Archív rubrik: Vzdělávání/Školství

Bude učit kdokoli?

106583087_1061949030912274_9000325535313559591_nNovela zákona o pedagogických pracovnících, podle které bude výjimka, že učit může i nekvalifikovaný učitel, potvrzena jako pravidlo, pochází z dílny ministerstva školství, konkrétně ministra Roberta Plagy (ANO). Na první pohled řeší novela nedostatek učitelů. Na první pohled. Na druhý pohled odkrývá obrovskou bezradnost ministerstva, které místo aby zatraktivnilo učitelské povolání natolik, aby absolventi neutíkali do jiných profesí, jde přesně opačnou cestou.

P.C.Roberts: Tyhle protiamerické univerzity jsou pro nás mnohem větším nebezpečím než Putin a Čína

5ee384332030273f182c89faTak zní úvod dopisu černošského amerického profesora Univerzity Kalifornie v Berkeley. Píše, že tato univerzita už neslouží zájmu vědění a vzdělanosti, ale stala se slouhou Demokratické strany a hnutí Na životech černých občanů záleží. Píše dále, že tato univerzita si osvojila potlačovací režim, který likviduje skutečnou různorodost a svobodnou debatu ze svých poslucháren a pracovišť nemilosrdně vyhnal. V závěru svého dopisu profesor krizuje vedoucí činitele univerzity a zvlášť její katedru historie za velebení George Floyda, zpustlíka a na drogách závislého násilníka, který „ubližoval ženám a zvlášť pak černým ženám.

Smutek z neúrovně těch, ke kterým bychom chtěli vzhlížet

Mikuláš Ferjenčík

Mikuláš Ferjenčík

Ten člověk mě hned napoprvé upoutal při debatě s televizním moderátorem, který se jej jako poslance čili autoritu na cosi ptal, ale dočkal se odpovědi špatného maturanta. Taková věc vám v hlavě rozsvítí výstražné světlo a sledujete tohoto muže i v dalších dnech. Tím napjatěji, čím jeho vystoupení na TV obrazovce přibývá, z čehož nemůžete logicky odvodit nic jiného, než že jde o člověka požívajícího ve své vlastní straně titul význačného člena čili předáka. Je-li tomu ovšem tak, pak přece není možné, aby z něj aspoň někdy či náhodou cosi rozumného nevypadlo, říkáte si, dennodenně na to čekáte – ale nedočkáte se. Je to z každého jeho dalšího výroku stále ten špatný maturant z vašeho prvního dojmu, což vás posléze navnadí k tomu, abyste se podívali na jeho internetovou stránku. Z ní se dovíte, že jde o muže více než třicetiletého, absolventa univerzity Karlovy a nositele nejnižšího akademického titulu Bc. Čili bakaláře, na který se studuje tři roky.

Akademická půda a svoboda

25160-49875-45435-60709-52292Před více než čtyřiceti lety jeden univerzitní profesor ukončil svou přednášku o Fourierově transformaci několik minut před koncem. V tom zbývajícím čase otevřel ožehavé téma „akademické svobody“ a zasněně zavzpomínal na nějakou úsměvnou příhodu z mládí během studií na Sorbonně. Všichni jsme napjatě poslouchali, i když jsme neměli páru, kam jeho myšlenky budou směřovat. A tak nám je přiblížil: „Představte si, studenti a budoucí intelektuálové, že stojíte za plotem naší fakulty a někdo z vás plivne na procházející Májový průvod, a protože se nacházíte na akademické půdě, nikdo, ani státní moc, s tím prohřeškem nic nenadělá“. De iure jste nedotknutelní. Tak byly původně vnímány pojmy „akademická půda“ a „akademická svoboda“, z kterých zbyl pouze zdegenerovaný paskvil. Následoval obrovský aplaus. Po prázdninách se profesor už neobjevil. Od té doby uplynulo mnoho času. Přesto si většině z nás jeho úvaha o akademické půdě a svobodě nesmazatelně zapsala do paměti.

Chceš porazit protivníka? Vychovej jeho děti!

vetrelciMotto dnešního školství: „Ale já tomu nepotřebuji rozumět; vše, co potřebuji, je správná odpověď.“

Kamkoliv se dnes podíváme, vidíme odborníky a politiky, kteří argumentují ve prospěch restriktivnější školní výuky. Samozřejmě, že nepoužívají slovo “restriktivní”, ale je to v podstatě to samé. Chtějí více standardizovaných testů, více domácích úkolů, více dozoru, delší školní dny, delší školní roky a více sankcí vůči dětem, které jedou na den či dva na rodinnou dovolenou. Toto je oblast, s kterou politici z hlavních stran, na každé úrovni vlády souhlasí. Více školní výuky nebo přísnější školní výuka je lepší než méně.

