/h)

• Maximální rychlost: Mach 8 (9 800 km/h během testu)

• Válečná nálož: 300 –  400kg (vysoce výbušná nebo jaderná hlavice)

• Trup: nízká RCS s povlakem pohlcujícím radarové signály

• Cena za střely: 1 – 2 miliony dolarů (v závislosti na konfiguraci)

Toto samotné je více než impozantní. Ale tady je jedna z nejdůležitějších charakteristik této rakety:  může být vypuštěna z téměř jakékoliv platformy –  samozřejmě z křižníku, ale také z fregaty a dokonce i z malé korvety.  Může být odpálena z jaderné i z dizel-elektrické ponorky.  Může být také vypuštěna z dálkových bombardérů (Tu-160), z bombardérů středního doletu (Tu-22m3), ze stíhacích letadel středního doletu (SU-34) a dokonce podle některých zpráv i z multifunkčního letounu (SU-35). A jahůdka nakonec – Zirkon může být odpálen i ze břehu pevniny.

V podstatě Zircon může být odpálen z jakékoliv platformy, ze které lze vystřelit pověstnou střelu Kalibr; kontejner se Zirconem může byt naložen i na obchodní nebo rybářskou loď a odpálen v podstatě kdykoliv a odkudkoliv. Řečeno co nejsrozumitelněji:

  1. Rusko má střely, které nemohou být zastaveny nebo „odkloněny“ žádným ze současných ani současně vyvíjených protiraketových systémů US Navy.
  1. Tato raketa může být odpálena kdekoli na světě z téměř jakékoli platformy

Dovolte mi zopakovat: ode dneška téměř každá ruská loď a skoro všechna ruská letadla mají potenciální možnost a schopnost potopit americký letadlový gigant.  V minulosti byly tyto možnosti omezeny na speciální lodě (třídy Slava), ponorky (třídy Oscar) nebo na speciální letadla (Backfires).  Donedávna měli Sověti sice relativně hodně odpalovacích platforem, ale se značně omezenou možností jejich nasazení.  Tyto doby jsou definitivně pryč.  Dnes se Zircon 3M22 může bez varování objevit kdykoli kdekoli na této planetě.  Při naváděcí rychlosti přes 8.000km/h nedá svému cíli mnoho šancí ani času zareagovat. Popravdě řečeno, útok by mohl být tak rapidní, že posádce cílené lodě by ani nezbyl čas na to raketu před dopadem na cíl zaregistrovat.

Mimochodem nic z výše uvedeného není žádným velkým tajemstvím. Stačí zadat do vyhledávače „zircon missile“ a vše, co jsem právě uvedl, uvidíte i v barvách. (Google nabízí 131.000 odkazů, Bing 190.000).

Jakkoli by se to laikům mohlo zdát trochu nadsazené, mnozí odborníci říkají, že Zircon předznamenal konec éry letadlových lodí.  Jak jsem poznamenal výše, letadlové lodě jsou ideálním nástrojem k zastrašování, týrání a vyhrožování silou slabým, malým a bezbranným zemím.  Možná i středně velké země budou stále prožívat velmi těžké chvíle ve snaze ubránit se útokům z amerických letadlových lodí.  Takže osobně si myslím, že dokud svět bude stále donucován používat americký dolar, tedy dokud Federální Rezervní Banka bude stále moci vytvářet peníze jen tak z čistého vzduchu a tisknout dolary jako stránky večerníků a dokud budou američtí politici tyto potištěné papírky utrácet jakoby zítřek neměl nikdy přijít, letadlové lodě čeká stále nablýskaná budoucnost, jakkoli morálně ošklivě odpudivá.

A samozřejmě – US Navy nikdy letadlové lodě k napadení Ruska nepoužije.  Americký tisk je kupodivu docela otevřený stran potenciálu Zirconu letadlovou loď zničit.  Ale nikdy se ani řádkem nezmiňuje o politicko-strategických důsledcích použiti Zirconu proti americké letadlové lodi, takto symbolu americké nezranitelnosti, moci a nadřazenosti.  Rusko má dnes pevně na mušce 10 cílů, které mají nesmírnou politickou strategickou váhu – a které Rusové mohou poslat ke dnu v podstatě kdykoli to uznají za potřebné.  Na 10 amerických letadlových lodí se můžeme dívat jako na 10 amerických rukojmí, které Rusové mohou kdykoli popravit.  A v tom je ten cely háček: útok na americkou letadlovou loď by sice nebyl útokem na nedotknutelnou půdu USA; nebyl by to ani nukleární útok.  Nicméně šok a psychologický dopad potopení nepotopitelné americké letadlové lodi na americké psyché by mohl byt snadno srovnatelný s jaderným útokem na americké pobřeží.

Tento devastující strategický potencil samotáný bude na jedné straně bránit Rusům v tom, aby na kteroukoli letadlovou loď zaútočili.  U vědomi míry dopadu takového útoku na americké psyché Rusové vědí, ze by to Američany mělo ke zcela neadekvátní a nesrovnatelné drastičtější reakci, nukleární útok na Rusko nevyjímaje.  Na druhé straně to však dává Rusům citelnou výhodu v mezinárodní hře o „eskalaci dominance“ – Američani totiž nemají v Rusku žádný izolovaný „cil“ podobného politicky-strategického významu jako je americká letadlová loď na otevřeném moři.

Ignorován je i další aspekt tohoto problému. Západní analytikové rádi a často mluví o Ruské strategii tzv. „deterrence by denial“ a o „Anti-Access Area Denial“ (A2AD). Je to pro ně nejlepší cesta k povýšeni a ke zvýšeni platu od US a NATO „think-tanků“.

Poznámka z teorie vojenské stratehie:  V principu lze hovořit o dvou strategiích obrany odrazováním.

  1. Odrazování bolestí” (deterrence by punishment) – bránící se strana agresorovi dává najevo, že v případě napadení je mu schopna způsobit újmu, jejíž míra neúměrně přesáhne míru jeho potenciálního zisku z útoku.
  2. Odrazování popřením” (deterrence by denial) – bránící se strana dává najevo, že prokazatelně má k dispozici prostředky, ktere jí umožní útok agresora odrazit a v protiútoku ho eliminovat.

Anti-Access Area Denile (A2AD)” – strategie a instalace prostředků bránící se strany k zabránění přístupu sil agresora do určitých oblastí pod hrozbou omezení nebo znemožnění jejich pohybu.

Připusťme, že na každém šprochu je pravdy trochu. Je nepochybné, že moderní ruské hi-tech rakety dávají Rusům relativně levný a přitom účinný způsob jak nadmíru efektivně ohrozit nepředstavitelně drahé „nemovitosti“ Američanů.  A co je ještě horší, Rusové neskrývají ochotu a chuť vyvážet tyto poměrně levné superzbraně do jiných zemí!

Připadá mi to až zábavné, když vidím, jak americké politiky přivádějí do stavu hysterie otázky rizika šíření jaderných zbraní, ale neuvědomují si, že konvenční protiletadlové střely představují obdobnou a navíc mnohem pravděpodobnější hrozbu.

