Archív rubrik: NATO
NATO: turecká ultimáta pro Řecko
Během tajných rozhovorů v NATO předložila turecká delegace- „7 bodů, které ruší řeckou doktrínu zastrašování". Turecký ministr obrany Hulusi Akar oznámil (!), Že Řecko konečně dorazilo k jednacímu stolu v sídle NATO, kde se diskutuje o všech opatřeních, která Ankara požaduje, „aby v Egejském moři nevznikalo napětí“! Naopak, Atény, tj. Ministerstvo národní obrany nebo Ministerstvo zahraničních věcí, o dramatickém vývoji neoznámily vůbec nic! Stydí se dokonce diskutovat o níže uvedeném seznamu problémů? Ačkoli hanba vyžaduje existenci důstojnosti...
Budete v šoku: Generální sekretář NATO Jens Stoltenberg v Ankaře
Generální sekretář NATO Jens Stoltenberg byl tento týden na oficiální návštěvě v Ankaře, kde se setkal s Recep Tayyip Erdoğanem a dalšími významnými představiteli Turecka. I pro mne však bylo šokující, co řekl v pondělí 5. října na tiskové konferenci s s ministrem zahraničních věcí Turecka. Stoltenberg si ve lhaní velmi notoval s hostitelem. Přináším překlad celé zprávy z konference tak, jak ji uvádí oficiální web NATO. Na tuto událost mě původně upozornilo video Františka Kubáska.
Turecko páchá válečné zločiny zcela v souladu s neveřejnou politikou USA a EU
Článek v listu Jerusalem Post věnuje pozornost zprávě OSN o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, kterých se dopouští Turecko a jeho podřízené džihádistické milice na okupovaných územích v Sýrii. „Extrémisté podporovaní Tureckem se v severní Sýrii dopustili množství zločinů poté, co Ankara za poslední tři roky nelegálně obsadila syrské regiony Afrín, Jarabulus, Idlib a část Rojavy, území obývaného především kurdským obyvatelstvem. Obvinění jsou nyní součástí pololetní zprávy Rady OSN pro lidská práva. Poslední rok je rok s nejjasnějšími a nejkomplexnějšími důkazy o masivním zneužívání a zločinech proti místnímu obyvatelstvu, které je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem“, uvádí zpráva.
Co potřebuje Evropa, aby mohla vzdorovat Turecku?
Každého napadne, že jednotnou solidární politiku. Nejen zahraniční, ale i hospodářskou – aby silnější státy neustále nevykořisťovaly ty slabší, jako jakýsi „kanónenfutr“ hospodářského růstu států na severozápadě Evropy. Protože dividendy a další miliardy, které tečou na západ, k „matkám“, nutně musí někde chybět a někoho jiného oslabovat. Jednou z takto oslabených zemí, které přijaly pro ně nevýhodnou, ale ideologicky prosazovanou ideu jednotné měny, je i Řecko. Zaplatilo za to draze ve fázi tzv. hospodářské pomoci německých a francouzských bank, které ho vnitřně zcela vyčerpaly a v podstatě vykradly.Řecko hledá cestu z bruselské pasti
Premiéři členských států EU na videokonferenci Evropské rady „poklábosili“ o situaci v Bělorusku a v Egejském moři. I když některé sdělovací prostředky tvrdí, že schválili sankce proti Bělorusku, k ničemu takovému ve skutečnosti nedošlo. V dokumentu z jednání je v otázce Běloruska pouze 8 bodů, které mají charakter deklarace o podpoře opozice, výzev k nenásilnému řešení konfliktu a upozornění, že EU bude situaci bedlivě sledovat.
Když se Erdogan vymkne z kloubů
Po „velkém úspěchu“ vyjednávání německé kancléřky Angely Merkelové, která na konci července „domluvila“ Erdoganovi, aby na chvíli odložil plány na vrtání do dna ve výsostných řeckých a kyperských vodách, vyplula v pondělí těžební loď Oruc Reis ke Krétě a už předtím Barbaros ke Kypru. Erdogan otevřeně prohlašuje, že Řecko na své výsostné vody nemá právo a odpovědí je mu co? Chlácholení, podlézání. Žádné sankce, po kterých volá Řecko, nic. Jen vlídné domluvy. EU prý „pevně stojí za Řeckem“, ale pokud bude jen stát, Erdogan ji snadno odstrčí stranou a půjde si za svým.
