Hlasoval jsem proti dalšímu zvýšení dovozů toxického biologického odpadu podvodně označovaného jako potraviny

260343579_1506358756471297_4712951770990141370_nVe čtvrtek 25. 11. 2021 jsme na plénu Evropského parlamentu hlasovali o vymezení vyjednávacího mandátu Evropské komisi, která bude členské státy zastupovat na 12. ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO), jež začíná v úterý 30. 11. 2021 v Ženevě. Při čtení návrhu na stanovení vyjednávacích limitů jsem si vzpomněl na legendární výrok ministra zahraničí pěti režimů z období „před“, „během“ a „po“ Velké francouzské revoluci Charlese Maurice de Talleyranda, který k praktikám navracející se královské rodiny prohlásil: „Nic nezapomněli a nic se nenaučili“. Nulovou sebereflexi ekonomických a logistických problémů způsobených globalizací a pandemií předvedli i navrhovatelé z Výboru pro mezinárodní obchod (INTA).
Coronavirus naplno odhalil slabiny ekonomik západních zemí, které jsou po přesunu většiny průmyslové výroby totálně závislé na dovozu z Asie. Během pandemie zbytečně zemřeli lidé, které lékaři nemohli napojit na externí plicní ventilaci, protože neměli dost přístrojů nebo náhradních dílů k nim a jejich doprava z Asie byla tou dobou paralyzována. Většina běžných občanů si ještě živě vzpomíná na podomácké šití roušek, němuž se musely domácnosti uchýlit kvůli jejich tragickému nedostatku v počátku pandemie. V členských státech zemřelo mnoho lékařů a zdravotníků v první linii také kvůli nedostatku ochranných obleků, jejichž výroba byla v rámci globalizace přesunuta rovněž do Asie. Při dalších vlnách u nemocničních postelí chybí a kvůli tomu umírají zbytečně další pacienti, které by bylo možné zachránit.

Šmelení s nedostatkovým ochranných zdravotnickým materiálem přineslo miliardové skandály. Běžní občané, lékaři a zdravotníci trpěli, ale mnozí papaláši na nejvyšší úrovni se při dovozových mimořádných nákupech nestydatě obohatili. Za všechny stačí připomenout případ německého ministra zdravotnictví Jense Spahna (CDU), který si během krizového řízení nákupu roušek spolu se svým manželem koupil v Berlíně vilu za několik milionů eur.

Obří špínu s spojenou s nerovnoměrným rozdělováním vakcín pořízenými ze společného rozpočtu EU, s nimiž bylo šmeleno ve Steering boardu – v Bruselu přezdívaném jako „zlodějský výbor“, při němž byly poškozovány východoevropské země, odhalil loni dnes už bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz (OVP). Všechny tyto špinavé kšefty, při nichž si papaláši a překupníci cpali kapsy, zatím co umírali lidé – daňoví poplatníci, vznikly kvůli nedostatku zboží na společném trhu. Jeho příčinou je jednoznačně přesun výroby z Evropy do Asie a dalších zemí s nízkou cenou práce, a v nichž neplatí tak přísné zákony na ochranu životního prostředí.

Toto odprůmyslnění Evropy Evropská komise vždy podporovala ze všech sil. Brusel při každé možné příležitosti sjednával dohody o snížení nebo úplném odstranění cel, i když cla jsou tzv. vlastním příjmem EU. Vybírají je sice celní správy členských států, ale posílají je rovnou na účty Evropské komise do Bruselu. Tato politika liberalizace mezinárodního obchodu snižuje vlastní zdroje EU a zároveň likviduje miliony pracovních míst v Evropě v důsledku přesunu výrob do Asie. Což navíc ochuzuje o daňové příjmy i veřejné rozpočty členských států. Místo výpadků příjmů ze cla Komise proto požaduje čím dál více peněz přes platbu podle Hrubého národního důchodu (HND). A nyní v rámci Zeleného údělu pomocí nových daní z plastů placených rovnou do Bruselu či pomocí Bruselem prodávaných emisních povolenek na vypouštění CO2.

Ničivost globalizace pro ekonomiky evropských států již byla popsána mnoha renomovanými ekonomy. Během pandemie se i každý neekonom mohl přesvědčit, že liberalizace mezinárodního obchodu a s ní související stěhování výroby pryč z Evropy jsou doslova vražedné. Výbor pro mezinárodní obchod přesto navrhl a většina Evropského parlamentu schválila, aby Komise na konferenci WTO v Ženevě prosazovala další odbourání množstevních, celních a všech ostatních omezení dovozu léků, zdravotnického materiálu a lékařských přístrojů ze třetích zemí. To bude mít jediný výsledek. V rámci Zeleného údělu kvůli zavedením emisních povolenek do všech oblastí výroby – včetně farmaceutického průmyslu a výrob ochranných prostředků a lékařských přístrojů - budou z EU odstěhovány i ty zbývající nedostatečné výrobní kapacity kriticky důležitých potřeb. Odstranění cel bude působit jako dodatečný stimul stěhování továren do zemí, kde emisní povolenky a další nesmysly Zeleného údělu nebudou prodražovat nebo znemožňovat výrobu. Pode výsledku hlasování většina europoslanců chce závislost členských států EU na dovozech vitálně důležitých prostředků ještě více prohloubit.