Jistě, existují smlouvy o omezování vývozu raket, jako je MTCR [dohody velmocí o kontrole raketových zbrani]. Ale ty platí pouze pro střely s rozsahem přes 300 km.  S moderními balistickými a námořními střelami, které se stávají menšími, účinnějšími a snáze maskovatelnými a s dolety, které se dají (relativně) snadno zvýšit, zastaralé smlouvy jako MTCR ztrácejí na účinnosti.

Podstatné je toto:  pokud vzájemné zastrašovaní a odrazování pracuje a napomáhá k odvrácení útoku, skutečně zaútočit na americké letadlové lodi nemá pro Rusko vůbec žádný smysl; nicméně, jakmile odrazování zastrašováním selže, útok na americkou letadlovou loď kdekoli na této planetě dává Rusku extrémně flexibilní nástroj eskalace dominance, na kterou by USA nemělo a nemohlo a ani mít adekvátní odpověď.

 

Utok na svátost neposvátnější – na půdu USA

Pokud cítíte nebo pokud si myslíte, že mluvit o útocích na americké letadlové lodi je obludně drastické, pojďme si popovídat o něčem, co je pro Američany absolutně nemyslitelné – o útoku na samotné USA na jejich půdě.

Je pravda, že pro zbytek lidstva (mimo Američanů) každá válka zákonité přináší velmi reálnou možnost útoků na vlastní vesnice a města, na infrastrukturu a na spoluobčany. Ale pro americké Američany, kteří jsou zvyklí rutinně handlovat s násilím, zkázou a smrtí vždycky daleko od svých vlastních mírumilovných vod, vesnic a měst, je byť jen hypotetická možnost přímého napadení USA na jejich půdě prostě nemyslitelná.

Dne 9. září 2001, násilná smrt 3 000 nevinných civilistů přivedla převážnou většinu Američanů do stavu absolutního šoku, který vyústil ve stejně absolutně neadekvátní histerické reakce Američanů a amerických institucí na všech úrovních společnosti (což, samozřejmě, bylo právě cílem této morbidně brutální operace zinscenované sion-americkou a izraelskou „stínovou vládou“).  Protože podobně hystericky a neadekvátně by Amerika reagovala i na útok na letadlovou loď, obava z přehnané reakce USA by měla sloužit jako odrazující prostředek proti jakýmkoli útokům na USA na jejich vlastní půdě.

Ano, ale podobně jako v případě letadlových lodí, tento „obranný“ prostředek Ameriky je účinný pouze pokud má efekt od něčeho odrazovat.  Jestliže by Spojené státy jakkoli napadly samotné Rusko, Rusové ztratí důvod  obav z přehnané reakce Spojených států a zcela určitě odpoví adekvátním protiútokem na Spojené státy samotné.

Nemyslitelné?

V americké „záloze“ záměrně pěstovaná přehnaná reakce na jakýkoli útok na nedotknutelnou „domácí půdu“ a na související civilní obětí by pak mohla paradoxně vyústit v náhlé probuzení a bohužel pozdní poznání co je to válka a že to, co přichází, je nadmíru zničující. Neb Rusové nebudou mít důvod neodpovědět vždy a opět adekvátně.

 

Mezikontinentální balistické rakety RS-28 Sarmat (ICBM)

45A1309E00000578-5011485-image-a-36_1508842878835

Ačkoli oficiálně je toho o Sarmatu a Yu-71 známo jen velmi málo, Internet je plný mnohdy i zasvěcených dohadů a úvah, které nám mohou dát docela jasnou představu o tom, s jakým druhem zbrojních systémů tady máme tu čest.

O RS-28 Sarmatu můžete mluvit jako o nástupci pověstné hrůzu budící rakety RS-36 Voevoda (v klasifikaci Pentagonu SS-18 Satan): jedná se o těžkou, velmi silnou, mezikontinentální balistickou nosnou raketu s mnohanásobnými nezávislými cílovými útočnými sestupnými střelami:

• Hmotnost: 100 tun

• Užitné zatížení: 10 tun

• Počet hlavic: 10 až 15

• Hypersonické sestupné rakety: 3 – 24 (co se týče Yu-71, viz poznámku níže)

• Dosah: 10 000 km

• Navádění: inerciální, satelitní, astronavigace

• Trajektorie: FOBS  [schopost vystoupit na nízkou oběžnou dráhu Země]

Ta poslední charakteristika, FOBS, je klíčová. Na rozdíl od většiny sovětských a ruských ICMB [mezikontinentálních balistických raket], aby zasáhlo Spojené státy, Sarmat už nemusí při útoku létat výlučné přes severní pól.  Může létat jakýmkoli směrem, třeba i přes jižní pól, a stále dosáhnout jakéhokoli cíle kdekoli na území USA.  Právě tato schopnost sama o sobě je více než dostatečná k tomu, aby anulovala účinnost jakéhokoli současného nebo současně vyvíjeného amerického proti-balistického systému.

Ale je to nejlepší, nebo to nejhorší – podle toho z koho pozice se na to díváte, teprve přichází:  jednotlivé sestupné rakety Sarmatu s bojovými hlavicemi jsou schopny individuálně létat na nízké oběžné dráze a na povel se nečekaně vrhnout na své cíle na povrchu Země.  Jediným způsobem, jak odvrátit takovýto útok, by bylo pokrýt cele území USA tzv. 3600 anti-balistickým systémem, od jehož realizace a nasazení jsou dnes Spojené státy stále ještě desítky let.

A jen abychom k těmto už tak impozantním vlastnostem dali něco navrch – každý Sarmat může nést 3 až 24 (v závislosti na tom, kdo se ptáte) hypersonických klouzavých sestupných raket Yus-71.

 

Model Yu-71 (alias „Objekt 4202) Nadzvukový Kluzák (HGV)

 yu-71-image2

Ještě jednou – ztěžka by dnes někdo mohl říct, ze tohle je něco, čemu by se média vyhýbala.  Je snadné najít stovky článků, popisujících co je to HGV – nadzvukový kluzák – a k čemu ho lze použít.  Snad  nejlepší z článků, které jsem zatím našel byl článek  Objekt 4202 / Yu-71 / Yu-74 v magazínu Global Security.

Zde je souhrn toho, co o HGV můžeme zatím říci:

  • Maximální rychlost: od Mach 5 (podle Scott Rittera) až po Mach 9 (podle kvazi oficiálního ruského zdroje) a do Mach 15 (podle Sputniku) až po Mach 20 (podle Global Security); jinými slovy od 1.7 do 6.8 kilometrů za sekundu neboli od 6.126 km/h do 24.504 km/h.

Hmmm … Bez ohledu na to, který z uvedených zdrojů je nejblíže skutečnosti, Yu-71 je v každém případě mnohem rychlejší než nejrychlejší ze zatím dostupných či právě vyvíjených raket americké protiraketové obrany – která by si mohla přát zkřížit si s Yu-71 cestu.

Hypermanévrovatelnost: ruské zdroje popisují Yu-71 jako „сверхманевренная боеголовка“ neboli „hypermanévrovatelná hlavice“. V podstatě to znamená nejen to, že Yu-71 je netečná vůči odstředivému přetížení. Nemluvíme zde o nějakém souboji v oblacích ale o schopnosti Yu-71 změnit nečekaně kurz letu a učinit tak zasažení raketou obrany vysoce nepravděpodobným zatímco zasažení cíle zůstává téměř zaručeno.

• Bojová hlavice: jaderná nebo konvenční / kinetická.

