Archív rubrik: Kultura
Božie mlyny. Zločin a trest na Slovensku. Č.I.
„Блажен, кто видел этот мир в его минуты роковые.“
Fjodor Ťutčev
„Každý mierou svojho chápania pracuje pre seba, a mierou svojho nechápania v prospech toho, kto chápe viac.“
„Všetko sa deje najlepším možným spôsobom, v priamej závislosti od úrovne morálky všetkých aktérov toho-ktorého procesu.“
KSB
„Najhoršie ešte neprišlo. Počkajte, až Svedkovia Jehovovi zistia, že sme všetci doma...“ – pokus o vtip.
„Čo je, to už nie je...“
V. Orbán na TK s I. Matovičom pri otvorení mosta Komárno-Komárom a majúc na mysli slovenskú štátnosť.
Chcete, aby Vám žlučník místo chirurga operoval řezník s nižším platem?
Před více než dvaceti lety jsem byl ministrem zdravotnictví ve vládě, jejímž předsedou byl dnešní prezident republiky Miloš Zeman. Na zasedání vlády jsem se ve Strakově akademii setkával také se svým dlouholetým kamarádem Eduardem Zemanem, který byl v té době ministrem školství. Jeho vyprávění o historii, nebo o různých zákrutech mezinárodní politiky, byla vždy zajímavá. Eda byl spolu se mnou jedním ze tří členů vlády, kteří hlasovali proti udělení povolení vojenským letadlům států NATO k bombardování Jugoslávie.
Koncepce společné bezpečnosti v praxi – Statistické ovládání procesů v kultuře a pojmový aparát
Jakákoliv kulturní společnost je charakterizována společnými jazykovými prostředky, společnou množinou obrazů a vidění, společnou množinou různými jedinci zavedených vzájemných spojení mezi jazykovými a obraznými komponentami chápání světa. V procesu růstu si člověk osvojuje tuto trojitou společnou množinu jazykových prostředků, obrazů a vazeb mezi nimi v té formě, v jaké existuje v kultuře společnosti k okamžiku jeho příchodu na tento svět; a na určité etapě svého osobního rozvoje mnozí začínají tuto trojitou společnou množinu transformovat, přebudovávat. Pokrok kultury je ve své podstatě úroveň světonázoru (podporovaného/udržovaného lidmi, tvořících danou společnost), jehož růst se projevuje v rozřešení vnitrosociálních konfliktů a konfliktů společnosti a jednotlivých lidí s biosférou Země a Kosmem. Naopak vytvoření si realitě a životu neodpovídající vnímání a chápání světa, odmítání řešení konfliktů v psychice, způsobuje růst kaleidoskopičnosti procesně – obrazného a diskrétně – logického myšlení, což může skončit schizofrenií a samolikvidací subjektu, tedy jedince, sociální skupiny nebo i celé společnosti.
Právě vyšlo nové číslo časopisu Lípa 3/2020
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
také do mého života zasáhla koronavirová epidemie, byť jaksi nepřímo, ale s přímými důsledky. Moje maminka Věra, poctivá to čtenářka Lípy, si v noci 24. 5. zlomila v kuchyni, kam si šla zapít prášek na spaní, nohu v krčku kyčelního kloubu. Po operaci ve VFN se nakonec posléze ocitla v nemocnici U sv. Alžběty. Tam jsme ji 3x týdně pravidelně navštěvovali. Ošetřující lékařka Galina G. mi zavolala v pátek 9. 10., že s maminkou je to moc špatné, zda bych nepřišel do LDN se na ní podívat, přes zákaz návštěv. Ptal jsem se, zda jí mohu přinést její oblíbený okurkový salát nebo broskvový kompot. Prý už ať nenosím nic, přestala jíst, živí ji nitrožilně a má nasazená i antibiotika. Máti musela vydržet asi mnohé, ruce měla celé s fialovými fleky od vpichů kanyl.
Ministr, který lobbuje proti lidem ve svém resortu
Doufám, že to není nakažlivé a nebudou následovat další ministři – třeba ministr zdravotnictví! Všiml jsem si jevu, o kterém bych si myslel, že není možný – ministr školství Robert Plaga (ANO), po roce oznámení, hojně publikovaných, kterak zvýší platy učitelům o 9% tarifu - což produkuje hojně závisti, zřejmě záměrně - navrhl přede dvěma dny na vládě 4% do tarifů a zbylých 5 % do nadtarifních složek. Většina učitelů dobře ví, co to znamená – těch 5 % nikdy neuvidí, a to bez ohledu na to, jak „dobří učitelé“ jsou. Zajímavé, u jiných profesí se kvalita jednotlivců na vládní úrovni neřeší. Alespoň v případě státních úředníků jsem o ničem takovém nic neslyšel.

