Archív rubrik: Úvahy a zamyšlení

pjakin2017

Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 22.10.2018

Teroristický útok na školu v krymském Kerči, proč Putin na Valdajském fóru prohlásil, že nejdůležitější pro fungování multikulturní společnosti je tolerance, očekávání velkého konfliktu u vojáků americké armády a plány NATO na okupaci Běloruska, proč rozpor s Konstantinopolí pomůže ruské pravoslavné církvi, účel projektu Konkurz na Leadera Ruska, proč je Rusko nyní na hraně své existence a proč je nepostradatelné pro mírový rozvoj lidstva na Zemi, a další

Pláč matky padlého obžalovává na Hradě naši misi v Afghánistánu

Kdo tu scénu viděl, dlouho na ni nezapomene. Matka s pláčem zaplavenou tváří přijímá z rukou hlavy státu státní cenu pro svého syna, který ji obdržel za to, že padl. A to nikoli při obraně své vlasti, což by byl jediný případ, kdy by se ta smrt dala srovnat se svědomím těch, kteří jej do boje vyslali, ale on padl v cizí zemi, od jeho otčiny vzdálené tisíce kilometrů, kdesi v pustých nehostinných horách a ve válce – vedené v zájmu koho?

Lenka Procházková – My kacíři

husitstvi(příspěvek na České Konferenci pronesený v Kutné Hoře 20. 10. 2018)

Minulou sobotu jsem se účastnila setkání redaktorů internetového Svobodného rádia s posluchači, kteří přijeli z celé republiky a někteří dokonce z ciziny. Říkáme si rodina, neboť jsme spřízněni pohledem na svět a obavou o život budoucích lidí. Tentokrát jsme krom jiného  debatovali o úpadku českého školství a devastujícím vlivu mainsteamových médií na smýšlení především mladých lidí. Nebyla to potěšující diskuze. Zazněl v ní ale i názor, že nedostatek vlastenectví u mladé generace je jenom dočasným jevem a že pokud by šlo opravdu „do tuhého“, geny děděné po předcích už od husitů se v našich dětech probudí.

Co je to za vlády, které ze svých ministrů dělají zrádce a pomatence?

ZAORÁLEK_NĚTPřed pár dny jsem napsal článek o velice zvláštním úkazu. Spousta politiků, kteří zpočátku vypadali jako duševně zdraví lidé, začali jevit znaky choromyslnosti v momentu, kdy vstoupili do vlády. A teprve až je z vlády vyhodili, rozum se k nim zas vrátil. Jako domácí příklad pro tuto tezi jsem uvedl Lubomíra Zaorálka, který byl zdravě uvažujícím mužem před svým vládním angažmá, což dokládal např. svým odporem ke stavbě amerického radaru v Brdech, ale po svém jmenování ministrem zahraničí jako by jej všechen intelekt náhle opustil, začal hulákat, že konečně už dneska někam patříme (čímž myslel EU a NATO), a musíme se prý podle toho chovat, projevoval kladný poměr k Američany spunktovanému fašistickému převratu na Ukrajině, ale – když posléze už zase jako obyčejný poslanec opouštěl Černínský palác, měl to už v hlavě poobracené všechno zase naopak.

Lenka Procházková: KAPITULACE NEBO ODPOR? – Projev na demonstraci na Václavském náměstí k výročí Mnichova 30.9.2018

mnichovska-zradaZaložení první republiky bylo těžce získanou trofejí ve štafetovém běhu, který trval po mnoho generací. Naši předkové, kteří před sto lety vběhli do cílové rovinky, však dobře věděli, že nesmí usnout na vavřínech, neboť i vítězný věnec lze rozdrobit k ochucení cizí polévky. Jako bobkové listy. Proti hltavosti souseda se však spojenecké smlouvy s přespolními ukázaly jako bezzubá pojistka. Odvolaná mobilizace více než milionu odhodlaných a dobře vyzbrojených mužů a následná kapitulace vytvořily trauma podobně hluboké jako kdysi Bílá hora ale v trpkosti odlišné. Zrada má jinou příchuť než porážka v bitvě.