K poslednímu řádku jedna zajímavá poznámka: Vzhledem k rychlostem dosaženým střelou Yu-71 HGV při náletu na cíl nebylo by ani nutné ji vybavit konvenčními (vysoce výbušnými) nebo jadernými hlavicemi.  Kinetická energie akumulovaná v těle rakety v důsledku její vysoké rychlostí je dostatečná k tomu, že účinky exploze samotné rakety při dopadu na cíl jsou srovnatelné s ničivými účinky výbuchu velké konvenční nálože nebo malé jaderné hlavice.

Co říci závěrem?

Všimli jste si podobností mezi raketou Zircon a komba Sarmat + Yu-71?

V obou případech mluvíme o:

1. útoku, který může přicházet z jakéhokoli směru
2. rychlosti útoku a manévrovacích schopnostech, které činí zachycení střely téměř nemožné
3. schopnosti Ruska zničit velice hodnotný americký cíl relativně snadno a ve velmi krátké době

Je fascinující sledovat, jak zatímco nejvyšší vládni a vojenští činitelé USA o jejich raketovém programu Prompt Global Strike [Rapidní Globální Útok] mluví, Rusové už vlastní verzi podobného systému skutečně vyvinuli a to nejen mnohem rychleji, ale za zlomek nákladů na program dosud vynaložených v USA.

Máme skvělý důvod, abychom se, my Američani, zastavili a přiměli svou zemi, která si zvykla na beztrestnost za svou arogantní „mezinárodní“ politiku, aby se zamyslela nad následky toho, že se bratříčkuje a nechá se vést špatnými lidmi.

Aby vše bylo pro USA ještě složitější, dlouhověká výhoda naší geografické rozlehlosti pomalu mizí a fyzická izolovanost od problémů zbytku světa se stává naší spíš

slabinou a dělá nás zranitelnějšími.  V současné době žije už 39% obyvatel USA v okrscích přímo na pobřeží. Vysoká a stále narůstající hustota obyvatel v pobřežních okrscích je ve skutečnosti více než 6x vyšší než hustota obyvatel ve vnitrozemí (zdroj).

V roce 2010 americký Výbor pro sčítání lidu vypracoval fascinující zprávu s názvem „Populační trendy pobřežních oblastí ve Spojených státech 1960 až 2008″, která uvádí, že v pobřežních oblastech dochází k „intenzivní koncentraci ekonomické činnosti a sociálních aktivit“.

Hustě zalidněné vysoce produktivní pobřežní oblasti a průmyslová centra USA se stávají „ideálními“ cíli pro ruské konvenční rázové střely, které tak mohou zasáhnout USA účinněji a na nejcitlivějších místech.

Přitom zde nehovoříme o nějaké budoucí, hypotetické raketě na rýsovacích prknech ruských inženýrů. Hovoříme o Rusku stejně dostupných raketách, jako jsou rakety Kalibr, které běžně používali v Sýrii.

Hezky udělané video, názorně ukazuje, jak snadné je střely Kalibr distribuovat a  používat s vysokým ničivým účinkem na vojenské nebo civilní cíle.

Území Spojených států je ve skutečnosti vysoce zranitelné a téměř bezbranné vůči jakémukoli útoku. A to nejen díky špičkové vojenské technologii Rusů.

Dnes jsou například běžnou strategií výroby a distribuce výroba a dodávky „na zakázku“, kdy se výrobci soustředí na omezování nákladů a zaměřují se proto i na minimalizaci zásob.  Z vojensko-strategického hlediska je to mimořádně nevýhodné a nebezpečné.  I poměrně malé narušení výrobního velkokapacitního systému, jako například porucha v distribuční síti nebo vyřazení hlavní dodávky energie mohou mít mnohem snáze až katastrofální důsledky.

Stejně tak vysoká koncentrace některých průmyslových odvětví ve specifických oblastech Spojených států (jako těžba a zpracování ropy v Mexickém zálivu) přispívá k dalšímu oslabení schopnosti Spojených států přijmout úder v případě války.

Většina těch, kteří jsou závislí na dennodenní konzumaci televizních limonád, tedy bohužel většina většiny Američanů, všechna výše uvedená varování bude odmítat slovy „jen ať si někdo přijde s námi zahrávat – a nakopeme mu prdel“ nebo řekne cosi obdobně důmyslného. A něco by na tom možná nakonec i mohlo být.

Nicméně takovýto způsob myšlení taky napovídá o mentální neschopnosti operovat za podmínek, kdy obranný systém „odrazování zastrašováním“ padne a kdy do dveří vrazí cizí voják s namířenou puškou. Uvažování takovýmto pochybným způsobem by snad mohlo být výsadou amerických civilistů.

Ale osoby, které jsou pověřeny obranou své země, takhle uvažovat prostě nemůžou a nesmí a musí být schopni dívat se nad rámec „prahu zastrašování“.  Jsou to oni, kdo budou muset být schopni řešit pohromy umocněné reakcemi zmatených civilistů.

Georges Clemenceau [předválečný prezident Francie] údajně řekl, že „… válka je příliš závažná záležitost než abychom ji mohli svěřit vojákům“. Domnívám se, že přesný opak je pravdou; že válka je příliš závažná věc než abychom ji mohli svěřit civilistům, zvláště ne americkým neokonzervativcům (převážná většina z nichž nikdy k uniformě ani nepřičichla) a kteří vždycky mluví o následující válce jako o snadné, bezpečné a bezbolestné záležitosti.

Možná si také pamatujete na Ken Adelmana [politicky analytik, publicista, bývaly Reaganův diplomat] a jeho slavný irácký „cakewalk“ výrok. [citát:  „... rozdrtit iráckou armádu a osvobodit Irák bude pro USA jen (něco jako) dožínková zábava“]

Stejní všiváci jako on jsou dnes u moci v politice a v médiích. A zase nám chtějí namluvit, že být s Ruskem na nože je něco, co si USA mohou snadno dovolit a že válka s Ruskem bude také zase jen „dožínkovou zábavou“; a že bychom proto měli tvrdě tlačit na pilu, dokud Rus nepadne …

Kombinovaný účinek mýtu americké vojenské nadřazenosti s mýtem o nezranitelnosti USA odtrhává Američany od reality a snímá z nich dokonce i jakýkoli pocit viny za zločiny rutinně páchané Američany na půdě cizích zemí.  Přál bych si a upřímně v to doufám, že se Američané probudí ze svého snu včas a že nebudou muset dojít poznaní svého omylu krutou cestou plnou bolesti a střádání.

Ústy svého náčelníka generála Gerasimova oznámil 11. listopadu ruský generální štáb, že Rusko dokončilo vývoj, zkoušky a instalaci „nejaderných zastrašovacích systémů“ založených na raketách Iskander-M, Kalibr a X-101. Podle generála Gerasimova mají ruské ozbrojené síly k ruce dostatek vysoce přesných zbraňových systémů, kterými mohou zaútočit na jakýkoli cíl v rozmezí 4000 km.  Gerasimov navíc doplnil, že počet platforem schopných odpalovat uvedené střely se zvýšil 12x a že počet námořních platforem pro odpalování vysoce přesných raket zvýšili 30 násobně.

