Archív rubrik: Kultura
Jak vrátit školu našim dětem?
V pondělí 12. dubna se mají vrátit do škol žáci prvního stupně ZŠ a předškoláci, a to v situaci, kdy dle nařízení vlády mají být dvakrát týdně testováni zároveň s povinností celodenně nosit roušku. Klademe si tedy tyto otázky:
Co vůbec víme o kvalitě a průkaznosti použitých testů?
Dostane rodič na vyžádání do rukou certifikát testu, informace o výrobci, licenci atd.?
Můžeme s klidným svědomím vyloučit možnost případné kontaminace?
Do jaké míry je tento test průkazný a co vlastně prokazuje?
Kdo bude dohlížet na dodržení správného postupu při aplikaci testu?
Kdo zaručí, že nedojde u dětí k poškození důležitých sliznic?
Noty a klasická hudba – do očí bijící rasismus
Toto není april ! To je výdobytek multikulturalismu.
Oxfordská univerzita (nejstarší na Britských ostrovech) prohlásila hudební notaci a klasickou hudbu za „rasistické“!
Z kulturáku: O kultuře s Jaroslavem Duškem
Online pořad Z kulturáku v Hodoníně představí osobitého herce a improvizátora Jaroslava Duška. Ten si s moderátorkou Eliškou Cetkovskou /HAČTE/ povídal nejen na téma kultury. Jaroslav Dušek zraje jako víno a během svých dlouhá léta pořádaných rozhovorech v Duši K nasbíral obrovské množství poznatků o tom, co je člověk, co zde na Zemi jako lidé děláme a především, co bychom měli a mohli dělat se současnou komplikovanou situací. Odpověď je jasná, je to příležitost k evoluční proměně. Buďme sebe si uvědomujícími dušemi, které tvoří svět kolem nás včetně našich těl. Nepotřebujeme být bezduchými bioroboty v rukách farmaceutických koncernů, které nemají čisté úmysly.
Ostrov v duši
Máš v sobě ostrov, který obklopuje moře. Když se nad mořem odehrává bouře, anebo když oceánské dno praská pod tlakem potřeb zemského pláště, anebo když se Leviathan vydá z hlubin, aby zčeřil hladinu, anebo když je vlno bytí tak silné, že i ta největší, nejtěžší a nejsilnější zámořská loď je směřována k útesům, ostrov si v klidu hoví na pokraji rozbouřených vod. Každý má v sobě pláž, co dokáže tlumit vřískání nebeských jevů. Každý ostrov dokáže přežít smrad linoucí se z útrob chcíplého monstra vyvrženého bouří mezi zrnka písku, usychající řasy, mušličky a roušky, co dokázaly doplavat až do moře a zase ven. Máš v srdci křoví, jehož květy voní až ke hvězdám.
OBEREG – Dvaadvacet
Dvaadvacet – hierofantů,
dvaadvacet – nadlidí,
dvaadvacet – hierofantů,
dvaadvacet – v pozadí.
Naše politika jako pokračování politiky Druhé republiky
Odbenešovávalo se u nás nejzaníceněji ve dvou našich obdobích. A obě ta období – bůhvíproč asi – patřila či patří do historických úseků našich mravně nejchatrnějších. Prvním z těch období byla éra tzv. Druhé republiky (1. říjen 1938 – 14. březen 1939), kdy šok ze zrady našich západních spojenců na Mnichovské konferenci vedl malověrné k hledání jejich viníků nikoli tam, kde skutečně byli, tzn. do hitlerovského Německa, Itálie, Anglie a Francie, ale (protože ti byli daleko a nebylo radno si je ještě víc pozlobit), mířil úder českých malověrných do řad těch, kteří byli tak říkajíc na ráně. Čili do řad veřejných osob a politiků, kteří od vzniku republiky vyznávali principy svobody a demokracie a už pouhým tímto faktem se nemohli s politikou hitlerovského státu ztotožňovat.
Právě vyšlo nové číslo časopisu Lípa 4/2020
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tak je tu další Lipka dnešní nejednoduché doby koronavirové. Roušek a respirátorů se jen tak nezbavíme, nemoc COVID-19 zabíjí stále více lidí (nejen) v kategorii 60+ přes enormní snahu zdravotnického personálu, pracujícího navíc pod stálou hrozbou, že onemocní sami (což se až příliš často děje). Pak se člověk nejednou dozví, že film Král Šumavy byl škodlivější, než je epidemie koronaviru, jak nadepsal jakýsi mudrc celostránkovým titulkem svůj komentář ve zdarma rozdávaném deníku Metro. Demagogickou pravdoláskařskou kritikou socialistického režimu nešetřil, byla mu na ní ostatně poskytnuta celá stránka. Musel ale zároveň (neradostně) konstatovat, že „Kuchyňův Král Šumavy je stále hitem obrazovek“. Z toho deníku kapitalistická propaganda přímo kape…
Smuteční akt za školství a sny našich dětí 19.2.2021
Pozvánka: My vás pohřbít nenecháme!
- S hlubokým zármutkem sledujeme, jak Vláda ČR pohřbívá naše školství a sny našich dětí. Pojďme se společně sejít k vyjádření smutku nad tím, že na školy, kroužky a sportovní aktivity dnes děti a mládež mohou jen vzpomínat. Symbolicky jejich památku uctíme položením květin u zdi kostela Nejsvětější Trojice v ulici Magdalény Rettigové.
