Archív rubrik: Kultura
POZVÁNKA NA PŘEDSTAVENÍ: KRÁLOVSKÁ LÍPA VYPRÁVÍ – 10.12.2018
Vokální skupina
NESTEJSKÁME SI
ve spolupráci s Výborem národní kultury a Slovenským domem v Praze
uvádí 10. prosince 2018 ve Slovenském domě v Praze, Soukenická 3, od 17:00
literárně hudební pořad
ke 100. výročí vzniku československého státu
KRÁLOVSKÁ LÍPA VYPRÁVÍ
Po vystoupení bude následovat beseda se členy předsednictva Výboru národní kultury na téma stoletého výročí vzniku Československa a současného stavu české kultury.
Na místě bude možné zakoupit aktuální i starší čísla časopisu LÍPA a vyplnit přihlášku do Výboru národní kultury.
Jak naši lidé přijali Nohavicovo ocenění v Moskvě
Jaromír Nohavica si v neděli v Kremlu převzal z rukou ruského prezidenta Putina Puškinovu medaili za zásluhy o upevnění přátelství a spolupráci mezi národy. Český písničkář za ocenění rusky poděkoval i zazpíval. „Je to pro mě velká čest“, řekl na pódiu.“Vzpomínám, jak jsem před 35 lety jako mladý bard s kytarou zpíval v Ostravě píseň Bulata Okudžavy. Puškin je tu dnes se mnou jako všichni ruští básníci a bardi, které jsem četl, zpíval či překládal…Když zpíváš něčí píseň, staneš se jeho duší a nejsi jeho nepřítelem“, dodal Nohavica
Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 22.10.2018
Teroristický útok na školu v krymském Kerči, proč Putin na Valdajském fóru prohlásil, že nejdůležitější pro fungování multikulturní společnosti je tolerance, očekávání velkého konfliktu u vojáků americké armády a plány NATO na okupaci Běloruska, proč rozpor s Konstantinopolí pomůže ruské pravoslavné církvi, účel projektu Konkurz na Leadera Ruska, proč je Rusko nyní na hraně své existence a proč je nepostradatelné pro mírový rozvoj lidstva na Zemi, a další
Proč nebyli Rusíni pozváni na oslavy 100. výročí založení Československa? /VIDEO
Rozhovor s podnikatelem rusínského původu Alexandrem Gegalczijem o neúspěšném jednání s českými úřady ve věci účasti občanů z bývalé součásti Československa Podkarpatské Rusi na oslavách 100. výročí založení Československa. V jaké situaci jsou občané rusínské národnosti na dnešní Ukrajině? Jaké mají problémy při uplatňování svých kulturních práv a jak to souvisí s mezinárodní situací?
Proč nebyli Rusíni pozváni na oslavy 100 výročí založení Československa?
Česká republika se připravuje na oslavy 100. výročí založení Československa. Jak známo, při založení byla součástí ČSR také Podkarpatská Rus. České státní orgány se však chovají, jako by to tak nebylo a na výroční akce nezvou nikoho, kdo by Rusíny – potomky našich bývalých spoluobčanů, oficiálně reprezentoval. Položili jsme několik otázek našim Rusínům a zeptali se jich, co si o tom myslí?
Rozhovor v Moskvě /VIDEO
Divadelní hra Lenky Procházkové na motivy událostí z 23.8.1968. Záznam z představení, které se konalo 23. srpna 2018 v Jazzové sekci. Scénář vychází z odtajněného stenozápisu rozhovoru vedoucích představitelů ČSSR a SSSR poté, co byli Alexandr Dubček a Oldřich Černík odvezeni proti své vůli do Moskvy.
Lenka Procházková: KAPITULACE NEBO ODPOR? – Projev na demonstraci na Václavském náměstí k výročí Mnichova 30.9.2018
Založení první republiky bylo těžce získanou trofejí ve štafetovém běhu, který trval po mnoho generací. Naši předkové, kteří před sto lety vběhli do cílové rovinky, však dobře věděli, že nesmí usnout na vavřínech, neboť i vítězný věnec lze rozdrobit k ochucení cizí polévky. Jako bobkové listy. Proti hltavosti souseda se však spojenecké smlouvy s přespolními ukázaly jako bezzubá pojistka. Odvolaná mobilizace více než milionu odhodlaných a dobře vyzbrojených mužů a následná kapitulace vytvořily trauma podobně hluboké jako kdysi Bílá hora ale v trpkosti odlišné. Zrada má jinou příchuť než porážka v bitvě.
Ester Ledecká a tak dále
Českým sportem otřásají skandály, napsal nedávno náš pravicový tisk. Ozval se poté, co v tisku a samozřejmě v reálu probíhalo dohadování či handrkování o výši super podpory pro super občanku České republiky a super sportovkyni Ester Ledeckou, schopnou vítězit na snowboardu a zároveň na sjezdových lyžích, což se ve vrcholovém sportu na špičkové úrovni nevidí.
KDYŽ NÁROD VRÁVORÁ
Žijeme ve zvláštní době plné paradoxů. V časech, kdy hodnota je vyjádřena penězi, úroveň množstvím pozlátek a ryzost povahy vyjadřuje módní trend a vlastnictví hmotných statků. Kdy hrdost je k smíchu, odvaha přepych a postoj je póza. Jsme svědky doby, v níž tradice jsou pro smích, umění je kýč a dědictví podlehlo amnézii. Národ je v rozkladu, vrávorá a je rozpolcen. Časy hrdinství a udatnosti jsou zapomenuty, překrucovány a v zločin ohnuty. Ideály jsou degradovány na nářek v hospodě a nekonečné žvanění, jež neoslovuje nic a nikoho, stalo se standardem. Zapomenuto jest, že nejvyšším platidlem je hodnotná lidská práce, ctností schopnost obětovat se a víc než přepych a styl je disciplína a pokora.