Generál Gerasimov také poznamenal, že zkombinováním systému střel Kalibr, mobilní pobřežních raketových systémů Bastion a systémů protivzdušné obrany S-400 plně zabezpečili ochranu vzdušného prostoru Ruské Federace a  námořních oblasti Baltského, Barensova, Černého a Středozemního moře (viz zmínku o A2AD!).  Své oznámení uzavřel Gerasimov slovy: „… vývoj těchto vysoce přesných zbraní nám umožnil převést úkoly odrazování či zastrašování potenciálního nepřítele ze zbraní jaderných na adekvátně účinné zbraně nejaderné.“

Chcete-li plně postihnout význam a dopad toho, co Gerasimov řekl, pak jen připomenu definici z naučného slovníku: „odrazování“ je vytváření důvodných pochyb nad účinností či úspěšností zamýšlené akce a obav z následků takové akce.

Co vlastně Gerasimov říká je, že Rusko má dostatek konvenčních nejaderných zbraní a sil, kterými může zaručeně způsobit USA nepřijatelné škody s katastrofickými následky a důsledky pro zemi a její obyvatele.  Tím se dostáváme ke zcela zásadní změně na poli vztahů mezi dvěma hlavními supervelmocemi.

Jeden z nejvyšších ruských velitelů posílá přes oceán naprosto jasnou zprávu, že dominance a technologická převaha USA  je věcí minulosti a že USA jsou jasně zranitelné a vystaveny ničivému konvenčnímu protiútoku. Jednou krátkou větou generál Gerasimov rozbil dva nejdůležitější mýty americké geostrategické teorie.

Mějte na paměti, že na rozdíl od jejich amerických protějšků ruští generálové své vojenské schopnosti na veřejnosti rádi podhodnocují a podceňují. Ruská média se mohou chvástat jak jsou „ruské zbrojní systémy naprosto úžasné a nejlepší na světě“, ale mezi vojenským personálem v Rusku stále přežívá kultura utajování skutečných schopností před nepřítelem. USA generálové jsou primárně agenty amerického zbrojního průmyslu; naproti tomu Ruští generálové se živí obranou Ruska.

Navíc, zatímco mladí důstojníci mohou více méně říkat na veřejnosti cokoli chtějí, starší a vyšší důstojníci musí dodržovat velmi přísná pravidla komunikace a mnohdy musí pečlivě vážit každé slovo, zejména důstojnici ve službě. Takže když náčelník hlavního štábu oficiálně prohlásí, že Rusko má nyní schopnost odradit nepřítele nejen nukleárními ale i konvenčními prostředky – můžete na to vzít jed. Je to tak a ne jinak.

Bohužel, západní média jsou stále „zadřená“ v roli „dvorního šaška“ jak jsme mohli vidět při plavbě ruské letadlové lodi ze Severního do Středozemního moře kdy na jedné straně prezentovali křižník Admirál Kuzněcov jako „děravé necky“ – na straně druhé mělo celé NATO loďstvo pohotovost a plížilo se kolem Kuzněcova, jakoby měl udeřit na Londýn.

Podobně američtí politici – na jedné straně prezentují Rusko jako zrezivělou „čerpací stanici“, na straně druhé tvrdí, že tato polorozpadlá čerpací stanice je schopna rozhodovat o tom, kdo bude bydlet v Bílém Domě!

Vydávání laciné propagandy ve „zpravodajství“ nikomu v Americe nepomáhá. Takové chovaní je pro Ameriku naopak nadmíru nebezpečné.

Na jedné straně pěstují v Američanech arogantní povýšenost, když vydávají Rusy za  „neschopná zaostalá boží hovada“, která mohou než jezdit po svých hliněných cestách ve šlapacích autech z lipového dřeva.  Na straně druhé všechny bez přestání krmi „fake“ [falešnými] zprávami o důmyslných ruských intrikách ohrožujících majestát Spojených států.  Opakované falešné bití na poplach a volání o pomoc je velmi nebezpečné. Unaveni hrou na bubáky Američané mohou úplně ztratit důvěru v politiky i média a mohou pak snadno přehlédnout varování  před skutečným nebezpečím.

Ve smyslu primitivního Bushova binárního „Jste buďto s námi a nebo proti nám“ bychom se konečně měli smířit s realitou, ze Rusové nemusí představovat absolutně žádné nebezpečí ani pro Spojené státy ani pro nikoho jiného (včetně pobaltských zemí).

Pokud však nějaký západní politik rozhodne, že je chytřejší a silnější než Napoleon nebo Hitler a že konečně srazí Rusy na kolena, pak on a celá jeho země budou zničeni. Ať je to kdokoliv.  Je to opravdu tak jednoduché.

 

K probíhající diskuzi zmíněné úvodem

Neobvykle zralé, plodné a inspirující komentáře a úvahy k Sakerovu článku uveřejněném na anglické stránce Rossia Insider by bylo možné rozdělit do dvou hlavních kategorií:

1. válka je přesto stále nevyhnutelná (umírající kobyla nejvíc kope) a

2. k válce snad konečně nebude muset dojít (člověku je stále ještě dovoleno samostatně myslet).

Pro všechny je však hrozba války znepokojivě reálnou a většina komentujících se alespoň v principu shoduje v pohledu na světovou politiku – shodně vidí svět rozdělený na tu větší část, která se už kořistí centrálního globálního bankovního systému stala (vedle Izraele hlavně USA, pak Kanada, Západní a Střední Evropa, Austrálie, Japonsko a rozvojové země Afriky a Asie) a na tu menší, která se stále ještě snaží z nadvlády centrálního unipolárního řízení světa privátním bankovním kartelem vymanit (především Rusko, Čína, Írán, Venezuela, …). Těším se poznat do jaké míry se názory českých čtenářů shodují s názory již publikovanými a jak dalece je už myšlení českých spoluobčanů zpracováno k obrazu globálního banksterskeho vládního monopolu.

Bylo totiž s podivem a nadmíru potěšující vidět, jak byly komentáře k tomuto  článku v neobvykle valné většině oproštěny od emocionálních výkřiků lidí neschopných podívat se za hranice své vesnice a za obrazovku televize a přenést se přes své komplexy.  Rád bych uvěřil, že je to tím, že autor tentokrát přiměl k zamyšlení i ty, kterým je jinak přeci naprosto všechno úplně jasné.  Jak bylo až donedávna jasné i mně.

Do hlavně odjištěné nabité pušky jsem se musel dívat zatím jen jednou v životě – ráno 21. srpna 1968 na mostě přes naši řeku. Nemyslím, že někdy zapomenu na zarostlého ušmudlaného “Ivana” trčícího s prstem na spoušti z otevřené věže otlučeného tanku: “Što ty! Nu davaj!” Hmmm, čím jsem tenkrát byl od toho mostu dále, tím rychleji jsem utíkal … Ta událost definovala můj vztah k Rusům a všemu ruskému na hodně dlouhou dobu.

Svět se ale drasticky mění.  Obávám se, že dnes bych si měl s tím “Ivanem” více co říct než s politikem bijícím se v parlamentu mým jménem za zájmy světové banky … a za lidská práva lidí z exotických kontinentů na úkor mých vlastních práv občanských.  Věřím, že bychom se dnes s Ivanem byli schopni podívat jeden druhému do očí, konecně zapomenout našeho posledního setkání a upřímně si stisknout ruce.

