Jak řešit nedostatek hnojiv na trhu EU?

248407174_1482107958896377_6008523934779202578_nNa včerejší poradě koordinátorů Zemědělského výboru jsme jednali o problému nedostatku minerálních hnojiv na unijním trhu. Přesněji řečeno rozhodli jsme, že na příští zasedání výboru předvoláme komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského, komisaře pro hospodářství a obchod Paola Gentiloniho a komisaře pro vnitřní trh a hospodářskou soutěž Thierryho Bretona, aby nám vysvětlili, jak Komise hodlá tento problém řešit.
S žádostí o změnu obchodní politiky se na náš výbor obrátil Výbor profesních organizací zemědělců (COPA), který na úrovni EU sdružuje organizace, jako je u nás Zemědělský svaz nebo Agrární komora. Generální tajemník COPA Pekka Pesonen v žádosti, kterou nám adresoval jménem zemědělců, upozornil na fakt, že v poledních měsících dramaticky rostou ceny hnojiv - zejména roztoků dusíku. Během října vzrostla cena dusičnanu vápenato-amonného z 209 EUR/t na 397 EUR/t – tedy o o 111 %. Ještě horší však je, že někteří výrobci hnojiv kvůli rostoucím cenám plynu omezují nebo úplně zastavují výrobu hnojiv.
COPA proto žádá, aby EU pozastavila antidumpingová cla, která byly v roce 2019 uvalena na dovoz hnojiv z Ruska, USA a ostrovů Trinidad a Tobago. O vážnosti situace na trhu z s hnojivy svědčí i fakt, že pro odvolání cel na jejich dovoz se během jednání přimlouval i polský koordinátor frakce ECR Krzysztof Jurgiel (PiS), o němž je známo, že za normálních okolností by si raději sám šlápl na prsty na obou rukách, než aby hlasoval pro jakoukoli spolupráci s Ruskem. Nad vysokými cenami hnojiv a jejich nedostatkem na trhu vyjádřil uspokojení pouze německý koordinátor frakce Zelených Martin Häusling, podle nějž je to dobře, protože to způsobí snížení jejich používání. Kolega Jurgiel upozornil, že nedostatek hnojiv v podzimním období může způsobit pokles úrody v příštím roce. Což pro mnoho farmářů může po problémech s odbytem, které v posledních 2 letech působila karanténní opatření, znamenat konec hospodaření.

Zavedení antidumpingových cel na dovážená hnojiva Komise zdůvodnila tím, že v uvedených zemích jsou dodávky plynu pro výrobce hnojiv dotovány buď speciální sníženou cenou nebo přímými vládními dotacemi. O problému cen, za něž ruský Gazprom dodává ruským výrobcům a které jsou nižší než ceny, za něž prodává kupcům v EU, se opakovaně pokoušel jednat předseda minulé Komise Jean-Claude Juncker s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. EU se snažila přimět ruskou vládu, aby donutila firmu Gazprom, kterou většinově ovládá stát, aby zvýšila ceny dodávek plynu pro ruské výrobce hnojiv na ceny, za které je plyn obchodován na unijní komoditní burze v Rotterdamu.

Dnes již bývalý komisař pro obchod a v minulé Komisi pro zemědělství Phil Hogan se pokoušel při osobním jednání odradit bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa od dotování výroby hnojiv z federálního rozpočtu USA. Prezidenti USA i Ruska se požadavkům Bruselu vysmáli. Trump Hogana s výhružkou zavedení antidumpingových cel vyhnal a údajně při tom měl prohlásit, že „do roka a do dne Brusel přileze zpět s prosíkem, aby Američané Evropanům nějaká hnojiva vůbec prodali.“ Putin se k Unií zavedeným clům vyjádřil tak, že je to jako trestat zvláštní celní přirážkou dovoz ovoce ze zemí, kde více svítí slunce.

Ve svém vystoupení jménem frakce ID, v níž působí i europoslanci zvolení za SPD v ČR, jsem avizoval, že jsme ochotni podpořit suspendování antidumpingových cel na dovoz hnojiv z Ruska, USA i obou ostrovů. Zároveň jsem však upozornil, že to samo osobě není řešením. Do stavu kritického nedostatku hnojiv zemědělce v EU dostala politika Bruselu jak v oblasti zemědělství tak i v energetice. Kolegům jsem připomněl, že všichni přítomní minulý týden na plénu europarlamentu hlasovali pro schválení strategie Z farmy na vidličku (F2F), v níž je napsáno, že do roku 2027 má dojít ke snížení objemu používaných hnojiv o 50%. Ptal jsem se jich, jestli si někdo myslí, že za této situace se najdou investoři, kteří by byli ochotni na území EU vložit své peníze do rozšíření kapacit na výrobu hnojiv. Bez toho sice můžeme zemědělcům ulevit jen krátkodobě a hlavně pouze částečně. Podle nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 1911/2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících mimo jiné z Ruska, je z dovozu hnojiv vybíráno clo ve výši 20,11 EUR/t. Odvolání cel by tedy kompenzovalo jen 1/5 růstu cen hnojiv za poslední měsíc. Zbytek z růstu cen by nadále zatěžoval zvýšenými náklady zemědělce. Hlavně to však neřeší nedostatek hnojiv na trhu.

Upozornil jsem kolegy, že jako první krok je nutné revokovat hlasování o strategii Z farmy na vidličku – s tím, že z ní minimálně vyškrtneme závazek snížit objem hnojení na polovinu. Vyzval jsem i k revizi Zeleného údělu, který nesmyslně zatěžuje mimo jiné i výrobce hnojiv povinností kupovat si předražené povolenky na emise CO2. A upozornil jsem, že ke zkrocení současných vysokých cen plynu, které způsobují omezování výroby hnojiv, by bylo třeba zásadně přepracovat energetickou politiku EU. Od nucení spotřebitelů plynu k jeho nakupování na burze v Rotterdamu, kde jeho ceny vyhání nahoru spekulanti, zpět k systému dlouhodobých smluv na dodávky plynu. Tuto politiku provozuje již od 60. let Rakousko, jehož státní koncern ÖMV podle dlouhodobé smlouvy s Ruskou federací nakupuje od Gazpromu plyn za 105 eur/MWh. Na burze v Rotterdamu v minulém měsíci létaly od 900 eur/MWh až po 1900 eur/MWh. A za tyto ceny je nucena nakupovat plyn většina výrobců hnojiv v EU.




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!