Ještě horší však je, že po katastrofálním odprůmyslnění, které v Evropě způsobila globalizace a liberalizace mezinárodního obchodu, chtějí europoslanci definitivně zlikvidovat i zemědělství v členských státe EU. Statistiky Eurostatu přesně dokládají, jak po liberalizaci zahraničního obchodu v jednotlivých odvětvích zanikaly miliony pracovních míst a jak byly celé provozy stěhovány mimo EU. Začalo to v 70. letech 20. století snížením cel na textil. Dnes prakticky v obchodech nenajdete žádné oblečení, které by bylo vyrobeno z evropských látek evropskými švadlenami. V 80. letech globalizace pokročila zákazem množstevních omezení dovozu oceli a železářských výrobků. V té době začal exodus oceláren do Číny, Indie a Pakistánu. Nakonec to dopadlo tak, že čínské a indické ocelárny, jejichž výroba rostla, skoupily většinu evropských firem a zavřely továrny v EU. I u nás známe tyto praktiky od indického miliardáře Lakhmi Mittala. Jeho rodina se výrobu oceli naučila od Evropanů a dnes zavírá ocelárny nejen na severní Moravě.

Smrtelnou ranou evropskému průmyslu byl po pádu železné opony podpis dohody o Světové obchodní organizaci (WTO). V ní se členské státy zavázaly zrušit množstevní omezení dovozu a k postupnému snižování cel téměř ve všech sektorech kromě zemědělství. Na přelomu tisíciletí zavírání výrobních podniků v Evropě a přesouvání výroby do Asie zrychlilo natolik, že dnes je zahraničně obchodní bilance zemí EU trvale deficitní. Evropa, kde se zrodila velká většina moderních průmyslových technologií, je dnes závislá na dovozu všech průmyslových výroků a komponent.
V případě potravin si EU ponechala aspoň část celních sazeb, které dodnes pomáhají udržet v Evropě funkční zemědělství. Plenární zasedání Evropského parlamentu v tomto týdnu ukázalo, že jsem se nemýlil, když jsem obviňoval Evropskou komisi, že jejím cílem při reformě Společné zemědělské politiky je likvidace evropských zemědělců. Omezení výroby, která stanoví nařízení o strategickém plánu, zákazy hnojení a ochrany rostlin, které jsou součástí Strategie Z farmy na vidličku, a zpřísnění podmínek pro živočišnou výrobu – v mnoha případech až za hranici její provozovatelnosti – mají jednoznačně za cíl snížení výroby potravin v Evropě.

Komise je prosazuje proto, aby mohla otevřít trh pro ještě větší dovozy zemědělských komodit z třetích zemí. Naši zemědělci dnes podle přísných hygienických, fytosanitárních a veterinárních předpisů vyrábí nejbezpečnější potraviny na světě. Evropské předpisy jsou v mnoha případech vlivem tlaku lobbyistů nadnárodních korporací z Bruselu složité více, než je nutné. Jako příklad lze uvést povinnost mít v potravinářských provozech v místnostech kulaté rohy, nebo neustálé nahrazování vybavení – např. dřevěných regálů napřed nerezovými a nyní plastovými. Všechny tyto předpisy vyvolané náklady často zbytečně zdražují výrobu potravin v Evropě.

Navrhovat za této situace úplné otevření unijního trhu dovozům ze třetích zemí, jak to předložil výbor INTA a jak to chválila většina europoslanců, je ekonomická vražda evropského zemědělství. Není náhodou, že se o dalším zkomplikování zemědělské výroby v EU v rámci reformy Společné zemědělské politiky EU hlasovalo na stejném plenárním zasedání jako o mandátu Komisi, aby při jednání na půdě WTO souhlasila se zrušením celní ochrany evropského zemědělství. Tato dvě opatří tvoří propojené komponenty plánu nadnárodních korporací na likvidaci evropských potravin a jejich nahrazení dovozovým biologickým odpadem.

Zatím co v EU jsou zpřísňovány ekologické normy pro zemědělce, v Brazílii parlament na návrh prezidenta Jaira Bolsonára vyškrtl z Trestního zákoníku tresty za nelegální vypalování tropických deštných lesů. V USA dodnes není zakázáno dopování zvířat chovaných na maso růstovým hormonem a anabolickými steroidy. V Argentině je dokonce legální „preventivní“ přikrmování zvířat antibiotiky jako prostředkem k stimulaci růstu. I když to způsobuje antibiotickou rezistenci a její přenos na člověka. Tato nebezpečná praxe, která je v EU mnoho let zakázaná způsobuje, že bakterie vyvolávající nemoci či infekce po zranění nejsou hubitelné existující antibiotiky. I Indii a většině zemí Afriky žádný zákon nestanoví limity pro používání, herbicidů, pesticidů ani jiných postřiků. Většinu půdy tam skoupily nadnárodní korporace a při pěstování potravinářských komodit chemizují co se do půdy vejde. A povolení dovozu těchto svinstev na unijní trh dali europoslanci zelenou.

Orgány EU v posledních letech dělají vše proto, aby maximálně zdražily evropskou potravinářskou výrobu. Současně čím dál více otevírají unijní trh dovozům ze třetích zemí. Většina europoslanců svým čtvrtečním hlasováním o souhlasu s odstraněním cel a dalších překážek dovozu toxických biologických produktů - vydávaných nadnárodními korporacemi za potraviny – ze třetích zemí prokázala, že jsou věrni zásadě milenky francouzského krále Ludvíka XV. Madame de Pompadour: „Po nás potopa“. U ní je to možná nespravedlivé nařčení, šířené odpůrci monarchie, u většiny europoslanců i eurobyrokratů bohužel standardní způsob uvažování.




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Protected with IP Blacklist CloudIP Blacklist Cloud

Upozornění: Příspěvky trolů jsou mazány, proto neodpovídejte na komentáře, které zjevně rozbíjejí rozumnou diskuzi!
Diskutujte k věci, nepište nesmysly, které nikoho nezajímají.

NEKRMTE TROLY!