Po dočtení Sakerova článku a dosavadních komentářů k jeho článku polil i mně dříve ztracený pocit úlevy, naděje a bezpečí.

Děkuju Saker!

Michail Prouza © November 2017



loading...

48 Komentářů k Válka s Ruskem: Dva velké americké mýty

  1. geronimoh napsal:

    Dobré počtení, díky

  2. Toník napsal:

    Nedávno jsem vyslechl rozhovor dvo finančních poradců. Podle nich Rusko, Čína a pár dalších zemí přestávají v obchodu používat dolar. Největší světové banky mají dolarů plné sklepy a najímají si sklady na jejich uskladnění. USA to řeší velkými, ale fak obrovskými investicemi do armády, aby zajistili dolaru odbyt a mohli tisknout další. Podle mého názoru agenta pro zdravý rozum, je to stejná situace jako s Japonskou elektrárnou ve Fukušimě. Tam po celé ploše elektrárny postavili nádrže na radioaktivní vodu, kterou chladí propálené reaktory. Podle posledních zpráv jim už zbývá posledních pár prázdných nádrží. Co se stane pak? Vylejou tu vodu do oceánu, protože jiné řešení není. A co se stane s dolarem? Jediné řešení je bankrot nebo válka. Co myslíte že si ti nejchytřejší lidé na světě vyberou.
    PS: oni jsou tak chytří, že v případě že v okolí selže bankomat nebo automat na hamburgry, šest ze sta propadne panice a řeší to sebevraždou.(být to procento přes 80% to by si svět odfknul)

    • proud napsal:

      „PS: oni jsou tak chytří, že v případě že v okolí selže bankomat nebo automat na hamburgry, šest ze sta propadne panice a řeší to sebevraždou.(být to procento přes 80% to by si svět odfknul)“…………..opravdu znas Ameriku jako svoje boty:-)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))).Dam ti jednu hodne dobrou radu:Nikdy nepodcenuj nepritele!!!

      • Robo napsal:

        32.000.000 emikov vraj nevie čítať. Asi najmä farební, pravda.
        Úžasné emerické školstvo urobilo svoje.

        • proud napsal:

          Zadnyho analfabeta jsem tam nepotkal,ale je pravda ze jsem na to nikdy neptal,nakonec ani jsem nemel cas,bud jsem makal,nebo byl v divocine…..Jen mi prijde ze si leckdo neznalej vyklada nevedomost amiku jako blbost,ale to jsou dva pary bot,do skoly chodej,cist,psat a pocitat se ucej,myslet se odnaucujou,podobne jako uz i u nas………….

      • Bigpo2 napsal:

        Oni se totiž nezasebevraždí, tedy ne hned. Nastane absolutní rozvrat. Nejdříve vytahnou zbraně, které KAŽDÝ má a vyloupí všechny obchody. Pak ovšem časem začnou chípat hlady, bandy kanibalů budou žrát ty slabší… Zachrání se snad vnitrozemí, kde se vytvoří pevnosti, které budou chránit okolní obyvatelstvo, které bude zajišťovat místní obživu…

        • proud napsal:

          Zapomels na „malickost“.Amerika ma tu vyhodu jako Rusko,ze muze bejt sobestacna z vlastnich zdroju,z toho jde leccos uplacat aniz bych musel zrat sousedy……vzhledem k tomu ze je to policejni a armadni stat,predpokladam ze si doma poradek udrzej,az na vyjimky kterejch bude nejspis trochu vic,vzhledem k situaci,ale ne tolik aby se jim to vymklo z rukou.Tak to zase nejak vidim ja.Navic neni osamocena a bez moznosti,jedna strana Mexiko,druha Canada….ocean,hafo divoky prirody,nikoliv umely jako u nas…..

          • proud napsal:

            Navic je tam velice moderni ucit se v ty divoky prirode zit,takzvanej survival a prepperstvi,navic obrovsky markety naslapany po strechy naradim.Cos napsal by mi spis pasovalo na Evropu,tady uz se umi leda tak veliky hovno!!!

  3. proud napsal:

    Dobry……………jen jedna vec me zarazila,nebo spis zaujala,ten dovetek o Ivanovi,ale jsem krapet mladsi rocnik a v 86 jsem byl jeste „prcek“,takze mam vsechno jen z doslechu,proto se ptam,byl to skutecne onen „Ivan“,nebo to byl nekdo z vojsk Varsavsky smlouvy? A dej autore dobrej pozor na to,co mi odpovis….. ;-),jinak clanek perfektni :-)

    • proud napsal:

      v 68,samozrejme :-))))))))))))))))))))))))))))))

    • Dva Americké Mýty napsal:

      Hmm, dekuju za poklonu „proude“ (21:46).

      Co se tyce “Ivana”, ve sve uvaze ho vzpominam proto, ze mne znepokojuji znaky ztraty schopnosti Cechu cist mezi radky. V uklaneni se vrchnosti a myslet si pritom svoje jsme byvali po staleti naseho ponizovani skveli. Dokazali jsme poznat a rozpoznat.
      Pravda, stejne dobri jsme po 68. byli i v polykani speku, ktere nam predhazovala ke spolknuti zapadni propaganda. Obavam se, ze dnes je nase byvala schopnost analyzovat a myslet si sve tatam a ze umime jen to druhe – hltat zapadni speky. V dusledku toho take poslusne a ochotne ignorujeme jinak nepopiratelnou skutecnost, ze totiz k opravdu prevratnym zmenam, daleko dramatictejsim nez u nas, doslo v Rusku.

      Velice zjednodusene receno – zda se, ze Rusove vzali “zapadni ideal” nabizeny jim (tak jako nam) Hlasem Ameriky, Radio Londyn a Svobodnou Evropou mnohem dusledneji nez my. Oni se skutecne snazi o vytvoreni skutecne prularni spolecnosti, o skutecnou obranu prav obcana, o skutecnou svododu informaci, o svobodu pohybu, vyznani i mysleni – aby si pritom vsem navic zachovali zdravy usudek (viz odmitnuti degenerativni propagandy LGBT ve skolach programově matouci mozecky nebohych ditek). Snazi se o veci jimi dosud nepoznane a zapovidane za vsech minulych rezimu, vcetne rezimu carskeho! Zda se, ze tenhle vlastne post-feudalni narod dnes na demokracii skutecne pracuje (a ani v nejmensim se pritom nezda, ze by jim to nekdo chtel usnadnit).

      Naprotitomu se muze zdat, ze my, navzdory nasi byvale schopnosti cist mezi radky, analyzovat a mit vlastni nazor, jsme uplne prehledli a tvrdosijne prehlizime, ze od kolapsu SSSR ma dnesni Zapad den za dnem blize ke stejne totalite, jakou jsme tolik nemeli radi. Vsimate si, ze budeme mit zase zakazana temata a ze zase budeme muset mluvit v sifrach?! A ze se zase budeme muset bat “aby si pro nas neprisli” (viz nedavny pripad obcana Brusperka, ktery se mel “u piva” udajne vyjadrit k imigracni politice vlady). Koho by napadlo, ze at‘ zvolime kohokoliv, ze vysledek bude vzdycky stejny!? Koho by napadlo, ze pod rouskou ochrany “lidskych prav” u nas budeme mit tridu nedotknutelnych? A ze si v hospode nebudeme moci zapalit a dat si dobre odlezely gulas?

