Archív rubrik: Války a terorismus
Pohádka k MS ve fotbale 2018
Žil byl jeden národ na východě a říkal si Rusové. Patřil mezi skupinu národů pod označením Slované. Jeho sousedy na západě byli též Slované zvaní Ukrajinci. Ti se ale jednoho dne již velmi dávno nakazili nemocí zvanou banderismus. Protože byli nemocní, měli zastřenou mysl a začali nekriticky naslouchat a poslouchat nepřátele Slovanů a připravovat válku se svými sousedy Rusy. Část Ukrajinců se nepodařilo nakazit a ti se opevnili v Donbaských republikách. Největší nepřítel Slovanů a Rusů zpoza Velké louže, začal Ukrajince vyzbrojovat a platit za sabotáže proti Donbasu.
P.C.Roberts: Washington izoluje neexistence diplomacie
Současně s pádem Sovětského svazu padla i poslední překážka pro americké dychtění být jedinou supervelmocí světa. Neokonzervativci, kteří se právě v době pádu SSSR dostali ve Washingtonu k moci, využili danou jim příležitost a nahradili diplomacii hrozbami a nátlakem. Neslavný příklad této změny pochází z času režimu Bushe ml., kdy náměstek ministra zahraničí Armitage vzkázal Pakistánu: „Dělejte, co se vám říká, nebo vás zbomabardujeme zpět do doby kamenné“. A Pakistán tehdy skutečně udělal, co mu bylo nařízeno.
VZPOMÍNKA NA OBĚTI UKRAJINSKÉHO NÁLETU NA CENTRUM LUGANSKU
V sobotu 2.6.2018 se konal v parku v centru Lugansku pietní akt k uctění památky obětí leteckého bombardování města. Sešlo se tu ohromné množství lidí s květinami, mezi nimi vojáci, mládež a rodiny s dětmi. V tento den před čtyřmi lety podnikla Ukrajina letecký útok na centrum města. V důsledku náletu bylo zraněno 28 lidí, z nichž osm lidí zemřelo. Muži i ženy, středního věku i mladí. Otcové a mámy dětí, i mladí, co měli život před sebou.
P.C.Roberts: Amerika se stala synonymem krutosti
Americké ministerstvo spravedlnosti (sic) přijalo praxi oddělovat dětí přistěhovalců od svých rodičů a pak je přidělovat do tzv. „pěstounských domů“. Jak uvádí web Interceps oznámilo „ministerstvo zdraví a humánních služeb Kongresu, že ztratilo stopu po 1475 dětí, takto od svých přistěhovatelských rodičů odloučených. Má se za to, že byly nejspíše prodány bohatým pedofilům.
Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 14.05.2018
Ruský analytik odpovídá ve svém pravidelném pořadu na otázky z těchto témat: Proč Vladimír Putin po svém zvolení v Rusku vybral téměř stejnou vládu jako předtím, tj. vládu, ve které je spousta osob pracujících proti zájmu Ruska, jak to souvisí s nedostatkem kádrů a výchovou kádrů nových, jak a proč je v posledních letech diskreditována přehlídka ruské armády na Den vítězství špatným televizním přenosem, proč při pochodu Nesmrtelného pluku není na místě použít současnou vlajku Ruska, ale měla by tam být vlajka rudá, jak Medvěděv a další politici uškodili Rusku, proč USA ustoupili od jaderné dohody s Íránem a jak to souvisí s plány GP a se Severní Koreou, proč Izrael na jednu stranu podpoří v Rusku Den vítězství a přitom válčí se Sýrií, jak jsou v Izraeli dvě strany z nichž jedna chce Izrael zlikvidovat a provést finální židovský holocaust, zatímco druhá chce normální stát Izrael, proč Putin blahopřál novému arménskému premiérovi Pašinjanovi a proč je jeho jmenování pro Arménii tragédií, jaké plány má GP s Arménií, proč je potřebné sdělení od Pjakina a spol. prověřovat a nikoliv jim slepě důvěřovat.
Premisy politiky USA a naše blízká budoucnost
První premisu formuloval v XIX. století předseda vlády Velké Británie Palmerston a zní: „My nemáme trvalé přátele ani trvalé nepřátele, máme jen trvalé zájmy“. Této premisy se Británie držela a USA ji převzaly, tak jako velmocenské postaveni po Velké Británii. Henry Kissinger i George Friedman se k ní nepokrytecky a nepokrytě hlásí. Druhou premisu formuloval implicitně Charles de Gaule, který v šedesátých letech minulého století pochopil, že USA nepůjdou nikomu na pomoc, pokud bude ohroženo jejich teritorium zničujícím odvetným jaderným úderem. Jeho závěr byl jasný a proto pozastavil členství Francie v NATO. Věděl, že zničení Washingtonu kvůli Paříži natož Berlínu, žádný president USA nedopustí. Myslíte si, že to Trump bude riskovat kvůli Bruselu?
