Archív rubrik: Kultura
Agitace za štěstí nebo za trvalé katastrofy?
V roce 2000 proběhlo v New Yorku promítání 37 sovětských filmů, počínaje dobou stalinizmu a konče počátkem 60. let. Veškerá tamní filmová kritika, která už neměla důvod bát se vojenskoprůmyslové moci „supervelmoci č.2“ a plnit politickou objednávku, jedním hlasem zvolala ve vytržení: „To je nějaká jiná civilizace!“ A to bylo správné hodnocení podstaty skutečného socialistického realizmu. Abychom pochopili příčinu takové reakce Američanů, ve filmovém průmyslu protřelých, na staré, technicky nedokonalé a zastaralé filmy sovětské epochy, je třeba si vzpomenout na další událost, s tímto tematicky spojenou.
Exkurze do propagandistického skanzenu školství ČR
Pár slov úvodem
Abych byl spravedlivý, tak dříve, než se budu věnovat tématům z výuky, je třeba nejprve uvést v jakých prostorách a v jakém prostředí žáci a studenti usedají do školních lavic ( nejen ) v ČR. Zatímco téměř všichni dospělí mluví o pohybu, prostoru, zdraví a čerstvém vzduchu, tak našim dětem dopřáváme přesný opak. Přeplněné a nesourodé třídy ( hlavně po tzv. inkluzi ), třicet a více žáků v místnosti o velikosti obýváku, řev, nepořádek, dokonce i zákazy otevírat okna, mnohahodinové strnulé dřepění na židli a málo čerstvého vzduchu. Rodiče jsou uvedeni kulturními, právními a ekonomickými vztahy do shonu, takže jen málokterá rodina by splnila všechny požadavky pro úřední povolení domácího vzdělávání potomků. Není divu, že poslední desetiletí se trvale snižuje u nových generací inteligence. Tento proces se nazývá degenerace.
MARHOUL A JEHO PTÁČEK
V poslední době se o tomto filmu, natočeném dle knihy pana Jerzy Kosinského, dost mluví a protože není kouře bez ohně, tak by bylo dobré se podívat na to, co nám tento proces říká z hlediska řízení společnosti. Takto definuje daný film jeho tvůrce pan Marhoul: „Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zaobírající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože samotné dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen. Jde o první a nejslavnější román autora knih Byl jsem při tom a Pinball – jednoho z nejvýznamnějších a nejvýraznějších světových spisovatelů minulého století Jerzy Kosińského“
Žaluji!
V Česku se chystá zločin. Ohavnější, než jakýkoli jiný námi Čechy v historii spáchaný. V jedné z nadcházejících nocí přikodrcá k bronzové soše maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády co nejtišeji nákladní auto s korbou plnou mlčících chlapů v montérkách, a přesně tak, jak to jejich předchůdci v profesi činili kdysi, když za pokračujícího spánku svých spoluobčanů snášeli z podstavců sochy tatíčka Masaryka, začnou teď i oni oddělovat sochu maršála Koněva od naší země, která by bez vyhaslých životů milionů rudoarmějců a též bez tohoto maršála, jenž jim velel, už dnes nebyla. A nebylo by bez nich ani Čechů a nebylo by nad jejich někdejší půdou ani jazyka, v němž rozkaz k tomuto bezcitnému a vandalskému činu zazněl. A nebylo by ani šílených mozků těch, kteří onen rozkaz vydali.
Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 2.9.2019
Ruský analytik odpovídá ve svém pravidelném pořadu na otázky z těchto témat: Proč je tak důležité seznamovat veřejnost s fašistickou symbolikou a spojovat ji se spáchanými zločiny, jak probíhá vymazávání historické znalosti fašismu pomocí cenzury fašistické symboliky a ideologie, proč USA spěchá s odstraněním Putina a proč to nezvládne, proč se vzpomínkové akce na začátek 2. světové války v Polsku účastnily jen státy, které v 2. světové válce stály na straně fašismu, proč jsou státní elity USA jediné síly, které mají zájem rozpoutat 3. světovou válku, jak USA v Idlíbu likvidovaly svou nepravidelnou armádu – ISIL, proč návrh ukrajinského prezidenta udělit občanům zákonodárnou iniciativu není žádným posílením demokracie, klimatické změny jako základní důvody přenosu center koncentrace globálního řízení, a další
Lucrezia Borgia – Husité
K letošnímu výročí 600 let od první pražské defenestrace natočila Lucrezia Borgia krátký hudební film Husité. Na pěti natáčecích dnech se nás sešlo opravdu hodně a každému, kdo se účastnil a podílel na tvorbě patří obrovské děkujeme. A jak se nám to povedlo, máte právě teď možnost shlédnout.
Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 19.08.2019
Ruský analytik odpovídá ve svém pravidelném pořadu na otázky z těchto témat: Proč chce Trump koupit Grónsko, jak pravděpodobný je úspěch a jak to souvisí s probíhající klimatickou změnou a zájmem o arktický region, co se děje v projektu Mezimoří, do kterého patří i Česká republika a jak je namířeno proti Rusku, jak a proč se globální řízení dostává do krizí, proč zákon o zákazu zobrazování nacistických symbolů znemožňuje společnosti poučit se z hrůz nacismu a vede k jeho znovuobjevování, proč i dětem lze postupně vysvětlit složitosti v KSB, atd.
Právě vyšlo nové číslo časopisu Lípa 2/2019
Vážení a milí čtenáři Lípy,
dostává se vám do rukou již 28. číslo Lípy, plné těch nejlepších květů poezie, publicistiky, črt či literárních recenzí. Je to k neuvěření, ale 7 let mého šéfredaktorování tohoto literárního, kulturně-politického, vlasteneckého periodika uteklo jako voda. Naše Lípa za tu dobu prošla nutně určitým vývojem a rozkošatěla se nám. Vystřídali se tu různí autoři. Většina z nich zůstala dodnes věrná jejímu směrování, jen malá část postupně odešla do pryč nejen z redakční rady, ale ukončili své členství v samotném Výboru národní kultury. Někteří ale ani našimi členy nebyli, vždyť pro spolupráci to nebylo (a dodnes není) podmínkou. Prostě co bylo nepevné, se neudrželo a odpadlo. Bohužel nás ale také někteří psavci během těch sedmi let opustili navždy, jen napsané tu po nich zůstalo. Na jejich místa přišlo postupně několik jiných spisovatelů, publicistů, básníků, a jsem tomu velice rád.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 49. – LUGANSKÁ VYŠŠÍ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY
Při závodech ve sportovní gymnastice ve sportovní hale Zarja za řekou Lugaň v Lugansku (LLR) v květnu 2019 jsem se seznámil s ředitelem Luganské vyšší školy tělesné výchovy Anatolijem Michajlovičem Skalauchem, který mě pozval na návštěvu jeho školy. Rozsáhlý školní areál se nachází v jižní části Lugansku. Ředitel školy mě přivítal ve své kanceláři a pověděl mi něco o historii i současnosti školy.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 48. – ŠKOLNÍ MUZEUM KLIMENTA VOROŠILOVA V LUGANSKU
Jak jsem slíbil ve 24.díle Donbaských zastaveních, pojednám o školním muzeu ve 38.ZŠ Klimenta Vorošilova v Lugansku. Školu a muzeum jsem navštívil s Annou Brechovou, předsedkyní Luganského Komsomolu. Muzeum Klimenta Vorošilova škola připravovala více jak rok ve spolupráci s Muzeem historie a kultury města Lugansku (do r.1990 Muzeum Klimenta Vorošilova), kde je mnoho exponátů o Klimentu Vorošilovovi. Muzeum se nachází v malé místnosti v přízemí budovy 2.stupně školy. Na rozvoj muzea, jak jsem již psal, přispěli i přátelé Donbasu z ČR. Muzeem nás provázela žákyně 9.třídy.
DONBASKÁ ZASTAVENÍ 47. – PEREVALSKÁ DĚTSKÁ ŠKOLA UMĚNÍ
V tomto roce jsem se konečně dostal do Dětské školy umění v Perevalsku (LLR), kam mě již od podzimu 2017, kdy jsme se seznámili na plenéru v Krásném Luči, zve učitelka Oksana Lutkova. Perevalsk je okresní město s 25 000 obyvateli, ležící těsně u Alčevsku. Perevalsk byl založen v roce 1889 jako Selezňovskij rudnik, v roce 1924 byl přejmenován na Pařížskou komunu. Při povýšení na město v roce 1964 získal dnešní název.