Daniel Landa – Blanický manifest
Slyšíte nás, my nejsme děti,
ztrácíme půdu pod nohama.
Život se krátí, doba letí,
voláme do tmy, kdo je s náma.
Žádost o podporu Erdoganovým režimem pronásledovaného kurdského režiséra
Inter arma silent musae – ve válce múzy mlčí. Nemusí to být vždy válka otevřená, může probíhat i formou nejrůznějších represí, zatýkání, věznění. Tak se to děje v mnohých zemích světa, i když nám většinou strkají před oči jen disidenty ruské a čínské. Například Turecko vězní stovky a tisíce lidí, kteří se byť jen kriticky vyjádřili k prezidentu Erdoganovi. Mezi nimi mnoho umělců, dalším vězení hrozí. Jedním z nich je kurdský režisér Kazim Öz, jehož poslední dokončený film ZER jsem měl možnost vidět v roce 2018 při promítání v Praze.

Pavel J. Hejátko – Vir
Moje rouška chrání tebe,
tvoje rouška chrání mě,
a kdo nás ochrání potom?
Někdo další násilně.
Právě vyšlo nové číslo časopisu Lípa 2/2020
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
Koronavirus nekoronavirus, nemohu začít svůj editorial opět jinak, než obranou pravdy a lásky před lží a nenávistí. Masakr ve Srebrenici. Od vyvraždění osmi tisíc lidí uběhlo čtvrt století. Na den přesně před 25 lety dobyly srbské jednotky pod velením generála Ratka Mladiče bosenskou enklávu Srebrenicu. Jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině se stal masakr přibližně osmi tisíc lidí. Pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN všechny šokoval.
Skutečně potřebujeme pohanskou církev?

Milena Míčová: Koronavirus a školství
Projev, který zazněl na demonstraci v Brně 31. 8. 2020
Vážení přátelé,
Jmenuji se Milena Míčová a učím na střední odborné škole, která připravuje do praxe stavaře, zedníky, truhláře, elektrikáře a další odborné řemeslníky. Když se v březnu uzavřely školy, nikdo nevěděl, jak moc je nový vir nebezpečný. A proto jsme, v rámci předběžné opatrnosti, respektovali všechna nařízení vlády, a dokonce si sami šili roušky.
P.C.Roberts: Západ je portrétem degenerace
Kamkoli se dnes rozhlédneme, nemůžeme přehlédnout obraz rozpadávajícího se západního světa. Příklad nejčerstvější přináší Berlínský mezinárodní filmový festival, který, aby prokázal svoji „genderovou čili rodovou či pohlavní citlivost“ zavrhuje od letošního svého ročníku „genderová slova“ herec a herečka.
Czexit není cíl, nýbrž prostředek k dosažení cíle – Část 2
Jaký je tedy cíl? Jde dokonce o soubor cílů, z nichž ty hlavní se pokusím seřadit opět podle priority důležitosti. Nejsou ani proruské, ani pročínské či proamerické, jsou pročeské. Vycházejí z možných alternativ dalšího vývoje světa, pokud nedojde k jaderné válce, jakož i z předpokladu výběru alternativy příznivější pro většinu našich občanů.
Jaké jsou vlastně alternativy dalšího možného vývoje světa?
Existují v lepším případě fakticky jen tři. O té první likvidační alternativě podle plánů světových globalistů (tj. depopulace Země až o 95 % obyvatel, zavedení Nového světového řádu se vším, co s tím souvisí, byla řeč již v části 1 tohoto příspěvku.