Souhrnná zpráva o zločinech polistopadového režimu

zlociny1. Ústavní ( ne ) pořádek v zemi

Rozdíl mezi Československou Ústavou první republiky a Ústavou polistopadové státu je ten, že před vůli lidu byla nyní dána ,,lidská práva“ a zájmy jedince. Ústava Československé republiky z 29. února 1920 má v bodě 1 odst. 1, že ,,lid je jediný zdroj veškeré státní moci v republice Československé“, zatímco Ústava ČR ze 16. prosince 1992 má obdobnou formulaci až v článku 2, kdežto v prvním článku se uvádí

(1)   Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

(2)   Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.

Toto vypovídá  o záměrech autorů novodobé Ústavy ČR, takový ,, pořádek“  je přímo nepřátelský běžným lidem a je bezpodmínečně podřízen řízení ze zahraničí. Jasný impuls k bezbřehému sobectví a ignoraci zájmům ostatních, což se nejvíce ukázalo během opatření okolo řádění koronaviru v Česku.

Vizionář J.V.Stalin: kdyby se prosadila jeho koncepce, dnes bychom nečelili celospolečenské krizi. Tzv. proces ,,Destalinizace“ a mýty o ,,krvelačném diktátorovi“ jsou součástí hybridní války vedené Západem proti Rusku a zemím bývalého Východního bloku!

stalinStalin pochopil, že proces obměny technologií a praktických návyků se začíná zrychlovat. V době života J.V.Stalina byl tento proces přibližně stejně dlouhý jako proces generační obměny lidských pokolení. Za celou historii lidstva se přitom během jednoho cyklu technologické obměny vystřídalo více pokolení, které si tak mohli praktické návyky relativně snadno předávat za existence toho stávajícího technologického paradigmatu a jedno povolání jim poskytovalo záruku obživy po celý život. ,, Problém“ Stalinova řešení byl, že podkopával samotné základy davo-„elitarismu“, a to se nelíbilo ani mnohým funkcionářům a byrokratům v KSSS. Ještě větší problém : tato řešení jsou dnes potřeba víc, než kdy jindy a bez realizace těchto principů se bude společenská krize proměňovat v katastrofu.

Současné školství likviduje mládež: výroba nerváků, feťáků a trosek

SKOLSTVIPo násobném zlatém vítězství Ester Ledecké se v Česku a to i v mainstreamových médiích rozvířily debaty, kde by naše děti byly, kdyby je ,,nezničilo základní školství“. V mnoha ohledech oprávněná otázka. Já jsem zásadně proti rušení povinného školství, ovšem pokud jde o pojem ,,povinná školní docházka“, tak zpozorním. Ten totiž goebbelsovsky podsouvá, že děti musí kamsi denně ( do škol ) docházet. Místo povinného učení, tak mají pouze povinnost docházet do přeplněné sběrny, jejichž manažeři považuji občany za ,,lidské zdroje“. Tato „docházka“ má s vědomostním, dovednostním a osobnostním rozvojem pramálo společného. Je to jeden z nástrojů masové biorobotizace dětí a zastavení osobnostního rozvoje mládeže.

PODZIMNÍ A ZIMNÍ DONBAS 28. – MÁŠA VYHRÁLA NOVOROČNÍ BĚH

KODAK Digital Still CameraPřišel jsem 29.12.2019 na velkou zkoušku novoroční pohádky do Centra kultury a lidové tvořivosti v Alčevsku (LLR). Zajdu do vstupní haly a co nevidím! V hale je několik lidí a dětí se startovními čísly na prsou. Co to? V pohádce budou vystupovat běžci? Hned jsem si představil, jak běžci běhají po podiu. Ale brzy se ukázalo, že běžci se připravují k Novoročnímu běhu.

PODZIMNÍ A ZIMNÍ DONBAS 23. – NOVÁ GENERACE ALČEVSKÝCH GYMNASTEK

KODAK Digital Still CameraKdyž jsem viděl 12.12.2019 na nedávných závodech ve sportovní gymnastice děvčat v Lugansku (LLR) novou mladou krev z Alčevska (a úspěšnou), bylo mi jasné, že se na ni musím jít v Alčevsku podívat. Tak jsem se 18.12.2019 po dvou letech vypravil do sportovní haly v Alčevsku, kde trénují sportovní gymnastky. Za ty dva roky se mnoho změnilo. Starší (kolem 15 let) i o něco mladší gymnastky (12-13 let), mezi které patřila i Máša Mogilná (13), již skončily, odešli i někteří trenéři. Vybavení nářadím bohužel zůstalo stále stejné, skromné. I v těchto obtížných podmínkách zde ale dorůstá nová generace výborných gymnastek (8-10 let).

PODZIMNÍ A ZIMNÍ DONBAS 22. – KIRA ZAZPÍVALA NA BESEDĚ

KODAK Digital Still CameraPoprvé jsem 17.12.2019 navštívil Alčevské sociálně-ekonomické gymnázium-2.ZŠ (LLR). Do 8.V zde chodí členka pěveckého souboru Eťud-Tais Kira Rubanova. No a do 8.B chodí nám známá bývalá sportovní gymnastka a stále sportovkyně (lezení, orientační běh) Máša Mogilná (přešla sem z 11.ZŠ).

