Archív rubrik: Kultura
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 48. – ŠKOLNÍ MUZEUM KLIMENTA VOROŠILOVA V LUGANSKU
Jak jsem slíbil ve 24.díle Donbaských zastaveních, pojednám o školním muzeu ve 38.ZŠ Klimenta Vorošilova v Lugansku. Školu a muzeum jsem navštívil s Annou Brechovou, předsedkyní Luganského Komsomolu. Muzeum Klimenta Vorošilova škola připravovala více jak rok ve spolupráci s Muzeem historie a kultury města Lugansku (do r.1990 Muzeum Klimenta Vorošilova), kde je mnoho exponátů o Klimentu Vorošilovovi. Muzeum se nachází v malé místnosti v přízemí budovy 2.stupně školy. Na rozvoj muzea, jak jsem již psal, přispěli i přátelé Donbasu z ČR. Muzeem nás provázela žákyně 9.třídy.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 47. – PEREVALSKÁ DĚTSKÁ ŠKOLA UMĚNÍ
V tomto roce jsem se konečně dostal do Dětské školy umění v Perevalsku (LLR), kam mě již od podzimu 2017, kdy jsme se seznámili na plenéru v Krásném Luči, zve učitelka Oksana Lutkova. Perevalsk je okresní město s 25 000 obyvateli, ležící těsně u Alčevsku. Perevalsk byl založen v roce 1889 jako Selezňovskij rudnik, v roce 1924 byl přejmenován na Pařížskou komunu. Při povýšení na město v roce 1964 získal dnešní název.
Co tak nové Tajemství výchovy v ČT?
Stalo se mi to před chvíli. Chystal jsem se na tramvajové zastávce usednout na lavičku a nevšiml si asi čtyřletého chlapce, který ve snaze vybojovat přede mnou místo pro sebe (a snad i pro svou maminku), se zřejmě z běhu (jinak bych ho včas stačil vnímat), vrhl pod můj už usedající zadek. Jenže já o tom nevěděl, na lavičku před okamžikem ještě volnou jsem se už nedíval a pokračoval v usedání – a to až do momentu, kdy jsem pocítil, že pode mnou už není lavička, ale cosi jiného. Vyděšeně jsem se snažil znovu rychle povstat, díky bolavému kolenu jsem se ale zapotácel a asi pěti následujícími kroky před početným obecenstvem chytal rovnováhu.
Na prahu změn: Vysokoškolský pedagog a historik říká: Kvalita vzdělávání jde drasticky dolů. Vysoké školy suplují sociální ústavy. Mladí nejsou nezaměstnaní a pro stát je to výhodné. Předstírají, že studují, my předstíráme, že je učíme, a všichni jsou spokojení
Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval historika, překladatele, vysokoškolského pedagoga, archiváře, odborníka na německou politiku, publicistu a politického analytika Institutu Václava Klause Aleše Valentu. Aleše Valentu, který pochází z východočeské Jilemnice, odmala zajímaly dějiny, a tak vystudoval historii. Na filozofické fakultě v Praze se seznámil s pražskými disidenty a po podpisu Charty 77 byl vyhozen z krajského muzea východních Čech v Hradci Králové, kde pracoval jako odborný pracovník. „Těžko jsem hledal práci, nakonec v cihelně v Předměřicích nad Labem se ale osmělil tamější vedoucí a přidělil mi práci topiče.“
JAK VYROBIT VLASTIZRÁDCE
Co má asi tak větší význam z hlediska řízení/ovládání druhých? Když vjedeš v tanku do cizí země a silou si ji podrobíš a nebo, když jim systém zvenčí nastavíš tak, aby se v dané zemi rodili nesebevědomí, ubozí, malí lidé, kteří nemají být na co doma hrdí a proto venku, v cizině (u tebe) hledali autoritu? Ten tank se v tom momentě stává dětským prakem a ta výuka (cílená debilizace) generací, se stává zbraní o síle nukleární bomby. Má to ovšem nevýhodu – výuka trvá dlouho, klidně generace, zatímco tím tankem si získáte danou zemi hned. Nevýhoda války (6. priorita řízení) je v cíleném a dlouhodobém odporu obyvatelstva. Výhoda debilizace je v tom, že získáte/znásilníte jeho „duši“ a mnohdy na celé věky. A tak chodí mnohdy děti vlastenců do škol, kde z nich vyrábějí zrádce vlastního národa, vlastní rodiny.