Řecko se snaží vyhnout opakování Mnichova 1938
Řecké vládě se minulý týden podařilo uzavřít s Egyptem dohodu o vymezení námořní hranic. Včetně rozdělení výhradních ekonomických zón kolem řeckých ostrovů a podmořského šelfu vybíhajícího na jedné straně z Egypta a na druhé straně z řeckých ostrovů. Velkou nelibost se sjednáním této smlouvy vyjádřilo nikoli překvapivě Turecko, jemuž obě země vzkázaly, že pro něj ve východním Středomoří už není místo. Dnes se proti smlouvě postavila i německá kancléřka Angela Merkelová. Šéfka spolkové vlády země, která nyní předsedá Evropské radě, podle řeckého webu ethnos.gr prohásila, že Německo bude usilovat o návrat situace před řecko-egyptskou dohodu.
Brusel povzbudil Turky k opětovnému vrtání – těžební loď Oruc Reis vyplouvá
Řecké servery i libanonský Al Masdar dnes píší, že turecká těžební loď míří do řeckých výsostných vod, „doprovázená blíže neurčeným počtem válečných lodí“. Po Barbarosu, který vrtá u Kypru, se tedy dala do pohybu další turecká loď s úmyslem krást cizí ropu a plyn. Evropská unie vyvinula v posledních dnech značné úsilí, aby dostala obě znesvářené strany k jednacímu stolu. Řekové ale oprávněně tvrdí, že není o čem jednat v situaci, kdy Turci ústy svých představitelů neustále opakují, že „není možné, aby řecké vody byly tak blízko u tureckého pobřeží“. Blíží se stoleté výročí smlouvy z Lausanne, uzavřené v roce 1923, která přiřkla ostrovy ve východním Egejském moři Řecku – a Turecko si vynucuje revizi silou.
Erdogan nevydržel nekrást plyn ani jediný den
V úterý hlásila s velkou slávou zvláštní emisarka EU - španělská ministryně zahraničí Gonzáles Layová, že s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem dohodla měsíční zastavení narušování řeckých a kyperských výsostných vod tureckým vrtnými loděmi, které v Egejském moři kradou ropu a plyn. Zmrazení nelegálních tureckých vrtných aktivit, které slavnostně vyhlásil Erdogan za účelem jednání s Řeckem, však nevydrželo ani jediný den. Ve středu večer pronikla podle řeckého webu pronews.gr turecká výzkumná loď Barbaros (na obrázku) východně od města Famagusta do výhradní ekonomické zóny Kyperské republiky. Opět „zkoumá“ kyperská ložiska plynu v oblastech označovaných jako čtverce 2., 3. a 13. V prvních dvou sektorech má přitom těžební práva pronajaté francouzsko-italské konsorcium TOTAL-ENI.
Trump poslal Řeckům na pomoc letadlovou loď Dwight Eisenhower
Do východního Středomoří opět dorazila část 6. námořní flotily USA. Skupina vojenských plavidel vedená letadlovou lodí Dwight Eisenhower provádí společně s řeckým letectvem a námořnictvem vojenské cvičení s ostrými střelbami. Palubní letouny F-18 v součinnosti s řeckými stíhačkami útočí raketami a laserem naváděnými bombami na polygon v pohoří Karavia. Podle zprávy libanonské agentury Al-Masdar cvičí američtí a řečtí piloti i spolupráci při vzdušném boji.
Vojenské lodi Francie a Egypta společně cvičí na válku proti Turecku
Fregaty francouzského a egyptského vojenského námořnictva v sobotu ve východním Středomoří zahájily společné vojenské cvičení ACONIT. Podle informací, které egyptský generální štáb poskytl libanonské agentuře Al-Masdar, jde o cvičení s ostrými střelbami. Posádky francouzských a egyptských lodí cvičí organizaci spolupráce při provádění bojových akcí na moři. Do cvičení jsou zapojeny i bojové letouny obou zemí, které provádí společné koordinované cvičené útoky na nepřátelské letecké formace i námořní cíle.
