Máte nadprůměrně velký majetek? Máte hodně známých ve státní správě, či mezi velmi úspěšnými „podnikateli“? Patříte k vyvoleným mediálním hvězdám? Milujete závislost na sociálním systému? Děsí vás představa zodpovědnosti za vlastní život, nutnost rozhodovat se sám za sebe a mít vlastní rozum? Pracujete u policie nebo armády a děláte prostě to, co vám „ti nahoře“, jejichž jméno se nesmí vyslovovat, řeknou? Bojíte se ZMĚNY?
Pak pravděpodobně budete stát na druhé straně. Stanete se překážkou, zátěží a problémem, později jménem na černé listině a cílem určeným k likvidaci. Stanete se nepřítelem života a služebníkem smrti. Necháte své srdce zkamenět, přijdete o svoji duši a pak i o své tělo. Tak jako ti, kteří se před cca 70ti lety dali na stranu fašismu.
Každý alespoň průměrně inteligentní člověk totiž vidí, že sociální a duchovní konflikt, který visí ve vzduchu, se blíží. Bude to trvat ještě pár let. Ale tlaky sílí a dotýkají se existenčních jistot stále většího množství lidí. Stále více lidí má vztek, jak zpívá Kenny Arkana , a chuť si po dobrém nebo po zlém vzít to, co považuje za své, jak zpívá M.I.A http://threestar.blog.cz/0903/zazpivej-si-d-m-i-a-paper-planes, http://www.youtube.com/watch?v=gnha_sN05Dk
Já se ptám teď a každý den: půjde to po dobrém nebo po zlém? Kolik lidí bude muset ještě zbytečně zemřít, než ti tupci pochopí, že jsou součástí jednoho života a že by se měli bratrsky a spravedlivě dělit o své místo k životu a právo na štěstí? Mnozí mezi námi jsou připraveni hranici života a smrti překročit, protože už vědí, že je „něco“ i na druhé straně a zemřít se ctí je pro ně přijatelnější než žít v hanbě.
Co budeme dělat, až nebudeme mít kde a za co žít? Je nás stále víc, kteří nemohou žít důstojný a plnohodnotný život. A přitom chceme a umíme pracovat a chceme a umíme s láskou pečovat o zemi, na které žijeme. Na téhle zemi je dostatek místa a zdrojů alespoň pro 10 miliard lidí a přitom stále více lidí žije v chudobě či na její hranici. A fakt, že kdyby se všechny prostředky použité na zbrojení využily na pomoc chudým a nemocným, tak by to stačilo několikrát, je stále pravdivý ( zde - 54. minuta ). Žít v míru a harmonii je možné, tak co nám v tom stále brání? Zlo je přítomno pouze v nás samých, nikoliv mimo nás. My jsme sami výhradními tvůrci vlastního života. Můžeme se pokusit vnímat společensky restrukturalizační procesy v nadcházejících letech jako gigantické léčení a znovuzrozování lidské důstojnosti. Jako příležitost k velkému pokroku na cestě ven z mravní bídy, ve které už jsme jako lidstvo hodně dlouho.
Současná situace je unikátní v tom, že už se nebudou konat bitvy mezi národy, ale mezi sociálními skupinami napříč všemi národy. Příběh filmu Potomci lidí ( http://www.csfd.cz/film/42954-potomci-lidi-children-of-men/ ) jako by dle mého názoru nastiňoval část budoucího vývoje. Na jedné straně skvěle vyzbrojení ochránci a sluhové systému žijící v betonovém světě, na druhé straně nezávislé skupiny zhrublých zbojníků žijící v lesích a na odlehlých farmách. Mezi tím spousta pasivních a strachem ochromených obětí. Nad tím vším podobenství o ztrátě plodnosti, které lze pochopit i jako všeobecně šířící se depresi z nemožnosti šťastně žít a následně ztrátu tvořivosti a schopnosti milovat život a své blízké. Ale to první dítě po dlouhé době se narodí mezi bojovníky za svobodu, nikoliv mezi sluhy státu. A to je podstatné! Svoboda je skutečné lidské povaze blíž než otroctví.
Ale jak to bude vypadat a probíhat u nás, v naší zemi? Čekají nás opět bitvy mezi policisty, kapitalisty a armádou na jedné straně a nespokojenou částí veřejnosti na druhé? Střet „žabáků“ a squaterů v září 2009 v Praze na Albertově (http://milada.org/zpravodajstvi/2009/09?ec3_listing=disable) mohl být takovou malou, ve srovnání se situací např. v Gaze (http://www.czechfp.cz/site/?p=4873) zatím poměrně roztomilou předehrou. Uplynulých 20 let napovídá, že jsme jako národ hodně pasivní, neradi se vyhraňujeme, neradi řešíme vlastní problémy. Neradi si bereme zodpovědnost, staráme se jen o vlastní životy a o to, co se děje kolem jen v případech, kdy to můžeme nějak očernit. Raději strpíme cizí invazi a otroctví, než bychom obětovali vlastní životy kvůli svobodě. Není to moc optimistická vyhlídka, mnoho z nás bude muset klesnout hodně hluboko, abychom znovu získali odvahu, čest a důstojnost a narovnali směr své životní cesty. Většina hodnot, na které můžeme být hrdí, je totiž uložena velmi hluboko v naší historii. Jejich znovunalezení je jedinou možností, jak smysluplně pokračovat dále. Kdyby tak ti strážci a obránci zákona, co mají zbraně a tedy i moc a sílu ve svých rukách, jeden každý pochopili, kde jsou skuteční nepřátelé práva a spravedlnosti, to by byl zázrak, to by byl na Zemi ráj! Modlím se ze všech sil za tuto variantu.
A tak, nezapomínejme se tedy stále ptát: Where is the love? http://www.youtube.com/watch?v=WpYeekQkAdc
http://dvorsi.blog.cz/0801/black-eyed-peas-where-is-the-love
abychom si mohli zas po nějaké době v klidu a od srdce zazpívat: Because I Got High ( http://www.youtube.com/watch?v=WeYsTmIzjkw, http://prdlajni.blog.cz/0708/afroman-because-i-got-hight-text-a-preklad) :-)
Jan Koral
zone / Tato stránka neobsahuje nic od 