Zaorálek dál boří i to, co z ČSSD ještě zbylo
Že z velké a sebevědomé strany ČSSD udělali politováníhodnou žebračku zejména Sobotka a Zaorálek, není, myslím, sporu. Jeden z této dvojice (Sobotka), už svůj díl viny na tomto stavu věcí sebekriticky uznal a z politiky odešel, ale toho druhého zřejmě nic takového ani stínem myšlenky ještě nenapadlo. Zůstává přikován ve své poslanecké lavici, vědom si toho, že z ní může ještě spousty peněz pobrat a v ní mnohé ještě vykonat. Ne už samozřejmě ve prospěch ČSSD – tuhle pošetilost mladšího věku už má bohudík za sebou – ale pro strany jiné, pravicové, pro Kalouska, pro Gazdíka, pro Fialu, pro Bělobrádka, i pro Drahoše, když se ten k nějaké akci ještě zmotá. Ale hlavně: ve spolupráci s těmito duchem spřízněnými mu přece dál zůstává v rukou možnost dělat to, co považuje za nejpodstatnější smysl své práce a svého života: To je štvát proti Rusku, dělat z něj bubáka na strašení lidí, příšeru, připravenou na Česko i Evropu skočit a rdousit jim hrdlo. „Co se týče těchto věcí (týká se požadavku KSČM nezvyšovat naše vojenské kontingenty v zahraničí), tak ustupovat nebudeme“, prohlašuje tento muž v Rozhlase Plus. „Zvlášť v Pobaltí je to nepřijatelné. Je to projev solidarity zemím, které se cítí ohroženy“.
P.C.Roberts: Ke strategii prezidenta Putina na Středním východě
Rusko už několik roků pomáhá syrské armádě čistit území Sýrie od teroristů, které do země vysílá Washington s cílem syrskou vládu svrhnout. A bez ohledu na rusko-syrské spojenectví podniká útoky na Sýrii i Izrael. S útoky tohoto druhu by se dalo skoncovat, kdyby Rusové poskytli Sýrii svůj obranný vzdušný systém S-300. Toto nechtějí ovšem připustit Spojené státy. Zaprvé proto, že jeho nejbližší spojenec Izrael hodlá ve svých útocích pokračovat, a zadruhé i ony samy baží po tom, aby Sýrie zůstávala pod tlakem. Kdyby tomu bylo jinak, nebyl by pro Washington problém Izrael z útoků na Sýrii odvolat.
8. DEN ČESKÉ DELEGACE V LLR: 2. PROHLÍDKA FRONTOVÉ VESNICE DONĚCKOJE
Do vesnice Doněckoje jsme jeli autem, které slouží k převozu raněných. Kromě Alexeje, který s námi jel z Lugansku, s námi jeli dva bojovníci se samopaly. Jedeme do zóny bojových operací, tak jsme dostali pokyny, jak se chovat, co dělat v případě ostřelování, kam nesmíme vstupovat. Jestli chceme něco nebo někoho fotografovat, vždy se musíme předem zeptat. Jeli jsme na sever směrem k „linii příměří“. Přijeli jsme do Doněckého, který leží 1 km od linie. Doněckij měl před válkou 4 000 obyvatel, nyní jen 700. Část vesnice je úplně zničena.
Lenka Procházková: Nápoj zapomnění
(Projev 9. 5. 2018 u pomníku „Sbratření“ v parku u Hlavního nádraží v Praze)
Zlé kouzlo, o kterém chci mluvit, známe už z pohádek a bájí, kde působilo v podobě čarodějného lektvaru. Z člověka, který jej vypil, se stala nevědomá bytost bez vzpomínek na to, kým byla včera, odkud přišla a kam směřovala. Taková bytost, postižená ztrátou paměti, přestala cítit, že je součástí společenství, přestala vnímat, že život je cesta odněkud někam a zmateně přešlapovala v bezčasí, dokud zlé kouzlo nějaký jiný člověk nezlomil.
