„Migrační problém je problém celé EU“, řekl možný budoucí německý kancléř poté, co z bezpečnostních důvodů uprchl z tábora Moria

117399961_1093263387780838_8250234803894405707_nPředseda vlády Severního Porýní-Vestfálska musel z bezpečnostních důvodů přerušit návštěvu uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos a poté řekl do kamer: „Tuto situaci musí vnímat celá Evropská unie“. Politik CDU byl „šokován“ podmínkami v táboře, ve kterém po měsíce žije téměř 15 000 uprchlíků. Kemp je určen pro méně než 3000 lidí. Všichni, kdo zde žijí, především migranti z Afriky a uprchlíci z Blízkého východu, chtějí do Evropy, především do Německa. Podle zpráv očitých svědků se davy afghánských a afrických uprchlíků žijících ve stanech a nouzových chatrčích v Morii natlačily na ploty a skandovaly „Free Moria!“. Laschet později řekl, že jeho delegace „slyšela výkřiky zoufalství“. Tuto situaci musí „vnímat celá Evropská unie“.

Měla to být velkolepá mise lidství vůči domácímu publiku, neboť Armin Laschet je nejen předsedou zemské vlády v Severním Porýní – Vestfálsku, ale také horkým kandidátem na předsedu Křesťansko-demokratické unie (CDU) a možným nástupcem Angely Merkelové na postu německého kancléře. Ale mělo to být i poselství pro Evropu – především pro východoevropské země, že musí přispět k řešení zoufalé situace lidí v táboře Moria a dalších. Tedy pokračování trendu, přitvrzeného spolkovým ministrem Heiko Maasem na začátku července. O tom má být německé předsednictví EU? O tlaku na „vzdorné“ země, aby se podřídily?

Neue Zürchner Zeitung rozebírají celou situaci v komentáři nazvaném „Útěk z uprchlického tábora“: „Laschet ve výměně názorů s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v Aténách chválil Řecko, za to, že se mu podařilo vnést řád do migračního chaosu". Současně vedl kampaň za evropské řešení problému migrace. Dodal, že „BUDE VYTVOŘEN ŘÁD“ pro Evropu, jakmile bude vnější hranice EU účinně chráněna a bude zajištěna humanitární pomoc uprchlíkům. Laschet chtěl a chce být viděn jako politik, který smíří lidstvo a řád, uvede v rovnováhu lidskost a rozum a sloučí charitu a společné dobro. Tím zřejmě chce získat body v německých mediálních debatách a na cestě do kancléřství."

„Fotografie a zprávy z Morie ale vyprávěly jiný příběh,“ pokračuje reportáž v NZZ. „Z bezpečnostních důvodů jeho návštěva tábora náhle skončila a kandidát se nedobrovolně stáhl. Symbolický obsah této scény byl hmatatelný: zvládnutelný, ale rozzlobený dav skandoval „Free Moria!“ - zřejmě proto, že nesprávně pochopil, že předseda zemské vlády odpovídá za celé Německo. Ochranka pak chránila hosta. Momentky, které byly v té chvíli vyfotografovány, ukazují Lascheta v zelené polokošili před polootevřeným mřížovým plotem s nejistým pohledem nad světle modrou ochrannou maskou.“

Takhle ten, kdo chce vést Německo vstříc kombinaci lidskosti a rozumu s řádem, rozhodně vypadat nemá. NZZ také konstatuje, že plán na „společné řešení migrační krize v rámci EU nutně narazí na přetrvávající odpor nejen České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, ale i Slovinska, Lotyšska a Estonska.“ Suverénní země, tvrdí NZZ, si nenechají diktovat od premiéra lokální vlády.

Pokud by tento nátlak zůstal na úrovni zemské vlády, pak snad ano. Ale tento nátlak jde z mnohem vyšších pozic, jak víme. Otázka, která nás může a nemusí trápit, zní takto: „Proč šel kandidát na předsedu CDU a tím i spolkového kancléře do předem prohrané bitvy? Nejsou to různé „pastičky“, které Angela Merkel klade svým následovníkům do cesty, aby nutně museli ztroskotat a ona se i nadále jevila jako jediný možný vůdce Německa?“

Situace lidí v Morii je určitě nedobrá. My jsme ji ale nezpůsobili a na tom musíme trvat, chceme- li my a především naše děti žít nadále žít v evropské civilizaci a ne v právu šaría. A touto cestou je jedině ochrana vnějších hranic a pomoc Řecku. Nikoli Turecku, jak činí Německo a s ním i EU, která „musí udržet dobré vztahy s Tureckem“, jak znovu tento týden zopakoval Vysoký představitel EU pro zahraniční vztahy a bezpečnost Josep Borell při rozhovorech s tureckým ministrem zahraničí Mevlutem Cavusoglu. Pro Řecko slova, pro Turecko činy a peníze.
Kdysi platilo, zejména pro generace Němců, to, co napsal Johann Wolfgang von Goethe ve své rodinné knize, a sice „vydat se hledat ve své duši zemi Řeků“. Byl to odkaz na to, že za mnohé, politiku, vědu i kulturu, vděčíme této malé zemi. O „filohelenismu“ však už dnes mluvit nemůžeme. Německo svou politikou v EU Řecko ničí. Slova chvály malého předsedy „krajské“ vlády proti faktu, že Německo má velké ekonomické zájmy nikoli v Řecku, ale v Turecku, nic nezmůžou. A Řekové to vidí. Otázka je, jestli to vidí i ostatní.




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!