PODZIMNÍ A ZIMNÍ DONBAS 21. – MÁŠA A NOVÁ OKNA V 5.TŘÍDĚ

PVEawigiN0U16.12.2019 přišli ráno páťáci z naší družební 13.ZŠ Naděžda v Alčevsku (LLR) do školy a ve své třídě zírali na nová okna! To díky Máše a českým přátelům! Příběh je dojímavý. Děti v září 2019 přišly na 2.stupeň, do nové třídy (místnosti). Ve třídě byla stará nevyhovující okna. Na pořízení nových však nepřišly peníze. Rodiče začali tedy sbírat peníze na nová okna, pomalu po rublech. Sebrat dostatek peněz by trvalo velmi dlouho (pokud by se vůbec peníze daly dohromady). Přemýšlivá Máša z této třídy dostala nápad. Nikomu o tom neřekla. Napsala mi: "V naší nové třídě je pěkně, je velká, jen okna jsou shnilá. Nová okna stojí 14 tisíc jedno a naši rodiče peníze nikdy nedají dohromady." Více jsme se o oknech nebavili.

PODZIMNÍ A ZIMNÍ DONBAS 20. – SOUBOJ DONĚCKÝCH A LUGANSKÝCH GYMNASTEK

KODAK Digital Still CameraVe sportovní hale Zarja v Lugansku (LLR) se 12.12.2019 konala Otevřená soutěž Luganské vysoké školy tělesné výchovy ve sportovní gymnastice děvčat. Soutěže se zúčastnilo 46 děvčat ve věku od 8 do 15 let z Lugansku, Alčevska, Sverdlovsku, Antracitu ( vše LLR) a Doněcka (DLR). Setkal jsem se zde s devíti známými gymnastkami (včetně nedávné vítězky Mezinárodní soutěže v cirkusovém umění v Jekatěrinburku Milany Verzilovy) a dvěma trenérkami z Doněcku.

PODZIMNÍ A ZIMNÍ DONBAS 19. – VESNUŠKY, ZADORINKY, KRESLÍŘI A HUDEBNÍCI

KODAK Digital Still CameraPerevalská dětská škola umění (LLR). Zatímco na jaře t.r. jsem do této školy přišel na výroční koncert (přičemž jsem si také prohlédl školu, navštívil děti ve výtvarném oddělení, zazpívaly mně Vesnušky a zatancovaly Zadorinky), tentokrát jsem přišel hlavně na zkoušku Vesnušek. Ale i tentokrát byl program mé návštěvy mnohem bohatší. Ředitelka DŠU Natalia Kurson mě postupně zavedla do různých oddělení, kde děti kreslily, zpívaly, tancovaly a hrály na hudební nástroje.

PODZIMNÍ A ZIMNÍ DONBAS 18. – BESEDY V 6.ZŠ V ROVEŇKÁCH

KODAK Digital Still CameraZnovu jsem po půl roce přijel do Roveněk (LLR), kde jsem 10.12.2019 v 6.ZŠ pokračoval v besedách o České republice. Tentokrát v 5.A a 5.B. S dětmi z těchto tříd se už znám, neboť jsem v květnu t.r. zhlédl na školním hřišti jejich hodinu tělocviku (běh na 50 m) a v červnu jsem je na školním táboře učil hry českých dětí. Však mi to děti hned připomněly. V 5.A se také učí Polina Kurinnaja, příbuzná dcerky mých známých Ksjuši (ta chodí už do 8.B).

PODZIMNÍ A ZIMNÍ DONBAS 17. – DĚTI Z NAŠÍ DRUŽEBNÍ ŠKOLY

KODAK Digital Still CameraSvátek pro mě nastal 6.12.2019. Navštívil jsem naší družební 13.ZŠ Naděžda v Alčevsku (LLR). První hodinu jsem strávil na hodině literatury v 5.třídě. Probírali poemu Nikolaje Někrasova "Moroz, Krasnyj nos“. Děti byly velmi vnímavé. Druhou hodinu jsem s 5.třídou šel do nedaleké místní knihovny Vasilevka na pořad o encyklopediích. Knihovnice děti seznámila s různými druhy encyklopedií, děti si encyklopedie prohlížely. Poté děti vyhledávaly různá slova. Nataša dostala za úkol vyhledat slovo Československo, hned mi to hlásila. Heslo rychle našla, prohlížel jsem si s ní mapu Československa a popisoval fotografie. Nakonec proběhla soutěž v rychlém vyhledání hesla. Děti pořad zaujal a některé (např. Nataša) prohlásily, že si přijdou do knihovny encyklopedie prohlížet.