KRUTÝ ŽIVOT LIDÍ V OSTŘELOVANÉM SPARTAKU
Jednoho dne jsem se konečně vydal do Spartaku na okraji Doněcku, i když jsem váhal. Spartak leží u zničeného doněckého letiště a je každý den ostřelován. Voják na blok-postu před Putilovským mostem se domníval, že jdu na Putilovský most. Když se dozvěděl, že jdu do Spartaku, namítl: „Ale ve Spartaku se střílí.“ Odpověděl jsem: „Já vím“, a šel jsem dál. Přešel jsem Putilovský most (zde jsem byl už loni, dál mně vojáci jít nedoporučili) a šel jsem směrem na Spartak. Nebylo to daleko, kolem 1,5 km. Na silnici bylo vidět, že po ní nic nejezdí. Prošel jsem kolem opuštěného blok-postu a přišel do Spartaku.
P.C.Roberts: Chtějí Američané zemřít pro Izrael?
Už jen pár dní zbývá do Trumpova oznámení, zda stáhne USA z multinárodní dohody o Iránu. Irán tuto dohodu až do dnešního dne přísně dodržuje a dokonce i washingtonští vazalové – Britanie, Francie a Německo – oznámili, že se jí nechtějí vzdát. Odkud se tedy bere tlak na Trumpa, aby tuto pracně dosaženou dohodu, jíž se Irán dobrovolně vzdal výroby a vývoje nukleárních zbraní, zrušil? Ten tlak vychází z Izraele a z jeho Páté kolony v USA – neokonzervativců.
KANONÁDA U VOLVO-CENTRA V DONĚCKU
Od Iverského kláštera jsem šel po pusté ulici Stratonautů (no, úplně pustá nebyla, potkal jsem paní s krávami) směrem k mešitě, kde jsem byl loni na návštěvě. Došel jsem o pětset metrů dál směrem k „linii příměří“ než loni, na křižovatku. Vpravo vedla silnice do poslední vesnice v DLR, rovně do Volvo-centra (1,5 km), vlevo k mešitě. Byl jsem v tu chvíli 1,5 km od hranice a dva km od ukrajinských pozic. Jít dále jsem neriskoval, od Volvo-centra bylo slyšet silné detonace.
ROZSTŘÍLENÝ IVERSKÝ KLÁŠTER U DONĚCKÉHO LETIŠTĚ
Iverský klášter se nachází hned vedle letiště v Doněcku (DLR). K tomuto klášteru se chci podívat už dva roky. Jenže se na letišti často střílelo. Loni jsem došel až na místo, vzdálené třista metrů od kláštera, dál jsem se neodvážil. Letos se střílí na letišti jen ojediněle, tak jsem se ke klášteru vydal. Sotva jsem se vydal směrem na sever od hlavního nádraží, Ukrajinci začali střílet, ale asi tři km západně ode mě (v oblasti Volvo-centra, naproti němuž jsou ukrajinské Pisky). U letiště byl klid a zůstal tak po celou dobu mého pobytu u kláštera.
Zločin bez trestu: Projev Lenky Procházkové na pietním shromáždění na Václavském náměstí ke čtvrtému výročí masakru v Oděse
V mezinárodním právu patří zločiny proti lidskosti mezi nejzávažnější a jsou nepromlčitelné. U medializovaného chemického útoku proti civilistům v Sýrii, který se zřejmě vůbec nestal, byl viník určen okamžitě, dohodou a bez přispění soudu, zatímco vymahatelnost trestního stíhání osob, které se jako přímí pachatelé nebo účastníci podílely na oděském masakru, je i po čtyřech letech nulová. Proč tento dvojí metr? Prostě proto, že představitelé ukrajinské státní moci nemají zájem na vyšetření zločinů proti lidskosti páchaných v jejich vlastní zemi. A proč je představitelé západních států, kteří mluví o lidských právech v každém projevu, neženou k odpovědnosti? Proč nevymáhají vyšetření a potrestání masakru?
P.C.Roberts: Co lze udělat?
Je nyní plně na rozhodnutí Evropy, zda zemře či nezemře v Armagedonu. Je tragickou skutečností, že evropské vlády si svoji schopnost zachránit Svět před washingtonskou agresí neuvědomují. Možná je to proto, že Evropané západní si být americkými vazaly zvykli už od konce 2. světové války, zatímco lidé z Evropy střední a východní přijali své vazalství až po pádu Sovětského svazu. Vazalství se ovšem vyplácí jen když nezapočítáte všechny náklady, které jsou s ním spojeny.
jan.koral
RUS
ENG