      Na vasi politickou otazku odpovidam: Ne, “Ivan” na tom tanku nebyl Madar, Polak nebo Bulhar – byl to udreny Rus. Ktery nejspis vedel, ze jestli mne pres ten most necha projit, ze skonci na Sibiri. I tak jsem si jisty, ze nad spravnosti rozkazem sveho velitele tehdy ani na sekundu nezapochyboval. Byl to preci muzik, jehoz praded, ded i jeho otec poslouchali sveho pana na slovo a nikdy ani ve snu nad panem nezapochybovali. At uz jím mel byt Batuska Car Nikolaj, Batuska Lenin nebo Breznev. A Batuska Breznev preci rekl “Streljaj Ivan!”.
      Drtiva vetsina Cechu, vcetne mne, se v 68. naucila mit SSSR hodne nerada. Ja sam jsem i vodku prestal pit! Jen se obavam, ze ja jsem schopnost analyzovat, poznavat a rozpoznavat zatim neztratil. Proto se mi dari neprenaset mou uprimnou nelasku k SSSR na Rusy a Rusko. Ktere vlastne, jak dnes muze byt zrejme komukoliv kdo umi cist, komunisticky puč svetovych banksterskych elit pred 100 lety odneslo z nas vsech nejhure.

      Jestli se Ivan dozil dnesniho dne, obavam se, ze dnes ma k naplneni zapadniho snu „ala Hlas Ameriky“ mnohem blize, nez ja. Poznal dosud nepoznane – Batuska Putin mu skutecne dava moznost volby a skutecne se ho na jeho nazor pta a respektuje ho! Obavam se, ze Batuskovi Putinovi jde nejenom o to, ubranit suverenitu Ruska, ktere je bez nejmensich pochyb trnem v oku svetove banksterske elity a tedy ve smrtelnem nebezpeci, ale ze mu nepochybne jde o to neztratit duveru „jeho muziku“ – jako skvely strateg moc duvery zna. Pro srovnani se staci podivat napriklad na jeho reakce na najezdy nezadoucich cizincu na jejich vlast a jejich viru. Nedba zapadniho pokriku o politicke korektnosti a chrani Rusy, jejich Rusko, jejich kulturu a tradice. Zatimco me deti ve skole jedi misto veproveho halal a ja se zase musim ucit psat v sifrach.

      Myslim, ze na rozdil od dob drivejsich, dnes nam jde o podobnou vec, Ivanovi i Cechum. Je smutne, ze si u nas hrajeme na to, ze tomu tak neni. A ze proto nelze vyloucit, ze tentokrat by Ivan zavahal nasazovat svuj vlastni zivot budeme-li volat o pomoc pred zabranim Sudet a napadenim nejakym novodobym Hitlerem. A divam-li se kolem – kdo muze vyloucit, ze pomoci treba nebude?

      Autor

      • Robo napsal:

        Pán autor…dokonca ani 68′ najskôr nebude taký čiernobiely, ako sa Vám možno zdá.
        Som už presvedčený, že nebyť toho, sme o 21 rokov viacej fprdeli a veľmi pravdepodobne tým pádom už definitívne…

        • Dva Americké Mýty napsal:

          Vdaka za uvahu Robo (7:12).
          Moj pohlad na 68. sa vam vidi prilis ciernobiley? Hmmm, mozno az do 89. taky byt mohol – ako aj pohlad drtivej vetsiny slusnych Cechoslovakov. Ak ale hladate ospravedlnenie pre signatarov zvacieho listu – nikdo, vcetne kolaborantov, nemohol vtedy v 68. vediet o globalistickej politike to, co o nej mozme vediet dnes. A o tom kto vlastne tiahal tie snurky. Je tedy prirozene, ze vsichni slusni lide se citili podvedeni a zrazeni a ze nas to naucilo nenavidet. Jak Sovjety, tak kolaboranty. Ani u vedomi toho, co dnes mohu znat o pozadi celeho Bolsevickeho prevratu v Rusku v 1917, o pozdejsich pokusech Ruska vymanit se ze sparu banksterske elity, o totalni zavislosti Zapadu na vuli nadnarodniho banksterskeho kartelu dovrsene v podstate v 1914, ani dnes nehodlam v mych ocich rehabilitovat povest a charakter kolaborantu z 68.
          Druhou otazkou je, zda je dnes omluvitelne slepe nenavidet Rusa. Je nade vsi pochubnost, ze je to zadouci abycho nemeli Rusy radi, ze to nekdo potrebuje. Rusofobii v nas stejne jako v populaci celeho Zapadu intenzivne zivi zajmy tech, pro ktere se Rusko zda byt uhlavnim nepritelem.
          Zda by se jim podarilo dostat Ceskoslovensko do sve moci o 20 let drive nebyt invaze v 68. by bylo dobrym nametem pro nezavisle historiky. Je-li takovych …
          Autor

        • Perun Hromovládný napsal:

          Mám stejný názor, že byl zastaven pokus o barevnou revolucí, která se povedla až v roce 1989, a od té doby jedeme z kopce.
          Vlastně jsem rád, že jsem dětství prožil v klidných 70 a 80 letech.
          Když vidím ten dnešní marast kolem, tak mi je blivno.

      • Lukaš napsal:

        Autore.
        Také pochválím článek,je o čem přemýšlet,že ten pěšák se ztrácí a nebude potřeba.
        Jinak mě něco zaujalo,jaký je rozdíl mezi vstupem vojsk W. S. v roce 1968,nebo potíráním referenda v Katalánsku Madridem.

        • Dva Americké Mýty napsal:

          Dekuji Lukasi (8:50),
          Obavam se, ze bez pesaka to tak brzo nepujde. Verim tomu, ze i ta druha strana si dnes uvedomuje, ze jestli to spusti, budou zivi, vsichni a vsude, zavidet tem mrtvym. To bohuzel nevylucuje, ze to nespusti. Nicmene nez budou muset zmacnout ten cerveny knoflik, to znamena nez zbytek sveta najde zpusob jak zit bez US dolaru, budem asi po sobe stale strilet flintama.

          Ke Spanelsku se obavam cokoli poznamenat. I o Rusku a nasem vztahu k nemu, coz je tema, ktere mne trapi pres 50 let, se vyjadruju pouze s ostychem. Neb zitrek muze prinest nova poznani, ktera mohou poznamenat muj nazor vcerejsi. Spanelskem a Katalanii se ve srovnani s mou zivotni tematikou zabyvam pouze okrajove. Nuze pisu-li i o invazi v 68. s ostychem, pak stran katalanska bych snad jen na odkazal V.V. Pjakina.
          Autor

          • Lukaš napsal:

            Autore.
            Děkuji za odpověď.
            Lze na obě události pohlížet ze dvou stran a ani to nemusí byt celá pravda.Když víme,že mocnosti mají svůj zájem.

