Jak zavést ještě dražší postřiky

125531620_1191618014612041_9147779158744446334_nV ČR máme dnes státní svátek Den boje studentů za svobodu a demokracii. Z Bruselu se však i na ČR dál nezadržitelně valí lavina nových nařízení a směrnic. Výbor pro životní prostředí (ENVI) dnes v Evropském parlamentu jedná o zákazu používání několika postřiků na ochranu rostlin. Návrh včera na poslední chvíli předložila skupina poslanců za Zelené.
Během včerejšího odpoledne a večera jsem návrh narychlo konzultoval s agronomy ze Zemědělského svazu, Agrární komory a s experty na bezpečnost postřiků z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ). Odborníci z praxe i vědci pracujících ve zkušebních laboratořích se shodli, že u žádného z těchto přípravků doposud nebyla vědeckými metodami prokázána nebezpečnost pro zdraví lidí, pokud je při jejich používání dodržována technologická kázeň a předepsané dávkování.

Frakce Zelených, v níž působí i čeští Piráti, však usiluje o zemědělství bez jakýchkoli prostředků na ochranu rostlin proti škůdcům. Že to bude znamenat snížení výnosů i kvality polních plodin, je nezajímá. Podle nich lze životní prostředí nejlépe chránit tak, že nebudeme na polích pěstovat nic, a potraviny dovezeme z opačné strany zeměkoule. Výnosy v zemědělství podle jejich představ by se scvrkly sotva na pětinu, zato ceny by narostly násobně.

Ve výboru ENVI jsem náhradníkem, který hlasuje, jen když některý z kolegů nemůže účastnit jednání, např. z důvodu nemoci. Ke spoluúčasti na práci výboru ENVI bývám přizván též v případě projednávání návrhů předpisů, které se týkají zemědělství, jako koordinátor frakce Identita a demokracie (ID) v Zemědělském výboru EP. Po poradě s českými experty na postřiky jsem členům frakce ID, v níž působí i čeští europoslanci za SPD, navrhl abychom společně hlasovali proti návrhu frakce Zelených.

Za některé z přípravků, které chtějí Zelení zakázat neexistuje náhrada. Jiné lze nahradit pouze násobně dražšími výrobky nadnárodních korporací jako Bayer-Monsanto. Prostě lobbismus nejtvrdšího ražení. „Napakovaly“ by se na něm nadnárodní korporace a zemědělcům by to jen zdražilo náklady na pěstování komodit potřebných pro potraviny. Což by se logicky promítlo do cen pro spotřebitele.

Škodlivých návrhů neubývá. Jen na splnění požadavků nové směrnice o ochraně osobních údajů, která nepřinesla žádnou vyšší ochranu spotřebitelů, ale spoustu papírové „buzerace“ pro firmy i jejich klienty, musely české firmy podle údajů Hospodářské komory ČR vynaložit 25 miliard Kč. Na splnění těchto požadavků přitom z dotací EU nedostaly ani jediné euro. V tomto případě je to ještě horší. V době, kdy EU snižuje dotace zemědělcům, by pěstitelé měli být nuceni používat dražší přípravky.




7 Komentářů k Jak zavést ještě dražší postřiky

  1. Jane K. napsal:

    Všecky postřiky jsou škodlivé a věřím, že mezi ně patří i ty, o kterých se to ještě neví, anebo spíš - o kterých se to ještě vědět nechce. Ale svoje vlastní potraviny pěstovat musíme, zakázat zemědělství je šílenost hodná bláznů nebo záškodníků. Když dovážíme potraviny odjinud, tak vůbec nemáme kontrolu nad tím, čím jsou stříkány a na příklad jižní Amerika má tolik hmyzu, že tam musí všecko stříkat mnohem více než jinde. Nebo na příklad konzervy z Italie jsou ve skutečnosti z Číny, kde zemědělské produkty pěstují v průmyslově zamořených místech a stříkají je těmi nejhoršími jedy jaké si dovedeme představit. Viz video:
    https://www.youtube.com/watch?v=nL_78p6kljg

    Postřiky mají tu nevýhodu, že vyhubí jen slabší hmyz a ti co přežijí, jsou extra odolní a potřebují silnější a silnější postřiky. A to není ten způsob jak pěstovat potraviny. Nemluvě o tom, že zločinnými prostředky jako je Roundup (který ovlivňuje i naše DNA a rozmnožovací schopnosti) děláme postupně půdu neplodnou a za chvíli u nás nic neporoste a zbyde jen poušť, jak se to děje na mnoha jiných místech ve světě. Zločinný monster Monsanto se již proti tomu vybavil a má pro nás semena, která jsou "Roundup-ready," neboli rostou i v Roundupem zamořené půdě. Tato semena jsou patentovaná a osev stojí hodně peněz. O stravitelnosti a poživatelnosti vypěstovaných rostlin je možno právem pochybovat.