Co tak nové Tajemství výchovy v ČT?
Stalo se mi to před chvíli. Chystal jsem se na tramvajové zastávce usednout na lavičku a nevšiml si asi čtyřletého chlapce, který ve snaze vybojovat přede mnou místo pro sebe (a snad i pro svou maminku), se zřejmě z běhu (jinak bych ho včas stačil vnímat), vrhl pod můj už usedající zadek. Jenže já o tom nevěděl, na lavičku před okamžikem ještě volnou jsem se už nedíval a pokračoval v usedání – a to až do momentu, kdy jsem pocítil, že pode mnou už není lavička, ale cosi jiného. Vyděšeně jsem se snažil znovu rychle povstat, díky bolavému kolenu jsem se ale zapotácel a asi pěti následujícími kroky před početným obecenstvem chytal rovnováhu.
Na prahu změn: Vysokoškolský pedagog a historik říká: Kvalita vzdělávání jde drasticky dolů. Vysoké školy suplují sociální ústavy. Mladí nejsou nezaměstnaní a pro stát je to výhodné. Předstírají, že studují, my předstíráme, že je učíme, a všichni jsou spokojení
Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval historika, překladatele, vysokoškolského pedagoga, archiváře, odborníka na německou politiku, publicistu a politického analytika Institutu Václava Klause Aleše Valentu. Aleše Valentu, který pochází z východočeské Jilemnice, odmala zajímaly dějiny, a tak vystudoval historii. Na filozofické fakultě v Praze se seznámil s pražskými disidenty a po podpisu Charty 77 byl vyhozen z krajského muzea východních Čech v Hradci Králové, kde pracoval jako odborný pracovník. „Těžko jsem hledal práci, nakonec v cihelně v Předměřicích nad Labem se ale osmělil tamější vedoucí a přidělil mi práci topiče.“
JAK VYROBIT VLASTIZRÁDCE
Co má asi tak větší význam z hlediska řízení/ovládání druhých? Když vjedeš v tanku do cizí země a silou si ji podrobíš a nebo, když jim systém zvenčí nastavíš tak, aby se v dané zemi rodili nesebevědomí, ubozí, malí lidé, kteří nemají být na co doma hrdí a proto venku, v cizině (u tebe) hledali autoritu? Ten tank se v tom momentě stává dětským prakem a ta výuka (cílená debilizace) generací, se stává zbraní o síle nukleární bomby. Má to ovšem nevýhodu – výuka trvá dlouho, klidně generace, zatímco tím tankem si získáte danou zemi hned. Nevýhoda války (6. priorita řízení) je v cíleném a dlouhodobém odporu obyvatelstva. Výhoda debilizace je v tom, že získáte/znásilníte jeho „duši“ a mnohdy na celé věky. A tak chodí mnohdy děti vlastenců do škol, kde z nich vyrábějí zrádce vlastního národa, vlastní rodiny.
CRHA A STRACHOTA aneb ti, co nám přinesli „jed z Judeje“
Každé náboženství bylo vytvořeno proto, aby se ovce lépe ovládaly. Vzniklo, když se setkal podvodník s hlupákem, když ti co chápou více potřebovali získat kontrolu nad myšlením těch co chápou méně. Žít podle vlastního svědomí, lásky k přírodě, v souladu s prostředím? Nevěřit v Boha, ale věřit Bohu (Tvůrci, Prozřetelnosti, Vědomí, Stvořiteli atd..)? Ne, boj se hříchů, Boha i ďábla, věř v naše židovské pohádky a kaj se. Vytvořit Království Boží zde na Zemi? Ne, chovej se jak chceme a dostaneš se do něj (možná) po smrti, ale to musíš nejdříve věřit v námi vymyšleném příběhu o oživlém zombie. Ale pozor, nesmíš věřit v jeho učení, ale našim pohádkám o něm.
Učitel byl vyhozen ze základní školy, když dětem pouštěl kázání mistra Jana Husa. Neměl ty „správné“ názory
Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval Stanislava Balíka, majora v záloze a bývalého náčelníka skupiny humanitních oborů na vyškovské vojenské akademii, zakladatele masarykovsko-baťovské akademie a učitele na základní škole ve Znojmě.
jan.koral
RUS
ENG