      • proud napsal:

        Dobra tedy,jen me napadlo se zeptat,protoze jako kluk jsem chodil k pamatniku padlejm hrdinum „beze jmena“(dnes uz asi vim proc beze jmena) pokladat vence,povinne se skolou a nechtelo se mi,ne kvuli hrdinum,tech jsem si vazil a vazim,ale protoze jsem jako kluk mel pochopitelne jinej „program“ :-)).Tloukli nam do hlav pohadky o padlejch mladickejch sovetskejch hrdinech,pravda byla ta,ze to byli Polaci,samozrejme pod sovetskym velenim,pro me Slovani,Rus se u nas objevil az ve vojensky posadce,nastesti pro me,ale to uz je jinej pribeh:-).Co branilo tehdejsim papalasum rikat lidem pravdu a pestovat v nich soudrznost na vsechny strany mezi vsema Slovanama a potazmo „lidma“? Jak pise Robik……….nic neni cernobily. Je to jedna z veci co mi na bejvalym,obecne mnohem lepsim rezimu, vadily,bylo jich vic,ale co delal pro obycejny lidi je predcilo,demagogie jako na zapade,hnani stada jako na zapade,rozdelovani uz nastesti ne jako na zapade,jen zapad-vychod,ale porad to bylo rozdelovani.Co bylo ohromnym plusem,dnes predpokladam ze nechtenym,nicmene nastesti plusem,bylo ono kvalitni skolstvi ktery ucilo jedince samostatne premejslet,hledat,i kdyz nebylo mnohostranne kde,internet jeste neexistoval,nanestesti,jinak byl nas dnesni potencial mnohem vetsi a slavnou stranu a vladu jsme si mozna dokazali lip „ohlidat“.

      • Toňýček napsal:

        Zaujala mne mne ve Vaší odpovědi věta – cituji: „Velice zjednodusene receno – zda se, ze Rusove vzali “zapadni ideal” nabizeny jim (tak jako nam) Hlasem Ameriky, Radio Londyn a Svobodnou Evropou mnohem dusledneji nez my.“ Mívám takový čím dál tím neodbytnější pocit, že právě TO je to klíčové. Cokoli se pokusil anglosas podstrčit rusovi (a Slovanovi obečně), to dopadlo podobně. Ve slovanské nátuře je obsažena mnohem větší míra kolektivismu, oproti přísně individualistickému západnímu pojetí. Stejně to dopadlo s podstrčenou jim VŘSR, která nejenže ruské imperium nerozbila na kousky, ale po počátečních dohadech o vedení a směřování země nakonec vyústila nejen v nebývalý (v čase) technologický pokrok, ale také v nabytí nebývalých občanských práv pro ještě včera negramotné „mužiky samoděržaví“. Západem podstrčená gorbačovova „pěrestrojka“ s halasnými lidskými právy vedla k rozvalu SSSR, jeho rozkradení a úpadku. Po desetiletém tápání mezi „západ=přítel“ a „západ=nepřítel“ přešlo Rusko opět na svůj vlastní model „glasnosti“ a v r.2017 je to téměř suverénní velmoc. Roste se současným úpadkem západu. Celé je to o vizích, po nichž „u nás na západě“ zůstala jen vyčpělá hesla a jimž, ku podivu, na východ od nás dalo Rusko živnou půdu. Dnešní důraz na ochranu obyvatel RF proti vnějšímu (ale i vnitřnímu) nepříteli a současně nekompromisně mírovou diplomacii dává ruskému vedení dlouhodobě silnou domácí podporu u prostých lidí – kterým vrátilo hrdost na vlastní zemi. Jak „zemřelý“ V.Čurkin, tak i V.Lavrov – oba přezdívaní „pan NĚT“ – vlastně přiměli spoustu lidí vidět dnešní svět ne jako dogmaticky neměnný, ale naopak jako svět názory lidí ovlivnitelný a modulovatelný. Není jen smůla, že ti, jež po jůes ukradli také jurosajůz, nejsou schopni politické komunikace. Je naše vina, že tam ještě jsou a rozhodují za nás. Nic na tom nezmění ani nejtou plechová kavalerie na východě kontinentu, která má jen oplotit naši kolonii, aniž by si troufla s někým doopravdy bojovat. V té Vaší větě je doopravdy obsažen celý rozpor mezi viděním světa Slovany a anglosasy (a těmi, kdož jim skutečně vládnou).

      • Dodo napsal:

        Tak taku sprostost ako tento clanok som uz davno necital -“V dusledku toho take poslusne a ochotne ignorujeme jinak nepopiratelnou skutecnost, ze totiz k opravdu prevratnym zmenam, daleko dramatictejsim nez u nas, doslo v Rusku.

        Velice zjednodusene receno – zda se, ze Rusove vzali “zapadni ideal” nabizeny jim (tak jako nam) Hlasem Ameriky, Radio Londyn a Svobodnou Evropou mnohem dusledneji nez my. Oni se skutecne snazi o vytvoreni skutecne prularni spolecnosti, o skutecnou obranu prav obcana, o skutecnou svododu informaci, o svobodu pohybu, vyznani … Jazdil som do Ruska 9rokov.Do Moskvy dalej.Zjednodusene. V rusku staci mat ruble a vodku. Ak jedno z toho chýba , zacina u bezneho rusa panika.Je to prechlastaný narod ktorý dodnes velebý Stalina a zije z minulosti. Ak narod zije z minulosti -tak nema buducnost. Autor je zrejme rusofil , ktorý mi chce nakecat , ze rus je pacifista……

        • proud napsal:

          Me zase udivuje,ze narod tak prochlastanej jak rikas dokazal vyhrat valku a jeste se nenechal zlikvidovat,o tom co vsechno dokazal ani nemluve…………ze by to bylo tou vodkou,anebo jsi tak pitomej? Co myslite vy ostatni? :-)

          • proud napsal:

            Taky si myslite ze je prinejmensim divny,ze narod kteryho se bojej USA a nemaji na nej ani svym rezavym valecnym arzenalem nevi ktera bije v hlavach omamenejch chlastem?:-)))))))))))))))

    • ujo napsal:

      Stačí porovnať výsledky prevratu v 1989 s odstupom času, dnes už 28 rokov = jedna generácia.
      Rozkradnutá ČSSR, školstvo na úrovni Afriky, aby to zvládli aj cigáni, otrocká mzda. Ako rýchlo sa skoro každý podniateľ naučil zdierať svojich zamestnancov na úrovni minimálnej mzdy. Že vraj náklady. Treťotriedna kvalita šmejďáckeho tovaru ale za vyššie ceny, ako na západe. Ako trefne dnes vyzerajú obrázky o dvojnásobne nižších cenách vajec v Nemecku, pričom sa jedná o slovenský „vývoz“.
      Toto všetko sa malo realizovať už v roku 1968.
      Nestalo sa.
      A preto je tu otázka: Vďaka Bohu a rusákom, alebo, škoda?!?!

      • jan nowak napsal:

        Sousedovic Toňýček – nemá žádný konýček..
        .. ruce dou mu do-zadu won je zkrátka po-zadu : ))

        Sorry jako – jenom si zkoušim fungl Nowou klábossnici : p

  4. K.Klimša napsal:

    Mýtů je po vícero : Postskriptum (18.02.2017)

    Američané na Měsíci nikdy nebyli. Sovětský svaz věděl pravdu, ale mlčel.