    Ovšem zdravá rostlina postřiky nepotřebuje, ta se proti škůdcům ubrání sama. Jak vypěstovat zdravou rostlinu není zas tak složité. Na jeden ze způsobů přišel jistý německý biolog již počátkem minulého století - pole se sypou žulovým práškem a ani to není nutné každoročně opakovat. Drcená žula (nebo snad i jiný kámen) dodá rostlinám veškeré látky, které potřebují a brouci je nenapadají. Věřím, že toto je pouze jeden z mnoha způsobů správného pěstování potravin. Stačí pátrat tímto směrem a budeme se divit jak málo potřebná je v zemědělství škodlivá chemie. V případě zájmu mohu dodat více informací o pěstování rostlin se žulovým práškem.

    • proud napsal:

      A co treba biliarovy koule,zakopat na poli,to by taky pomohlo,co?:-))))))))))))))))))))))))))))))))))))) Nic ve zlym,ale souhlasim s tebou ohledne postriku i srace monsanta,ale uz mi moc neleze onen "zulovej prasek"! No vazne,proc nenechat tu zem jakou mame jaka je a nedrzet se toho co s ni dela priroda??? Ta nikam zadnej prasek nesype a nevsiml jsem si ani ze by mela nejaky buchary na sutry a nakladaky na pevazeni;-). Zato jsem si vsiml,ze vedle sebe v ni roste leccos a co kde umre,zustane lezet a "vstreba se" a podobnejch veci ktery moji predkove urcite znali lip nez ja,protoze se je ucili misto atomovy fyziky co jim je na hovno!

  2. Jane K. napsal:

    Žulový prášek proto, že obsahuje potřebné minerály. I některé jiné kamení by fungovalo. Na příklad, dolomit je běžně využíván a na kyselé půdě dělá divy, mám to vyzkoušeno. Máme jeden strom, prý je to cosi zvláštního a vždycky, když začne chátrat (asi proto, že jsme u lesa, je zde kyselá půda), nasypu kolem něho dolomit a hned je zase fit. Hnojivo by tak nezabralo, to mám taky vyzkoušeno. Výroba prášku není tak nedostupná jak se zdá, všecky drtiče kamene mají určitě prachu dost. A dnes, jak se pořád kopou tunely po celém světě, tak je kamení až až, i když je pravda, že většina přijde roztavit tou vrtací mašinerií.

    • proud napsal:

      Inu,kdo vi,znalec nejsem,jen vim ze existujou mineraly organicky a anorganicky,anorganicky jsou lidem k nicemu,organizmus je neumi vyuzit,ale ty organicky z rostlin umi,jak to ale presne maji rostliny,nevim,tvrdi se ledacos. Me by neprislo divny kdyby to ony podobny "bytosti" mely podobne jako my..........pak by dokazaly vyuzit v kolobehu vsechno ze spadlyho listi,uvadly i posekany travy,kdyby ji to ovsem clovek neslohnul,aby mel golfovej travnik......Takze je mozny ze u toho praskovyho kameni je i ona organicka cast,nebo logicky aspon je ji u nej vic,ale odbornik vazne nejsem,nicmene bych se primlouval za odbornou studii,nekoupenou.....Sam pridavam jen dusicnany(tusim) a kompost.

  3. Jane K. napsal:

    Máš pravdu, normálně bychom dostali organické minerály z rostlin, jenže dnes ty látky v nich nejsou. Možná proto jsou rostliny tak snadno napadnutelné hmyzem. A kde by se v nich jaké minerály vzaly, když se hnojí třemi základními chemikáliemi a ten zbytek do 99 z nebe nespadne. Dříve se hnojilo hnojem a co šlo do toho hnoje, to ty rostliny zpracovaly pro naše použití, takže to byl takový koloběh. Jenže dnes to tam není, všecko je to ochuzené. V Americe aspoň zahrádkáři seženou "cow manure," kravský hnůj v 50-lb pytlech (asi 25 kg), ale v Evropě to asi nebude. A to bys viděl, třeba na trávníku, umělé hnojivo ho dovede spálit, kdežto když se na to dá kravský hnůj, tak to roste jako blázen. Na příklad, rostliny dříve obsahovaly látku, která byla silně proti-rakovinná. Však taky lidé valně žádnou rakovinu neměli. Ale umělá hnojiva ji zničila, přírodní látky nemohou s tou vší chemií konkurovat. Myslím, že jsem o tom taky jednou psala.

    • proud napsal:

      Otazkou zustava,jak z toho ven................uz jsem hodnekrat naznacoval jak,moznou cestu,ale nejak se to nikomu nepozdava,jenze si myslim,ze jina asi nebude...........

  4. Jane K. napsal:

    Nemohu připojit komentář, "captcha" mně to prostě nedovolí. Asi považuje můj nárok na na místo na stránce za vyčerpaný.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!