CRHA A STRACHOTA aneb ti, co nám přinesli „jed z Judeje“
Každé náboženství bylo vytvořeno proto, aby se ovce lépe ovládaly. Vzniklo, když se setkal podvodník s hlupákem, když ti co chápou více potřebovali získat kontrolu nad myšlením těch co chápou méně. Žít podle vlastního svědomí, lásky k přírodě, v souladu s prostředím? Nevěřit v Boha, ale věřit Bohu (Tvůrci, Prozřetelnosti, Vědomí, Stvořiteli atd..)? Ne, boj se hříchů, Boha i ďábla, věř v naše židovské pohádky a kaj se. Vytvořit Království Boží zde na Zemi? Ne, chovej se jak chceme a dostaneš se do něj (možná) po smrti, ale to musíš nejdříve věřit v námi vymyšleném příběhu o oživlém zombie. Ale pozor, nesmíš věřit v jeho učení, ale našim pohádkám o něm.
Učitel byl vyhozen ze základní školy, když dětem pouštěl kázání mistra Jana Husa. Neměl ty „správné“ názory
Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval Stanislava Balíka, majora v záloze a bývalého náčelníka skupiny humanitních oborů na vyškovské vojenské akademii, zakladatele masarykovsko-baťovské akademie a učitele na základní škole ve Znojmě.
Zarputilý boj Masarykova lidu o duši národa
Na ulicích ho neuvidíte, nespatříte ho v kavárnách, úřadech, obchodních centrech, je na první pohled nepostřehnutelný, ale je zde a zuří v pozadí všeho zjevného a zřejmého, co se nám staví před oči. Je to boj Masarykova lidu za pravdu a proti lži nepřátel našeho národa. Byl zde už počátků našeho státu, kdy se proti Masarykovi srotili agrárníci, nenárodní šlechta, klerikálové, komunisté a sudetští Němci. Do ilegality odešel Masarykův lid za německé okupace, zmátořil se až ve třech letech po ní, a do ilegality se nuceně odebral znovu v době totality komunistické. Vyšel z ní až po sametu 1989 s nepřáteli už pozměněného druhu, než byl původní prvorepublikový. Agrárníci, nenárodní šlechta, klerikálové a nikoliv už sudetští Němci, ale jejich čeští nohsledi, utvořili jakousi alianci masarykovských nepřátel s Havlem a Schwarzebergem coby jejími představiteli nejtypičtějšími, zatímco komunisté přešli de facto na stranu Masarykova lidu.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 43. – LITERÁRNÍ POŘAD O PUŠKINOVI V LUGANSKU
Literárně-hudební pořad v rámci cyklu „Nenudná klasika pro všechny“ o životě a díle velkého ruského spisovatele Alexandra Sergejeviče Puškina (6.6.1799-10.2.1837) se u příležitosti 220. výročí jeho narození konal 6.6.2019 v konferenčním sále Luganské republikové univerzální vědecké knihovny Maxima Gorkého v Lugansku (LLR). Hudební díla, zkomponovaná na básně A.S.Puškina, slyšíme ze scén velkých a malých divadel a koncertních sálů již 150 let. Jeho díla se stala nedílnou součástí světové kultury. Puškinovo slovo je zvláštním způsobem odhaleno prostřednictvím děl skladatelů, kteří na jeho básně napsali hudební díla.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 42. – VÝSTAVA PANENEK NA ŠKOLNÍM TÁBOŘE RADUGA V LUGANSKU
Dvě sběratelky panenek uspořádaly v červnu 2019 pro děti školního tábora Duha (rus. Raduga) 38.ZŠ v Lugansku (LLR) výstavu. Výstava se konala v budově 1.stupně ZŠ. Postupně se na výstavu s odborným výkladem přišly podívat děti ze všech čtyřech oddílů tábora. Sběratelky na výstavu přivezly kolem 300 panenek a dalších hraček (medvídků, pohádkových postaviček aj.) z ukrajinských továren na hračky (Vorošilovgrad-nynější Lugansk, Doněck, Kyjev, Dněpropetrovsk) a několik německých panenek. Ve své sbírce mají i jednu českou panenku, tu ale nepřivezly. Viděli jsme zde nejvyšší panenku Vasilisu, Červenou karkulku, pionýrku, Buratina, Čeburašku, Krokodýla Genu aj. Nejstarší panenka ze sbírky pochází z roku 1910. Děti zaujala chodící panna. Zhlédnout jsme mohli také oblečky na panenky, starý kolovrátek a jízdní kolo. Jedna ze sběratelek vystavovala vlastní produkci hraček. Na výstavě jsme si mohli přečíst historii Vorošilovgradské továrny na hračky s fotografiemi a prohlédnout nabídkový katalog továrny z roku 1980.