    Za mlčení Brežněv dostával každý rok nový , ručně vyrobený Cadillac, USA postavily, daly t.plány a zafinancovaly stavbu fabriky Kamaz, skoro zadarmo USA na severu strany namontovaly stovku „nodding donkeys“ na čerpáni Ropy a ještě CCCP dostal levné Kredity od MMF. Více podrobně od 36:22 / 54:47 minuty Videa.

    http://www.ovkscmfm.estranky.cz/clanky/zpravodajstvi/

  5. topcz napsal:

    Jenom malá oprava k úvodu. Dotyčný analytik The Saker, není Američan a nežije na Floridě. Je to ruský emigrant, který ale žil v USA (na té Floridě) řadu let a cca před rokem se přestěhoval na Island. Jeho domácí web je také s příponou „is“ – http://thesaker.is/. Kromě tohoto webu používá další, kde lze najít velmi dobré články, s názvem „New Eastern Outlook“, https://journal-neo.org/. Poměrně dost článku od něj překládá Zvědavec a něco málo i já, ale protože jsem lenoch, tak si zpravidla počkám, až ho přeloži Stwora na Zvědavci, (žije v Kanadě a umí anglicky o 90% lépe, než já). Ten pseudonym je skutečně odvozen od „sokola“, což potvrzuje i nápis na jeho horním banneru – A bird’s eye view of the Vineyard – volně přeloženo – Pohled z ptačí perspektivy na Vinohrad (vinice).

    • Possum napsal:

      Dekuju za upresneni topcz a omlouvam se za svou lenivost patrat hloubeji po puvodu rodicu Sakera. Ctu rad jeho clanky roztrousene po wwww; vetsinou z nich citim chladne soustredeni analytika oprostene od matoucich emoci – coz samo o sobe budi duveru. Zjednodusil jsem si uvod odvolanim se na jeho profil na Russia Insider – abych se o jeho skvelou analyzu s vami mohl podelit co nejdrive. Pomohl jste mi odpovedet na otazku, ktera drasa me podvedomi kdykoli bezprostredne po docteni jeho analyz. Mam o nej vzdy starost – zvlaste mel li by zit na Floride – baste sionismu. Co za skvely tah skveleho analytika odejit na Island!

      • topcz napsal:

        Není zač. Já jsem také nikde nepátral po jeho původu, ale protože na jeho web chodím již řádku let, jednou, v době, kdy se stěhoval na Island, napsal o tom článeček, kde právě zdůvodňoval své rozhodnutí odejít z USA na Island. No a tam napsal pár informací i o sobě. Bohužel jsem to tehdy nepovažoval za nutné, tak jsem si odkaz na ten článeček neuložil.

        • Jarda napsal:

          To je škoda, že jste si odkaz na ten článeček neuložil.
          Že je Saker Rus, to by zapadalo do rysů jeho článků.
          Ale proč by se měl stěhovat na Island. Doménu tam přestěhoval a zřejmě i data, z důvodu bezpečnostních (což je rozumné řešení). Není však důvod apriori naivně předpokládat, že vše co napíše je čistá pravda. Rus je ve své většině obrovský patriot (včetně mafiánů a gaunerů). Za což můžeme být vděčni, neboť jinak bychom již byli na Sibiři (či vůbec nebyli), ale má to i své stinné stránky (např. Putin nikterak neváhal lhát o přítomnosti ruských vojáků na Krymu, když to bylo v zájmu Ruska). S tím je třeba počítat.

          • Milan napsal:

            Nevím kdy Putin lhal o ruských vojácích na Krymu. Co jsem viděl videa, tak Putin jen zdůrazňoval, že na Krymu bylo méně vojáků než umožňovala smlouva s Ukrajinou. A mlžil co se týče zapojení ruských vojáků do blokády Ukrajinských základen na Krymu.

            • Jarda napsal:

              Např.: https://www.youtube.com/watch?v=qpR2d3K0ynE
              atd. atpod.
              Putina formovala jeho práce – snad nechcete tvrdit, že znakem rozvědčíka KGB je pravdomluvnost vůči veřejnosti. :-)
              Putinova záchrana Ruska (a zadržení globální totality) je nepopiratelná, ale prostě to není anděl (možná ani zdaleka). Zajímavé je, jak mnoho lidí si tuto neurčitost není ochotno připustit a ani si tuto neochotu neuvědomují.

              • Zorro M. napsal:

                ..vaše „dohadování“ je poněkud zcestné (i když ospravedlnitelné) – není to ale vše spíše o tomhle?
                http://prntscr.com/hdf6xj
                :)

                • Jarda napsal:

                  Je.
                  Je to o modro-červeném vidění světa. :-)

                • Jo napsal:

                  dávať zostrih naci batalionu ako dôkaz..
                  Prvá časť – žiadne klamstvo..
                  Druhá časť – žiadne klamstvo (možno nie celá pravda a vyhýbavá odpoveď ale klamstvo to nieje) pretože domobrana Krymu bola a bola pred jednotkami RF..
                  Tretia časť – žiadne klamstvo..
                  Štvrtá časť – jedno slovo z toho čo povedal (nikagda – nikdy (neskrývali)) sa dá s prižmúrenými očami považovať za lož – s prihliadnutím na jednu situáciu a jednu vyhýbavú odpoveď (druhá časť)..
                  Ako sa hovorí dobre položená otázka je polovicou odpovede… Osobne si myslím že ak by sa reportér spýtal: V.V.P. , blokujú vojaci RF Ukrajinské základne na Kryme alebo podporujú ľudí blokujúcich tieto základne? Tak by buď dostal pravdivú odpoveď alebo no coment..

                  Suma sumárum – nemáš pravdu. Putin o „o přítomnosti ruských vojáků na Krymu“ NEKLAMAL. Každý kto sa o tom chce prieť by si mal ako prvé naštudovať presný význam toho slova..

  6. strelec napsal:

    Opravdu se mi článek líbil. A jako vždy se (správně) uvažuje, že SS napadnou jinou zemi a ne naopak. Jsou to agresivní darebáci a jenom Rusko na ně platí. Zaplať pánbůh za Putina.

    • Lukaš napsal:

      Snad jen trochu doplnění.
      Jak to sleduji,USA vůbec nepočítá s nasazením svých pozemních vojsk,spíš spojenců a USA armáda to jen zezadu tlačit.Dost to dosvědčuje,co se ví o americkém vojsku,že jim museli zakázat v Japonsku,požívat alkohol.Kdyby to byl jen alkohol,ale úplně zdrogovaná armáda a to je problém.

      • proud napsal:

        Problem to je,ale hodne to napovida pri premejsleni o cloveku jako takovym,jeho podstate,kdyz potrebuje „popostrcit“ ke svinstvum svinstvama!

        • proud napsal:

          Jinak by si vojak uvedomil za koho a za co ma zabijet a bejt zabitej a podle toho by se casto i zaridil…..A porad to lidem ty oci ne a ne otevrit……..

      • Pepan napsal:

        Trefil jste tzv hřebík na hlavičku, Yaankees si to tak představují že za jejich agresi půjdou na smrt TATO vojska a oni budou pouze velet z týlu, vůbec si nepřipouštějí že by se to mohlo vše zvrtnout a otočit proti nim, jen pár takových jako je tzv generál Pavel by i když s malou pravděpodobností nasazovali svou hlavu pro cizí slávu.

  7. Vlabi napsal:

    Dík za překlad výborného článku!

Napsat komentář k proud Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!

NEKRMTE TROLY!