Francie požaduje sankce proti Turecku
Zdá se, že francouzský prezident Emmanuel Macron si alespoň částečně uvědomuje nutnost jednat rázně, pokud jde o turecko-řecký konflikt. Minulý čtvrtek podle agentury Reuters požadoval sankce EU vůči Turecku za narušování řeckých a kyperských vod a řekl, že Evropská unie by měla urychleně jednat i v případě krize v Libyi. Po reakci Evropské unie volal již dříve, kdy kritizoval, že EU zcela přenechává iniciativu ohledně Libye a krize v Egejském moři Turecku a Rusku. Ve čtvrtek přijal v Elysejském paláci kyperského prezidenta Nicose Anastasiadese (na obrázku) a zopakoval, že Francie plně stojí za Řeckem a Kyprem.
Řecká vláda požádala Rusko o pomoc proti Turecku
Na hranicích řeckých pobřežních vod u ostrůvku Kastellorizo poblíž Kréty na sebe třetím dnem míří odjištěnými raketami skupiny tureckých a řeckých fregat. Prsty na spoušti odjištěných torpéd mají i velící důstojníci řeckých a tureckých ponorek. Ve vzdušném prostoru mezi Kyprem, řeckou Krétou a Tureckem se vzájemně nahánějí řecké a kyperské stíhačky na jedné straně s tureckými bojovými letadly na straně druhé. Řecko a Turecko se dostaly na hranu války v pondělí, kdy bylo ohlášeno, že turecká vrtná loď Oruc Reis doprovázená konvojem 19 tureckých vojenských lodí a 2 ponorek vnikne do řeckých pobřežních vod s úmyslem nelegálně těžit řeckou ropu a plyn. Cestu k ložisku uhlovodíků jim přehradilo 21 bojových plavidel řeckého námořnictva a 2 řecké ponorky.
V okamžiku, kdy premiéři zemí EU podepsali dluhovou dohodu, turecké vojenské námořnictvo vyplulo krást řeckou ropu a plyn
Těsně před půlnocí se mezi řeckým ostrovem Kréta a Kyprem setkaly bojové formace řeckého a tureckého námořnictva. Fregaty a ponorky obou zemí na sebe mířily odjištěnými raketami. V cílech zaměřovačů raket odpalovaných z lodí, ve vzduchu operujících stíhaček i pozemních odpalovacích zařízení byly podle noční zprávy řeckého serveru pronews.gr i vojenské cíle na řecké a turecké pevnině. Řekové míří na několikamilionové přístavní město Izmir a na největší tureckou leteckou základnu v Aksazu. Turci míří na krétský Heraklion, pohraniční oblast Evros, kde se na jaře pokusili o migrační invazi, a rovněž na Kypr.
NATO je příčinou, proč se nepřipravujeme na obranu před skutečným vojenským ohrožením
„BEZ TURECKA NEBUDE NATO. BEZ NÁS NEMŮŽETE JÍT NA ÍRÁN ANI NA KAVKAZ.“, řekl turecký velvyslanec Ismail Hakki Musa při vystoupení před Výborem pro obranu francouzského Senátu, který si jej předvolal, aby vysvětlil, proč turecké válečné lodi mířily na francouzskou fregatu snažící se zastavit a prohledat loď vezoucí zakázané zbraně do Libye. Výstižněji už asi nelze vysvětlit, proč Turecku prochází neustálé napadání sousedů. Včetně dvou členů EU, Kypru a Řecka, které je dokonce rovněž členem NATO. Podle Severoatlantické smlouvy mají o politice NATO rozhodovat politický a vojenský výbor, které sídlí v Bruselu. V tom druhém několik let zasedal možný prezidentský kandidát generál Petr Pavel. Reálně je to ale tak, že o tom, co bude NATO dělat nebo říkat, rozhoduje ve Washingtonu zločinné spolčení označované jako „Deep State“.
Kolik času zbývá do středomořské války?
Po telefonátu mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a US prezidentem Donaldem Trumpem zaútočila turecká armáda a její pomocné džihádistické sbory na třech frontách. Turecké stíhačky F-16 bombardovaly široký pás země. Od cílů v Kurdistánu, který vyhlásil nezávislost v roce 2017, přes oblasti v Iráku až po město Kámišlí v kurdské oblasti Rojava na severu Sýrie. Turecká armáda rovněž podle agentury Al-Hadath ostřelovala raketami pozice Syrské arabské armády (SAA) u města Saraqib na hranicích syrské provincie Idlíb.
jan.koral
RUS
ENG