»Básně pro Ukrajinu« aneb Cesta k řešení Ukrajinské krize
Jevhenija Bilčenko ve spolupráci s Jazzovou sekcí 27 září 2018 v 17:00 hodin v prostorách Jazzové sekce ve Valdštejnské ulici 158/14 v Praze na Malé straně bude prezentovat autorskou básnickou sbírku „Sestra“ .
O tohle bychom měli mít starost
Seděl jsem včera v restauraci obchodu Ikea, popíjel pepsikolu, přikusoval k ní suchar a pozoroval cvrkot. U stolu přes uličku seděli tři mládenci ve věku 16 až 18 let, podle obsahu hovoru studenti, všichni tři v letních tričkách, opatřených anglickými nápisy, z nichž bych dva rád vypíchl. Jeden hlásal KISS MY ASS a druhý FUG AS YOU CAN. První tedy česky POLIB MI ZADEK a druhý SOULOŽ, CO TO DÁ. Což ovšem překládám do češtiny nejslušnější, poctivý a autentický překlad si každý jistě pořídí sám.
Lidé mají rádi pohádky
Lidé mají rádi pohádky. Já také.
Naše české, co posbírala Boženka Němcová, snivé arabské o létajícím koberci, Šeherezádě. Nebo Ruské, bohatýrské a optimistické, či chladné severské Andersenovy. I exotické z dálného východu či států Střední Asie. Nakonec i indiánské jsou zajímavé. Mám jich doma pár od severoamerických indiánů. Ti žili v co nejužším kontaktu s přírodou a jejich spíše rozprávky, bez kouzla našich pohádek, o vesmíru, zvířatech, rostlinách, hodně říkají o jejich životě. Konečně, každý národ či skupina do pohádek vkládá kus sebe a kus svých tužeb.
Andre Vitchek o skutečném Íránu, který se chystá prezident Trump a Izrael zničit
Uvažovali jste někdy o možnosti, že téměř všechno, co vám o světě říkají západní média, je lež a výmysl? Jsem si jist, že ano – a zvláště v poslední době – kdy se pomatenost západní propagandy stává stále očividnější. Jestliže žijete v Evropě či Severní Americe, jste otravováni lžemi o Kubě, Venezuele, Rusku, Číně, Severní Koreji – a ano, také o Iránu. Právě jsem se vrátil z Teheránu, města se slavnou historií i kulturou. Města, přeplněného muzei, divadly, neuvěřitelně skvěle udržovanými parky, které jsou vyzdobeny moderními sochařskými díly. Je to město s moderní a státem financovanou veřejnou dopravou, kombinující high tech metro, ekologickou dopravu autobusovou a předměstské vlaky. I město vysokých stromů a tichých náměstí, elegantních kaváren a nesmírně vzdělaných a laskavých lidí.
K 50. výročí srpnových událostí
Karel Kryl
Kdo vám na první dobrou vytane na mysli při vzpomínce na rok 1968? Dubček? Černíkova vláda? Různí reformní komunisté, kteří se mávnutím kouzelného proutku chtěli zbavit své minulosti v 50. letech? Nadšení mladí lidé, kteří naopak přišli obrodit a změnit KSČ? Formující se antikomunistická opozice, jež doufala ve svobodné volby? Mrtví, kteří se dostali pod pásy velmocenské politiky? Osudy zlomených lidí? Intelektuálové a konstruktéři pražského jara? Vyvolení a kmáni? Zrádci, kolaboranti a věční oportunisté? Mučedníci a světci?
Amatérská okénka profesionálního zpravodajství ME v atletice
Je známou skutečností, že politici a vůbec všichni ostatní veřejní činitelé si za své zástupce nikdy nevyberou lidi chytřejší, schopnější a informovanější, než jsou oni sami. A to už z prostého pudu sebezáchovy. Ti chytřejší, schopnější a informovanější jejich zástupci by je totiž nejen zastínili, ale přirozeným během jevů a událostí by je po čase z jejich postavení i vystrnadili.
Maslák běžel pomaleji – ale prokázal charakter
A to je, podle mě, víc, než kdyby běžel rychle. Po doběhu svého semifinálového běhu na 400 m, ve kterém skončil na pásce jako sedmý ( i když zaběhl lepší čas, než byl Harbigův devět let trvající světový rekord z let 1939-48) ), se ještě udýchaný dostavil k redaktorce ČT Peřinové, aby se s s ní – a skrze ní i s posluchači ČT – o své zklamání ze závodu podělil. A tady je nutno říct, že znamenitá redaktorka a jazykářka Peřinová prokázala vůči Maslákovi cit téměž až mateřský. Nabídla mu totiž uličku, kterou ze svého neúspěchu mohl před očima národa pohodlně prchnout. Řekla mu totiž zhruba toto: „Vylosovali vám nejméně výhodnou vnější dráhu. Nebyla to ona, která způsobila, že jste do finále nepostoupil?“
jan.koral
RUS
ENG