Boj za svobodu projevu na univerzitách – je regulace čehokoli to pravé?
Příklad z USA:Bělochy je třeba „zrušit“. Někdo by mohl říct – „konečně vyřešit“
Ředitel East Side Community School v New Yorku poslal bělošským rodičům tento „nástroj činu“, který jim říká, že by se měli stát „bílými zrádci“ a poté se zasazovat o úplné „zrušení bílých“. Newyorská veřejná škola zaslala rodičům grafiku, ve které je povzbuzuje, aby se stali „bílými zrádci“ nebo „abolicionisty“, a podrobně popisuje osm předpokládaných fází „bělošství“. Grafiku zaslal ředitel East Side Community School v New Yorku podle zprávy Christophera Rufa z City Journal, ale jejím autorem je docent na Northwestern University Barnor Hesse.
Hoši z Harvardu to zkrátka vezmou zkrátka
Ta zpráva přišla od otce slavné tzv. reaganomics, čili ekonomické politiky, která na začátku devadesátých let minulého století vedla ke skončení Studené války. Tentokrát však sám otec této reaganomics a dnes jeden z nejvýznamnějších žurnalistů amerických neoficiálních médií P.C.Roberts psal o čemsi jiném: A to o požadavku nejelitnějších studentů Harvardu, čili tzv. Degree Students, kteří společně s absolventy Harvardu požádali před pár dny novou Bidenovu vládu, aby těm příznivcům Trumpa, kteří pracují ve státních úřadech, odebrali jejich akademické hodnosti a tituly. S tím, že si je vzhledem ke svému kladnému postoji k Trumpovi nezaslouží.
Božie mlyny. Zločin a trest na Slovensku. Č.I.
„Блажен, кто видел этот мир в его минуты роковые.“
Fjodor Ťutčev
„Každý mierou svojho chápania pracuje pre seba, a mierou svojho nechápania v prospech toho, kto chápe viac.“
„Všetko sa deje najlepším možným spôsobom, v priamej závislosti od úrovne morálky všetkých aktérov toho-ktorého procesu.“
KSB
„Najhoršie ešte neprišlo. Počkajte, až Svedkovia Jehovovi zistia, že sme všetci doma...“ – pokus o vtip.
„Čo je, to už nie je...“
V. Orbán na TK s I. Matovičom pri otvorení mosta Komárno-Komárom a majúc na mysli slovenskú štátnosť.
Chcete, aby Vám žlučník místo chirurga operoval řezník s nižším platem?
Před více než dvaceti lety jsem byl ministrem zdravotnictví ve vládě, jejímž předsedou byl dnešní prezident republiky Miloš Zeman. Na zasedání vlády jsem se ve Strakově akademii setkával také se svým dlouholetým kamarádem Eduardem Zemanem, který byl v té době ministrem školství. Jeho vyprávění o historii, nebo o různých zákrutech mezinárodní politiky, byla vždy zajímavá. Eda byl spolu se mnou jedním ze tří členů vlády, kteří hlasovali proti udělení povolení vojenským letadlům států NATO k bombardování Jugoslávie.
Koncepce společné bezpečnosti v praxi – Statistické ovládání procesů v kultuře a pojmový aparát
Jakákoliv kulturní společnost je charakterizována společnými jazykovými prostředky, společnou množinou obrazů a vidění, společnou množinou různými jedinci zavedených vzájemných spojení mezi jazykovými a obraznými komponentami chápání světa. V procesu růstu si člověk osvojuje tuto trojitou společnou množinu jazykových prostředků, obrazů a vazeb mezi nimi v té formě, v jaké existuje v kultuře společnosti k okamžiku jeho příchodu na tento svět; a na určité etapě svého osobního rozvoje mnozí začínají tuto trojitou společnou množinu transformovat, přebudovávat. Pokrok kultury je ve své podstatě úroveň světonázoru (podporovaného/udržovaného lidmi, tvořících danou společnost), jehož růst se projevuje v rozřešení vnitrosociálních konfliktů a konfliktů společnosti a jednotlivých lidí s biosférou Země a Kosmem. Naopak vytvoření si realitě a životu neodpovídající vnímání a chápání světa, odmítání řešení konfliktů v psychice, způsobuje růst kaleidoskopičnosti procesně – obrazného a diskrétně – logického myšlení, což může skončit schizofrenií a samolikvidací subjektu, tedy jedince, sociální skupiny nebo i celé společnosti.
Právě vyšlo nové číslo časopisu Lípa 3/2020
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
také do mého života zasáhla koronavirová epidemie, byť jaksi nepřímo, ale s přímými důsledky. Moje maminka Věra, poctivá to čtenářka Lípy, si v noci 24. 5. zlomila v kuchyni, kam si šla zapít prášek na spaní, nohu v krčku kyčelního kloubu. Po operaci ve VFN se nakonec posléze ocitla v nemocnici U sv. Alžběty. Tam jsme ji 3x týdně pravidelně navštěvovali. Ošetřující lékařka Galina G. mi zavolala v pátek 9. 10., že s maminkou je to moc špatné, zda bych nepřišel do LDN se na ní podívat, přes zákaz návštěv. Ptal jsem se, zda jí mohu přinést její oblíbený okurkový salát nebo broskvový kompot. Prý už ať nenosím nic, přestala jíst, živí ji nitrožilně a má nasazená i antibiotika. Máti musela vydržet asi mnohé, ruce měla celé s fialovými fleky od vpichů kanyl.
jan.koral
RUS
ENG