KDYŽ NÁROD VRÁVORÁ

565-634x357Žijeme ve zvláštní době plné paradoxů. V časech, kdy hodnota je vyjádřena penězi, úroveň množstvím pozlátek a ryzost povahy vyjadřuje módní trend a vlastnictví hmotných statků. Kdy hrdost je k smíchu, odvaha přepych a postoj je póza. Jsme svědky doby, v níž tradice jsou pro smích, umění je kýč a dědictví podlehlo amnézii. Národ je v rozkladu, vrávorá a je rozpolcen. Časy hrdinství a udatnosti jsou zapomenuty, překrucovány a v zločin ohnuty. Ideály jsou degradovány na nářek v hospodě a nekonečné žvanění, jež neoslovuje nic a nikoho, stalo se standardem. Zapomenuto jest, že nejvyšším platidlem je hodnotná lidská práce, ctností schopnost obětovat se a víc než přepych a styl je disciplína a pokora.

Obnova ztraceného státu

1-jaros-28-rijen-1918-192928. říjen 1918 je příkladem obnovení státu (v trochu jiné podobě), který tu existoval už dříve a byl kdysi ztracen. Měli bychom se spíše ptát, proč musel být stát obnoven? Proč byl ztracen? To je pro dnešní dobu poučnější.

O tohle bychom měli mít starost

kiss-my-ass-womens-premium-t-shirt

Seděl jsem včera v restauraci obchodu Ikea, popíjel pepsikolu, přikusoval k ní suchar a pozoroval cvrkot. U stolu přes uličku seděli tři mládenci ve věku 16 až 18 let, podle obsahu hovoru studenti, všichni tři v letních tričkách, opatřených anglickými nápisy, z nichž bych dva rád vypíchl. Jeden hlásal KISS MY ASS a druhý FUG AS YOU CAN. První tedy česky POLIB MI ZADEK a druhý SOULOŽ, CO TO DÁ. Což ovšem překládám do češtiny nejslušnější, poctivý a autentický překlad si každý jistě pořídí sám.

Nenávist – matka války

Za peníze se to plácá a plácá. Zkorumpovaná kafilérka dutě zní a i smutné výročí dokáže proměnit ve vlastní dehonestaci. Ba co víc. Snaží se zavděčit. Lísá se, olizuje páníčkům nohy a včerejší zbabělci a kariéristé se za hrdiny povyšují a opět na vlastní národ plivají. Stejně jako jejich předchůdci po roce 68. Republika i Evropa má plno vysoce aktuálních problémů, ale podvraťáci všeho druhu štěkají a vědomě či z blbosti nosí vědra s benzínem a s chutí podpalují nenávist mezi národy. Jednoduše se zapojují, jak jen mohou, aby ta válka byla. Alespoň ta malá občanská. Důsledky si často neuvědomují, leč peníze prý nepáchnou.

Lidé mají rádi pohádky

8293_4Lidé mají rádi pohádky. Já také.

Naše české, co posbírala Boženka Němcová, snivé arabské o létajícím koberci, Šeherezádě. Nebo Ruské, bohatýrské a optimistické, či chladné severské Andersenovy. I exotické z dálného východu či států Střední Asie. Nakonec i indiánské jsou zajímavé. Mám jich doma pár od severoamerických indiánů. Ti žili v co nejužším kontaktu s přírodou a jejich spíše rozprávky, bez kouzla našich pohádek, o vesmíru, zvířatech, rostlinách, hodně říkají o jejich životě. Konečně, každý národ či skupina do pohádek vkládá kus sebe a kus svých tužeb.

Dokonalá klec

autosplPřišel jsem domů, sedl si a uvařil kávu.  Z tašky jsem vytáhl fakturu a ze zvědavosti na ni pohlédl. Pět a půl tisíce mě ani nepřekvapilo. Je to tak vždycky. Jen jsem se podíval, co za tu chvilku v opravně dělali. Ano, výměna lékárničky v kufru, už prošlé, výměna oleje v motoru, ten je drahý. Auto jako nové. Vždyť jsem ho den předem umyl, vyluxoval a vyleštil okna ironem. Nebudu jim ho dávat na technickou prohlídku zaprasené. Auto jako nové. Moje bucinka. Lízinková, či leasingová, jak se to vlastně píše?