Ekcelent – „Vyhnanec“
Poznám pravdu a chcem zmenu a preto som hrozba
Pravda má obrovskú cenu, začína sa honba
Na tých, čo ju poznajú, chcú odpáliť jak homerun
Vyhnaný sme na okraji – neprijatá sorta
Svet bez vojny – deti planéty
Něco se stalo ve světě,
srdce mnohých zamrzla,
na lásku a sny zapomínáme,
a stále víc své blízké ztrácíme,
pro slepou myšlenku,
která nám není blízká.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 41. – MEZINÁRODNÍ DEN DĚTÍ V ALČEVSKU
Před Kulturním domem Metallurgů v Alčevsku (LLR) se 1.6.2019 konal v rámci oslav MDD slavnostní koncert tanečního souboru Junyj Metallurg a pěveckého souboru Eťud-Tais. Jednalo se o poslední, závěrečný koncert v tomto školním roce, a zároveň se konalo rozloučení s těmi členy souborů, kteří se po mnoha letech se soubory loučí, protože končí 11.třídu a odcházejí na vysoké školy do Lugansku. Pořadem provázela choreografka Katarina Jurjeva.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 40. – MISTROVSTVÍ DINAMA DONĚCK VE SPORTOVNÍ GYMNASTICE
Ve sportovní hale Dinamo v Doněcku se 30.5.2019 konalo Otevřené mistrovství Doněcké republikové Komplexní dětské a mládežnické sportovní školy (DR KDJUSŠ) Dinamo ve sportovní gymnastice děvčat, věnované prvnímu řediteli Dinamo plukovníku Grigoriji Drjachlovovi (ředitel v letech 1966-1992). Organizátorem závodu bylo Doněcké republikové centrum fyzického zdraví obyvatel „Sport pro všechny“ ve spolupráci s Ministerstvem mládeže, sportu a turismu. Kromě gymnastek Dinama se závodů zúčastnily i gymnastky ze Specializované dětské a mládežnické školy olympijských záloh (SDJUŠOR) č.3 v Doněcku, celkem 31 gymnastek ve věku 6-11 let 1.,2. a 3.výkonnostní třídy a 1.výkonnostní třídy juniorek. Gymnastky na svém posledním závodě před sportovními prázdninami prokázaly své vysoké mistrovství. První tři obdržely diplomy a věcné ceny. Všem gymnastkám Dinama jsem potom rozdal lentilky od českých přátel.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 39. – JAK JSEM SE STAL ZPRAVODAJEM EŤUD-TAISU NA SOUTĚŽI V BRJANCE
Poslední soutěž v sezoně čekala 26.5.2019, první den prázdnin, pěvecký soubor Eťud-Tais z Centra kultury a lidové tvořivosti v Alčevsku (LLR). Soutěž pěveckých a tanečních souborů „Hvězdopád nadějí“ se konala v nedalekém městě Brjance a tuto událost jsem si nemohl nechat ujít. V místnosti-sídle Eťud-Taisu v Kulturním domě Metallurgů v Alčevsku bylo od rána rušno. Postupně přicházely děti s kostýmy a s batůžky na zádech. Děti měly jako vždy dobrou náladu. Připravovalo se jídlo, pití a další nezbytné věci na cestu. Děti se podepisovaly na seznam účastníků. Pro nezúčastněného zde vládl zmatek, ale vše bylo dokonale připraveno. Před devátou se dal průvod dětí s kostýmy a vedoucích na pochod z místnosti k autobusu, který stál připraven před budovou. Petr Sevosťanov navíc nesl velkou bandasku s pitím pro děti. Děti, vedoucí a já jsme se naskládali do autobusu a v devět hodin vyrazili na cestu. V autobusu vládla dobrá nálada a za 40 minut jsme byli u kulturního domu v Brjance.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 38. – PĚVECKÝ SOUBOR EŤUD-TAIS Z ALČEVSKA
Centrum kultury a lidové tvořivosti sídlí v Alčevsku (LLR) v Kulturním domě Metallurgů. 25.5.2019 jsem navštívil zkoušku dětského pěveckého souboru Eťud-Tais (přesný název: Modelové studio populární písně Eťud-Tais). Děti nacvičovaly písně před soutěží v Brjance, která je čekala druhý den. Soubor pracuje pod vedením Larisy Ivanovny Suchomlin. Dále se na úspěších souboru podílejí ředitelka Centra kultury a lidové tvořivosti Taťjana Viktorovna Grabovič, choreografka Katarina Jurjeva a maminka členky souboru Aliny Anastasia Povolockaja. Poslední dvě jmenované navíc zpívají v pěveckém souboru Akkord Donbassa.
jan.koral
RUS
ENG
