Válka tvoří podivná spojenectví

104668587_1050035052103672_5228564861619224159_oTuto větu prý pronesl římskoněmecký císař Fridrich Barbarossa (*1122 +1190), když zjistil, že se slovanskými pohanskými kmeny Obodritů a Luticů k odražení křížové výpravy, jež je měla vyhladit, spojili i na severu žijící Ránové, velká část polských křesťanských knížat a dokonce i někteří němečtí katoličtí vládcové. Početně slabší Slované se s pomocí spojenců, s využitím lsti a lepší taktiky nakonec křižákům ubránili. Stejnou taktiku nyní zvolil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Když zjistil, že EU jako celek ani NATO jako organizace nepomohou Řekům odrážet útoky Turecka, dojednal účelové spojenectví středomořských států proti rozpínavosti Turecka. V novém obranném paktu se kromě evropských zemí Řecka, Kypru a Francie sešli i dávní rivalové Izrael, Sýrie, Egypt a za Libyi Haftarova armáda, která ovládá většinu země.

Spojuje je to, že už mají dost tureckých krádeží ropy a plynu z ložisek pod dnem středozemního moře, které se nachází ve výhradních ekonomických zónách těchto zemí. V případě Libye jde o krádeže ropný ložisek přes džihádisty z turecké loutkové vlády v Tripolisu, která sama sebe označuje jako „vládu národní shody“ a za níž mluví samozvaný premiér Faís al-Sarrádž.

Neuvěřitelně pestrá je i směsice, která podporuje Turecko a jeho protektorátní vládu v Libyi. Ani mě moc nepřekvapilo, že se do islamistického spolku včera oficiálně přidal režim iránských ajatoláhů. Informace o íránské podpoře džihádistů v Libyi přinesla včera libanonská agentura Al-Masdar, která citovala vyjádření iránkého ministra zahraniční Mohammada Javad Zarifa po skončení jednání v Istanbulu. Po včerejšku však stojí s ajatoláhy z Teheránu v jednom šiku i vedení EU, které doposud vůči Íránu uplatňovalo řadu sankcí kvůli podezření na vývoj jaderných zbraní.

V úterý našli egyptští dělníci při výkopových pracích v Haftarovou armádou ovládané části Libye několik hromadných hrobů. Zatím nikdo neví, kdo je v hrobech pohřbený, ani z které doby hroby jsou. Oblastí, v níž byly hroby objeveny, se osmkrát převalila fronta tam a zpět během občanské války, kterou v roce 2011 zahájily letecké útoky NATO na režim bývalého prezidenta Muammara Kaddáfího. Mohou to být oběti náletů amerických a britských bombardérů. Mohou to být i oběti řádění džihádistických milic, které v těchto místech řadu let páchaly válečné zločiny, než byly před časem vytlačeny k Tripolisu Libyjskou národní armádou (LNA), jíž velí polní maršál Haftar.

Zatím totožnost ani příčinu smrti lidí pohřbených v hromadných hrobech nezná nikdo kromě poslanců Zahraničního výboru Evropského parlamentu. Probruselská většina členů tohoto výboru odhlasovala rezoluci, v níž bez jakýchkoli důkazů obvinili ze zavraždění těchto lidí Haftarovu armádu. Požadují přísné vyšetřování a zostření sankcí proti Libyjské národní armádě.

Řecký web pronews.gr toto rozhodnutí poslanců zahraničního výboru EP přirovnal k falešnému plynovému útoku v Doumě, kterého se podle Bílých přileb měla údajně dopustit Syrská arabská armáda (SAA), která je věrná prezidentu Bašáru Asadovi. Zpráva o tomto údajném chemickém útoku vedla k leteckému a raketovému útoku US armády proti Sýrii. Když se později zjistilo, že celý incident byl fingovaný, rakety a bomby už nikdo vrátit zpět do pumovnic nedokázal. Stejně jako vzkřísit mrtvé, které Američané zabili.

Podporu „váženému“ členu NATO Turecku proti jinému – zřejmě „méně váženému“ členovi NATO Řecku, včera v Bruselu vyjádřil i generální tajemník NATO Jens Stoltebnerg. Podle jeho vyjádření, které citovala turecká agentura Anadolu, je Alinace hluboce znepokojena růstem vojenské přítomnosti Ruska ve Středomoří. Stoltenberg vyjádřil podporu NATO Sarrádžovým džihádistům v boji s LNA, kterou dodávkami zbraní podporuje Rusko.

Nelenila však ani skupina středomořských spojenců. Na návštěvě v Izraeli je momentálně řecký premiér Mitsotakis. Se svým izraelským protějškem dojednali technické detaily dohody o výstavbě ropovodu a plynovodu, který by měl spojit Izrael, Kypr a Řecko. Na systém potrubí na dně Středozemního moře by měly být napojeny i těžební plošiny, které budou ropu a plyn těžit z mořského dna kolem Kypru a řeckých ostrovů.

Příští týden má letět do Káhiry jednat o napojení Egypta na tento systém řecký ministr zahraničních věcí Nikos Dendias. Není třeba dodávat, že jde o obrovský kšeft. V podstatě obdobu rusko-německého projektu podmořského plynovodu Nord-stream, jež obchází nestabilní a vyděračskou Ukrajinu, která už několikrát země EU okradla o zaplacený plyn dodávaný z Ruska. Při realizaci tohoto projektu by spojenectví středomořských zemí dostalo další rozměr kromě současné potřeby bránit se turecké expanzi.

Řekové se pilně činí i na západní straně Středozemního moře. S Francií a Itálii již byly vyjednány smlouvy o rozdělení těžebních práv na západ od řeckých ostrovů. Francouzsko-italské těžařské konzorcium TOTAL-ENI již má koupených několik licencí na těžbu ropy a plynu kolem řeckých ostrovů a u Kypru. O dalších minulý týden jednal se zástupci obou firem řecký úřad pro správu nerostných surovin. Pokud se podaří smlouvy realizovat, nebude již ve Středomoří místo pro krádeže ropy a plynu tureckými firmami napojenými na armádu.

Je jasné, že středomořský projekt, v něm je zapojené Řecko, představuje konkurenci pro Německo, které investovalo hodně peněz i politického kapitálu do plynovodu z Ruska. A logicky chce co nejrychleji vydělat na tom, že nyní má v celé EU nejlukrativnější podmínky na dodávky ruského plynu, který přeprodává dalším zemím. Včetně ČR. Více trubek vedoucích plyn do EU, představuje na jednu stranu větší surovinovou bezpečnost, po níž mnoho let oficiálně volá vedení EU. Když na jednom potrubí vznikne porucha není odříznuta celá EU, ale lze získávat plyn z jiné větve. Současně to však kvůli konkurenci znamená nižší cenu plynu pro spotřebitele. To se však vůbec nehodí do plánů na budoucí zisky německé nadnárodní firmy EON (dříve Ruhrgas), která je s ruským Gazpromem největšími podílníky Nord-streamu.

Včera se do politické potyčky mezi „řeckou skupinou“ a těmi, kdo podporují džihádisty, zapojila i frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí čeští europoslanci zvolení za SPD. Marco Zanni jako italský člen Rozpočtového výboru EP včera jménem frakce ID při projednávání dokumentu a parametrech rozpočtu EU na rok 2021 předložil návrh, aby z unijního rozpočtu nebyly již příští rok Turecku posílány žádné platby.




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!