Pohádka k MS ve fotbale 2018

VDDOV15nlLgŽil byl jeden národ na východě a říkal si Rusové. Patřil mezi skupinu národů pod označením Slované. Jeho sousedy na západě byli též Slované zvaní Ukrajinci. Ti se ale jednoho dne již velmi dávno nakazili nemocí zvanou banderismus. Protože byli nemocní, měli zastřenou mysl a začali nekriticky naslouchat a poslouchat nepřátele Slovanů a připravovat válku se svými sousedy Rusy. Část Ukrajinců se nepodařilo nakazit a ti se opevnili v Donbaských republikách. Největší nepřítel Slovanů a Rusů zpoza Velké louže, začal Ukrajince vyzbrojovat a platit za sabotáže proti Donbasu.

pjakin2017

Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 14.05.2018

Ruský analytik odpovídá ve svém pravidelném pořadu na otázky z těchto témat: Proč Vladimír Putin po svém zvolení v Rusku vybral téměř stejnou vládu jako předtím, tj. vládu, ve které je spousta osob pracujících proti zájmu Ruska, jak to souvisí s nedostatkem kádrů a výchovou kádrů nových, jak a proč je v posledních letech diskreditována přehlídka ruské armády na Den vítězství špatným televizním přenosem, proč při pochodu Nesmrtelného pluku není na místě použít současnou vlajku Ruska, ale měla by tam být vlajka rudá, jak Medvěděv a další politici uškodili Rusku, proč USA ustoupili od jaderné dohody s Íránem a jak to souvisí s plány GP a se Severní Koreou, proč Izrael na jednu stranu podpoří v Rusku Den vítězství a přitom válčí se Sýrií, jak jsou v Izraeli dvě strany z nichž jedna chce Izrael zlikvidovat a provést finální židovský holocaust, zatímco druhá chce normální stát Izrael, proč Putin blahopřál novému arménskému premiérovi Pašinjanovi a proč je jeho jmenování pro Arménii tragédií, jaké plány má GP s Arménií, proč je potřebné sdělení od Pjakina a spol. prověřovat a nikoliv jim slepě důvěřovat.

Lenka Procházková: Nápoj zapomnění

p1070816(Projev  9. 5. 2018 u pomníku „Sbratření“ v parku u Hlavního nádraží v Praze) 

Zlé kouzlo, o kterém chci mluvit, známe už z pohádek a bájí, kde působilo v podobě čarodějného lektvaru. Z člověka, který jej vypil, se stala nevědomá bytost bez vzpomínek na to, kým byla včera,  odkud přišla a kam směřovala. Taková bytost, postižená ztrátou paměti, přestala cítit, že je součástí společenství, přestala vnímat, že život je cesta odněkud někam a zmateně přešlapovala v bezčasí, dokud zlé kouzlo nějaký jiný člověk nezlomil.

Sundej si brýle, za dvě hodiny ti dám přes držku… aneb mezinárodní vztahy jako na základní obecné…

bankingVysvětlíme si, proč USA, případně jiné státy mají právo bombardovat kohokoli na zeměkouli, jakož i v celém vesmíru, dále jak tzv. „vzdělání“ deformuje a paralyzuje lidské myšlení, aneb není „zákon“ jako zákon. . . Takový příměr ze základní školy mne napadl, když před nedávnem Tramp se mirnix dirnix rozhodl (aby ukázal že je ten silný prezident) poslat na Asada těch 60 tomahavků. Pro jistotu raději dvě hodiny předem informoval Putina (samozřejmě by si Rusové nikdy nedovolili nějak na ten útok reagovat) ale co kdyby se spletli, že?

Kde domov můj?

dlazdice_2Před časem přišel Český olympijský výbor – ČOV s návrhem úpravy státní hymny.  A jistý skladatel úpravu vytvořil. Patrně již dříve před publikováním myšlenky ČOV. Prý kvůli tomu, aby hymna měla větší razanci, když naši sportsmeni a sportsmanky nastupují při slavnostním zahajovacím ceremoniálu olympiády. Nebudu filozofovat nad tím, co s hymnou.  Hymnu mám jako něco, co ke mně v dané podobě patří, patří k našemu národu a ani nemusím příliš myslet, zdali jsem vlastenec nebo ne. Naše hymna je krásná, jsem na ni hrdý a je to něco, na co se nesahá!